V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

Úvod

Na tomto místě bude demonstrován pokus, jehož výsledek inicioval veškerý následný výzkum v oblasti poléhání, oslabení a poškození obilí i jiných rostlin. Jednalo se o test, zda je možné, aby se v rostlině prostřednictvím elektrické indukce vytvořilo takové množství elektrické energie, které by ji mohlo poškodit. Jestli je možné i v případě, že by došlo jen k minimálnímu šíření energie pod povrchem půdy do stran a poškození kořenů, že by po zásahu výboje blesku do pole byly elektrickým proudem okamžitě poškozeny rostliny (jejich nadzemní části) ve vzdálenosti metrů až desítek metrů od výboje, především díky energii, která se v nich indukovala díky výboji.

 

Indukce energie v blízkých i vzdálenějších předmětech bezprostředně během výboje blesku je v elektrotechnice věc velmi známá (indukuje se až do vzdáleností stovek kilometrů). Také je známé, že může napáchat značné škody. Samozřejmě se týká především předmětů vodivých. I rostlina je vodič, i když velmi špatný.

 

 Průměr samotného kanálu výboje blesku jen málokdy přesahuje 5mm. Některé zdroje uvádějí i šířku kanálu blesku v okamžiku výboje 10-20 mm, což může záviset na přesném okamžiku odečítání průměru. Tento okamžik se může lišit v nanosekundách. Například mezi průměrným a maximálním proudem uplyne "hodně času", který je sice udáván v nanosekundách, ale během něho se může průměr kanálu změnit i několikanásobně. Průměrný proud se vyskytuje ve dvou případech - na vzestupné a sestupné části křivky, a průměr kanálu bude v obou případech opravdu velmi odlišný. Nejpodstatnější je zjištění, že jeho hodnota nikdy nepřesáhne pouhých několik centimetrů.

 

Výsledkem popisovaných pokusů je zjištění, že elektrická energie se v rostlinách opravdu indukuje.

 

Pouhé zasažení a oslabení kořenů by pravděpodobně vůbec nevedlo k oslabení a degradaci nadzemních částí rostlin a následujícímu polehnutí, ohnutí stébel k zemi, vedlo by jen ke snížení výnosu, degradaci nepolehlých rostlin. Již existující zárodky semen by dozrály jen do podprůměrné velikosti. Tvrzení je samozřejmě pouhý předpoklad, je ale kdykoliv možné ho statisticky i experimentálně potvrdit nebo vyvrátit. Bylo by možné dokonce konstatovat, že se jedná o kvalifikovaný předpoklad, vyslovený na podkladu mnoha pozorování rostlin vystavených některým nepříznivým podmínkám růstu a dozrávání.

 

Struktura rostliny z hlediska elektrické vodivosti

Rostlinné tkáně obsahují některé elektricky vodivé materiály, především elektrolyty. Je ale možné, že se jedná o vodiče natolik slabé, že by jejich přispěním žádná významná (nadprahově poškozující) indukce elektrické energie v rostlinných tkáních nenastala. Proto je nejdřív třeba zjistit, zda v podstatně odlišném prostředí, jakým je elektrolyt ve struktuře rostlinných tkání, proti kovu, může docházet k elektrické indukci. Takovou skutečnost není možné automaticky předpokládat, protože způsob vedení proudu elektrolytem (vodič 2. řádu) je od způsobu vedení vodičem (nejčastěji kovovým, vodič 1. řádu) velmi odlišný. V kovech zprostředkuje vedení proudu elektronový plyn, což jsou volně pohybující se elektrony nejvyšší valenční sféry, zatímco v elektrolytech zprostředkují vedení elektrického proudu anionty a kationty, pohybující se v roztocích. Pokud by byla působením elektrického napětí utvořena mezi jednotlivými buňkami určitá bariéra (obdoba elektrolytické bariéry), bylo by vedení elektrického proudu rostlinným materiálem prostřednictvím indukce zcela nemožné. Nejjednodušší metoda, jak se o něčem takovém přesvědčit, je praktický pokus.

 

Poznámka:

Vedení elektrického proudu rostlinami samozřejmě možné je, elektrický odpor stonků a listů obilí je možné změřit a je ve stavu zelené rostliny přibližně několik megaohmů na centimetr. Rostlinné tkáně se navzájem informují o svém stavu prostřednictvím elektrických signálů, podobně jako tkáně živočišných organismů. Problematikou se zabývá celý vědecký obor nazývaný Elektrofyziologie Rostlin. Podrobnosti je možné zjistit například v Plant electrophysiology: theory and methods, Alexander George Volkov, Springer, 2006 ISBN 9783540327172

 

Uspořádání pokusu

Pro účely ověření možnosti indukce proudu v rostlinách byl sestrojen transformátor, který měl na primární straně 5 závitů měděného drátu a na sekundární straně 2,5 závitů sestrojeného z rostlinného materiálu. Jako rostlinný materiál byl použitý zelený lístek (stéblo) šnytlíku (Allium schoenoprasum), umístěného v bužírce. Elektrický odpor šnytlíku byl stanoven na přibližně 2,5 MΩ / cm (nikoliv jen obyčejným ohmmetrem, ale měřením asi při 50 V). Do primární cívky transformátoru byl přiveden signál 1kHz o přibližné hodnotě 0,3 V. Signál primární i cekundární cívky byl přiveden na vstup dvoupaprskového osciloskopu. Časem zde bude umístěno několik dalších obrázků. Pokusy jsou z května 2008. Obecně platí, že elektrický odpor rostlinného materiálu v zeleném, nezaschlém stavu je několik MΩ / cm.

 

Ještě před tímto pokusem byl proveden pokus kontrolní, kdy jako materiál sekundární cívky byla použita měď - shodně 2,5 závitu. Nakonec byl proveden další kontrolní pokus, aby bylo možné odhalit a eliminovat případné parazitní indukce na přímých přívodních vodičích, pokud by nějaké takové indukce existovaly. Něco podobného není jen tak možné automaticky vyloučit, protože rozdíl mezi odporem přívodních vodičů a rostlinného materiálu je možné odhadnout na 10⁹krát nižší. V posledním případě proto bylo místo měděného drátu použito nevodivé silonové vlákno. Všechny tři pokusy byly zcela shodně prostorově uspořádány.

 

V případě šnytlíku bylo naměřené napětí několik setin mV, měď - přibližně 0.15V, silon - nebylo naměřeno vůbec nic, ani náznak jakéhokoliv šumu. Bylo to samozřejmě dáno použitou měřicí technikou. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že možnosti jakýchkoliv parazitních indukcí byly během pokusu dostatečně objektivně eliminovány a naměřené indukované proudy skutečně pocházejí z použitého stébla šnytlíku. V případě dodatečných pokusů se jednalo o "nastavení použité měřicí aparatury" na hodnoty 0 (korekce nuly) a 100%. Šlo vlastně o dvojí provedení slepého pokusu (blind experiment). Pozor, neplést s double blind experimentem, to je něco úplně jiného. V takovém případě by musela pokusy vyhodnocovat zcela nezávislá osoba, která by vůbec neměla informaci, jaký materiál je v kterém pokusu použit. Takové experimenty (double blind) mají význam především v lékařství. V jednoduché fyzice význam postrádají, vzhledem k možnostem pokus kdykoliv zcela objektivně zopakovat, za naprosto stejných nebo velmi podobných podmínek, což postačuje k objektivnímu posouzení výsledků a eliminaci subjektivních vlivů.

 

Z provedených pokusů vyplývá, že i v rostlinném materiálu dochází k indukování elektrické energie podle běžných elektrotechnických pravidel, a je možné s tím počítat. Nejvíc se na ní pravděpodobně podílí, stejně jako během vedení proudu v rostlině, v nich přítomné elektrolyty. Náhradní schéma rostliny je možné považovat za převážně sériové propojení skupin odporů. Proudy se v rostlinném materiálu indukují podobně, jako například v nadzemním vedení (viz normy ČSN - EN 62305 1-5). Jen je třeba počítat s mnohem vyšším odporem rostlinného materiálu.

 

Pokusy jsou velmi jednoduše ověřitelné, proveditelné i opakovatelné. Jde zcela bez výjimky o pokusy uskutečnitelné v jakékoliv školní fyzikální nebo biologické laboratoři.

 

Obecnějším důsledkem provedených pokusů je zjištění, že i v elektrolytech probíhá indukce. Přestože se nejedná o vodiče prvního stupně. Praktický dopad provedených pokusů je pravděpodobně téměř nulový, protože je možné jen těžko od konstruktérů požadovat, aby sestrojili transformátor z vody nebo ve vodě..

 

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

 

Záznam obdoby obrazce magnetických siločar v poli obilí

Až zarážející, matoucí, šokující a těžko uvěřitelná, ale i oči otevírající podobnost

Kruh v Obilí - záznam siločar elektromagnetického pole generovaného výbojem blesku

Hodnota proudu se blíží 10⁶ - milión Ampér (známé školní experimenty 20 - 30 Ampér)

 

  

 

Přesně v okamžiku výboje blesku proudí skrz stébla obilí indukované i přivedené elektrické proudy, díky nimž stonky vykazují elektromagnetické vlastnosti a mohou se chovat podobně jako střelka kompasu. Magnetické pole výboje průměrného blesku je v určitém okamžiku přibližně deset tisíc krát silnější než magnetické pole Země. Poloměr kruhu přibližně znázorňuje dosah elektromagnetických sil výboje blesku.

 

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com