Kruhy v obilí

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

Archeologie, Letecká archeologie.

Archeologie a Letecká archeologie sdružují dva extrémní obory lidského poznání. Přesněji řečeno, jeden obor lidského poznání, realizovaný dvěma velmi rozdílnými metodani průzkumu. Archeologie se do značné míry zabývá především předměty, nalézajícími se v podzemí, a letecká archeologie jí to pomáhá odhalit prostřednictvím pohledů z výšky. Porostové, sněhové, půdní a stínové příznaky. Také vlhkostní, odporové.

 

Zatímco archeologie zkoumá minulost lidstva "zdola", prostřednictvím pozemního průzkumu a výkopových prací, letecká archeologie jí v tom pomáhá pohledem z výšky. Na leteckých fotografiích je možné odhalit v různých obdobích různé obrazové anomálie, a tak vyhodnotit, kde se v podzemí nalézají nejrůznější archeologické artefakty.

 

Porostové, sněhové, půdní a stínové příznaky. Také vlhkostní příznaky. Budou ve zkratce popsány později. Je možné využít vyhledávače, a najít některé stránky s jednoduchým vysvětlením. Budou zde i nejvhodnější odkazy do internetu.

 

Pravděpodobné nové poznatky:

Zvláštní kapitolu tvoří odporové příznaky: samostatně zatím zařazeny do kategorie zjistitelné leteckým průzkumem nejsou, jsou prověřovány a měřeny během průzkumu pozemního, měřením hodnot odporu půdy. Letecky ověřitelné by měly být jen ty, které jsou doprovázeny klasickými porostovými, nebo alespoň kterýmikoliv jinými příznaky, registrovatelnými fotograficky. Průchod proudu po výboji blesku může ale zviditelnit i takové odporové příznaky, které by se jinak vůbec nebo téměř vůbec neprojevily, dokonce i takové, které nejsou zaznamenatelné povrchovým průzkumem. Poškozením kořenů, nebo jen změnou vlastností půdy můžou být velmi podstatně zviditelněny - změnou barvy (zpomalení růstu a dozrávání), a později může dojít až k jejich sklonění na zem (v případě vyššího poškození), nebo dokonce uhybutí (v případě ještě vyššího poškození)(pic). Elektrická energie přednostně soustředěná do míst nižšího odporu některé rostliny alespoň mírně poškodí a způsobí stagnaci růstu, nebo jen dočasně změní vlastnosti půdy elektrolýzou, (změna pH, koncentrace rozpustných látek) a rostliny se dočasně chovají podobně jako při přesazení. Mohou proto být zviditelněny dokonce i takové odporové příznaky, které by byly pozemnímu průzkumu velmi obtížně dostupné (průzkumné vrty do hloubky metr, dva a víc), které se v letech bez energie dodané výbojem blesku vůbec neprojevují, jsou vegetaci příliš vzdáleny a samy o sobě ani pozitivně ani negativně její kořenový systém neovlivňují, ani nemění vlastnosti půdy.

 

Mezi leteckou archeologii a kruhy v obilí je velmi zajímavý vztah. Nejen, že mnoho nalezených kruhů v obilí je s archeologickými pozůstatky v podzemí bezprostředně propojeno, a některé z jejich částí se zobrazí jako klasické cropmarks, porostové příznaky (jeden z nejdůležitějších úkazů letecké archeologii, viz).  

Velmi zajímavé souvislosti

Druhá, možná mnohem zajímavější souvislost, je genius loci - místa nejčastějšího výskytu kruhů v obilí, a lokalita, kde nejdůležitější, první propagátor, zakladatel a objevitel letecké archeologie - O. S. G. Crawford poprvé v jeho mládí pozoroval hroby, mohyly, krypty, hrobky, henges, monumenty, hradiště, opevnění, příkopy a hradby, roztroušené po krajině, a zakresloval je. Všiml si velmi výrazného vlivu zjištěných i předpokládaných podzemních objektů, na charakter a odchylky růstu vegetace, která se nad nimi nacházela. Převážně obilí, ale i jiné druhy pěstovaných plodin. V Hampshire a okolí. Později pokračoval ve výzkumech a pozorování, a to už prostřednictvím letecké i pozemní archeologie v oblasti celého Wessexu - (Berkshire, Dorsetshire, Hampshire, Somersetshire, Wiltshire). Na místech, která poskytují obrovské množství objektů, vhodných pro takový výzkum a vyšetřování, a později byla "zaplněna" kruhy v obilí.

 

Místní podmínky (genius loci), ho popsaným způsobem, prostě a srozumitelně, přinutily k provádění podobných pozorování. Tím, pouhou svou existencí a přítomností na zmíněných místech, tak významně přispěly k objevu a zrodu letecké archeologie. Díky tomu, že povzbudily jednoho všímavého a bystrého pozorovatele v jeho pozorování a výzkumech. Je všechno jenom náhoda?

 

Nikde jinde na světě se pravděpodobně na obydlených a obdělávaných místech v tak vysoké koncentraci podobné archeologické pozůstatky nevyskytují, a můžou se velmi výrazně podílet na tvorbě alespoň některých kruhů v obilí nebo jejich částí. Výboj blesku může v mnoha případech pravděpodobně působit jako velmi intenzivní zesilovač, zvýrazňovač cropmarks (porostových příznaků), které v důsledku toho mohou být nalezeny v mnoha případech i na takových místech, kde ve struktuře obilnin mnoho let předtím i potom, nebylo pozorovatelné vůbec nic. Proto mohou znázorňovat účinky, jako je snížení elektrického odporu takových struktur. Nacházejí se ale v takové hloubce v podzemí, že bez průchodu elektřiny z výbojů blesku skrz strukturu vegetace a jejími kořeny se v jiných letech nezobrazí vůbec nic. Elektřina blesku - cropmarks zesilovač, zvýrazňovač a vyvíječ těch cropmarks (hluboké struktury), neidentifikovatelné a nedosažitelné jiným způsobem. Už i sám Crawford pozoroval, že v některých letech se na polích objevují porostové příznaky, které řadu let předtím ani potom pozorovatelné nejsou, a v rámci svých možností velmi správně usoudil, že se s největší pravděpodobností jedná právě o vliv počasí.

 

Lightning Induced Cropmarks

Bleskem vyvolané porostové příznaky

(efekt sníženého odporu, zesílený a zobrazený elektřinou výboje)

Type 1: Lightning Induced Cropmarks of pure electricity, and agriculture cultivation character. (much more, all possibilities will be explained later) (photo, photo, photo)

Type 2: Lightning Induced Cropmarks of underground structure character. (photo, ph)

 

(possible say, that every lodged (damaged, weakened) crop (more million sq. km yearly), also Crop Circles and their accompanying shapes (several thousands sq. km yearly) are Lightning Induced Cropmarks, mostly Type 1, less 2

 

Also possible terms like Surface LIC and Underground LIC

 

Výboj blesku a elektrická energie, kterou dodal, proto může dočasně (po zbývající dobu jedné vegetační sezóny) způsobit objevení porostových příznaků, které se v jiných letech vůbec neobjevují. Výsledný efekt je do určité míry je značně závislý na tom, jak intenzivní byla "dodávka elektrické energie", kudy probíhala po povrchu a v podzemí a odkud byla do pole přivedena. Elektřina může být na povrch země a do podzemí dodána několika způsoby:

 

1) Přímý zásah pole jedním nebo několika rameny jednoho výboje blesku, případně jeho následnými výboji (vše se odehraje v čase většinou nepřevyšujícím jednu sekundu). Existuje i poměrně ojedinělá možnost, že je totéž pole zasaženo během jediné bouřky několika blesky, v odstupu od několika vteřin až desítek minut. Situace je ale potom velmi podobná tomu, jako by pole zasáhl jediný, několikanásobně rozvětvený blesk. Elektřina z blesku v takovém případě samozřejmě putuje do podzemí, může se to ale odehrávat mnoha různými způsoby. Část energie může být před úplným svedením pod zem rozvedena po povrchu země, přednostně kolejemi po traktorech a jejich bezprostředním okolí. O něco vyšší vodivost pravděpodobně také vykazují místa, která byla projeta secím strojem dvakrát ("zuby" na okraji pole). Zatímco koleje po traktoru a místa v jejich bezprostřední blízkosti (do desítek centimetrů) (foto) vykazují jistě několikanásobně vyšší vodivost proti zbytku pole, popsaná místa vytvořená secím strojem můžou mít vodivost zvýšenou o desítky procent. Během distribuce do podzemí může energie míjet a být ovlivňována nejrůznějšími vodivějšími strukturami, a všechny zmíněné vodivější struktury, těsně pod povrchem i mnohem hlouběji se mohou projevit nejrůznějším stupněm poškození obilí. Na některých místech se po povrchu půdy přebytečná energie výboje může šířit i cestami poměrně nezávislými na jeho odporu, náhodnými cestami, které si dočasně vytvoří ionizací materiálů na místě přítomných, nebo pochody které připomínají průraz dielektrika. (foto, foto, foto)

 

2) Zásah přírodního nebo umělého hromosvodu, umístěného na poli (nejčastěji stožár elektrického vedení, strom, keř), od kterého je elektřina rovnoměrně uvolňována do podzemí, kde může míjet a být ovlivňována vodivějšími strukturami, stejně jako v případě 1. Poškození obilí ale nemusí být v tomto případě tolik ovlivněno povrchovými strukturami s nižším odporem, vznikajícími obděláváním. Samozřejmě se ale určitá část energie může od zasaženého hromosvodu šířit po povrchu pole, přednostně po strukturách vyjmenovaných v bodě 1, ale ne v takové míře jako při přímém zásahu. (foto, foto, foto)

 

Poznámka: přesné zasažení jakéhokoliv hromosvodu na poli jediným nebo několika rameny blesku bude ale patřit mezi jevy spíš vzácné, daleko častěji pravděpodobně dochází k souběžnému zásahu hromosvodu i povrchu pole, takže vlastně určité kombinaci bodů 1 a 2. Jakýkoliv ojedinělý hromosvod v poli sice blesk může přilákat, může se z něj v okamžiku, kdy se k němu přiblíží Stepped Leader zvednout Positive Streamer, někdy také nazývaný Connecting Leader, Upward-Moving Leader (viz), a při jejich kontaktu nastane propojení - Attachment Process, po kterém teprve následuje Return Stroke, který přenáší okolo 99% energie celého výboje, a který teprve je opravdu vidět (později i slyšet; čím později, tím lépe). Protože mezi okamžikem, kdy se objeví Positive Streamer, po něm dojde k propojení a teprve po něm nastane Return Stroke, a protože v bezprostředním okolí se odehrávají velmi dynamické děje (často prudký vítr), nemusí Return Stroke vůbec dopadnout tam, odkud se zvedl Connecting Leader. Těch se často v okamžiku, kdy se přiblíží  Stepped Leader, zvedne v bezprostředním okolí několik, ale propojí se jenom jeden, nebo zdaleka ne všechny. Nastane proto jev, který se nazývá Unfinished Upward-Moving Leader, který ale jistě dokáže zabít nějakého toho hmyza. (pic) (napětí přítomné na místě je i víc než milión voltů/metr)

 

3) Zásah výboje blesku do struktury, která se nenachází přímo na poli, jen s ním bezprostředně sousedí (strom, keř, cesta, mez). Od něj je elektřina vedena jednak po povrchu, jednak v podzemí. V podstatě mohou nastat děje, které byly popsány v bodech 1 a 2, jen s podstatně menší intenzitou. Velmi často je v takovém případě nejvíc zasažená kolej traktoru, která vede podle okraje pole, a obilí v její bezprostřední blízkosti. Velice často je obilí poškozené a polehlé, na zemi ležící pouze tam a nikde jinde. Kolej u okraje pole je zcela jednoznačně nejrozježděnější, a proto nejvodivější.

 

(4) V ojedinělých případech nemusí být pole ani jeho bezprostřední okolí zasaženo vůbec, jen je do něj dodán nepatrný zlomek energie, která zasáhla některé pole sousedící, a do nezasaženého je dosána podzemním kovovým potrubím. (foto)

 

Jinam (biologie, fyziologie, agriculture): Přesazovací jev má nějakou dobu negativní vliv na rostliny i v takovém případě, kdy jsou zcela nepoškozené rostliny přemístěny zcela objektivně do lepších podmínek. Hydroponicky pěstovaným rostlinám (takže nedojde k žádnému úbytku kořenového systému) je skokově zvýšena koncentrace živin o několik desítek procent, dejme tomu na 160 %, nebo 200% původní hodnoty, když byly předtím nějakou dobu udržovány spíš ve stavu "mírné podvýživy", mírného nedostatku živin, dejme tomu jen na polovině optimální hodnoty. Přestože by na zvýšení koncentrace živin při dodržení konstantního pH měly reagovat okamžitým oživením růstu a vitality, na nějaký čas (většinou několik dní) mírně povadnou. Projeví se totiž změna osmotického tlaku mezi výživným roztokem a intercelulárními i extracelulárními tekutinami v rostlině, čímž může dojít k deformaci i poškození některých buněk. Nějakou dobu dokonce proudí voda ven z rostliny, zcela opačným směrem než je obvyklé, dokud nedojde k vyrovnání osmotického tlaku uvnitř buněk s roztokem živin.

 

Tuhle větu zařadit na vhodné místo: Zvýšená hustota proudu na místech s nižším odporem může vést k velmi znatelnému poškození kořenového systému rostlin v jeho těsné blízkosti, které se může odpovídajícím způsobem  projevit na vitalitě nadzemní části rostliny. Například kořenový systém kukuřice proniká do hloubky 1,5 - 3 m, někdy i přes 4 m (Monografie o kukuřici, Ing. Jaroslav Hruška a kol, SZN - UVTIZ 1962).

 

V místech, kde prochází energie blesku po potrubí v podzemí (nezámrzná hloubka, tj okolo metru a hlouběji v podzemí), dojde často k totálnímu uhynutí obilí velmi přesně nad tímto potrubím. Okolní vegetace přitom nemusí vykazovat žádné známky zásahu elektrickým proudem.

 

V historii letecké archeologie je popisována řada případů, kdy snímky krajiny v období růstu vegetace řadu let nevykazovaly žádné porostové příznaky. Dokonce ani žádné další - sněhové, stínové, vlhkostní, půdní. Najednou se v některém roce poměrně výrazné porostové příznaky překvapivě objevily. Nejčastěji byla tato okolnost připisována působení sucha (viz). Není však vyloučeno, že se na některých z těchto případů mohl podílet nedaleký zásah blesku a zviditelněné odporové příznaky, které by se jinak bez působení elektřiny vůbec neprojevily, a zůstávají tak celé roky zcela neviditelné.

 

 

Úvaha archeologická

Proč se Crop Circles tak často vyskytují v blízkosti pravěkých sídlišť?

1) Jako jedno z možných (možná méně významných, snad budou lepší) vysvětlení se nabízí úvaha, že praobyvatelé potřebovali k přežití vodu. Od řeky je nepochybně vyhnaly každoroční záplavy, takže pravděpodobně usoudili, že nejlepší bude usadit se v blízkosti nějakého pramene, kterých mohlo být na místě i víc. Častá přítomnost pramenů v místě geologického zlomu. Trvalá přítomnost vlhkosti v půdě zvyšuje její elektrickou vodivost o mnoho řádů, takové místo potom jistě mnohem lépe přitahuje blesky, kterážto situace na místě může přetrvávat dodnes. Dopady blesků sice mohly naše milé praobyvatele poněkud zahnat do povzdálí, ne ale příliš daleko. Nemluvě o tom, že přítomnost pramenité vody se jistě stala lákadlem pro nejrůznější zvěř, a místo jim tak posloužilo jako vydatné loviště. Je také možné, že občas po bouřce našli v blízkosti pramene některé kusy zvěře částečně tepelně upravené. Vzhledem k tomu, že v pradávných dobách ještě nebyly společenské zvyklosti a bontón zdaleka na tak vysoké úrovni, není také vůbec vyloučeno, že občas zkonzumovali některého příslušníka vlastního kmene, který nestačil před bouřkou utéct včas zpátky do jeskyně. Dobrou chuť!

 

2) Další, po fyzikální stránce velmi podložená úvaha se týká skurečnosti, že dávní obyvatelé nejrůznějších sídlišť pracovali s kovy - doba železná, bronzová, mosazná, olověná, ocelová (Fe, Cu, Sn, Pb). Měli hutě a po těch hutích zůstalo v okolí až nepočítatelné množství tun strusky, která je dnes rozprostřená pod ornou půdou. I nějaké ty kovové předměty zůstaly. Struska obsahuje procenta (až desítky) čistého, zredukovaného, ale nezpracovaného kovu (nedostatky dobových procesů), které snižují odpor prostředí i víc než o 6 řádů, napomáhá proto velmi prudkému svedení proudu výboje blesku hluboko do podzemí. Výboj se potom nad zemí i pod ní chová jako vodič, který prochází skrz "podložku" (povrch země) během školního fyzikálního pokusu při vytváření obrazce elektromagnetických siločar v kovových pilinách. Podobný obrazec se také skutečně v obilí vytvoří, jenže je zatím zcela neviditelný, pouze "exponovaný", "zaznamenaný", a objeví se až po řadě dnů (EFP, Chronologie).

 

(tohle už může jít do fyziky, mechaniky, a sem jenom odkaz, nebo tady hodně zjednodušit a nechat odkazy)

Ve školní laboratoři proud okolo 10 A vytvoří v pilinách kolečko o průměru několik centimetrů (foto), proudy 40 tisíc nebo 400 tisíc ampér (i víc) zaznamenají do obilí kruh o průměru až desítek metrů (f). Dochází k indukci do okolních vodičů (rostliny), také je do nich energie přivedena, a stébla se proto v okamžiku výboje chovají jako magnetické piliny, střelky kompasu (ph). Veškeré popsané děje se ale do nich jen "zaznamenají", "exponují" jako mikroskopické směrově orientované poškození tkání, která se růstem během dnů zvětšují. Také vlivem setrvačnosti biologických dějů se i poměrně vážná poškození rostlin na jejich mechanických vlastnostech začnou projevovat až po řadě dnů, a vlivem směrové orientace poškození se začnou postupně naklánět jedním směrem (CW, CCW). Časem může být náklon některých stébel tak velký, že překoná mezní úhel, který je oslabená tkáň v dolní části stébla ještě schopná udržet. Účinek hmotnosti stébla se s každým dalším stupněm výchylky zvyšuje o účinek páky, a v určitém okamžiku se stéblo může poměrně velmi rychle položit na zem. Dejme tomu, že zatímco prvních 45 stupňů náklonu trvá stéblu několik dní, dalších 10 několik hodin a zbytek už jen minuty.

 

Všechny časové údaje jsou samozřejmě jen přibližné, ale něco velmi podobného se na popisovaném místě zásahu opravdu odehrává. Konkrétní časy popisovaných dějů velmi záleží na intenzitě zásahu. Kromě toho je ale nutné poznamenat, že úplně první fáze, zprvu téměř neznatelné ohýbání stébel k zemi, většinou nastane až po řadě dnů. Několik prvních dnů bezprostředně po výboji stébla vypadají, jako by se naprosto nic nestalo, a nebyly by na nich ani naměřitelné téměř jakékoliv známky mechanického oslabení. Je to důsledkem velmi pomalého procesu degradace rostlinných tkání, poškozených elektřinou, a obrovské setrvačnosti biologických a fyziologických procesů v rostlinách. V poslední fázi se ještě může odehrát Domino efekt, a jakýkoliv  potenciální pozorovatel nezaregistruje zhola nic, protože vše se sesune k zemi jako domeček z karet, zrovna když se nikdo nekouká. Nejčastěji ještě za tmy, brzo k ránu, kdy stébla ztěžknou rosou, která celý proces spustí jako známý Butterfly - Motýl. Kterýkoliv pozorovatel má k ránu po probdělé noci hlavu ztěžklou jako žok, a zrak zastřený alkoholem, takže pokud už dávno nespí, stejně nic nevnímá.

 

 

Také trochu jinam

Obrovskou setrvačnost rostlinných procesů je možné demonstrovat velmi jednoduchým pokusem. Vyplývá z něho, že i rostlinné tkáně, které byly elektrickým proudem prakticky okamžitě usmrceny, mohou ještě řadu dnů po průchodu smrtelné dávky elektřiny vypadat téměř nerozeznatelně od tkání zcela nepoškozených. Dokonce i v případě, že popsaná část rostliny obdržela takovou dávku elektrické energie, která mnohonásobně převyšuje dávku potřebnou k jejímu totálnímu usmrcení. (letální dávka) Je tak možné demonstrovat možnost poškození některých partií rostliny elektřinou, po kterém může rostlina přežívat, a dál pokračovat v růstu a dozrávání, i když třeba v mírně zdeformované podobě. Pokud se jedná o lipnicovité například některé části stébel, ale i části lístů nebo klasu. Ani po totálním odumření v celém průřezu nemusí zahynout i zbytek rostliny nad ním, protože odumřelé tkáně mohou nadále úspěšně vykonávat funkce vodivého pletiva a zprostředkovávat rostlině látkovou výměnu mezi kořeny a zbytkem rostliny. Části usmrcené elektrickým proudem nejsou pro zbytek rostliny zdrojem nákazy a odumírání tkání dál nepostupuje ani se od nich nešíří. (foto, foto, foto)

 

Stanovením letálních dávek elektrické energie pro některé rostliny nebo jejich části, v přepočtu na váhu a na váhu sušiny, případně vlivu působení průběhů proudu a použitého napětí se bude poměrně podrobně zabývat oddíl elektrofytopathologie. (EFP) Stejně jako chování rostlin nebo jejich částí po zasažení nejrůznějšími dávkami elektrické energie - od nepatrného zlomku letální dávky po vysoce nadletální (desetinásobek, stonásobek).

 

3) Tvar a architektura rondelu může být přímo základem pro některé kruhy v obilí, až trojnásobný příkop (foto)

Kromě veškerých architektonických tvarů předchozích na místě přítomných budov, hradišť se mohou na tvarech polehlých, jejichž stébla leží na zemi struktur podílet kdysi na místě přítomné studny, mlaty, zahradní jezírka, kašny, zahradní architektura

 

krátery po explozi bomb za války - velmi přesné kruhy (jako mlat)

 

(také nepatří výhradně do archeologie, spíš fyzika, elektrotechnika)

4) Elektřina z blesku může být jevem, který zesiluje a zviditelňuje archeologické prvky především v podobě porostových příznaků (alespoň jako změny barev a odstínů, odlišné stadium růstu a zrání, oslabení stonků a listů a případné z toho plynoucí polehnutí, ohnutí stébel k zemi, které by bez jejího vlivu, "pomoci" jinak už neměly vůbec šanci se projevit, nebo jen v téměř neznatelné podobě. Veškeré polehlé, na zemi ležící obilí je možné považovat za porostové příznaky. Zdaleka ne ve všech případech se ale může jednat o příznaky archeologické. Některé další geologické a industriální. V poměrně velkém množství případů se pravděpodobně jedná o jen o výsledek proudů, které probíhaly po povrchu země, ať už v důsledku sníženého odporu způsobebého obděláváním, nebo zcela chaoticky, díky nadměrnému přebytku elektrického náboje na zkoumaném místě po výboji blesku.

 

Vyjmenované jevy, které způsobí odlišnou barvu, zpomalení růstu a dozrávání, oslabení stébel a listů a v jeho důsledku vzniklé naklonění nebo úplné ohnutí stébel obilí k zemi, vznikají někdy díky příznakům vzniklým během obdělávání nižší odpor v kolejích po traktoru nebo v přesazích secího stroje. Některé mohou být pouze důsledkem chaotického pohybu přebytečného elektrického náboje po výboji blesku. Všechny je možné použít jako poměrně důvěryhodný a přesný důkaz skutečnosti, že pole obilí bylo zasažené bleskem, a je možné se pokusit na něm vyhledávat další podobné příznaky. ať už barvy, odlišného stadia růstu nebo poléhání, poškození, oslabení, případně uvadnutí nebo oslabení, které by mohly signalizovat přítomnost předmětů nebo struktur v podzemí, projevující se změnami elektrického odporu půdy v jejich bezprostřední blízkosti.

 

 

Král Ječmínek

Jednou z obilnin, které patří mezi nejcitlivější na následky průchodu elektrického proudu, je ječmen, Král kontrasů a zabarvení. Mechanická odolnost jeho stébel je ve srovnání s pšenicí méně než třetinová. Je mnohem citlivější na jakékoliv poruchy v obdělávání, nepříznivé meteorologické podmínky, i na účinky elektrického proudu. Na druhou stranu, pro případné pozorovatele, nabízí jakoby "za odměnu" tak zajímavou paletu odstínů a barevných kontrastů, jaké nemůže nabídnout téměř žádná jiná plodina. S výjimkou výrazně barevně kvetoucích plodin, jako řepka, hořčice, mák. Ale v jejich případech je "období vysokého kontrastu" jen poměrně krátké, něco přes 14 dnů. (foto, odkaz na dotaz) Barevný kontrast je samozřejmě nesrovnatelně vyšší, ale trváním velmi omezený. Ječmen nabízí velmi významné barevné i odstínové kontrasty po celé vegetační období.

 

Jako následky působení elektřiny z výboje blesku je v případě ječmene možné pozorovat předčasné změny v úhlu natočení klasů směrem k zemi (bude podrobněji vysvětleno v oddílech EFP, biology, agriculture, chronology, lodging (damaging, weakening)), povadnutí listů a stébel, naklánění stébel, vytváření svazků stébel, a nakonec polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Před vymetáním je na zasažených místech možné pozorovat oslabení nejvyššího (praporcového) listu (foto). Všechno jsou jevy, ke kterým dochází v důsledku oslabení stébel a celých rostlin jako následky účinku elektrického proudu. Všechny jsou pozorovatelné na leteckých fotografiích, i během pozemnho průzkumu. Porost ječmene nabízí velmi výrazné barevné i odstínové kontrasty jednak během vymetání, také během změny úhlu natočení klasu a naklonění stébel k zemi. (foto)

 

Ve značné většině případů dojde díky účinkům elektřiny po určité době od pozorování popsaných prvotních příznaků k takovému oslabení stébel, že nakonec polehnou, ohnou stébla k zemi. Některé z popisovaných jevů se mohou poměrně nápadně podobat efektům, ke kterým dochází v případě působení nepříznivých hydrometeorologických podmínek, především sucha. Shodně může dojít například především k zeslábnutí a povadnutí listů. Děj je ale téměř zcela vratný, reverzibilní, a po pominutí sucha se rostliny většinou úplně zotaví. Jedině v případě opravdu extrémního sucha nastanou některé nevratné změny, které rostliny ani nemusejí přežít. Na druhou stranu ani během působení opravdu extrémního sucha stébla obilí téměř nikdy nejsou polehlá, ležící na zemi. Nejsou totiž díky němu mechanicky oslabena, neobsahují poškozené a mrtvé tkáně a buňky, trpí jen nedostatkem vody, a i poslední zbytky vlhkosti jsou v nich velmi rovnoměrně rozděleny, všechny proto přežívají téměř do posledního okamžiku. Teprve když působení sucha dosáhne určité limitní hodnoty, začnou odumírat, a to velmi rychle. Po dosažení limitní hodnoty je otázka uhynutí rostliny otázkou několika hodin, zatímco předtím rostlina vydržela jeho následky snášet několik týdnů. Je nutné brát v úvvahu, že sucho ve volné přírodě je něco úplně jiného než sucho v květináči, ve kterém rostlina bez zalévání může uhynout po několika dnech. Ve volné přírodě jsou značné zásoby vody uloženy i poměrně hluboko v podzemí. Například kukuřice je schopná zakořenit i do hloubky přes 4 metry, a přestože většina rostliny je zásobována vodou i živinami z hloubky 20-50 cm, v době nedostatku vlhkosti mohou hlubší kořeny posloužit jako "železná rezerva". Pokud ale následky sucha nebyly natolik destruktivní, rostliny se téměř vždy dokážou po jeho odeznění velmi rychle vzpamatovat.

 

Naopak rostlina, která vyla vystavena působení elektřiny, obsahuje téměř od začátku určité procento poškozených a mrtvých buněk, které časem ještě o něco vzroste. Tento děj se v určitém okamžiku zastaví a dál téměř nepokračuje, nebo už jen zcela nevýznamně. Slábnutí tkání, které je popisovanými jevy vyvolané, ale pokračuje po celý zbytek vegetačního období rostliny. Naopak na začátku, bezprostředně po průchodu elektrického proudu, a dokonce ještě řadu dní potom, se popisovaná situace na mechanických vlastnostech rostliny téměř neprojevuje, a to i v případě, že rostlina byla působením elektrického proudu velmi vážně poškozena nebo dokonce usmrcena.

 

Kromě barevných kontrastů nastávají i kontrasty odstínů, pravděpodobně se projeví i interference vlnění viditelného světla na mikroskopické struktuře osin (obdoba difrakční mřížky) během různých fází naklonění klasu. Dojde ke změně od stadia "přímo vzhůru", až do stavu "kolmo dolů", celkem o 180 úhlových stupňů.

 

Samostatnou kapitolou jsou barevné a odstínové rozdíly, ke kterým dochází během vymetání ječmene. Mezi ječmenem před vymetením a po něm je zaznamenatelný velmi specifický rozdíl v kontrastu i barevném odstínu. Na poli, které se nevyznačuje žánými podzemními jevy, které by výrazně ovlivňovaly rychlost růstu a dozrávání, půda má přibližně rovnoměrnou vlhkost (objevit takové pole je spíš vzácností, ale možné to je), dochází k vymetení klasů ječmene velmi rovnoměrně. K největší změně barevného odstínu potom dojde na celém poli poměrně rovnoměrně v průběhu několika hodin. Na polích, která obsahují různé podzemní nerovnoměrnosti, ať už geologického, archeologického nebo industriálního charakteru, jsou proto takové nerovnoměrnosti právě v období vymetání velmi dobře zobrazeny, právě jako barevné a odstínové kontrasty.

 

Archeologové, vzhůru na ječmen! Jařiny v polovině května, ozimy o něco dřív. Jde o časový údaj období vymetání, ale porost ječmene nabízí velmi zajímavé odstínové i barevné kontrasty prakticky po celé vegetační období.

 

 

Další obiloviny "typu klas", tj pšenice, žito, eventuelně triticale, téměř nic podobného před polehnutím, ohnutím stébel k zemi nenabízejí. Snad jedině povadnutí praporcového listu, takový jev by ale bylo nutné prověřit dlouhodobějším pozorováním. Musí být ale výrazně lokální, a někdy ho pravděpodobně nebude možné dostatečně dobře rozlišit. Nemusí být tak výrazné jako další jevy, které mohou v porostu obilí nastat.

 

Po výboji blesku velmi často nastanou jevy, které by jinak za žádných okolností nikdy samy od sebe nenastaly. Může jít o:

 

Zviditelnění (částečné, náznakové) loňských nebo předloňských kolejí po traktoru  (foto). Vzhledem k současnému postupnému rozšiřování automatizovaných systémů obdělávání ale jev loňských kolejí, které mohly být mimoběžné i kolmé na koleje v roce následujícím, pomalu přestane existovat, protože obdělávací stroje už budou navěky kopírovat ty předchozí - CTF - Controlled Traffic Farming. Mohou se ale zviditelnit koleje po traktoru při setí (rozpětí 6m), protože během ošetřování plodin už je využívána jen každá třetí z nich (rozpětí 18m). Vlastnosti povrchu pole po elektrické stránce budou důkladněji zpracovány například na stránkách Agriculture, Physics a Electromagnetism.

 

Zviditelnění struktur, nacházejících se v takové hloubce, že by jinak zviditelněny nebyly, nebo struktur, jejichž vlastnosti se jinak jako porostové příznaky vůbec nebo téměř vůbec neprojeví. Například struktury, které způsobují velmi výraznou změnu odporu půdy, ale nevyznačují se žádnou výraznou změnou například vlhkosti nebo uložení živin ve svém okolí (na leteckých záběrech z různých období nejsou pozorovatelné ani jako půdní, porostové nebo sněhové příznaky). Může jít o větší kovové předměty, ležící pod úrovní hluboké orby, dřevo držící vlhkost.

 

Zviditelnění secích (osevních) příznaků, které by jinak v porostu nebyly vůbec nebo téměř vůbec pozorovatelné (viz). Zviditelnění secích (osevních) příznaků, které by jinak v porostu nebyly vůbec nebo téměř vůbec pozorovatelné. Jde o krátké úseky, do kterých zajel mechanismus secího stroje dvakrát. Především o "zuby" na kraji pole, kde se u kraje pole protínají kolejnice meandru secího stroje s plochou osetou během objíždění okraje pole (foto). Jiný elektrický odpor mohou mít také koleje po traktoru, který vede secí stroj. Rozpětí secího stroje je 6m, dál jsou během vegetačního období plodiny ošetřovány postřikovači s rozpětím 18m, což je také rozpětí kolejí traktoru pozorovatelné na leteckých snímcích. Prokazatelně vyšší vodivostí se vyznačují koleje na okraji pole, protože jsou projety mnohonásobně, a v jejich těsné blízkosti se traktory otáčejí. V jejich blízkosti se proto nejvýrazněji projeví následky průchodu proudu rostlinami a také vedou poškozující proudy do největtší vzdálenosti.

 

Jev je zatím prozkoumán jen částečně, bude dál dlouhodoběji ověřován. Pozorování se zatím nachází ve stadiu kvalifikovaného odhadu. (několik let pozorování a měření, vyhodnocení několika tisíc leteckých záběrů s odpovídajícím stavem porostu)

 

Velmi pravděpodobně je příznakem průchodu proudů z výboje poměrně časté "zviditelnění přesahů" secího stroje (secí příznaky). Půda je v nich projeta secím strojem 2x, má proto zřetelně odlišnou vodivost, dvojnásobek vyklíčených semen, větší množství rostlinného materiálu a v něm obsažené vlhkosti. Přesto by ale bez účinků elektrického proudu pravděpodobně zdaleka nedošlo k takovému zviditelnění přesahů secího stroje ("zuby" na okraji pole, kdy secí stroj zajíždí do již osetých míst). Protože obilí se jinak místním podmínkám a vyšší (dvojité) hustotě výsevu v místě přesahu velmi dobře přizpůsobí, vytvoří nižší počet odnoží a bez působení elektřiny by barevné rozdíly byly prakticky neznatelné, téměř nulové. Při zásahu elektřinou jsou ale znatelně víc zasaženy rostliny v místech dvojitého zkypření a osevu, se znatelně nižším elektrickým odporem půdy, a projeví se to několikadenním rozdílem ve zpoždění růstu. Rostliny zasažené elektřinou se chovají podobně jako po přesazení a na určitou dobu zpomalí nebo téměř zastaví růst. Osevní příznaky nepatří do archeologie, jsou vysvětleny jinde, ale pomáhají určit pole s obilím, která byla alespoň částečně zasažena energií výboje blesku. V některých případech, když pole nebylo zasaženo bleskem přímo, ale elektřina do něj byla jen přivedena z okolních cest a kolejemi po traktoru, nemusí stébla vůbec polehnout (ohnout stébla k zemi). EFP - zásah elektřinou pod úrovní polehnutí, ohnutí stébel k zemi, který ale ještě může způsobit zpomalení růstu a rozdíly v rychlosti dozrávání. Pravděpodobně jen několik procent letální dávky, záleží na druhu rostliny.

 

Méně agresivní účinky elektrického proudu v popisovaných případech působení na porost obilí nemusí být zdaleka tak devastující jako při přímém zásahu pole, může se obejít i téměř nebo zcela bez polehnutí, ohnutí stébel k zemi (foto). Jde jen o vedlejší a mnohem slabší účinky elektřiny z výboje blesku, který zasáhl jen struktury na okraji pole nebo v jeho blízkosti, a přímo do pole vůbec nedopadl. Stromy, keře, meze, polní cesty v těsné blízkosti pole. Určitá část elektřiny byla sice po poli rozvedena povrchem půdy, přednostně a znatelně víc místy s nižším odporem - koleje po traktoru, přesahy secího stroje. Nejde ale o takové množství energie, které by mohlo způsobit polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Dokáže ale způsobit mírné zpomalení, přibrždění růstu a dozrávání rostlin na popisovaných místech s nižsím odporem (patří mezi ně i místa v podzemí, kde se mohou nacházet nejrůznější vodivější struktury). V těch případech může dojít i ke zvýšení kontrastu porostových příznaků, způsobených archeologickými a jinými subjekty nacházejícími se v podzemí, jejichž vliv by jinak v porostu nemusel být vůbec pozorovatelný. Projevují se téměř jen změnou elektrického odporu v jejich nejbližším okolí, a jinak už vůbec nebo téměř vůbec. Prostřednictvím průchodu elektrické energie v jejich blízkosti tak mohou jako cropmarks být pozorovatelné i struktury, které se nacházejí v takové hloubce, že se jejich přítomnost prostřednictvím pozorovatelných změn struktury, barvy, odstínu a vzhledu porostu v jiných letech neprojevuje. Rostliny mohou být i mírně povadlé, ale dokáží se ze slabšího poškození úspěšně vzpamatovat, na rozdíl od přímého zásahu do plochy pole obilí. V okolí kolejí těsně u hranice pole může i v takovém případě dojít ke sklonění obilí až na zem. (foto) Účinky elektrického proudu, různého množství elektrické energie (podletální, hluboce podletální, nezaznamenatelné, letální, nadletální, vysoce nadletální) budou mnohem podrobněji zpracovány v oddíle EFP. Nejdřív tam bude umístěno několik fotografií z pokusů, které opravdu hodně naznačují a mohou velkou měrou přispět k porozumění popisovaných procesů.

 

Po přímém zásahu pole výbojem blesku patří místa přibližně uprostřed mezi kolejemi, kde se pravděpodobně střetávají proudy přivedené ze dvou směrů (foto), stejně jako místa u kraje pole, zkypřená dvojnásobně (foto) díky standardnímu postupu během osevu k místům nejvíc zasaženým, na kterých často dojde k polehnutí, ohnutí stébel k zemi   i ve velmi velké vzdálenosti od místa zásahu, velmi často dokonce na celé nebo téměř celé ploše pole. Nejdřív se objede secím strojem okraj pole a do něj se postupně zajíždí ze standardních rovnoběžných kolejí. (foto)

 

V případě přímého zásahu pole výbojem blesku tak můžou být zviditelněny i některé porostové příznaky archeologického  původu, které by jinak nebyly viditelné za žádných okolností, protože se nacházejí příliš hluboko, nebo už mají příliš malý kontrast, takže už nemohou být rozeznány. V některých případech mohou být zviditelněny přímo některé archeologické předměty, ať už jako součást pravidelných obrazců v obilí, nebo jako součást struktur běžně polehlého, na zemi ležícího obilí, pokud se v něm ale úplně neztratí, a zůstanou alespoň minimálně rozeznatelné. Někdy je možné takový předmět pozorovat i v běžně polehlém, ležícím na zemi, obilí, protože zatímco mimo něj je obilí "jen" polehlé, na zemi ležící, nad ním může být zcela mrtvé, díky mnohem vyšší vodivosti půdy v okolí předmětu a mnohem vyšším proudům působícím na rostlinstvo. Bezprostředně po polehnutí, ohnutí stébel k zemi ještě taková situace nemusí být téměř rozpoznatelná, ale po několika dnech začne takové obilí žloutnout, a po čase zcela zahyne. Mrtvá stébla už se nebudou ani částečně zvedat zpátky díky fototropismu a geotropismu, na rozdíl od všech okolních.

 

Někdy se může jednat jen o odpadlé pozůstatky zemědělské techniky, která odpočívá pod úrovní hluboké orby. Občas může jít i o části zřícených aeroplánů ze světových válek, které mohou být i v takové hloubce, že už by se bez výboje blesku jako porostové příznaky (cropmarks) neprojevily za žádných okolností. I mezi běžně polehlým obilím, se stébly nepravidelně ohnutými k zemi mohou být některé podzemní struktury rozeznatelné, protože například zatímco na většině plochy je obilí jen běžně polehlé, na zemi ležící, nad podzemním kovovým předmětem může být zcela mrtvé.

 

Popsané předměty mají jednu hlavní společnou vlastnost. Pokud ve vzdálenosti do několika metrů (odhadem nejvýš 20, výjimečně o něco víc) od nich dojde k výboji blesku do pole s obilím tak, že se to projeví na jeho vitalitě, jsou zviditelněny vždy, a velmi podobně, na zcela stejném místě. Dojde k tomu ale většinou až řadu dní, dokonce týdnů, po výboji blesku. Vzhledem k průměrné hustotě výbojů blesku v oblastech mírného pásma takový případ ale zatím zaznamenán nebyl, protože každý takový předmět čeká na své znovuzobrazení v průměru 500 let. Vzhledem k tomu, že i v mírném pásmu poměrně prokazatelně existují místa, kde výboje blesku dopadají o něco častěji, a řada výbojů je vícenásobně větvených, nebude možná třeba v některých případech čekat tak dlouho, ale jen okolo 50 - 100 let. I tak ale bude výskyt těchto předmětů zmíněn i v predikcích (předpovědi, forecast), protože není tak bezpodmínečně nutné čekat 50 nebo 300 let, až se nějaký nový výboj blesku znovu zobrazí v poli. Stačí je vykopat, takže nejdříve požádat o svolení některého chápavého zemědělce, po sklizni popadnout krumpáč a vyrazit.

 

Některé zajímavé záběry by mohli objevit ve svých archivech pracovníci letecké archeologie. Létají přeci jenom nad objekty svého zájmu o něco častěji, a už mnohem déle, než zájemci o kruhy v obilí. Ti se sice nad každý objevený Crop Circles slétnou jako vosy, ale jinak už je fotografování krajiny z výšky vůbec nezajímá. Vůbec není vyloučeno, že letečtí archeologové mají ve svých archivech poschovávané snímky velmi zajímavých porostových příznaků, třeba jen prvního typu (povrchové). Jenom se prostě letečtí archeologové rozhodli podobné fotografie průzkumníkům Crop Circles nikdy neukazovat, a není se jim co divit.

 

Další skupina výzkumníků, kteří by mohli něco nalézt ve fotografických  archivech, jsou pracovníci vojenského leteckého průzkumu. Ti by ale podobné záběry museli nejprve odtajnit. Poměrně s jistotou je možné počítat s tím, že pokud oni někdy něco takového na svých záběrech objevili, průzkumníci Crop Circles by byli těmi posledními, komu by něco takového ukazovali.

Konec úvahy archeologické

 

 

Tři tajná zasedání Leteckých archeologů

Letečtí archeologové toho na svých záběrech už jistě viděli opravdu hodně. Stačí se podívat například na některé z tisíců a tisíců jejich záběrů. Proslýchá se, že významné osobnosti celého světa, které se zabývají leteckou archeologií, uskutečnily k problematice Kruhů v Obilí už tři tajná zasedání. Protože setkání byla tajná, není známo ani jejich datum, ale některé nejpodstatnější výsledky jejich diskuze na veřejnost přeci jenom pronikly.

 

Mimochodem, stojí za zmínku, že člověk, kterého je možné jednoznačně považovat za zakladatele letecké archeologie, Osbert Guy Stanhope Crawford, prožil období dětství a dospívání v Hampshire v jižní Anglii. Už během dospívání jej zaujaly mohyly, hliněné valy a příkopy, roztroušené po krajině. Jižní Anglii je proto možné nazvat dvojitým géniem loci Letecké Archeologie, protože celá oblast je archeologickými subjekty, nacházejícími se v podzemí, doslova poseta.

 

Za hlavní centrum výskytu Crop Circles je možné označit spojnici sídel Avebury, a od něj 8 km na jih Alton Barnes. Jedná se o oblast, která je z hlediska archeologie a letecké archeologie opravdu "velmi živá". V okruhu 125 - 170 km od nich se nacházejí téměř všechny lokality Crop Circles, které kdy byly objeveny ve Spojeném Království. Hrabství Hampshire se nachází asi 45 km jihovýchodně od nich. Přímo sousedí s Wiltshire, kde leží dvě zmíněná sídla.

 

Na začátku zasedání odborníci letecké archeologie nejprve definovali základní pojem:

Charakteristika průzkumníků, kteří se věnují Kruhům v Obilí:

Průzkumníci Kruhů v Obilí jsou v převážné většině pouhými pavědeckými nevzdělanci, povaleči, kteří na výzkumu Crop Circles celé roky jenom parazitují. Nedělají nic jiného, než že "zkoumají" záhady, o kterých se sami domnívají, že jsou pro celé lidstvo jednou provždy zcela nevyřešitelné. Podle názoru průzkumníků Crop Circles se možnost vyřešení problematiky Crop Circles pohybuje zcela mimo obzor možností a výzkumů celého lidstva. Nikdy nikdo na celém světě nebude schopný je vyřešit, protože toho celé dlouhé roky nejsou schopni ani oni sami, "Velcí Průckumníci Crop Circles". Podle vlastního mínění "Velkých Průzkumníků Crop Circles" na světě neexistuje nikdo jiný, kdo by záhadě obrazců v obilí byl schopen porozumět lépe, než oni sami. Přitom ale ani oni sami zdaleka nejsou schopni objevit velkou většinu obrazců, které se kdy na světě objevily. (příklad - foto- miniatura - zdroj: Google Earth) Místo toho, aby se pokusili na základě některých objektivních zjištění najít cestu k nějakému reálnému řešení, neustále se trpělivě dál a dál zamotávají do pavučin vlastních bludů a výmyslů, ve kterých už téměř dokázali sami sebe oběsit.

 

Na prvním zasedání se pracovníci letecké archeologie seznámili navzájem s některými fotografiemi ze svých výzkumů z různých zemí, také s přihlédnutím na jižní Anglii, speciálně okolí např. Yorkshiru, Westminsteru, Oxfordshiru, Salisbury a řady dalších oblastí. Prozkoumali řadu historických leteckých snímků z vyjmenovaných oblastí. Porovnali nejrůznější porostové příznaky, které se na nich nacházely. Konkrétní fotografie, které byly na tomto zasedání použity, známy nejsou, ale jako příklad mohou posloužit dva snímky, uveřejněné v publikaci Objevy z ptačí perspektivy, Leo Deuel, MF-Edice Kolumbus, 1979. Originál Flights Into Yesterday, St. Martin's press, 1969.

 

F1Jeden je datován rokem 1949:

Jeden ze dvou okrouhlých kultovních objektů (henges) na Hutton Moor, Ripon v Yorkshiru, jak se objevil na pšeničném poli v létě 1949

 

F2další datován není, odhadem pochází z některého roku mezi 1945 - 1955

Crowmarsh v Oxfordshiru, jižní Anglie: porostové příznaky nad zaplněnými příkopy prozrazují existenci pohřebních mohyl doby bronzové, zcela srovnaných se zemí, a mezi nimi dvě souběžné rovné linie.

 

Srovnáním porostových příznaků na řadě leteckých fotografiích z nejrůznějších období dospěli účastníci prvního tajného zasedání letecké archeologie k definici závěrečného protokolu, který zněl:

1) "Soubor opatření letecké archeologie k průzkumům kruhů v obilí":

Každý výzkumník, který se diví skutečnosti, že na některých polích obilí, převážně v jižní Anglii, se občas nacházejí pravidelné, převážně kruhové, ale i jiné útvary, a stejné nebo podobné útvary, i když s menší frekvencí, se nacházejí i na řadě jiných polí s obilím celého světa, a kdo se kromě toho domnívá, že pro výskyt podobných útvarů není možné najít jakékoliv logické vysvětlená, by měl být jednou provždy a navěky pojmenován "Malý Trouba"

 

Po několika letech bylo svoláno zasedání druhé, které se zabývalo zkoumáním dalších archivních leteckých fotografií, na kterém byl první závěrečný protokol poněkud pozměněn:

2) "Přestavba souboru opatření letecké..., dál se shoduje, jen na konci byla definice  "Malý Trouba" změněna na "Trouba".

 

Po několika dalších letech bylo svoláno zasedání třetí, na kterém byly zkoumány převážně fotografie z nedávné doby. Závěrečný protokol byl opět pozměněn.

3) "Druhá přestavba souboru opatření letecké..., dál se opět shoduje, a definice  "Trouba" byla změněna na "Velký Trouba". Některé překlady se liší, a jejich autoři uvádějí, že místo slovního spojení "Velký Trouba" se spíš nabízí přesnější alternativní název "Velký Pitomec"

 

Od svolávání jakýchkoliv dalších zasedání odborníků v letecké archeologii, která by se věnovala problematice kruhů v obilí, bylo s konečnou platností upuštěno.

 

 

Následující odstavec nepatří přímo do archeologie, vztahuje se ale k historii

Krátery v polích:

Na mnoha místech ve světě se vyskytují v polích velmi hluboko zaryté nevybuchlé bomby, které by nikdy nebyly vyorány (hodně pod 80 cm), některé s pokročilým rozkladem pláště i obsahu, a zcela zničeným spouštěcím mechanismem. Některé dokonce pravděpodobně díky zdařilým sabotážím například v podniku SKODA PLZEN dopadaly bez spouštěcího mechanismu, nebo jen s mechanismem zcela neúčinným a znehodnoceným. Výboj blesku, který se prožene v podzemí přímo skrz ně, by ale právě takovým spouštěcím mechanismem být mohl. Produkty rozpadu pláště bomby (železo) přispějí k mnohonásobnému zvýšení vodivosti půdy v okolí rezavějící bomby.

 

Mimochodem: každý kráter v poli, který se utvořil po dopadu letecké pumy během války, vytvořil v poli velmi přesný kruhový tvar. Když byl později zavezen hlínou a přeorán (nákres), v jeho podzemní struktuře zůstala do určité míry zachována struktura vybombardovaného kruhu, která se může projevovat v rostoucím obilí jako klasický porostový příznak, Cropmark, a v případě dopadu výboje blesku v jeho blízkosti jako elektřinou zesílený porostový příznak, electricity accelerated cropmark.

 

 

Úvaha archeologická 2

V archivech institucí letecké archeologie se může nacházet řada snímků nikdy neobjevených a neprozkoumaných Kruhů v Obilí. Letecká archeologie na celém světě téměř od svého vzniku velmi úzce spolupracuje s vojenským leteckým průzkumem, který pro její účely (často jedině pro ně) odtajňuje obrovské série leteckých snímků povrchu země (viz). Na nich se může nacházet mnoho nikdy nezveřejněných Crop Circles, u kterých pracovníci letecké archeologie nikdy neusilovali o zveřejnění a publikování. Není k tomu opravdu nejmenší důvod, protože letecká archeologie patří odjakživa mezi zcela seriózní obory vědy a výzkumu. Existence a průzkum Crop Circles je dodnes zařazován mezi činnost velmi pochybnou, prováděnou z velké části velmi pochybnými individui (což je jistě z větší míry pravda). Jejich vytváření je připisováno individuím ještě mnohem více pochybným a podezřelým.

 

Pravděpodobně se nezadržitelně blíží okamžik, kdy bude těmto pochybným individuím problematika zkoumání podobných útvarů zcela nemilosrdně a definitivně zakázána, možná dokonce za policejní asistence. Pravděpodobně jim bude zamezeno podobná místa navštěvovat, alespoň po dobu, kdy se tam prokazatelně vyskytují životu nebezpečné chemikálie, jedy a drogy. Objekty, které tak rádi zkoumali, a prostřednictvím jejichž "výzkumů" se delší dobu pokoušeli ve zbytku obyvatelstva planety nazývané Zeměkoule navodit obecný dojem, že odhalení příčin jejich vzniku je prakticky nemožné, nebo že jejich autory jsou nikdy nespatření mimozemšťané. Objekty bude pravděpodobně možné už navěky do budoucna zařadit pouze mezi tzv. Cropmarks, porostové příznaky. Podtyp vyvolaný odlišnostmi elektrického odporu materiálů a prostředí, nacházejícími se na místě vzniku, a přebytkem elektrického náboje a energie.

 

V převážné většině jsou některé z popisovaných odlišností vyvolány především jen díky tomu, že se na místě vyskytoval takový přebytek elektrického náboje, který si během prvního okamžiku po dopadu čela RS podobné rozdíly ve vodivosti prostředí vytvořil téměř chaoticky. Někdy i poměrně pravidelně díky interferenci a rezonanci, sám od sebe díky obrovskému přebytku elektrického náboje a energie. Zjednodušeně řečeno, je tam takový přebytek elektrického náboje i energie, že je pro něj jakýkoliv elektrický odpor materiálu příliš velký. Zpočátku se pokouší pokračovat dál "vlastními cestami", až do vzdálenosti několika metrů. Na některých místech odpor nejbližšího prostředí mžikově klesne až o několik řádů (průrazem prostředí/dielektrika), především ionizací a mžikovým ohřevem až na několik tisíc stupňů Celsiusových i Fahrenheitových.

 

Po počátečním víceméně chaotickém pohybu náboje je energie dál vedena už běžným způsobem, především místy s nejnižším elektrickým odporem. Může být vedena po povrchu země a těsně pod ním až stovky metrů, nejčastěji pouze v rámci jediného pole obilí. Během své cesty zasáhne a do určité míry poškodí rostliny právě na jmenovaných místech s nižším odporem. Některé z nich usmrtí, ale jejich množství jen málokdy překročí nejvýš několik procent, což by pravděpodobně ani nebylo objektivně zjistitelné, vzhledem k přírodním nerovnoměrnostem. Rostliny jenom poškozené začnou po nějaké době vykazovat změny, především zpomalení růstu a dozrávání, povadnou, mohou i polehnout (ohnout stébla k zemi). Takové změny už jsou na celé ploše velmi dobře pozorovatelné, nejlépe zdálky nebo shora, využitím klasických metod letecké archeologie. Místa s nižším elektrickým odporem, způsobená podzemními artefakty, na nich mohou být poměrně věrohodně vyznačena. Jiným způsobem by byla velmi obtížně zjistitelná.

 

Jako ukázka zde bude zobrazen letecký snímek povrchu Země, který byl získaný prostřednictvím Google Earth. Nachází se na něm poměrně typická ukázka útvaru, který je v současnosti, pravděpodobně už jen dočasně nazýván "Kruh v Obilí", který nikdy nebyl průzkumníky Crop Circles, ani objeven, natož prozkoumán. Ti se takovými útvary pravděpodobně především z dlouhé chvíle zabývají, protože si myslí, že zkoumají něco záhadného. Musí je ale nejdřív objevit. Průzkumníci Crop Circles jej dosud neobjevili ani na zmiňovaných snímcích, ani se o něm nikdy v jakýchkoliv pramenech nezmínili. Jedná se o poměrně typický útvar s několikanásobně přepólovánými (vynulovanými) elektickými proudy uvnitř kruhu, jehož obdoba se už několikrát objevila v zemích s velmi častým výskytem Crop Circles - Anglie, Německo, Itálie. Byl nalezen v blízkosti lokalit, kde se občas genuine Crop Circles opravdu vyskytly. Podobných, nikdy neobjevených pravidelných obrazců v obilí, se pravděpodobně na leteckých záběrech z celého světa vyskytuje celá řada.

 

Konec úvahy archeologické 2

 

 

Poznámka mimo archeologii: není samozřejmě tak úplně úplně pravda, že obrazec nebyl nikdy nikým spatřen ani objeven. Ten, kdo nikdy nezveřejněný obrazec v obilí určitě spatřil, byl pan kombajnér. Jak je možné se domyslet, pan kombajnér k objevenému obrazci žádné novináře ani záhadology nevolal. Pan kombajnér totiž není hovado.

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

Záznam obdoby obrazce magnetických siločar v poli obilí

Až zarážející, matoucí, šokující a těžko uvěřitelná, ale i oči otevírající podobnost

Kruh v Obilí - záznam siločar elektromagnetického pole generovaného výbojem blesku

Hodnota proudu se blíží 10⁶ - milión Ampér (známé školní experimenty 20 - 30 Ampér)

 

Přesně v okamžiku výboje blesku proudí skrz stébla obilí indukované i přivedené (ionizovaným vzduchem, koronový výboj) elektrické proudy. Díky nim se stébla a další části rostlin chovají jako jakýkoliv jiný vodič a vykazují v takovém okamžiku elektromagnetické vlastnosti. Mohou se proto krátce chovat podobně jako střelky kompasu, a tak je obrovské elektromagnetické síly výboje na okamžik nutí vychýlit se ve směru nebo proti směru hodinových ručiček, v závislosti na vzájemném poměru, polaritě a fázovém posuvu procházejícíh proudů. Dočasné mechanické změny a namáhání mohou také způsobit zatím neviditelné směrově orientované mechanické poškození. Takové mikroskopické směrově orientované poškození dokáže postupným narůstáním poškozených tkání později způsobit postupné směrově orientované naklánění všech stébel jedním směrem (CW or CCW). Magnetické pole výboje průměrného blesku je v určitém okamžiku alespoň deset tisíc krát silnější než magnetické pole Země. Další část práce mohou vykonat obrovské síly elektrostatické, díky nimž se listy a stébla rostlin chovají jako lístky a stébla elektroskopů. Průměr kruhu přibližně vyznačuje dosah elektromagnetických sil výboje blesku. K tomu všemu se ale obrazec v obilí objeví nejméně několik dnů, někdy až řadu týdnů po výboji blesku. Je to proto, že zasažené rostlinné tkáně slábnou velmi pomalu, díky obrovské setrvačnosti a v jejím důsledku velmi pomalu probíhajícím změnám v rostlinách (EPP, Chronologie). Díky tomu, že se někdy na místě mohou odehrát velmi složité interference a rezonance, se někdy může vytvořit velmi složitý obrazec. Jediný výboj blesku vyzáří energii, na kterou by elektrická lokomotiva ujela několik tisíc kilometrů. Průměrný (!) výboj. (zjednodušený výklad)

 

Jednalo se pravděpodobně o jednu z největších mystifikací a legrací, kanadských žertíků, které si kdy Matka Příroda z užaslého lidstva dělala stovky i tisíce let.

 

S uvedenými myšlenkami je možné nesouhlasit, je možné proti nim i protestovat, je to ale asi tak opravdu všechno, co se s tím nebo proti tomu dá dělat. Tzv. postulát Járy Cimrmana.

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com