Kruhy v obilí

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

Úvod

V některých případech je možné, že pravidelný obrazec vznikne spojeným účinkem dvou zcela nezávislých výbojů, ve dvou různých bouřkách které odděluje časový úsek mnoho dnů nebo i několik týdnů. Během druhé, pozdější bouřky dopadne na stejné místo výboj nebo soustava jednoho a několika následných výbojů + jejich souběžných ramen, mezi kterými se vytvoří nejrůznější mechanické a elektromagnetické interference. Zasáhne pole, na kterém byla už před delší dobou vytvořena rozsáhlá plocha poškozeného obilí (alespoň několik set metrů čtverečních), které sice dosud není polehlé, jehož stébla neleží na zemi, ale které je díky předchozímu zásahu elektrickým proudem oslabené, povadlé a tak mnohem citlivější na jakékoliv mechanické podněty, než soustava rostlin nepoškozených a zdravých. Není potom vyloučeno, že v případě pouhých mechanických podnětů výboje blesku z druhé bouřky, a jejich interferencí a rezonancí, zůstane zasažené obilí už okamžitě a definitivně ležet. Samozřejmě v naprosté většině případů, i když nikoliv zcela bez výjimky, se stébly těsně nad zemi pouze ohnutými, nikoliv zlomenými.

Odbočka ke geotropismu a fototropismu, fyzice a biologii

Okamžitě po polehnutí, ohnutí stébel k zemi, během několika minut začne působit efekt negativního geotropismu, případně fototropismu, a kolénka, která byla během polehnutí, ohnutí stébel k zemi i těch několik minut po něm původně naprosto nezměněna, začnou konat svoji práci. Jedná se o jeden z úkolů, ke kterému jsou jejich dělivé tkáně (meristémy) určeny, vedle například prodlužování internodií, a úspěšně ho vykonávají už po milióny let. Protože naprosto nikdy nejsou takto polehlé, na zemi ležící struktury objeveny bezprostředně po polehnutí, ohnutí stébel k zemi, naprosto vždy na nich kterýkoliv pozorovatel zcela zákonitě musí objevit kolénka ohnutá a prodloužená. Míra jejich odchylky od normálního stavu závisí jedině a pouze na době, která uplynula od polehnutí, ohnutí stébel k zemi, naprosto nikdy a nikde na ničem jiném. Žádná poškozující energie, žádné vypařování vody (ala "exploded nodes"). Mimochodem, k tomu, aby v rostlině došlo k odpaření i jen minimálního množství vody, který by takové mechanické poškození dokázalo způsobit, by celá rostlina musela obdržet takové množství energie, které by ji zcela bezpečně usmrtilo (přesněji řečeno mnohonásobek), a po několika dnech, když je obrazec objeven, by už po jejích pozůstatcích nebylo v porostu ani památky. Podrobnější rozbor energetické bilance, která by byla potřeba ke vzniku "exploded nodes" a elektrické nebo tepelné energie, která  určité kvantum živého rostlinného materiálu poškodí nebo usmrtí, včetně kvantitativních výpočtů a pokusně provedených důkazů, bude vypracován v oddíle Fyzika. To, co průzkumníci Kruhů v obilí už celá desetiletí poměrně chybně nazývají jako exploded nodes (expulsed cavities) ve skutečnosti vzniká jako velmi pomalé a zcela přirozené růstové změny zrajících rostlin, kdy se zprvu zcela neviditelné mikroskopické změny tkání (zrajících, zvolna vysychajících a odumírajících) postupně velmi pomalu mění ve změny makroskopické a pozorovatelné. V případě ohýbání kolének především vlivem geotropismu (negativního), o něco méně fototropismu, ale nikdy díky působení jakékoliv energie. Mohou díky různým mechanickým vlastnostem (tvrdost, pevnost, pružnost) bezprostředně sousedících tkání na sebe navzájem působit i mechanicky a částečně se tak poškozovat, ale s nijak negativními následky. Poškozené a odumírající zůstávají již jen části rostlin, které nemají ani v nejmenším negativní vliv na pokračující růst a dozrávání, jsou jen jeho zcela přirozeným důsledkem. Bude mnohem podrobněji zpracováno, včetně fotodokumentace přirozených růstových změn rostlinných tkání bez jakýchkoliv dodávek jakékoliv energie, na stránce Biologie.

Výjimky okamžitě nalezených polehnutí, ohnutí stébel k zemi

Alespoň dva případy nálezu struktur polehlých, jejichž stébla leží na zemi rostlin, které následovaly bezprostředně po jejich polehnutí, ohnutí stébel k zemi popsány v minulosti byly. Jeden z nich je Julia Set nedaleko Stonehenge (1996), a další je případ popisovaný ve filmu Mayská proroctví - kruhy v obilí, kde je pozorován a popisován průběh vzniku obrazce známého jako (rok, foto). Mimochodem, v uvedeném filmu pozorovatelé dokonce zaznamenali dopadající, pravděpodobně druhý výboj blesku, nedokázali ale vůbec dostatečně vyhodnotit, co se tam vlastně ve skutečnosti dělo. I když, objektivně vzato, výboj blesku, který zaznamenali oni, nemusel být vůbec tím, který všechno "namaloval", mohlo se už jednat pouze o impuls, který působil jako Motýl a spustil lavinovitý průběh Domino Efektu. V o. V obou případech jistě pozorovatelé po příchodu na místo nalezli stébla a jejich kolénka přesně ve stavu, který odpovídal době od pozorovaného polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Pokud byla nalezena nějaká stébla s podstatně pozměněnými kolénky, jednalo se zcela určitě o naprosto výjimečné případy, zcela mimo statistickou pravděpodobnost, která se ale v tak pozměněném stavu nacházela již mnoho dnů, z úplně jiných náhodných příčin. V prvním případě (Julia Set) musela být stébla rovná a kolénka téměř nezměněná, v druhém případě mohla nepatrná odchylka nastat, odpovídající uplynulé době (do rána uplynulo několik hodin).

Možné příčiny dopadu dvou blesků

Jedním z důvodů, proč někdy dopadnou během různých bouřek blesky opakovaně do téměř stejného místa, může být obyčejná náhoda. Průměrný počet blesků na kilometr čtvereční v české republice je 2 - 4 na kilometr čtvereční ročně. V lokalitách, kde se nejčastěji kruhy v obilí objevují (Británie, Itálie, poměrně často je objeví i bývalí soudruzi z NDR), se tento údaj nebude nijak významně lišit. Aby blesky dvou různých bouřek dopadly ve vzdálenosti ne větší než 30 metrů od sebe, to už musí být poměrně velká náhoda (ale dá se spočítat i ověřit, jak často na jaké rozloze přibližně může nastat, a bude zde i výsledek).

V některých případech se ale může jednat o jev zcela nenáhodný. Výboje mohou být opakovaně přilákány do téhož místa z nejrůznějších příčin, ať už přírodního, nebo industriálního charakteru. Jak bude stručně vysvětleno dál, a mnohem podrobněji vysvětleno na jiné stránce, nemalou měrou se pravděpodobně mohou podílet i příčiny archeologického charakteru. Také Geologie se může velmi významně podílet. Je možné se zmínit i o Proutkaření - citliví jedinci na místě mohou pociťovat všelicos. Neuvědomují si ale vůbec, že kromě jiného mohou jejich smysly velmi výrazně reagovat na podzemní struktury, například právě geologického nebo archeologického charakteru. Jak je ale už zmíněno například zde (opice), podobné výzkumy na kterémkoliv místě je přísně nutné zcela vyřadit z jakéhokoliv náznaku objektivního výzkumu. Kromě toho je ale mnohem pravděpodobnější, že proutkaři ve skutečnosti mnohem víc reagují na některé na místě se nacházející (naštěstí dočasně) Jedy, a místo proutků by raději na místo měli donést kanárka v kleci, hezky při zemi.

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com