Červen 2013, The Skeptik, Júnové vydanie, Kruhy v obilí

 

EN version   

Novinky ze zajímavého přírodního vědeckého výzkumu a bádání o obilovinách (Poaceae), také (ale jen jako vedlejší produkt) kruhy v obilí.

Kruhy v obilí jsou pravděpodobně největší žert, který si Matka Příroda z užaslého a ohromeného lidstva kdy dělala.

Kruhy v obilí byly odjakživa, jedině a pouze, výtvorem Matky Přírody. Výjimky tvoří nejvýš 1%, jedná se ale jen o práci velmi hloupých lidí. Pokoušejí se tak dokázat, především sami sobě, že lidé tvoří všechny pravidelné obrazce v obilí, a nejedná se například o činnost mimozemšťanů.

Veškeré kruhy v obilí na celém světě, které jejich “průzkumníci” nazývají jako takzvané “genuine”, tj vzniké podle nich nějakou neznámou, nepochopitelnou silou, vznikají ve skutečnosti velmi jednoduchým, prostým, dalo by se říci až směšně primitivním způsobem. Vytváří je výboj blesku. Jsou formované prostřednictvím jeho obrovské elektromagnetické síly a energie, která se indukuje do všech elektricky vodivých předmětů v okolí. I rostlina je vodič, i když poměrně špatný. Elektromagnetické pole (siločáry) kolem výboje blesku má velmi přesně kruhový tvar, jako obrazec ve ferromagnetických pilinách kolem drátu, skrz který prochází elektrický proud. Pokus je velmi dobře známý z hodin fyziky ve škole. Do určité míry se mohou projevit i síly mechanické – tlaková a rázová vlna (obě mají velmi přesně kruhový tvar, a energii jako po explozi minimálně desítek kg TNT, někdy mnohem víc). Také se mohou projevit elektromagnetické i mechanické interference a rezonance. Za určitých okolností dokonce v místě dopadu výboje blesku může vzniknout rotační elektromagnetické pole, i když jen na krátkou dobu. Nakonec je nutné se zmínit o tom, že na místě se už několik vteřin před dopadem výboje blesku, během něho, i nějaku dobu po něm vyskytují také elektrostatické síly a energie (obrovské, téměř nepředstavitelné), díky nimž stébla a listy rostlin mohou napodobovat chování elektroskopu.

Modré písmeno I představuje proud procházející výbojem blesku, šipka znázorňuje směr (blesky existují kladné i záporné, takže se může vyskytnout i opačný případ). B znázorňuje siločáry elektromagnetického pole, které jsou procházejícím proudem vytvořeny.

Je možné vytvořit celou řadu modelů pravděpodobného způsobu vytvoření (expozice) obrazce siločar elektromagnetického vlnění ve struktuře (rastru) obilí. Jejich podrobnější popis by ale značně přesahoval předpokládaný rozsah tohoto článku. Například model čistě elektromagnetický, mechanicko – elektromagnetický (obdoba vln na vodě a jejich zásah následným výbojem blesku), elektrostaticko – mechanicko - elektromagnetický, ale i některé další.

Předcházející schéma elektromagnetických siločar v poli pšenice velmi nápadně připomíná školní pokus z hodin fyziky – elektromagnetické pole přímého vodiče. Fotografie vlevo – experimentální znázornění elektromagnetického pole a siločar osamoceného přímého vodiče v kovových pilinách, získaná z
http://tsgphysics.mit.edu
, oddíl Magnetic Fields, stránka Magnetic Field Lines (Single Wire).

Jen pro zajímavost - skrz vodič na obrázku během pokusu probíhal proud nejvýš několik desítek ampér, a napětí zdaleka nepřesahovalo několik voltů na metr, často ani jeden jediný. Skrz "vodič", který kolmo protíná povrch pole obilí a vede skrz něj hluboko pod zem, tj. výboj blesku, probíhá často proud několik set tisíc ampér, v některých případech se dokonce blíží miliónu ampér, a to se odehrává při napětí několik set tisíc až několik miliónů voltů na metr. To znamená krátkodobý špičkový okamžitý tok energie (příkon / výkon) v době, kdy probíhá "experiment Matky Přírody na poli obilí" mnohem vyšší, než 10 miliard krát, proti školnímu experimentu.

Mnohem důležitější, než vytváření modelů, poměrně obtížně ověřitelných, a mnohem důležitější, než téměř cokoliv, co se dosud v oblasti výzkumu vzniku kruhů v obilí na celém světě odehrálo, je skutečnost, že popisovaná teorie je ověřitelná. Už jenom pouhá skutečnost, že je vůbec ověřitelná, jako první a jediná, jí přiřazuje tuto celosvětovou, nesmazatelnou prioritu. Stačí se zeptat meteorologů. Totéž platí samozřejmě i pro jakýkoliv genuine obrazec, který se objeví kdekoliv na světě kdykoliv budoucnosti. No a aby to nebylo všechno, a aby milovníci UFO a mimozemšťanů a pavědy, okultismu, spiritismu, duchů a létajících talířů opravdu zaplakali, je tato teorie dokonce zpětně prověřitelná.

Podrobnosti je možné najít na stránkách, na které vedou odkazy z mapy stránek, (nachází se tam také některé základní schématické zobrazení a fotografie)
česky - http://www.cropcirclesonline.com/kruhy-v-obili-sitemap.htm
anglicky - http://www.cropcirclesonline.com/crop-circles-sitemap.htm

jiná stránka (má mírně nadnesený, humorný charakter)
česky - http://www.cropcirclesonline.com/kruhy-v-obili-zprava-pro-velitele.htm
anglicky - http://www.cropcirclesonline.com/crop-circles-hermajesty.htm

(Anglická verze je o něco rozsáhlejší)

Je tam také poznamenáno, že pravděpodobně od roku 1991, kdy se objevil kruh v obilí v přísně chráněné oblasti v blízkosti Chequers (víkendová rezidence britského premiéra), Její Veličenstvo a vláda možná věděli o celé problematice mnohem víc, než se zdálo, a než dali najevo. Od té doby už jen cíleně ponechali své poddané, aby si hráli téměř dětskou hru na "vyšetřování" a "odborníky", a neměli tak možnost páchat další škody jindy a jinde. Takový člověk, který vykonává jednu hloupost, není schopen produkovat jinou, a větší. Řízená, regulovaná nesmyslnost a hloupost. Od nejvyšší úrovně. Stačí si přečíst tehdejší vyjádření tiskového mluvčího britského premiéra. (Kdo hledá, na internetu najde, a zmínka o něm je i na odkazované stránce ...hermajesty.htm).

Z hlediska praktického i experimentálního zemědělství a botaniky je možné následky působení elektrické energie na rostliny zařadit mezi abiotické stresové faktory (další jsou např. nadbytek nebo nedostatek vláhy, světla, kyslíku, nedostatek CO2, minerálů, působení vysoké nebo nízké teploty, mechanický stres). Jejich účinek bývá většinou také velmi postupný, vizuálně pozorovatelný až mnoho dní od začátku působení.

Kromě toho jsou následky působení elektřiny v některých případech vizuálně téměř totožné s působením herbicidů, které jsou řazeny mezi biotické stresové faktory. Nástup jejich účinkú také trvá alespoň několik dní, a to i v případě rostlin, které jsou zasaženy dávkou vysoce nad letální limit.

Především je nutné si uvědomit, že kruh v obilí téměř nikdy není objeven bezprostředně potom, co byl díky bouřce a výboji blesku vytvořen. Nejen od té doby, co se stal viditelným. To totiž právě vůbec není všechno. Mnohem horší jev, který všechny "průzkumníky" dokonale zmate, je skutečnost, že kruhy v obilí se doopravdy vytvoří, tj. stanou pozorovatelnými, téměř vždy nejméně 5 dnů po tom, co byly prostřednictvím výboje blesku vytvořeny, "exponovány" (ověřitelné). Velmi často až několik týdnů. Toto tvrzení je ve velmi vzácné shodě s účinky jmenovaných stresových faktorů. Pozorovatelný účinek kteréhokoliv z nich se často objevuje až po několika dnech, ale i týdnech od doby, kdy ve skutečnosti objektivně začnou na rostlinu působit.

Záleží na intenzitě působení, a v případě extrémně silného zatížení se mohou následky projevit i vizuálně podstatně rychleji. K takovým jevům ale v přírodě dochází velmi zřídka, přestože experimentálně je možné je navodit (například okamžité stoprocentní přerušení přísunu vlhkosti ke kořenům).

Kromě toho, bezprostředně nebo později po poškození elektřinou mohou být některé oslabené rostliny mnohem snadněji přístupné napadení nejrůznějšími patogeny.

Mimikry
Velmi často se stane, že na některém kontrolovaném poli obilí zcela objektivně jeden den večer nebylo nic pozorovatelné (naprosto žádné polehlé obilí, nebo jen zcela zanedbatelné minimum). Popisovanou skutečnost je možné doložit důkazy, například náhodnými snímky, nebo alespoň svědectvím, někdy i mnoha lidí. K tomu může dojít v případě, kdy se takové místo nachází v těsném sousedství nejakého hojně navštěvovaného místa, například památky nebo rozhledny. Druhý den je tam možné pozorovat kruhy v obilí, zcela polehlé obilí, ležící na povrchu země v rozloze desítek, stovek i víc metrů čtverečních. Všichni pozorovatelé proto dojdou k naprosto stejnému, jednoznačnému závěru – takové kruhy v obilí, nebo jakékoliv jiné útvary, někdo, nebo něco muselo vytvořit v noci, když tu včera zcela objektivně žádné polehlé obilí nebylo, a dnes na tom samém místě polehlé obilí je, velmi snadno pozorovatelné. To byla jedna z největších (nebo spíš nejčastějších) chyb jmenovaných výzkumníků, jaké se v průběhu desítek let opakovaně dopouštěli.

Pravá příčina vzniku kruhů v obilí se totiž odehrála nejméně o několik dnů, ale i týdnů dřív. Přestože chyba to byla opravdu vážná, a nepřetržitě opakovaná, nejedná se v žádném případě o chybu hrubou, vážnou, které průzkumníci v průběhu svých dlouholetých "výzkumů" napáchali nejméně tři, mnohem horší a závažnější. V popisovaném případě jde sice o chybu opravdu poměrně vážnou, ale do určité míry omluvitelnou. Matka Příroda totiž k jejímu vzniku, navození dojmu, že kruhy v obilí vznikly během úplně jiného období, než tomu ve skutečnosti bylo, použila tak dokonalé maskování, "Mimikry", jaké si je možné jenom představit. Mimikry, jaké by neodhalil ani Major Zeman, i kdyby mu v tom Jiří Lábus (Borůvka), Oldřich Vlach (Vondřich) a Bič Boží pomáhali. Lepší přírodní maskování, než navození jednoznačného dojmu, že "Kruhy v obilí přece musely být vytvořené přesně, nebo téměř přesně v tom okamžiku, kdy obilí v nich polehlo", si snad ani není možné představit. Přitom skutečný okamžik vytvoření (expozice) kruhů v obilí, a první okamžik polehnutí obilí se vždy liší nejméně o několik dnů.

Dosavadní výzkum kruhů v obilí byl do značné míry, a někdy téměř od počátku, ovlivněn řadou omylů, velmi subjektivních úsudků, a v některých případech dokonce velmi hrubých odborných chyb (botanika, zemědělství – kolénka – mikrovlnné záření, meteorologie – elektricky nabité víry – vortexy, exploded nodes, expulsed cavities). Jejich podrobná charakteristika by značně přesahovala předpokládaný rozsah tohoto článku, takže snad postačí, že na stránkách odkazovaného webu někde už poměrně podrobně popsané jsou. Takové chyby samozřejmě nikdy nevznikly přičiněním profesionálů, ale výhradně laickým, neodborným a amatérským přístupem samozvaných "odborníků". Některé je možné částečně omluvit, protože vznikly z ohromení, údivu, zděšení, zdánlivé nepochopitelnosti až nadpřirozenosti, a především díky dokonalému maskování Matky Přírody. Opravdu ale omluvit jenom částečně, protože ohromení, údiv ani zděšení k vědecké práci nepatří. Kromě toho, některé jmenované chyby je možné považovat za cílené dezinformace. Takové dezinformace je možné využít například ke tvorbě zisku, nebo k udržování veřejnosti ve strachu z mimozemšťanů, nebo k obojímu (publikováním mnohamiliónových nákladů knih o mimozemšťanech, vytvářejících kruhy v obilí).

Stalo se poměrně typickým, ale také poněkud smutným faktem, že mnoha vlastními výroky o kruzích v obilí, někteří jejich průzkumníci sami na sebe nechtěně prozrazují, že ani oni, ani jejich "poradci", nemají téměř nejmenší ponětí o botanice a zemědělství, a to ani v praktické, ani experimentální oblasti. Svědčí o tom například právě absolutní neznalost a chybějící jakékoliv zkušenosti s chronologií odezvy rostlin na biotické a abiotické stresy. Zkušení botanici a zemědělci totiž nikdy nebudou hledat počátek příčiny oslabení a povadnutí rostlin v přírodě několik minut nebo hodin před tím, než se stanou vizuálně pozorovatelnými, ale mnohem častěji dny nebo dokonce týdny předtím. Stačilo se jen zeptat.

Obilí polehlé v pravidelných obrazcích, ale i zcela nepravidelně, nikdy není polehlé proto, že by na něj těsně předtím krátkodobé působila jakákoliv mechanická síla nebo záření. Některé podobné mechanické síly skutečně mohou na rostliny těsně před polehnutím působit (vítr, déšť), nikdy se ale nejedná o skutečnou příčinu polehnutí. Obilí je oslabené (elektřinou – abiotický stres, následuje objektivní nepřetržité slábnutí mechanické pevnosti stébel, částí rostlin a tkání) natolik, že ani neudrží vlastní váhu, nebo nedokáže přečkat síly, kterým zdravé rostliny bez problému odolávají (vítr). Zdravé, nepoškozené obilí hravě odolá i velmi silnému větru. Stébla rostlin, poškozených abiotickým stresem, který způsobil irreverzibilní změny jejich tkání, slábnou nepřetržitě, i když velmi pomalu, až do sklizně. Experimentálně ověřitelné, v přírodě i v laboratoři. Jde v podstatě jen o to, v kterém přesném časovém okamžiku zeslábnou natolik, že už ani neudrží vlastní váhu, nebo působení slabého větru, nebo krátkodobé zvýšení hmotnosti vlivem vlhkosti. Rychlost a intenzita oslabení velmi výrazně závisí na celkové intenzitě efektu, který ho způsobil – tj. množství energie, které zasáhlo rostliny. Ověřitelné. V určitém okamžiku se může velmi významně podílet i Domino efekt – například právě po krátkodobém zvýšení hmotnosti vlivem vlhkosti - během noci nebo deštěm. Ověřitelné.

Je možné si představit, že ten, komu se jako prvnímu podaří úspěšně "zachytit" blesky (na fotografii nebo video), předtím, než na stejném místě později právě díky tomu vznikne kruh v obilí, získá díky tomu obrovskou reklamu, a také z ní plynoucí zisk. Ten, kdo nabídne jako důkaz time-lapse video z takového místa, znázorňující, postupné slábnutí obilovin a následné ohýbání k zemi, a tím vznikající obrazec, pravidelnou strukturu, určitě mnohem víc. (milion $?)

Odborná poznámka (fotografie): nejlepší by byl pro co nejpřesnější určení místa dopadu výboje záznam pořízený dvěma přístroji (stereofotografie, stereofotogrammetrie), při nastavení stereoskopické základny několik metrů, i víc než deset. V takovém případě je možné určit místo dopadu výboje s přesností na metry až desítky metrů, i při vzdálenosti výboje několik kilometrů. V případě velmi blízkého výboje (sto až několik set metrů), právě například do pole obilí, je možné poměrně přesně určit místo dopadu i z jediného snímku nebo videozáběru.

Český vědecký výzkum (pět let intenzivní, kontinuální, poměrně neveřejné, soukromé vědecké výzkumy, objevy a vývoj - od roku 2008). Také je možné konstatovat, že to byla "práce pro britskou královnu". Vysvětlení, zjištění a odhalení viníka, který "tropí neplechu" na její zahrádce. Vše dotováno z vlastních zdrojů, žádný další sponzor.

Na jmenovaném webu se nachází materiál, který je možné publikovat od velmi krátké, jedno nebo několika řádkové zprávy, až po mnoha stránkový profesionální vědecký dokument. Na webu se také budou postupně objevovat dosud nikdy nezveřejněné fotografie, a fotomontáže kruhů v obilí do mapových podkladů Google Earth, s přesnou GPS polohou a orientací. Takové vzorky jsou už na
http://www.cropcirclesonline.com/crop-circles-gps.htm
, a připraveno je dalších už téměř sto.

Autor webu vlastní pravděpodobně největší databázi přesných GPS údajů o kruzích v obilí, nalezených během několika desítek let na celém světě, jaká byla kdy sestavena. V současné době obsahuje téměř 2000 exemplářů, a na jmenované stránce budou postupně všechny zveřejněny, i s modely umístěnými do terénu v Google Earth, kde to bude možné.

Popisovaný výzkum se vztahuje k řadě oborů lidské činnosti, s jejichž (výzkumnými, vědeckými, akademickými nebo profesionálními) specialisty je možné ho konzultovat: zemědělství, meteorologie, archeologie (také letecká archeologie), fyzici a mnoho dalších (40+). Také fotografové - sdělení je velmi zajímavé i pro ně, především pro ty, kteří mají zkušenosti s klasickou fotografií a kinematografií (expozice, latentní obraz, vývojka, ustalovač).

Je třeba pamatovat na to, že trvá několik dní nebo týdnů, než se kruh v obilí vytvoří (nebo jakýkoli jiný symetrický tvar interferencí a rezonancí). Příčinou jsou velmi pomalé biologické procesy oslabení v rostlinných tkáních, poškozených elektřinou. Docela běžné, přírodní, z vědeckého hlediska dobře známé, studované a zkoumané reakce rostlin na abiotické stresové faktory. Typické např. z hlediska doby odezvy a chronologie. Ověřitelné, ověřené, je to možné kdykoliv opakovatelně a reprodukovatelně demonstrovat na tisících druhů rostlin, jednoletých i víceletých. Stačí velmi jednoduché, někdy až primitivní experimenty na úrovni základní školy. Všechny je možné samozřejmě velmi jednoduše statisticky vyhodnotit, ale i podrobit velmi důkladnému statistickému rozboru.

V podstatě se jedná jen o zcela přirozené reakce rostlin, probíhající v čase. Z odborného hlediska jde o reakce rostlin na abiotické stresové faktory. Ty jsou zkoumané a ověřované každý rok v tisících praktických i experimentálních botanických laboratořích na celém světě, s ověřením chronologie vývoje mnoha dnů od nástupu stresového faktoru.

Nikdy se nejednalo o žádné nevysvětlitelné a nepochopitelné procesy, jen zcela přirozené a přírodní jevy. Absolutně žádná senzace. Žádné tajemství, zázraky. Docela obyčejné, běžné, jednoduché, normální, vědecky i experimentálně velmi jednoduše vysvětlitelné procesy.

Každý výboj blesku je detekován - čas, GPS, elektrický proud, polarita, multiplicita, tj. počet následných výbojů (stačí se zeptat meteorologů).

Díky tomu je popisovaná teorie zpětně ověřitelná pro téměř všechny přirozeně vzniklé pravidelné obrazce v obilovinách mnoho let dozadu (> 20)

Lidé vytvářející kruhy v obilí? Velmi hloupé a nepřesné pokusy o napodobení přirozeného a zcela přírodního procesu. Nepřesahuje zlomek procenta zjištěných obrazců, včetně těch, které nebyly nikdy objeveny. Jenže obrazce, vytvořené lidmi, jsou "objeveny" naprosto vždy.

Také přichází v úvahu jiná metoda zjištění a ověření předcházejícího výboje blesku. Například, v Británii existuje strom, na poli (oploceném, tj veřejnosti nepřístupném) nedaleko letiště, kde se nacházel kruh v obilí jen kolem tohoto stromu, který stál přesně v jeho středu. Typické markery blesku budou na tomto stromě k nalezení ještě dnes, mnoho let po události.

Samostatnou kapitolu tvoří kruhy v obilí, které se během roku vyskytnou na celém světě, ale nejsou nikdy objeveny. Jedná se o útvary okolo jednoho metru, nejvýš dva, ale i menší než metr. Obilí je v nich položeno zcela stejně, jako u větších, po nebo proti směru hodinových ručiček, s poměrně ostrými okraji (především krátce po vzniku). Často nechybí ani typický trs vztyčeného obilí uprostřed. Pokud se vyskytují osaměle, nepředstavují žádný zajímavý cíl pro senzacechtivou veřejnost ani novináře. Proto zůstávají zcela bez povšimnutí, nikdy kolem nich nepobíhají proutkaři, fotografové ani osoby s vyděšeným výrazem ve tváři a kompasem v ruce. Jediný, kdo je snad na okamžik spatří, je pán obsluhující kombajn, nebo sekáči s kosou. Počet podobných malých kruhů v obilí je možné odhadnout každoročně na nejméně několik tisíc na celém světě, možná i mnohem víc. Občas jsou součástí mnohem větších a složitějších útvarů, které už senzacechtivou veřejností zkoumány jsou.

Sám autor vlastní například zkopírovaný výřez fotografického mapového podkladu z Google Earth, kruh v obilí v česku (2008?), průměr okolo 30 metrů, který nebyl nikdy objeven ani prozkoumán. O něm snad někdy příště. Několik dalších menších, také nikdy neobjevených, většinou z Itálie.

Kolik kruhů v obilí bylo nalezeno po bouřkách, bouřlivém počasí? Také dlouho po nich - mnoho dní nebo déle.

Také veškeré tzv. anomálie, v blízkosti i uvnitř kruhů v obilí, jsou jedině a pouze účinky předcházejících blesků. Magnetické anomálie (kompas), mrtvé mouchy nebo jiná zvířata, ohořelé a spálené rostliny. Také mnoho dalších efektů, které zatím ještě nebyly zveřejněny. Autor této nové teorie je schopen vyslovit několik velmi zajímavých tzv. predikcí (víc než pět), což jsou vědecky uznávané důkazy (pokud se potvrdí), co se v budoucnosti stane v souvislosti s nálezy kruhů v obilí. Popisované jevy nebyly nikdy identifikovány v minulosti.

Popisované procesy (vznik kruhů v obilí, ale i jakéhokoliv nepravidelně polehlého obilí) je velmi podobný fotografickému záznamu a následnému chemickému procesu fotografií a kinematografických filmů. Je možné se zeptat fotografů "staré školy" - pro které je takové vysvětlení velmi dobře pochopitelné. Zpočátku je vytvořen latentní obraz, (při osvětlení "bleskem" ;-))). Potom probíhá velmi pomalé, chemické (biochemické) vyvíjení (vyvolávání) obrazu. Například v letecké archeologii bývá velmi podobný proces charakterizován jako "Vegetace působí tak trochu jako chemická vývojka na exponovaný negativ: vyvolává skryté obrazy." (Příběh letecké archeologie, L. Deuel 1969, překlad Mladá Fronta 1979, strana 50).

Letecká archeologie není téměř nikdy zmíněna samozvanými "výzkumníky", "vyšetřovateli" a dalšími "specialisty" na kruhy v obilí. Přestože je možné pozorovat velmi zajímavé propojení mezi leteckou archeologii a kruhy v obilí. Nejen, že mnoho nalezených kruhů v obilí je bezprostředně propojeno s archeologickými pozůstatky v podzemí, a některé z jejich částí se zobrazí jako klasické cropmarky, cropmarks (v letecké archeologie běžně používaný termín, viz). Česky také nazývány jako porostové nebo vegetační příznaky.

Druhá, možná mnohem zajímavější souvislost, je genius loci - místa nejčastějšího výskytu kruhů v obilí, a lokalita, kde nejdůležitější, první objevitel a experimentátor, zakladatel letecké archeologie, a později její nadšený a velký propagátor - O. S. G. Crawford nejdříve v jeho mládí pozoroval hroby, mohyly, krypty, hrobky, henges, monumenty, hradiště, opevnění, příkopy a hradby, roztroušené po krajině, a zakresloval je. Všiml si velmi výrazného vlivu zjištěných i předpokládaných podzemních objektů, na charakter a odchylky růstu vegetace, která se nad nimi nacházela. Převážně obilí, ale i jiné druhy plodin. V Hampshire a okolí. Později pokračoval ve výzkumech a pozorování, a to už prostřednictvím letecké i pozemní archeologie v oblasti celého Wessexu - (Berkshire, Dorsetshire, Hampshire, Somersetshire, Wiltshire). Na místech, která poskytují obrovské množství objektů, vhodných pro takový výzkum a pozorování. Stejná místa, která byla o mnoho let později "zaplněna" kruhy v obilí. Místní podmínky (genius loci), ho popsaným způsobem prostě a srozumitelně, přinutily k provádění podobného výzkumu. Tím, pouhou svou existencí a přítomností na zmíněných místech (míněny archeologické pozůstatky v podzemí), tak významně přispěly k objevu a zrodu letecké archeologie. Díky tomu, že povzbudily jednoho všímavého a bystrého pozorovatele v jeho pozorování a výzkumech. Je všechno jenom náhoda?

Nikde jinde na světě se pravděpodobně na obydlených a obdělávaných místech v tak vysoké koncentraci podobné archeologické pozůstatky nevyskytují, a můžou se velmi výrazně podílet na tvorbě alespoň některých kruhů v obilí nebo jejich částí. Výboj blesku může v mnoha případech pravděpodobně působit jako velmi intenzivní zesilovač, zvýrazňovač cropmarks (porostových příznaků), které v důsledku toho mohou být nalezeny v mnoha případech i na takových místech, kde ve struktuře obilnin mnoho let předtím, ani potom nebylo pozorovatelné vůbec nic. Proto mohou znázorňovat účinky, jako je snížení elektrického odporu takových struktur. Nacházejí se ale v takové hloubce v podzemí, že bez průchodu elektřiny z výbojů blesku, skrz strukturu vegetace a jejími kořeny, se v jiných letech nezobrazí vůbec nic. Elektřina blesku - cropmarks zesilovač, zvýrazňovač a vyvíječ těch cropmarks (hluboké struktury), neidentifikovatelné a nedosažitelné jiným způsobem. Už i sám Crawford pozoroval, že v některých letech se na polích objevují porostové příznaky, které řadu let předtím ani potom pozorovatelné nejsou, a v rámci svých možností velmi správně usoudil, že se s největší pravděpodobností jedná právě o vliv počasí.

Ilustrační obrázky vlevo znázorňují právě jen porostové příznaky – cropmarky, cropmarks, a s kruhy v obilí nemají naprosto nic společného. Podobných obrázků je možné najít cíleným vyhledáváním tisíce, stačí zadat příslušné heslo a hledat obrázky. Cropmark, aerial archeology.

Některé kruhy v obilí možná nejsou nic jiného, než porostové příznaky (ruku v ruce s nimi se někdy vyskytují změny odporu půdy, také nazývané odporové příznaky), které se ale občas mohou nacházet až v takové hloubce, že by je bez velmi intenzivního zesílení a vizualizace prostřednictvím průchodu elektřiny z blesku skrz místa se sníženým odporem půdy, a tím vyvolaným poškozením rostlin nad nimi, nikdy nikdo nespatřil.

Je také možné poměrně spolehlivě konstatovat, že téměř každé polehlé, poškozené obiloviny na celém světě (řekněme, mnohem více, než bylo předpokládáno v předchozích dobách), leží na zemi díky poškození elektrickou energií z výboje blesku. Tatínek autora této teorie pracoval víc než 50 let v akademickém zemědělském výzkumu a šlechtění obilovin, pěstování obilnin (Poaceae), převážně kukuřice.

Bylo by možné si položit otázku, proč není kruh v obilí nebo jiný symetrický tvar na každém takovém místě, kde výboj blesku zasáhl pole s obilovinami. Ve více než 99,9% tomu tak není, ale téměř pokaždé (přesněji ve statisticky významně signifikantním počtu případů) je možné najít zde pouze běžně, nepravidelně ležící obilí (poměrně spolehlivé ověřeno, ale především - kdykoliv ověřitelné).

Jednou z možností popisovaného efektu (tak velmi vzácný výskyt kruhů v obilí, proti běžným, nepravidelným obrazcům) je například to, že pravidelné a symetrické struktury se mohou utvářet zejména v případě velmi silných výbojů blesku, tj. proudy víc než 500 tisíc ampér (hluboko pod 0,1% zaznamenaných případů výboje blesku, ale existují). Extrémně silný elektrický proud je příčinou extrémně silného elektromagnetického pole (kruhového). Další možnost je, že v případě velmi silného elektrického výboje může nastat podobný efekt, jako průraz dielektrika (povrchu Země, tj. povrchu pole), a proud výboje blesku není tolik rozveden, víceméně náhodně, po povrchu pole (a nevytváří proto "expozice" nepravidelných tvarů poškozených obilovin), ale je okamžitě sveden relativně hluboko do podzemí. Takovou hypotézu by ale bylo nutné nejdřív ověřit, v současnosti je to pouze teorie. Jedná se přibližně o podobný druh uvažování jako: "Všechny kočky mají čtyři nohy. Můj pes má čtyři nohy. Proto můj pes je kočka." (Jistě, pane premiére). Autor si je vědom nedostatků podobného uvažování, ale na mnoha místech webu jsou myšlenky mnohem silnější, lépe prokazatelné a ověřitelné.

Na tomto místě by bylo vhodné vyslovit jednu pochvalu, určitě ze všech největší, pro průzkumníky z Itálie. Především a téměř jedině oni nejlépe pochopili, že pravidelně i nepravidelné obrazce mají velmi mnoho společného. Logickou úvahou dospěli k názoru, že s velkou pravděpodobností vznikají velmi podobným, téměř identickým způsobem. Nepravidelné obrazce totiž ty pravidelné zcela nerozlučně doprovázejí, v menší i větší vzdálenosti, někdy jsou dokonce i jejich součástí. Je možné je pozorovat na tisících leteckých snímků kruhů v obilí. Nacházejí se i na sousedících i na vzdálenějších polích. Nejvíc pozornosti nepravidelným obrazcům vždy věnovali a věnují průzkumníci na stránce archivu www.cropfiles.it , kde je takovým úkazům každý rok věnována nejméně jedna zcela samostatná stránka (Casi di allettamenti naturali o cerchi anomali ed irregolari). Např. www.cropfiles.it/cropcircles-2005/Allettamento_2005.pdf , ale i na kterékoliv takové stránce, je možné najít útvary prakticky nerozeznatelné od těch, které se nalézají v útvarech pravidelných (kolénka, svazky polehlého obilí). Někteří další průzkumníci se podobným obrazcům také občas věnují, ale zdaleka ne v takové míře. Nejčastěji jen jako poznámka, nebo kuriozita, nebo jen jeden z mnoha dalších velmi obtížně vysvětlitelných jevů.

Italští průzkumníci jako zřejmě první a dosud téměř jediní pochopili, že pravidelné i nepravidelné obrazce k sobě zcela neoddělitelně patří. Že stébla a rostliny uvnitř nich byly vystaveny naprosto shodnému působení sil a energie (z vědeckého hlediska se jedná o abiotické stresové faktory). Jen s tím rozdílem, že těch pravidelných obrazců je nalezeno ročně několik desítek, nebo jen o něco víc, nepravidelných tvarů se na polích celého světa během stejné doby vyskytne mnoho miliónů. Díky, děkujeme velmi, velmi mnoho, slunná Itálie!

Popisovaná teorie má jednu poměrně nenápadnou vlastnost, která ji ale činí milionkrát hodnotnější, než všechny výplody a výmysly, které kdy byly v průběhu desítek let o celém jevu kruhů v obilí nashromážděny. Jako jediná totiž nabízí ověřitelnost. A kontrolovanou reprodukovatelnost ověřovacích pokusů, pomocí vědeckých metod a postupů, včetně statistického vyhodnocení. Proto už téměř vůbec nezáleží na tom, do jaké míry už ověřena byla, nebo zda a kdy teprve bude. První a jediná teorie, která si může dovolit poměrně odvážně hlásat do celého světa (nebo vesmíru, aby si i ti neskutečně hloupí mimozemšťané užili):

Tak vy chcete tvrdit že neplatím? Dokažte to!

A proto: lidé a skupiny, kteří chtějí prokázat neplatnost této jedné z nejnovějších teorií principu vzniku kruhů v oibilí (je na světě přibližně od února 2008, i když se to moc neví), jsou na tahu. Nechť vznesou svoje připomínky a námitky (laskavě prosíme: vědecky ověřitelné a reprodukovatelné, jiné nebereme), a pokusí se ji vyvrátit prostřednicvím jakékoliv oponentury (laskavě prosíme: vědecky ověřitelné a reprodukovatelné, jiné nebereme)

No a kdyby se nakonec celá nová teorie nepotvrdila? Aspoň jsem to zkusil.

Jan Ledecký
Česká republika
někde v Polabí (nebo Pobaltí? - ne, je to v česku, musí to být Polabí)