13. ledna 2012 www.sarden.cz

pokračování předchozích úvah

EN version  13. ledna 2012

      Budou zde zjednodušeně vysvětleny principy vzniku nejjednoduššího obrazce, obyčejného kruhu - jediným nerozvětveným výbojem blesku, a chronologie vzniku takového kruhu v průběhu několika týdnů až měsíců po výboji blesku. Popisované principy je ale možné vztáhnout i na mnohem složitější obrazce. Mimochodem, každý jednotlivý obyčejný kruh v obilí tak vlastně velmi nápadně připomíná zobrazení průchodu proudu vodičem prostřednictvím kovových pilin. Stonky obilí nahrazují magnetické piliny. V okamžiku výboje se chovají jako střelka kompasu. Photo 1 (montáž J.L.). Zjednodušeně vyznačuje, kam až dosahovaly elektrické účinky výboje, a dál už ne. S tímto tvrzením budou jistě všichni dosavadní samozvaní Crop Circles průzkumníci nesouhlasit, budou proti němu protestovat, budou se proti němu dokonce i bouřit a hrozit vztyčenými pěstičkami, to je ale asi tak doopravdy všechno, co s tím nebo proti tomu mohou oni i kdokoliv z nás dělat.

 

     Ze všeho nejdůležitější je ale znovu nutné poznamenat, že veškeré zde popisované principy se týkají PŘEDEVŠÍM zcela běžně, nepravidelně polehlého, na zemi ležícího obilí. Zda opravdu velmi výjimečnou shodou náhod vznikne obrazec pravidelný, například kruh, záleží především na tom, jakým způsobem se odehraje Fáze 1 - Expozice. Pokud proběhne dostatečně souměrně, a další fáze to příliš "nepokazí", pravidelný objekt vzniknout může.

 

Fáze 1. Expozice.

      Kanál blesku má průměr 5 mm, nikdy přes 10 mm (ani v případě nejsilnějších výbojů, které mají vrcholový proud téměř milión ampér, viz odborná literatura). Výboj blesku se chová jako drát, natažený mezi nebem a zemí, skrz který protéká proud několik set tisíc ampér, a v některých případech vede okamžitě hluboko pod zem. Zdaleka ne vždy - naopak, pravděpodobně téměř nikdy. Není ale vyloučeno, že vznik některých poměrně přesných kruhů místo nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi je způsoben kromě jiného právě tím, že podstatná část energie blesku je svedena velmi prudce hluboko pod zem, takže dojde k podstatně menším "parazitním expozicím" (poškození) dalšího obilí různým nepravidelným rozvedením podstatné části energie po povrchu půdy a kolejemi po traktoru. Na místě se může vyskytovat "přírodní hromosvod" (podzemní), který svede proud výboje poměrně rychle alespoň několik metrů pod zem, takže jeho vedlejší účinky mimo dosah poměrně přesného kruhu se na povrchu projeví už jen minimálně. Hromosvod může být původu geologického (prameny, zlomy), archeologického (doba železná, bronzová), i novodobého (zřícený stroj z války, inženýrské sítě). Povrch země je podložka, a obilí na něm se chová jako vrstva záznamového materiálu (rastr). Průchodem proudu skrz "drát" dojde k vyzáření energie do okolí. Tato energie je jednak v rostlinách indukována (registrovatelné ekvivalentní silové i elektromagnetické projevy, způsobující poškození, a dosah indukce jsou omezeny velmi přesným kruhem), může být do nich přivedena půdou a kořenovým systémem (krokové napětí - velmi přesný kruh), ionizovaným vzduchem nebo koronovým výbojem (velmi přesný kruh). Koronový výboj a krokové napětí zasáhnou a poškodí rostliny v celém rozsahu jejich působení přibližně rovnoměrně, indukce podle vzdálenosti od kanálu výboje. Není také vyloučeno, že jednotlivé vyjmenované efekty mohou mít rozdílnou polaritu, a jejich sčítáním a odečítáním se vytvoří nejrůznější soustředné kruhy. Všechna vyjmenovaná poškození tvoří za ideálních podmínek poměrně přesný kruh. Podmínky, které se alespoň částečně podobají ideálním, je možné se pokusit, a jen málokdy lze dosáhnout například v laboratoři. V přírodě samozřejmě ještě mnohem obtížněji, ale: Podobných pokusů (výboj ramene blesku do pole) uskuteční příroda mnohem víc, než miliardu ročně, a sem tam jí to i vyjde, odhadem přibližně v jednom případě z miliónu. Je myšleno vytvoření alespoň jednoho poměrně pravidelného kruhu, veškeré ostatní "přírodní pokusy" skončí "nezdarem" - vznikne "jen" nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí.

 

     Příroda tak vlastně nahrazuje "nedostatky v použitém laboratorním vybavení" počtem uskutečněných laboratorních pokusů. Když Automobilový Závod Leninského Komsomolu vyrobil milión Moskvičů, nebo Volžské Automobilové Závody milión Žigulů, sem tam se také některý z nich dokonce i povedl. Takový potom nabídli soudruhu Brežněvovi, který s ním ale stejně nejezdil, protože byl na jeho vkus příliš málo opancéřovaný.

 

     Některá stébla mohou být silou velmi intenzivních vzdušných proudů a vírů, které následují milisekundy po výboji a netrvají déle než zlomek sekundy, navzájem propletena a téměř "svázána", provázána a omotána, jde ale nejvýš o milióntinu elektřinou zasaženého počtu stébel. Jsou nenápadně maskována v porostu a objevena až po polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Nacházejí se pravděpodobně na ploše do jednoho čtverečního metru, co nejblíž kanálu výboje (pro každý jednotlivý výboj). Na místě se mohlo vyskytovat i rotační elektromagnetické pole, i víc než třífázové, a působit na rostliny i mechanicky. Rostliny se chovají jako vodiče skrz které momentálně protéká indukovaný nebo vodičem přivedený proud (např. ionizovaným vzduchem, půdou, sousedními rostlinami). jejich odpor je řádově 1 až několik Mohm/cm, záleží na stadiu růstu. Na místě je napětí i hodně přes několik set tisíc voltů na metr a skrz rostliny protékají měřitelné proudy. Naprostá většina rostlin, z nichž některé mohly být i velmi podstatně na krátkou dobu mechanicky vychýleny ze své rovnovážné polohy, a tím částečně poškozeny i mechanicky, se vrátí díky vlastní pružnosti zpět do polohy téměř nerozeznatelné od té, ve které se nacházely před výbojem. Proběhla zatím jen Expozice - do poměrně pravidelného rastru sestaveného z rostlin byla uložena určitá forma elektromagnetického záznamu. Na naprosté většině rostlin nemusí být vizuálně pozorovatelné téměř nic a z kraje pole už vůbec nic. Typicky minimálně několik dnů, ale až týdnů se také téměř naprosto nic neděje (vizuálně). Ve skutečnosti se ale po celou popisovanou dobu už odehrává Fáze 2.

 

     O koronovém výboji byla už zmínka v některém z minulých dílů i s obrázkem. Kanál výboje obklopuje jako souvislá vrstva - obal, v kolmém průmětu velmi přesný kruh, a intenzita zasažení rostlin uvnitř něho by díky jeho působení měla být přibližně rovnoměrná, na rozdíl například od indukovaného napětí. Jeho šířka závisí téměř jen na proudu Return Stroke a samozřejmě se velmi liší napříkad mezi výbojem 3 tisíce ampér a 600 tisíc. Na skutečnosti, že po výboji blesku kolmo do země mohou být zasaženy rostliny obilí poměrně přesně do kruhu, se proto může podílet koronový výboj velmi podstatnou měrou. Některé výboje nemusí dopadat kolmo, čímž by se daly vysvětlit nejrůznější elipsovité tvary, i půlměsíce a polokružnice.

 

     K velmi podstatnému zpřesnění "Expozice kruhu" může dojít ještě alespoň dalšími dvěma různými způsoby (viz dál). V průběhu výboje se mohou odehrávat i velmi složité interferenční efekty (mechanické i elektromagnetické), které ale budou popsány až v některém z dalších pokračování. Za určitých okolností se sestava několika málo, dokonce i jen pouhých dvou výbojů, které dopadnou ve vzdálenosti několika metrů od sebe v odstupu několika desítek milisekund, může chovat jako generátor obrovského rotačního elektromagnetického pole (mžikového). Jde o pole vytvářené proudovými pulsy několik set tisíc ampér, které mají strmost náběhu i přes 200 tisíc ampér za MIKROsekundu. O tom ale až v některém opravdu hodně dalším pokračování.

 

     Když jsou z Fáze 1 - Expozice výbojem blesku vynechány všechny principy, které by mohly vést ke vzniku poměrně přesného kruhu, jedná se o typickou prvotní příčinu zcela běžného nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí, bez níž by jinak na jakémkoliv poli nebylo polehlé, leží na zemi (stébla se sklonila k zemi) téměř nic. Některé slabší, "dýchavičné" výboje ale může většina okolních rostlin přežít téměř bez úhony až do sklizně. Skutečnost, že k pravidelnému polehnutí, ohnutí stébel k zemi nedojde po výboji blesku téměř nikdy, jde hlavně o obrazce podobné např. Photo 2, vlastní fotografie autora textu. Na místě je přítomno vedení VN 22kV, které se zhostilo funkce hromosvodu. Po výboji blesku bývá podstatná část energie rozvedena do širokého okolí většinou vlhkým povrchem půdy, nejčastěji přednostně kolejemi po traktoru. K prvotnímu polehnutí, ohnutí stébel k zemi všech, i nepravidelných obrazců dojde prakticky totožným chronologickým postupem jaký je popisován zde, často během jediné noci nebo za deště. Fotografie byla pořízena dva až tři týdny po bouřce, ještě předcházející den nebylo po nějakém polehnutí, ohnutí stébel k zemi na celém velkém širém rodném lánu ani památky. Kontrolováno denně, fotografováno.

 

     Expozice se projeví především na meristémových pletivech, tj v případě obilí téměř výhradně duben - květen, možná až do půlky června. Také některé březnové, i dřívější bouřky už se mohou projevit, především v ozimech. Vytvoření kruhů v obilí je až neskutečně často doloženo "po bouřce". Bouřka (stačí jen vlhkost, ale i případný blesk, vítr) v takovém případě ale působila převážně už jen jako Fáze 4, po níž došlo ke zviditelnění obrazu, který byl do rostlin zaznamenán před řadou týdnů. Srpnové blesky, i kdyby vytvořily sebesložitější interference a rezonance, se už do rostlin zaznamenat nemohou, záznamový materiál už nefunguje. Můžou se projevit už jen mechanické účinky výboje, a způsobit polehnutí, ohnutí stébel k zemi rostlin, které byly už oslabeny elektřinou blesku řadu týdnů předtím, někdy v "záznamovém období" od března do května.

 

Fáze 2. Slábnutí rostlin (stonků).

      Většina rostlin obilí obdržela sice nadlimitní (poškozující), ale nikoliv smrtelné dávky elektrické energie. Ty v nich vytvořily škodlivé chemikálie, a ony se s tím začnou nějakým způsobem vyrovnávat. Průchodem proudu po povrchu půdy a pod ním došlo k určité změně chemismu půdy (pH, složení živin), a situace rostlin tak velmi nápadně připomíná stav, ke kterému dochází po přesazení. Je nazýván šok z přesazení, rostlina se po něm vyrovnává s velmi podobnými problémy, a mívá většinou za následek odhadem přibližně čtrnáctidenní, ale i delší stagnaci vzrůstu a zpoždění dozrávání. Část rostlin po zásahu bleskem zahyne, v porostech obilovin se odhadem jedná jen o několik procent (ale i 20-30%), a nezkušené oči nezemědělců nemají nejmenší šanci něco takového rozpoznat. Díky prořídnutí a oslabení porostu původní kulturní plodiny může časem dojít k pozorovatelnému navýšení růstu plevele, které lze po sklizni pozorovat jako zřetelně zelené plochy Photo 3 - Ancona, Itálie, obrazec zjištěný 10. června 2007. Zde stav po sklizni, získáno z Google Earth, záběr z roku 2007, souřadnice N43.574443° E13.432214°. Podobných pozemních záběrů Crop Circles po sklizni existují stovky.

 

     Objemnější rostliny (několik exemplářů na metr čtvereční), jako brambory, cukrovka, cibule, bavlna mohou zahynout všechny, protože nepřežijí integrální zásah celé jimi obývané plochy. Většinou standardně do kruhu, ale to zemědělci dávno vědí a nijak se nad tím nepozastavují, jak už bylo někde zmíněno. Jedno z budoucích pokračování seriálu bude kompletně věnováno jedině a pouze pohledu seriózních zemědělských i botanických vědeckých a výzkumných pracovníků na následky výboje blesku do monokultur pěstovaných plodin, jak se o nich zmiňují v odborných periodikách a literatuře. Bude možné se přesvědčit, že jmenovaní odborníci vědí opravdu velmi dobře, co se v takovém případě děje.

 

     Objevení mrtvých rostlin následuje vždy minimálně několik dnů, ale i týdnů po výboji blesku. Veškeré rostliny, dokonce i ty,které byly výbojem usmrceny okamžitě, jsou zpočátku k nerozeznání od nepoškozených. Teprve později začnou chřadnout (několik dnů, ale i 1-2 týdny po výboji), a nakonec zcela odumřou. Některé nad-letálně zasažené rostliny mohou ještě nějaký čas přežívat (vykazovat známky života, tj. látkovou výměnu). Potom záleží, kdo navštíví takové místo dřív. Zkušený zemědělec konstatuje, že zde uhodil blesk, není a nebude proti tomu nikdy ochrany a problémem se dál nezabývá. Situaci může vyfotografovat a zmínit se o ní v některé odborné publikaci. Pokud místo navštíví jakýkoliv ufolog, záhadolog, nebo kterýkoliv jiný samozvaný "odborník" na průzkum kruhů v obilí, situaci také vyfotografuje (ale mnohem víc). Konstatuje, že zde pravděpodobně přistávali mimozemšťané. Nebo něco psali na pole mikrovlnkou, laserem, nebo nejraději nějakým úplně neznámým a nezjistitelným druhem energie. Může se i zmínit, že tam dělali něco úplně jiného, nebo všechno dohromady. Napíše o tom článek pokud možno do co nejvíce záhadologických časopisů, co jich na světě existuje, a jezdí s tím po záhadologických konferencích celého světa mnoho let.

 

Fáze 3. Vznik svazků oslabených rostlin, navzájem se o sebe opírajících (povrchové napětí vody, van der Waalsovy síly)

    Stébla rostlin slábnou (vadnou), že už téměř neunesou vlastní váhu. Naklánějí se na stranu, víceméně náhodně, některá se navzájem opřou o sebe. Vytvoří se náhodné svazky, desítky až stovky stébel (několik decimetrů čtverečních), která by sice osamoceně už vlastní váhu neunesla, ale za podpory "soudruhů stojících jim nablízku" se naklánění pozastaví. V těsném dotyku se projeví van der Waalsovy síly (povrchové napětí vody), což dočasný svazek na nějakou dobu znatelně zpevní. Situaci by bylo možné nazvat "oddálení domino efektu", "domeček z karet" nebo "teepee". Opakovaným zvlhnutím a vysycháním se rostliny mohou na dotýkajících místech téměř přilepit, a nemusí už polehnout (ohnout stébla k zemi) až do sklizně, nebo polehnou, ohnou stébla k zemi jen částečně a vznikne zvláštní útvar, podobný Photo 4, (Photo4.jpg) obrazec z 9.7.2006, Charlbury Hill, Oxfordshire, foto Frank Laumen, www.visiblesigns.de, montáž J.L. Vznikne něco jako "slepené domino" (slepený domeček z karet).

 

Fáze 4. Motýl (Butterfly effect)

       Funkci motýla může plnit ranní rosa, déšť, vítr, bouřka, blesk. Jen pro zajímavost, i jen jmenovaná ranní rosa způsobí zvýšení hmotnosti například nadzemní části pšenice až o tisíc tun na kilometr čtvereční (10 tun na hektar), je to ekvivalent 1mm srážek, ale i to je opravdu "Motýlek". Déšť může umístit do stébel pšenice celkové množství vlhkosti ještě asi 5x vyšší. Velmi často polehnutí, ohnutí stébel k zemi (prvotní) nastane během několika hodin, převážně za vlhka, i když jistě existují výjimky. V naprosté většině případů ale pokračuje na méně zasažených plochách postupně dál od místa zásahu až do sklizně. Jako první polehnou, ohnou stébla k zemi jen nejvíc zasažené plochy - několik procent, před sklizní bývají polehlé, na zemi ležící desítky procent. Někdy i 90.

 

Fáze 5. Domino efekt

  Poměrně jednoduchý i pochopitelný proces, kdy se dosud stojící svazky stébel postupně pokládají přes sebe. V jeho průběhu dochází pravděpodobně nejen k tomu, že jeden padající svazek zavadí alespoň o jeden další. K zemi padá mnoho kilogramů materiálu na metr čtvereční z výšky průměrně půl metru, může vytvořit nezanedbatelné proudění vzduchu, které může na stojící rostliny znatelně silově působit. Svědectví takového jevu, snad jeden z fraktálů u Stonehenge - svědci popisují postupné pokládání obilí k zemi během několika minut, mezi nímž se za bezvětří pohybovaly poryvy větru a zvířeného prachu. To vyvolalo zdání, že se jakoby mezi obilím pohybuje určitý směrovaný větrný vír, vyvolaný neznámou energií, který postupně způsobuje všechno poléhání, poškození, oslabení. Svědkové jahodové si v úžasu z pozorovaného děje neuvědomili, že sledují, jak se k zemi se pokládá poměrně rychle několik tun materiálu. Ten sám o sobě nějaké to zvíření vzduchu a prachu vyvolá, měřitelné síly, což může jen přispět k dokonání započatého díla. Prostřednictvím domino efektu je možné vyložit i onu jinak velmi obtížně vysvětlitelnou skutečnost, že v některých Crop Circles je možné nalézt velmi pravidelně přes sebe poskládané svazky stébel. To se samozřejmě týká i zcela nepravidelných tvarů polehlého, na zemi ležícího obilí, kde je možné pozorovat něco podobného ještě mnohem častěji. Je to jen smutné potvrzení poměrně prokazatelné (a také poměrně smutné) skutečnosti, že naprostá většina záhadologů, kteří se kdy zabývali kruhy v obilí, o běžně, nepravidelně polehlé, na zemi ležící obilí v životě ani nezakopla. Photo 5 - vlastní fotografie autora textu.

 

Shrnutí procesů, účastnících se chronologie vývoje poléhání, poškození, oslabení obilí

1. Expozice

2. Slábnutí stonků

3. van der Waals (povrchové napětí vody, adheze a koheze)

4. Butterfly efekt

5. Domino efekt

 

Časové rozvržení procesů Chronologie

1 - zlomek vteřiny až několik vteřin.

2 - několik dnů až týdnů, i víc než dva měsíce.

3 - několik hodin až dnů.

4 - několik vteřin až minut (i déle).

5 - několik minut až hodin (i déle).

 

Děje 2 a 3 ale mohou probíhat téměř neodděleně, bez nějaké ostré hranice. Děje 4 a 5 mohou zase být samozřejmě mnohem delší, a na některých konkrétních příkladech, jeden dokonce velmi typický z roku 2011, může být uvedená skutečnost velice přesně zdokumentována. Viz některé další pokračování.

 

Fyzikální a chemické (biologické) procesy, účastnící se jednotlivých fází vývoje poléhání, poškození, oslabení rostlin

1 - elektrotechnika (indukce, vedení proudu, elektromagnetické vlnění + interference a rezonance), aerodynamika, mechanika (tlakové a rázové vlny, otřesy povrchu země, interference a rezonance mechanických kmitů povrchu země, ve vzduchu a na povrchu obilného lánu - větrné vlny a kruhy), elektrochemie (následky průchodu elektrického proudu půdními roztoky a tkáněmi rostlin, chemie, termochemie, pyrolýza, redox reakce, eliminace krátkodobých radikálů a dočasných zplodin elektrochemických reakcí s vysokým oxidačním číslem, utvořených v rostlinách a v půdě

 

2 - chemie, biochemie, biologické a fyziologické procesy v rostlině, chování rostliny v podmínkách velmi podobným následkům přesazovacího šoku, eliminace následků působení škodlivých chemikálií z fáze 1, fytopatologie (následky působení škodlivých chemikálií = snížená odolnost oslabené rostliny proti všem rostlinným i živočišným škůdcům)

 

3 - mechanika, fytopatologie (pokračování), stochastické procesy, fyzikální děje (v.d.W. síly, povrchové napětí vody, adheze a koheze)

 

4 - mechanika (proces inicializace fáze 5), fyzikální děje, především proces překonání van der Waalsových sil, adheze a koheze

 

5 - mechanika, proces dočasné transformace potenciální energie na energii kinetickou, aerodynamika (dočasné proudění vzduchu vyvolané padajícími svazky stébel i jeho dočasné silové působění na dosud stojící svazky stébel)

 

Poznámka nakonec: Domino efekt může pravděpodobně způsobit i určité zaznamenatelné zpřesnění původně ne příliš rovnoměrně "naexponovaného" okraje kruhu. Na okraji už stojí svazky mnohem odolnější, ne tak silně zasažených a oslabených stébel, než uprostřed. Jejich sklonění k zemi už může způsobit jen spojená hmotnost mnoha stébel, nakloněných díky domino efektu. Jinak by pravděpodobně vydržely stát kolmo až do sklizně. Naopak jiné, slabší, zasahující ještě dál od středu než ostatní, stát zůstanou, protože se jim skupiny padajících svazků stébel už vyhnuly, nebo nedorazily až k nim. Na přiloženém nákresu je červeně znázorněna plocha hypothetického obrazce znatelně zasažená, zeleně nezasažená. Photo 6 - spirála znázorňuje průběh domino efektu od středu do kraje až k místu, kde se zastaví. 

 

To by tak bylo z dnešního monotématického dílu Chronologie vše.

 

     Zpět na seznam publikovaných textů