Nebojme se eMZáků (aliéni), oni to nedělají
www.bourky.com - bouřky, blesky, oblačnost RSS feed

 

Timelapse kamery, předměty v podzemí

Emzáci neboli MimoZemšťané. (Aliens, E.T.) Každý člověk z nich má plné kalhoty, nikdo je nikdy neviděl, ale všichni si myslí, že kruhy v obilí dělají oni.

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

V první řadě: jenom primitivní debil by chtěl přistávat přímo na drátech vysokého napětí.

 

Průzkumníci, kteří se věnují výzkumu Crop Circles, se dokonce bojí nasadit timelapse kamery ve větší míře. Oni s tím měli už prý vícekrát nějakou ostudu, ale to na tomto místě rozebíráno nebude.

 

Nasazení timelapse kamer dosavadní Crop Circles výzkumníci pravděpodobně nerealizují ve větší míře hlavně proto, že se bojí dopátrat něčeho, co vlastně ani sami vědět nechtějí. Snad se obávají toho, že by se jimi přistižení mimozemšťané mohli mstít, ať už na nich samých, nebo na lidstvu (jaká ohleduplnost). Obávají se nasadit time-lapse kamery ve větším rozsahu na místech, kde by se mohly objevit v budoucnosti obrazce, ve strachu z toho, že kdyby se jim opravdu podařilo zachytit eMZáky při činu, tak by si to oni s nimi potom jednou provždy vyřídili. Tak tedy konec ohleduplnosti s emzáky, vysvětlení následuje.

 

Milí lovci záhad, pozorovatelé UFO, vyhlížitelé a hledači mimozemšťanů! Nemusíte se naprosto ničeho obávat, nikdo se vám nebude za nic mstít ani páchat jakoukoliv škodu, pokud i jen čímkoliv nepatrně přispějete k objasnění jakékoliv popisované záhady. Emzáky skutečně na timelapse kamerách zachytit možné není, alespoň ne ty, kterých by se mohli Crop Circles výzkumníci, ufologové a záhadologové obávat, a které naprostá většina z nich dosud považuje za skutečné autory obrazců. Správně nastavená timelapse kamera ale může zachytit jiné emzáky, a sice MZ výboje (Mrak-Zem), které ve skutečnosti "malují po polích" obrazce, jen místo štětce používají elektronové paprsky o síle větší než lokomotiva, a k sestrojení všech tak nepochopitelných tvarů používají dva tak prosté, jednoduché a za pomocí fyzikálních principů poměrně jednoduše osvětlitelné jevy, jakými jsou rezonance a interference.

 

Timelapse kamery ale není vůbec nutné používat jen k hromadnému průzkumu Crop Circles, je možné je využít k objasnění principů a procesu poškození a poléhání, poškození, oslabení obilí i jakýchkoliv dalších plodin kdekoliv ve světě. Dvojici kamer v nevelké vzdálenosti od sebe je možné využít k zachycení a určení místa dopadu blesků s přesností na centimetry. Stačí využít principy geometrie, optiky, matematiky a fotogrammetrie.

 

Ještě na okraj, elektronový paprsek, který není širší než 1 cm, jehož čelo se pohybuje směrem k zemi rychlostí 100-200 tisíc km/sec (jde o prověřený údaj z nejdůvěryhodnější odborné literatury - Rakov, Uman, kterákoliv jejich publikace (obr). Přestože na mnoha místech na internetu, příkladně WIKI - en, cz (x tisíc kilometrů za hodinu) se často vyskytují úplně jiné, zcela zcestné údaje i ve zdánlivě (rádoby) "odborných" textech. Přenáší během několika milióntin sekundy energii, která by dokázala přemístit elektrickou lokomotivu na vzdálenost několika tisíc kilometrů. I jen nepatrná část této energie opravdu dokáže "zarazit kolík do země", o tom není třeba ani v nejmenším pochybovat. První a nejrychlejší mechanický impuls, který se začne šířit od místa dopadu výboje, je nadzvuková vlna (rázová), která vždy tvoří velmi přesný kruh, a až po několika kilometrech se rozplyne (zeslábne). Stačí se podívat na téměř kterýkoliv filmový záznam exploze atomové bomby, kde se rázová vlna často zviditelní díky skokové změně rosného bodu. Počáteční rychlost (ale opravdu jen počáteční) rázové vlny po výboji blesku je pravděpodobně nesrovnatelně rychlejší, než rychlost rázové vlny vytvořené explozí jaderné nebo termojaderné bomby. (sem asi nějaké to foto)

 

Na obrázcích (odkazy vedou na zdroje) lze vidět příklady, co dokáže výboj blesku provést s několikatunovými  stromy (hrubý odhad okolo 5 tun). Desítky až stovky kilogramů těžká polena jsou  rozštípaná během zlomku sekundy a roztroušena po zemi jako párátka. Je proto až s podivem, jak je možné, že na takovém místě, kde dopadl výboj blesku přímo do pole, de facto se tam "zapíchl do hlíny", není k nalezení už nic jiného, než "díra po kolíku", a někdy ani to ne. Bylo by spíš možné tam očekávat pořádný kráter. Je to způsobeno tím, že v naprosté většině případů, ihned po doteku se zemí (vlhkou), je velká většina zbývající energie výboje rovnoměrně rozvedena pokud možno nejkratšími cestami s nejnižším odporem přímo pod zem. Někdy je tam ale náboje (energie) opravdu přebytek, a kromě toho rozdíl ve vodivosti kanálu plazmy a zemí je obrovský. Kanál blesku ve vzduchu má odpor řádově okolo 1ohm na metr při šířce nepřesahující 1cm, zemina stovky až tisíce ohmů na metr, ale vztaženo na krychli o hraně 1m.

 

 

Některé nebezpečné jevy se tam proto na okamžik projevit mohou - krokové napětí. V nevelké vzdálenosti od výboje blesku ale nebude bezpečno nikdy.

 

Přebytečný náboj nemusí být v některých případech sveden hned pod zem, a může chvíli jezdit, převážně v kolejích po traktoru, ale i mezi nimi, jako po skluzavce nebo na tobogánu.

 

V některých případech ale může po doteku výboje s povrchem země dojít k jevu, který by se dal nejlépe přirovnat jevu z běžné elektrotechnické praxe - "průraz dielektrika". V takovém případě může výboj pokračovat velmi rychle poměrně hluboko pod zem. Je pravděpodobné, že v takovém případě se můžou v těsném okolí kanálu blesku v podzemí vytvářet fulgurity. (foto z Lightning: PaE) Prudké svedení výboje pod zem je v případě utvoření některých obrazců, především kruhů, víc než vysoce pravděpodobné.

 

Je jistě možné brát v úvahu, že v případě výboje blesku na volném prostranství přímo do země (pole), se může v místě zásahu nehluboko v podzemí po mechanické stránce odehrát něco, co se velmi podobá tomu co se stalo se stromy na fotografiích. Nedojde sice k žádné destrukci, protože kontinuita podzemního prostoru nic takového neumožní, ale mechanický impuls může být velmi intenzivní. Podrobnější rozbor možností šíření výboje po povrchu země a v podzemí se bude nacházet na stránce Šíření výboje po zemi a pod povrchem. Je nutno brát v úvahu především tu skutečnost, že lokální podmínky v místě dopadu čela výboje blesku se mohou lišit místo od místa v téměř nekonečném množství možností. Na zmiňované stránce se také bude nacházet pokus o vysvětlení rozdílu mezi dopadem blesku do industrializované nebo průmyslové oblasti, které jsou téměř všechny opatřeny značným množstvím velmi dobře uzemněných objektů (hromosvody na domech, okapy, kanalizace) v množství o několik řádů převyšujícím potenciální hromosvody v zemědělské oblasti (ojedinělé stromy nebo stožáry VN, vzdálené několik set metrů od sebe). V takovém případě občas zákonitě musí dojít k výboji přímo do rovného povrchu země. Někdy se může jednat přímo o hlavní Return Stroke, jindy o některé z pobočných (paralelních) ramen výboje, který původně směřoval například do nedalekého stožáru VN. Může nastat i situace, že počáteční Stepped Leader sice původně směřuje k některému typickému hromosvodu (stožár VN, strom, keř), nakonec si ho ale "odchytí" opačným směrem putující Positive Streamer, který se vynořil z poměrně vzdáleného místa na poli, a po konečném propojení tak hlavní Return Stroke směřuje tam. Na přesné poloze místa, kam nakonec výboj na volném prostranství dopadne, se ve velmi podstatné míře může podílet struktura podzemí (geologie, archeologie, válečná historie, industrializace, inženýrské sítě).

 

Na některých místech, kde se objevily obrazce v obilí, opravdu není třeba nedaleké stožáry VN i NN hledat dlouho a složitě. Na dalších desítkách procent fotografií sice žádné stožáry ani potenciální hromosvody pozorovatelné nejsou, ale návštěvou Google Maps nebo Google Earth lze zjistit, že jsou tam. Autor těchto řádků ví o čem mluví, vlastní jednu z nejrozsáhlejších sbírek GPS poloh nejrůznějších Crop Circles nalezených v minulosti kdekoliv ve světě, a velmi brzy bude zřízena stránka, kde se budou postupně jedna po druhé objevovat fotografie s příslušnými GPS údaji.

vlevo první obrazec roku 2011-leden, Jakarta, vpravo Itálie 2007 - Ancona

 

26.5.2002 Grombach, Baden-Wuertemberg, Deutschland   1.7.2002 Grombach, Baden-Wuertemberg, Deutschland

 

http://www.uforevue.sk/news/53/55/Nadherny-kvet-v-poli-pri-Kozarovciach/

Šíření výboje po zemi, rychlost jeho svedení pod zem a případné další vedení v nehlubokém podzemí záleží ve velké míře na tom, co a v jaké hloubce se nachází pod zemí. Inženýrské sítě, archeologické pozůstatky, geologické zlomy, prameny, opuštěné doly, vodonosné vrstvy, nebo cokoliv podobného.

V opravdu výjimečných případech výboj může způsobit reálnou podzemní explozi o síle několika set kg TNT, když se během cesty v podzemí potká s nevybuchlou, i když už značně rozpadlou a rozloženou, několikasetkilogramovou pumou ze světové války. Vyrobí tak jednu z méně běžných anomálií - krátery v poli. Něco jako malý kráter v poli může vzniknout i tehdy, pokud se v nehlubokém podzemí odehraje podobný děj, jaký je  zobrazen na fotografiích stromů v odstavci na začátku této stránky, což se pravděpodobně v některých případech stát může. Blesk může například zasáhnout dosud nerozložený kořenový systém již neexistujícího stromu, jehož rezidua mohou přetrvávat v podzemí řadu let. Podrobnosti na stránce Hromosvody na polích.

 

I malé ložisko vody, pokud je mu dodáno dostatečné množství energie, může vydatně explodovat už jen díky bleskové přeměně v páru, nehledě na to, že pro výboj blesku není žádným problémem ji částečně termickým rozkladem a částečně elektrolyticky rozložit na vodík a kyslík, které explodují ještě dodatečně. Něco podobného se může odehrát v rašelině.

 

Hledání důkazů

Důkazy, které mohou podpořit některá tvrzení na této stránce a mnoho dalších mohou zemědělci přinést sami. Jistě by i oni rádi přispěli k objasnění odvěké záhady, a už je zcela určitě nebaví stále číhat s flintami a kosami na cizí vetřelce, kteří stejně nepřicházejí.

 

Bude úplně stačit, když si nějaké zde popisované důkazy ... vykopou.

(bude vysvětleno na jiné stránce ve zvláštním odstavci, důkladněji popisujícím jev, Subjects Underground - a part of the page Lines in Crop)

 

Na některých místech v podzemí se totiž pravděpodobně nacházejí zaorány, nebo i dost pod úrovní hlubokou orbou nějaké pozůstatky zemědělské činnosti - části strojů a nástrojů (kovové), kdysi používaných k obdělávání. Je možné je pozorovat na fotografiích některých obrazců. Díky mnohem nižšímu odporu vůči okolí, stejně jako v případě potrubí, dochází nad místem ke zvýšení proudů a tím i k vyššímu poškození rostlin. Zde dva příklady, kde se v zemi takové předměty nacházejí (nacházely), a podobných míst bude jistě možné identifikovat víc. Pravděpodobně vzniknou podobné "underground markery" i na místech vzniku některých obrazců kdykoliv v budoucnosti. Nemusí se jednat jen o pozůstatky zemědělské činnosti, může se jednat i o archeologické artefakty nebo o části zřícených letadel. Popisované útvary se samozřejmě mohou vytvořit, a pravděpodobně se také v polích bohatě vytvářejí, aniž by v blízkosti vznikl jakýkoliv pravidelný obrazec.

 

Poznámka: není vylouč., že by se v blízkosti těchto underground markerů někdy mohlo najít něco jako fulgurity, ale proud je tam už pravděpodobně příliš rozptýlen. Mnohem spíš by je bylo možné nalézt v nevelké hloubce pod "otvory po zapíchnutém kolíku", tam se totiž doopravdy "děly věci". Nevelké množství tam nacházejícího se materiálu totiž mohlo být zahřáto na krátký okamžik i víc než na 6000°C

 

 

Takže by to ti emzáci nakonec přece jen dělali...

Původně předložený názor, že emzáci (ve sci-fi poměrně hojně využívaný výraz pro mimozemšťany, jistě je možné si jej vypůjčit do science-reality), oni někteří emzáci ty kruhy v obilí nakonec doopravdy vytvářejí. I když jsou to úplně jiní emzáci, než si lidstvo původně myslelo. MZ - jedná se o zkratku, kterou je možné použít nejen pro MimoZemšťany, ale i pro blesky Mrak - Zem, MZ. Ale převést tohle vysvětlení do angličtiny, to bude skutečně takový opravdový překladatelský oříšek, že ano, pane Ješito...

 

(CG blesky, Cloud - to - ground)

 

Úplně nakonec: proč by ti nešťastní emzáci malovali téměř výhradně do obilí (i když výjimky existují), když po významnou část roku se na celé Zeměkouli vyskytuje podstatně lepší a hezčí a "plátno" - povrch sněhu? Ze skutečnosti, že bouřky se v zimě téměř nevyskytují (a pokud ano, povrch sněhu je po nich většinou mnohem lépe "uklizen", než před nimi), si každý čtenář jistě udělá úsudek sám. Další obecnou skutečností je poměrně rozšířený jev, že v průběhu zimy raději lidé sedí doma na pérdeli, jako hurozený pán hrábě, hezky v teplíčku, než aby sedlali svá rogala a podobná přibližovadla a snažili se z výšky pozorovat povrch zemský.

 

      

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

 

Jan Ledecký

 

z