Many informations about COVID-19, CORONAVIRUS, how will it spread into population
in many countries, actual COVID-19, CORONAVIRUS GRAPHS, also Perspectives, forecasts, outlooks for the future, epidemic and pandemic prognosis and actual
>>>>>> COVID-19, CORONAVIRUS PREDICTIONS <<<<<<
COVID-19, CORONAVIRUS links to GRAPHS day by day
COVID-19, CORONAVIRUS links to PREDICTIONS day by day
Other interesting COVID-19, CORONAVIRUS summary links and reference pages

lightning
Vysvětleno navždy.

Kruhy v obilí.

Přírodní objasnění principu vzniku.

crop circles
www.bourky.com - bouřky, blesky, oblačnost RSS feed

Kruhy v obilí vznikají po zásahu bleskem. Napodobují simulaci fotografického záznamu průběhu siločar elektromagnetického pole změnou struktury rastru rostlin na povrchu pole obilí.

 

Další přístroje z běžné laboratorní praxe, napodobující

proces vytváření obrazců s

kruhy v obilí

na poli během výboje blesku

Poznámka: v první řadě zde na tomto místě budou důrazně upozorněni všichni zbožňovatelé, uctívači, obdivovatelé a příznivci UFO, létajících talířů, mimozemšťanů, a podobných nesmyslů. Záhadných, neověřitelných a bláznivých vysvětlení příčiny vzniku kruhů v obilí. Stoupenci a přívrženci vysvětlení jako jsou mikrovlny, ježci, klokani, přenos myšlenek, síly ze záhrobí, duchové, aby následující text snad ani nečetli.

 

Wilsonova mlžná komora, bublinková komora

crop circles dráha elektronu
dráhy částic

Na některých obrazcích je možné pozorovat, že se tam odehrávaly procesy, podobné pohybu částic ve Wilsonově mlžné komoře, nebo v bublinkové komoře, ale ve větším měřítku. V popisovaných zařízeních jsou zaznamenávány dráhy částic, jejichž hmotnost je udávána v atomových jednotkách, 1/12 C = 1 Da, nebo jejich zlomcích. Proton, neutron, antiproton - přibližná hmotnost jedna atomová jednotka, elektron a pozitron - přibližně 1/1000. Částice se pohybují většinou v magnetickém poli. Jejich energie je vyjadřována v elektronvoltech - eV, 1,16 x 10-19 J, a náboj elektronu je 1,16 x 10-19 C. Na poli s obilím se pohybovaly částice o hmotnosti desetin gramů až desítek gramů, tj. řádově víc než 1023 krát těžší, jejichž náboj je možné vyjádřit v jednotkách Coulombů, nebo mnohem víc, energii v kilojoulech, tj opět 1020 krát nebo vyšší hodnoty než u atomárních a subatomárních částic. Byly na určitou dobu vystaveny napětí miliónů voltů, proudům stovek tisíc ampér, a magnetickému poli mnoho miliónkrát vyššímu, než ve Wilsonově mlžné komoře. Připojený snímek kruhu v obilí nahoře vpravo velmi nápadně připomíná spirálově - sinusový pohyb nabité částice v magnetickém poli výboje blesku. Je možné ho porovnat s dráhou elektronu v magnetickém poli - obrázek pod ním, jehož šířka záznamu je 25 cm. Ten byl získán ze stránek sciencephoto.com, zhotoven v Lawrence Berkeley National Laboratory (web), jedné z laboratoří University of California (web), člen The national laboratory system, provozovaný the U.S. Department of Energy (web). Podobné "dráhy částic", se vyskytují na řadě dalších snímků kruhů v obilí, a bude jim zřízena speciální stránka zde. Prosíme proto omluvit dočasnou nefunkčnost odkazu. Na odkazovaném místě také budou popsány některé pravděpodobné vlastnosti "částic", díky jejichž působení zmiňované obrazce kruhů v obilí, nebo některé jejich části vznikly.

 

Informace budou později rozšířeny, hlavně v odkazu. Mimochodem, vyhledává snad někdo mimozemšťany, když spatří obrázky s trajektorií subatomárních částic, například z Wilsonovy mlžné komory, nebo jakékoliv výsledky pokusů z CERN?

 

 

 

lissajousovy obrazce

Interference a rezonance

napodobují chladni a lissajousovy obrazce v rostlinách

Je také poměrně pravděpodobné, že určitou velmi výjimečnou shodou náhod došlo někdy při vzniku kruhů v obilí (především u složitějších geometrických obrazců) k velmi výrazným interferencím a rezonancím všech popisovaných sil, podílejících se na jejich vzniku. Jde o síly mechanické - proudění vzduchu, otřesy půdy, rázová a tlaková vlna,  rezonance podzemních dutin, dále síly elektrostatické a elektromagnetické. Ve všech vyjmenovaných případech se ve vzdálenosti do několika metrů až desítek metrů od místa dopadu výboje jednalo o síly obrovské, zcela mimo dosah jakékoliv běžné lidské představivosti. Některé obrazce kruhů v obilí potom vypadají jako záznam rezonančních a interferenčních dějů, ke kterým nad obilným lánem došlo. Nemělo by se zapomínat ani na pány Kyriliana a Lichtenberga, ale o nich až jindy a jinde. Doprovodná fotografie vlevo zachycuje záběry z demonstrativního pokusu prokazujícího možnost indukce proudu v rostlinách a jejich částech.

 

 Motto: Ohromné množství kruhů v obilí nápadně připomíná počítačovou simulaci  elektromagnetického pole. Dokonce i jeden jediný, samostatný kruh. To proto, že  skutečně byly vytvořeny působením siločar elektromagnetického pole blesku.

Předcházející obrazce kruhů v obilí jsou nápadně podobné zobrazení magnetického pole, například v kovových, ferromagnetických pilinách, nebo počítačové simulaci. Výboj se chová jako vodič umístěný kolmo k povrchu země a vytváří se kolem něj obrovské elektromagnetické pole, které se indukuje do všech předmětů v okolí.

Fotografie napodobují obrazce elektromagnetického pole, vytvořeného jedním, dvěma a šesticí ekvivalentních vodičů (výbojů blesku).

 

Kruhy v obilí připomínají elektromagnetické siločáry, které byly vytvořeny elektromagnetickým polem v železných pilinách, jeden, dva a šest ekvivalentních elektrických výbojů, mířících kolmo k zemi, procházející povrchem hluboko pod zem. Byly vygenerovány velmi podobným způsobem, který je zobrazen na obrázku vpravo, ale ne jen jako jednoduchý kruh. Byly vytvořeny celé složité interferenční obrazce. Byly utvořeny velmi přesně v okamžiku bleskového výboje, ale byly zpracovávány několik dnů, týdnů, nebo ještě déle, díky velmi pomalému průběhu přírodních procesů uvnitř rostlin, jakoby pod vlivem přírodní vývojky. Doprovodný obrázek je možné zvětšit pomocí myši. Blesk ve všech naznačených případech vykonával až neuvěřitelně podobnou funkci jako fotografický blesk. Povrch pole obilí se choval až neuvěřitelně podobným způsobem, k jakému dochází během expozice fotografického materiálu. Letecká archeologie používá podobný termín, "přírodní vývojka", pro vysvětlení procesu během něhož dochází k vytvoření porostových příznaků,  cropmarks.  (viz)

 

Vegetace působí tak trochu jako chemická vývojka na exponovaný negativ: vyvolává skryté obrazy. Objevy z ptačí perspektivy: Příběh letecké archeologie, Leo Deuel, Mladá Fronta 1979, str. 50

 

pro zajímavost: velmi podobné obrazce se pravděpodobně mohou vytvořit interferencí záření i jen jednoho excentricky dopadajícího následného výboje uvnitř válce rozpínajícího se vzduchu, který se vytvořil po prvním hlavním výboji,  Return Stroke.

 

 

 

Trochu fyziky...

Jen pro ilustraci je možné uvést, že každý elektron v průměrném výboji blesku, myšleno jeho nejpodstatnější část - Return Stroke, hlavní elektrický výboj, viz blesky, přenáší energii řádově 1030 (?) krát větší, než je potřeba k přeskoku elektronu z hladiny s na hladinu p v atomu vodíku, ale to už je opravdu dost. Elektronů je v takovém průměrném výboji blesku přibližně 1021, což sice zdánlivě není málo, jedná se o přibližně 300 Coulombů, což zase naopak zdánlivě vůbec není mnoho.

 

 

mimochodem, zde je odkaz na poznámku, která je pro jistotu umístěna až na konci této stránky, protože někteří čtenáři by to opravdu nemuseli rozchodit

 

Zde úvaha spíš teoretická:

Pravidelnost obrazců  kruhů v obilí a jejich statisticky vysoce nadprůměrně častá poměrně velmi přesná víceosá souměrnost

Mezi doposud obtížně vysvětlitelnou vlastnost obrazců v obilí je jejich velmi častá souměrnost i podle více než jedné osy, 2, 3, 4, 5, 6, i víc, také středová souměrnost a velmi přesné zrcadlení. Jedna z velmi těžko ověřitelných úvah nabízí, že se v plazmě výboje, během jeho dopadu na zem a těsně po něm může vytvořit něco jako gigantické obdoby atomových a molekulových struktur. Krystalografie, atomové a molekulové orbitaly i jejich hybridizované varianty, konjugované dvojné a trojné vazby cyklických a řetězových sloučenin uhlíku nebo křemíku. Je to samozřejmě jen velmi mlhavá a těžko dokazatelná úvaha. Nutno podotknout, že v plazmě výboje, který může mít na délku jednoho metru mnoho miliónů voltů, měří několik kilometrů a probíhá jím proud, který se občas blíží miliónu ampér, se mohou dít věci, které bude chtít, a moci zkoumat málokdo...

 

O několik odstavců dál se ale vyskytuje popis procesu, u něhož je možné předpokládat - teoreticky i prakticky - samozřejmě až někdy v budoucnosti, mnohem vyšší dokazatelnost - točivé elektromagnetické pole. Před ním je úvaha možného přirovnání k nárazu kapky vody na hladinu kapaliny nebo tenké vrstvy kapaliny, které jsou všechny teoretickému i praktickému zkoumání mnohem přístupnější.

 

V přírodě se totiž úspěšné vzory opakují. Od nekonečně malých po ty nekonečně velké. Yann Arthus Bertrand. Nejlepší bude, když se omámené lidstvo přestane pokoušet přírodě "zakazovat" vytvářet pravidelné obrazce kruhů  v obilí. Stačí jen zcela jednoduše konstatovat, že to umí, stejně jako jakékoliv pravidelné obrazce kdekoliv jinde. Počítačové matematicko-fyzikální modelování je možné odložit kdykoliv do budoucnosti, stejně jako předběžné teoretické návrhy a představy jakýchkoliv fyzikálních modelů. Matka příroda si s tím poradí velmi dobře sama i bez hloupých mimozemšťanů. Nádherné obrazce ledových krystalů na skle, stejně jako jakékoliv krystalové struktury, také vytváří matka příroda zcela sama, bez jakékoliv asistence jakýchkoliv idiotských a směšných mimozemšťanů. Stačí jen sledovat. Nikdo nehledá mimozemšťany, když mu zamrzne okno, nebo když spatří čedičové varhany kdekoliv ve světě. Photo Devils Postpile National Monument U.S. National Park Service

 

Kruhy v obilí

- nějaké poznámky o výboji blesku:

Bezprostředně po výboji blesku, míněno první hlavní výboj -  Return Stroke, během něhož existuje po velmi krátkou dobu (několik milióntin sekundy) jen velmi úzký sloupec plazmy, 5-10mm, který se okamžitě začne velmi rychle rozpínat do okolí a uvede do pohybu okolní masy vzduchu. Vyzařuje do svého okolí, a také dodává okolnímu vzduchu tepelnou a následně i kinetickou energii mnoha miliónů joulů na metr délky výboje. Paprsky elektromagnetického záření se od místa vzniku v kanále blesku šíří rychlostí světla, rozpínání sloupce vzduchu se odehrává rychlostí srovnatelnou s rychlostí zvuku, tj asi milionkrát pomaleji. Během zlomku sekundy tak narážejí masy velmi rychle pohybujícího se sloupce vzduchu do vzduchu stojícího už ve vzdálenostech desítek metrů od výboje, a v tomto okamžiku může uvnitř tohoto sloupce prudce se pohybujícího vzduchu dojít k následnému výboji -  Restrike. Pojem "sloupec prudce se pohybujícího vzduchu" je samozřejmě míněn relativně, sloupec se pohybuje rychle ve srovnání s okolním vzduchem.  Ve srovnání s elektromagnetickými paprsky, které se pohybují a odrážejí uvnitř něho rychlostí světla, se pohybuje miliónkrát pomaleji.

 

Sloupec rozšiřujícího se vzduchu je možné vůči elektromagnetickým paprskům považovat za stojící objekt, válec, velmi ostře ohraničený, dejme tomu o průměru 10 m - 0,03 sec po prvním výboji. Protože následný výboj se uvnitř tohoto sloupce pohybuje rychlostí 100 - 200 tisíc km/h, a elektromagnetické záření, které vyzařuje, se pohybuje rychlostí světla. Během sto milióntin vteřiny, což je doba, za kterou dojde k vyzáření naprosté většiny energie následného výboje, 99% a víc, urazí okraj sloupce vzduchu, pohybující se "jen" rychlostí zvuku, vzdálenost 30 mm. Elektromagnetické záření následného výboje urazí během stejného časového úseku vzdálenost 30 kilometrů, takže jeho paprsky, šířící se všemi směry, se mohou uvnitř takového sloupce, při uvažované šířce 10 m, během zmiňované doby přibližně 3000 - 30 000 krát odrazit a vytvářet nejrůznější interferenční a rezonanční efekty.

 

Plášť válce i vzduch uvnitř bude velmi silně ionizovaný a elektricky vodivý. Část záření následného výboje se může na stěně válce indukovat a být svedena do země. Tak mohou vznikat pověstné úzké kruhy, které by nevytvořilo v porostu ani dítě, kdyby se jím proběhlo. Kromě toho se vzduchem šíří i rázová vlna, zpočátku rychlostí mnohem vyšší než zvuk, časem se zpomalí na rychlost zvuku. Rázová vlna se pohybuje před tlakovou vlnou, rychleji, a tak by mohly za určitých okolností po jednom výboji vzniknout dvě indukované kružnice. Z rozměrů některých vícenásobných kruhů by tak bylo možné přibližně odhadnout, jak dlouho trvaly odrazy uvnitř sloupce vzduchu vytvořeného prvním hlavním výbojem a jakou přibližně vzdálenost elektromagnetické záření uvnitř sloupce díky vícenásobným odrazům urazilo.

 

Šířka úzkých kruhů se pohybuje v rozmezí 10-20cm, což odpovídá půl tisíciny vteřiny při rychlosti zvuku, během které urazí světlo 150km. Jedná se o velmi přibližné odhady. Není vyloučeno, že uvnitř popisovaného dočasně vytvořeného sloupce vzduchu může docházet i k totálním odrazům paprsků elektromagnetického záření. Ty by se tak za určitých okolností mohly uvnitř pohybovat mnohem delší dobu, než je doba trvání následného výboje, urazit mnohem větší vzdálenost a vytvořit mnohem složitější interference. Totální odraz nastane, pokud paprsek svírá dostatečně malý, menší než mezní úhel vůči tečně pláště válce v místě, do kterého dopadá.

 

Rychlost pohybu vzduchu vůči rychlosti světla je opravdu zanedbatelná, 1/106, tj. miliónkrát, ale právě díky velmi pomalé, ale nenulové a konstantní rychlosti rozšiřování sloupce mohou uvnitř vznikat velmi zajímavé odrazy, rezonanční a interferenční efekty paprsků. Podrobnější zpracování možnosti interferenčních efektů záření uvnitř expandujícího sloupce se bude nalézat například na stránce mechanika výboje. Interferenční efekty a mnohonásobné odrazy paprsků záření uvnitř expandujícího sloupce vzduchu.

 

Něco podobného je možné prohlásit i o možnostech mnohonásobných odrazů a interferenčních efektů paprsků elektromagnetického záření uvnitř sloupce prudce se rozpínajícího vzduchu. Vzhledem k zajímavosti tohoto tématu a faktu, že některé obrazce jako by podobnému způsobu vzniku skutečně jakoby "z oka vypadly", bude specielně této možnosti věnována některá nově založená podstránka oddílu blesk, nebo mechanika výboje. Podstatné je, že podobným způsobem vznikne vždy jako základ kruh, uvnitř něhož se může nacházet nejrůznější interferenční, fraktálový nebo kombinovaný obrazec kruhů v obilí. Odkaz na příklady fotografií bude umístěn zde. Obdoba procesu uvnitř válce spalovacího motoru, napodobující přístroj z běžné technické praxe, pravděpodobně po nejbližším Restrike: regulérní obdoba exploze, nebo spíš řízeného spalování, odehrávající se uvnitř válce spalovacího, nebo vznětového motoru.

 

Velmi zjednodušeně lze charakterizovat vznik některých obrazců kruhů v obilí tak, že jejich tvar představuje analogii interference zvukových vln a elektromagnetického záření. Něco jako přírodní rádio, televize, osciloskop a fotografie dohromady.

 

Crop circles - kruhy v obilí

 

Kapka vody - skokový impuls dopadající shora... .

Další možností vytvoření pravidelné struktury kruhu v obilí je proces šíření obrovského přetlaku do okolí, podobně jako dochází k rozstřiku kapaliny při dopadu kapky do vody. Opět kliknutím navštívíme zdroj. Fotografie z webu zajímavá fyzika.

Od druhé fotografie dál se jedná o dopad kapky do tenké vrstvy kapaliny, velmi zajímavý je poslední snímek. V případě blesku dopadajícího do pole se vlastně také v některých případech může jednat o dopad impulsu do tenké vrstvy kapaliny, jen s tím rozdílem, že tento jev se dá přirovnat dopadu krabičky zápalek, vážící jako několik lokomotiv ...

 

Kruhy v obilí - crop circles

 

Točivé elektromagnetické pole, osciloskop

Jinou možností, kterou by bylo možné vysvětlit mnohonásobnou velmi přesnou víceosou souměrnost některých obrazců kruhů v obilí je možnost, že při dopadu následných výbojů, v průměru 20-30 ms po sobě, do míst vzdálených od sebe jen několik metrů, se na takovém místě vytvoří elektromagnetické točivé pole, i víc než třífázové, nebo několik takových polí, mezi kterými může docházet k nejrůznějším interferencím a rezonancím, a mohou ovlivňovat další dopadající elektronové paprsky a přímo jimi "malovat po poli" nejrůznější mnohonásobně souměrné interferenční a jiné obrazce kruhů v obilí, podobně jako vykresluje elektronový paprsek v obrazovce osciloskopu nebo staršího televizoru. Dělo by se tak během časů, nepřevyšujících několik nepatrných zlomků sekundy. Popisováno jinde, viz blesky.

 

Například při dopadu tří po sobě následujících (20ms) přibližně ekvivalentních impulzů přibližně do vrcholu rovnoramenného trojůhelníku ve vzdálenosti několika desítek metrů od sebe se nad povrchem obilného lánu může na okamžik vytvořit točivé elektromagnetické pole, sice jen na zlomek sekundy, zato však obrovské, mimo jakoukoliv běžnou lidskou představivost. Odstup impulsů 20 ms je hodnota běžné elektrické sítě (50Hz). Snad jen pro ilustraci, i kdyby se jednalo jen o hodně podprůměrný výboj blesku, vytvořil by nad povrchem obilného lánu takové elektromagnetické pole, kterým by bylo možné lehce pohánět elektromotor o výkonu alespoň 1 Terrawatt, pokud by na světě existoval.

 

Je možné odvodit, že takové elektromagnetické pole, stejně jako elektromagnetické pole jakéhokoliv blesku, dokáže kromě indukce na rostliny působit i mechanicky. Rostliny se v popisované chvíli chovají jako vodiče - prochází skrz ně indukovaný proud, takže se chovají i jako elektromagnety, a elektromagnetické pole na ně působí silou a může v nich zanechat mechanické následky i poškození. Kromě toho všeho, co je zde popsáno, mohou se na místě pozdějšího nálezu kruhu v obilí vyskytovat nejrůznější oscilace - harmonické i disharmonické, tlumené kmity. Velké množství obrazců kruhů v obilí připomíná záznam tlumených kmitů, kdy po největším kruhu v obilí následuje menší, po něm ještě menší, a další a další, často víc než deset. Některé fotografie takových kruhů v obilí slouží jako příklad i na této stránce 1, 2, 3, a existují stovky dalších, které je možné najít na kterémkoliv webu s kruhy v obilí.

 

Všechny zde popisované děje, ke kterým ale nad lánem obilí, nebo kukuřice, máku, řepky i jakékoliv jiné plodiny došlo, v nich nemusí zanechat téměř žádné viditelné následky. Zpočátku, v prvních dnech, protože se do pravidelné struktury tvořené jednotlivými rostlinami jen takzvaně "exponovaly". expozice - popisováno jinde, a k jejich viditelným změnám nebo ohnutí stébel k zemi, dojde až po dlouhé době, trvající řadu dnů, nebo dokonce týdnů i déle. Kruh v obilí je už sice ve struktuře rostlin zaznamenán, ale zatím je zcela neviditelný.

 

Biotické a abiotické stresové faktory

Z hlediska praktického i experimentálního zemědělství a botaniky je možné následky působení elektrické energie na rostliny zařadit mezi abiotické stresové faktory (také abiotické stresy, další jsou např. nadbytek nebo nedostatek vláhy, světla, kyslíku, nedostatek CO2, minerálů, působení vysoké nebo nízké teploty, mechanický stres). Jejich účinek bývá většinou velmi postupný, vizuálně pozorovatelný až mnoho dní od začátku působení.

 

KromKromě toho jsou následky působení elektřiny v některých případech vizuálně téměř totožné s působením herbicidů, které jsou řazeny mezi biotické stresové faktory(biotické stresy). Nástup jejich účinků také trvá několik dní, a to i v případě rostlin, které jsou zasaženy vysoce nadletální koncentrací.

 

Následky zásahů blesků do zemědělského porostu>

jak jsou popisovány v seriózní odborné zemědělské literatuře a webech


porost bavlny, poškozený zásahem blesku

Příklad poškození porostu bavlny. Zde popisované procesy se samozřejmě mohou odehrát i nad jakoukoliv jinou zemědělskou lokalitou, na které jsou zrovna pěstovány plodiny, které se po poškození nemohou položit na zem, protože jim to jejich anatomická stavba nedovoluje. Rajčata, brambory, řepa cukrová i červená, paprika nebo cokoliv jiného. Porost bavlny, poškozený elektřinou  výboje blesku na snímku vlevo. Zdroj - IPM Images (Integrated Pest Management), společný projekt mezi subjekty: The Center for Invasive Species and Ecosystem Health (link), Colorado State University (link), USDA National Institute of Food and Agriculture (link), Southern Plant Diagnostic Network (link), The University of Georgia (link) - Warnell School of Forestry and Natural Resources (link) a College of Agricultural and Environmental Sciences (link).

 

Jedná se o snímek ze seriózního zemědělského výzkumu, žádné absurdní a směšné bludy a výmysly crop circle pozorovatelů. Po delším časovém odstupu od výboje je možné pozorovat poškození rostlin nebo jejich úplné zničení - odumření, nejčastěji v kruhu. O takových případech je možné se dočíst v odborné literatuře, ukázky budou uvedeny např. na podstránkách sci-re, zemědělství.

 

sója poškozená bleskem

Zde jen některé jednotlivé příklady, ve jmenovaných  odkazech nějaké další, mnohem víc a podrobnější údaje je možné najít v profesionální a vědecké zemědělské literatuře, článcích a časopisech. Fotografie vpravo zobrazuje porost sójových bobů poškozený bleskem, z Soybean Disease Atlas (viz), ne parazitická poškození, publikováno na stránkách cipm.ncsu.edu (CIPM), stránky National Science Foundation Center for Integrated Pest Management, North Carolina University (web).

 

Další, velmi seriózní publikovaný text s několika fotografiemi, nazvaný "Záhady" sójových polí (viz), Emerson Nafziger (link), je možné najít na webu University of Illinois, illinois.edu, Integrated Pests Management, ipm.illinois.edu. Jednou z nejdůležitějších myšlenek tohoto článku je, že "důsledky zásahu bleskem do polních plodin se mohou velmi lišit případ od případu". Také potvrzuje, stejně jako na mnoha dalších místech: "Blesk může způsobit symptomy, které by mohly v některých případech být zaměněny za následky chorob, nebo působení rostlinných i živočišných škůdců".

 


poškození bleskem: Sójový Mr. Bean

 

porost papriky zasažený bleskem

Jako další příklad je vlevo umístěna fotografie porostu papriky, která zachycuje následky poškození rostlin výbojem blesku. Kliknutím na fotografii je možné navštívit zdroj - Soil, Crop & Pest Management, Diseases and virus management (link), součást webu University of Massachusetts Amherst, UMassAmherst (web), Centrum pro zemědělství, Massachusetts (link). Na fotografii je opět možné vidět velmi typické, velmi ostře ohraničené, poškození porostu ve tvaru kruhu.

 

Další velmi zajímavý text je možné najít v knize Slunečnice - produkční studie 2007 - viz (web NSA, National Sunflower Association). Na straně 95 se v ní nachází velmi charakteristická poznámka o trávě - čeleď Lipnicovité, což je i většina obilovin. Zatímco slunečnice i plevely zahynou, nebo jsou velmi těžce poškozené, tráva přežije. (Tráva - lipnicovité - stejně jako většina obilovin, pozn. J. L.)  Přesněji, přežije ho značné procento zasažených jedinců rostlin čeledi lipnicovité, a pokračují v růstu, dozrají, i když s viditelným poškozením. Tato jejich poměrně příznačná vlastnost souvisí s vysokou hustotou výsevu. Také je možné se v textu dočíst, co bývá téměř vždy v souvislosti s problematikou výbojů blesků do rostlinných porostů zmiňováno: "Poškození bleskem bývá často zaměňováno za chorobu"

 

Shrnutí předcházejících příkladů pokud jde o rostlinné druhy: 1x obecně, 3x cukrovka, jednou slunečnice, jednou brambory, plus několik dalších. Účinkům výboje blesku na porost kulturních plodin se věnují tisíce odborných článků, které je možné nalézt prostřednictvím internetu, a další desetitisíce i více, které se nacházejí v tištěných periodických i neperiodických publikacích - odborných knihách, časopisech, článcích. Naprosto všude je zdůrazněno, že po výboji blesku do pole se vytvoří poměrně ostře ohraničený kruhový nebo eliptický útvar poškozených, nebo zcela zničených rostlin. Dál je zdůrazněno, že poškození se projeví téměř vždy až několik dnů, týden i déle po výboji blesku. Přeje si snad někdo víc?

 

Zemědělci velmi dobře vědí, že následek výboje blesku mohou laici velmi snadno zaměnit za cokoliv jiného. Škůdci rostlinní i živočišní, nedostatek nebo přebytek hnojiva, působení sucha, vlhka, vysoké nebo nízké teploty, viz odborná literatura. Tam je ale také všude dostatečně spolehlivě popsáno, jak bezpečně zásah blesku od podobných poškození odlišit. Nejčastěji tak, že poškození se po určité době už nešíří dál porostem. Také je často pozorováno, že na takto zasažených místech mohou začít působit nejrůznější další škůdci, ale až později, následně, jen jako druhotný jev. Stejně dobře zemědělci vědí, že následky jednotlivých zásahů blesků do polí s obilovinami se můžou v různých případech velmi podstatně lišit. I tato skutečnost je v odborné literatuře poměrně podrobně popsána. Proto všichni naši milí zemědělci, nechávají spíš jen pro zábavu, diletantské průzkumníky kruhů v obilí dál tápat v jejich bludech a výmyslech.

 

Řada podobných případů byla v minulosti pozorovateli kruhů v obilí skutečně zaznamenána, a zcela mylně považována za výsledek působení nepochopitelných sil. Je to samozřejmě způsobeno především tím, že pozorovatelé, zajímající se o kruhy v obilí, jsou v oblasti zemědělství a botaniky, v naprosté většině totální diletanti, natož v některých odborných vědách rostlinných, například fytopatologii.

 

Vzorek "

kruhů v obilí

" z archivů, pro porovnání s následky zásahu bleskem

Holland, Sevenum, Limburg, 30. 6. 1999

Canada, Essex County, 26. 4. 2004

Argentina, Santa Fe, 29. 12. 2009

Zde malá vsuvka. Na tomto místě jsou pro ilustraci zobrazeny tři fotografie "

kruhů v obilí

" (dvakrát sója, brambory), aby si čtenáři mohli vytvořit ucelenou představu o tom, co všechno jsou "průzkumníci" schopni vydávat za

kruhy v obilí

. Ontario, Essex County, Kanada, 24. 6. 2004. Sevenum, Limburg, Holandsko, 30. 06. 1999. Argentina, Santa Fe, 29. 12. 2009. Podobných fotografií je možné najít v jejich sbírkách desítky, stačí hledat. Je možné najít řadu dalších fotografií, které se fotografiím v předcházejících odstavcích - paprika, sója, bavlna - jednoznačně identifikovaným jako následky zásahu bleskem, také velmi nápadně podobají. Záleží pravděpodobně především na tom, kdo se na podobné místo dostaví dřív. Pokud se jedná o seriózního zemědělského pracovníka nebo výzkumníka, zdokumentuje stav rostlin na pozorovaném místě a zmíní se o něm v některé odborné publikaci popisující následky zásahu blesků do monokultur polních plodin.

 

Několik dalších příkladů účinků blesku na rostliny, jen odkazy

Poškození porostu sójových bobů. Zelí. Salát. Fazole. Kukuřice. Sója.

 

Pohled do trochu vzdálenější minulosti na hodnocení účinků blesků na rostliny


zásah blesku do brambor, 1915, obr. 12a

Choroby pěstovaných plodin a jejich ošetřování, J. J. Taubenhaus, PhD fulltextonline, pozorování zásahu blesku v porostu brambor, Jones and Gilbert 1915 (!), obr. 12a. Strana 74: "Žádné známky mechanického zlomení nebo roztržení stonku nebyly pozorovány". Strana 75: Jones a Gilbert, vysvětlení tohoto jevu: "Když po období sucha náhle proběhne elektrická bouře, a první déšť zvlhčí ornou půdu, zůstává vrstva suché země mezi tímto mokrým povrchem a vlhkou půdou pod ním, a chová se jako špatný vodič elektřiny. Blesk, který zasáhne mokrý povrch země, se rozptyluje všemi směry, horizontálně a pak směrem dolů pod povrch. Postupuje cestou nejmenšího odporu. Stonky rostlin a kořeny, obsahující vysoké procento vlhkosti, jsou lepší vodiče než právě zmíněná vrstva suché půdy. Elektrický proud prochází skrz ně, a tkáně tak můžou být různě poškozeny nebo usmrceny, v závislosti na intenzitě procházejícího proudu." Jedná se o velmi přesný popis některých jevů a principů, spolupůsobících během vzniku kruhů v obilí. Byl sepsán přibližně před 100 lety.

 

Měsíční přehled počasí, (Monthly weather review, docs.lib.noaa.gov, NOAA - National Oceanic and Atmospheric Administration), březen, 1915 (!), str. 135 - hodnoceny účinky výboje blesku do brambor a bavlny, i dalších rostlin. Zemědělci dospěli k názoru, nejen pozorováním bavlny a brambor, že po výboji blesku se po nějaké době v jakékoliv plodině utvoří převážně kruhový útvar poškozených rostlin nebo obilí. Kukuřice, obilniny i tráva vykazují pozorovatelně vyšší odolnost proti elektřině z blesku proti jiným pěstovaným rostlinám.

 

Měsíční přehled počasí, (Monthly weather review, docs.lib.noaa.gov, NOAA - National Oceanic and Atmospheric Administration), srpen, 1920 (!), str. 452 - pozorován účinek výboje blesku na brambory. Další hodnocení účinků výboje blesku na zemědělské rostliny na polích.

 

Phytopathology, American phytopathological society (APS), (1917), fulltext, online.

 

 

 

Důležité upozornění

Kterýkoliv náhodný svědek, nacházející se v okamžiku vzniku obrazce kruhu v obilí na místě vzdáleném pouze několik metrů až desítek metrů od něho, by o tom už nikdy, nikde ani nikomu žádné svědectví nepodal, jak je možné se přesvědčit na obrázcích, které lze kliknutím zvětšit. Nehledě na skutečnost, že by si ani v nejmenším nevšiml a neuvědomil, že tam něco jako kruh v obilí vzniká. Měl by totiž úplně jiné starosti, pokud by vůbec ještě nějaké měl. Na obrázku vpravo je na stromu, pod kterým se nebohý skot ukrýval, zřetelně vidět "podpis hlavního viníka". Na obrázku vlevo tak zřetelný není, ale je tam. Mnohem podrobnější informace na stránce varování

 

 

Pokusy a experimenty

Některé pokusy a experimenty již byly provedeny, fotografie existují a budou zveřejněny na stránkách k tomu určených.

Poznámka 5. prosince 2010: Budou provedeny (někdy) experimenty dopadu jiskry do práškového materiálu (disperzní barvivo, velikost částic řádu mikrometry, snímáno vysokou rychlostí (420-1000obr/sec), výsledky později zde. Realizované, hotové, záběry dobře uschovány a budou velmi, velmi pomalu uvolňovány.

 

Jiskra testovacího výboje, přestože přenáší velmi malou energii - okolo 0,03J, vykazuje všechny parametry exploze, včetně rázové a tlakové vlny.

 

 

Domácí a laboratorní elektronika v poli obilí...

Nabízí se úvaha, že souběžné a následné výboje, tj. výboje, které běží ve velmi podobném okamžiku v nevelké vzdálenosti od sebe, několik metrů až desítek metrů, protékají jimi desetitisíce až statisíce ampér - všechny kolem sebe vytvářejí stěží představitelné, obrovské magnetické pole (i točivé), kterým se mohou všechny  navzájem ovlivňovat, přitahovat a odpuzovat. Jedná se totiž, podobně jako v obrazovce osciloskopu nebo dnes již opouštěných vakuových obrazovkách bývalých televizorů, o známý proud elektronů - zjednodušeně řečeno, blesk je určitá forma elektronového paprsku, nepohybuje se sice ve vakuu, jako v obrazovkách, ale vůbec mu to nebrání v tom, aby se pohyboval přibližně 1-2/3 rychlosti světla, a tak je to hned po světle takový náš malý rekordman. Lze jej vychylovat elektromagnetickým nebo elektrostatickým polem, i když je "poněkud" silnější, řádově 1015krát, než elektronový paprsek v obrazovce, podobně silnější je ale i elektromagnetické a elektrostatické pole, které kolem sebe vytváří. Samozřejmě na sebe mohou působit i jejich elektrostatická pole, která jsou, jak jinak, obrovská. Výboje, dva nebo více, které dopadnou v nevelké vzdálenosti od sebe, v časovém rozestupu několik milisekund, vytvoří kolem sebe až nepředstavitelně velké rotační (!!!!!) elektromagnetické pole, do kterého mohou dopadat a být jím ovlivňovány další výboje. Dokonce je možné, že se na poli vytvoří něco jako "přírodní osciloskop", kdy svazky souběžných a následných výbojů směřují do čtveřice, nebo i jiného počtu, přibližně do čtverce, nebo i jinak, uspořádaných stožárů elektrického napětí, nebo jen do země, a mohou tak fungovat přibližně jako vychylovací destičky osciloskopu, zatímco paprsek, který dopadá někde mezi nimi, kreslí po poli lissajousovy obrazce. kruhů v obilí.

 

 

Stejně tak je možné si představit, že během dopadu elektronového paprsku (následný výboj) do velmi silného rotačního elektromagnetického pole mohou vznikat velmi souměrné obrazce kruhů v obilí, podle mnoha os. U pravého horního okraje doprovodného obrázku

kruhu v obilí

je možné si všimnout linie klasicky na zemi ležícího obilí, běžící podle kolejí po traktoru, v těsné blízkosti kolejí otáčejícího se traktoru. Důkladněji rozježděné, vyšší elektrická vodivost. Není vyloučeno, že tudy vede nějaké podzemní vedení nebo kanalizace, ale stejně tak není vyloučeno, že se tam proběhl některý z vedlejších výbojů, hlavně díky vyšší přístupnosti popisované lokality procházejícím proudům. Mohly se tam sečíst proudy procházející a indukované v tam umístěných kolejích po traktoru, jsou podstatně blíž u sebe než jinde, důkladnější. Také není vyloučeno, že se na tvorbě předchozího obrazce podílely principy mechanické, a vznikl podobným postupem jako vznikají chladniho obrazce na kmitající membráně, kterou je v tomto případě povrch Země. Ta se po dopadu jakéhokoliv výboje blesku opravdu pozorovatelně a měřitelně rozkmitá, což lze zjistit od seismologů. Na místě je možné naměřit sice slabé, ale zaregistrovatelné zemětřesení intenzity 2 - 4 Richterovy stupnice. Obrázek vpravo převzat z www.physics.ucla.edu. Mohlo jít i o kombinaci obou typů, nebo o něco úplně jiného.

Upozornění (charakteristika)

I kdyby kterékoliv tvrzení na těchto stránkách vypadalo, že je formulováno s naprostou jistotou, je třeba před něj vložit některé z těchto úvodních prohlášení:

Je vysoce pravděpodobné, že...

Pravděpodobně bude možné dokázat, že...

Není vyloučeno, že...

Z některých (mnoha) pozorování se zdá (vyplývá)...

Být si absolutně jist svou pravdou dokáže opravdu jen blbec, pitomec nebo idiot.

 

Elektrická vodivost fázového rozhraní

rázová vlna - vzduch, plazma - vzduch a mnoho dalších

Vysvětlení přítomnosti jednoho nebo několika velmi úzkých kruhů v některých obrazcích kruhů v obilí prostřednictvím vzniku náboje na fázovém rozhraní rázové vlny, nebo velmi rychle se rozpínající plazmy, a stojícího nebo jen pomalu se pohybujícího vzduchu, a přenosu náboje, nebo i podstatné části energie některého následného nebo souběžného výboje po tomto fázovém rozhraní. Na fázovém rozhraní rázové vlny šířící se vzduchem a ostatními v něm obsaženými složkami - prach, vlhkost, vysoce ionizované částice - dochází k obrovskému tření, vzniku druhotného náboje a s velkou pravděpodobností se vyznačuje velmi vysokou elektrickou vodivostí. V případě jmenovaných velmi úzkých kruhů, se jedná o záznam momentálního stavu fázového rozhraní, vytvořeného některým předchozím výbojem, v okamžiku kdy skrz něj prošla energie některého následného výboje. Je možné spatřit například na doprovodných snímcích kruhů v obilí vpravo.

shockwave_u_letadla_tvar-a-sireni_shockwave_blesku.htm  

 

 

 

Kombinace běžných, nepravidelných a pravidelných obrazců

Kruhy v obilí

, v jejichž blízkosti se nacházejí nepravidelné struktury

Na pravém horním okraji pole nad obrazcem

kruhu v obilí

je možné pozorovat nepravidelně vytvořené tvary, na zemi ležící obilí, jaké typicky nejčastěji vznikne po výboji blesku do pole s obilím. Stane se tak ale až po několika dnech nebo týdnech, jak je vysvětleno jinde
Ancona, Itálie, 29. června 2008
, nebo podrobněji na stránce chronologie, kde je proces degradace rostlinných tkání po průchodu elektrického proudu také velmi podrobně fotograficky zdokumentován. Na fotografii je vidět, že elektrický proud (energie) výboje se šířil jednak podle horního okraje pole, jednak kolem kolejí po traktoru kolmých k okraji, a to i skrz geometrický obrazec. Obrazec

kruhu v obilí

 a nepravidelné tvary, ohnutí stébel k zemi samozřejmě nemusely vzniknout během jediné bouřky, jediného výboje blesku, ale možné to je. Během bouřky, v okamžiku výboje blesku však byly s velkou pravděpodobností pouze takzvaně exponovány, ohnutí stébel obilí k zemi se objeví až o řadu dní později. I týdnů, záleží na množství dodané energie - intenzitě expozice.

 

Nejprve se ohnou stébla k povrchu země jen u nepatrné části, hluboko pod jedno procento, jen jednotlivé metry, nejvýš desítky metrů čtverečních, na nejvíce zasažených místech. Postupně se den za dnem, v některé době i hodinu za hodinou nebo dokonce minutu za minutou, přidává další, až nakonec těsně před sklizní může na zemi ležet někdy kolem 5, někdy i víc než 20% celkové rozlohy (občas, bohužel, i přes 90%). K objasnění a zdokumentování popisovaného jevu bude v budoucnu možné využít time-lapse kamery, práce pro ně se v tomto případě opravdu vyloženě "nabízí". Zatím je možné využít vysvětlení podané na stránce Chronologie a podstránkách. Velmi podobné procesy se odehrávají často přímo uvnitř obrazců kruhů v obilí, v jejich blízkosti i ve větší vzdálenosti, i na okolních polích. Na všech místech, která byla zasažena elektrickou energií výboje blesku. Odehrávají se od doby objevení obrazce až do sklizně.

 

Také je možné, že pravděpodobně mnohem víc se ohýbají stébla k zemi v případě obilí na těch polích, která byla zasažena dvěma výboji blesku, v odstupu několika týdnů. Druhý výboj totiž zasáhl strukturu rostlin značně oslabených, a může tak napáchat podstatně větší škody. Stejně tak je možné si představit, že pravidelné obrazce kruhů v obilí je možné mnohem snadněji vytvořit  na takovém poli, které k tomu bylo "připraveno" už několik týdnů předtím. Takové případy jsou samozřejmě mnohem vzácnější než místa zasažená pouze jednou.

 

Ještě poznámka k fotografii kruhu v obilí z Ancony: z některých pozorování se zdá, že jedním z mnoha faktorů, který se může spolupodílet na vzniku pravidelného geometrického obrazce kruhu v obilí může být skutečnost, že se jednalo o mimořádně silný výboj, jakých se vyskytne jen několik za bouřku nebo dokonce za celou sezónu. Je proto možné, že k naexponování všeho dojde skutečně pouze jediným výbojem, respektive možnou soustavou několika souběžných a následných výbojů, jejichž časový rozestup jen málokdy přesahuje jednu sekundu), jehož nejsilnější část dala vzniku pravidelného obrazce kruhu v obilí, slabší, vedlejší a následné výboje způsobily vznik nepravidelných obrazců v okolí.

 

Další, velmi pravděpodobnou možností je, že slabší elektrické výboje se vůbec nemusely uskutečnit, že běžné okolní nepravidelné poškození vzniklo jen kvůli zbytkovým proudům vedoucím přes povrch a traktorové koleje, případně indukcí v nich.

 

Další možností, která během utváření obrazce kruhu v obilí připadá v úvahu (je podrobněji rozvedená v jednom z prvních publikovaných článků) je alternativa, že podstatná část výboje blesku je okamžitě po doteku čela výboje se zemí svedena dostatečně hluboko pod zem, aniž by se jeho energie stačila výrazněji rozšířit vlhkou půdou a kolejemi po traktoru do okolí. Výboj se potom chová v podstatě jako vodič, skrz který prochází proud, protínající zemský povrch. Proud je tímto vodičem, nebo několika vodiči, sveden okamžitě velmi hluboko pod zem. Na povrchu země potom mohou vzniknout obrazce - kruhy v obilí, které se velmi nápadně podobají obrazcům které vytváří elektromagnetické pole v kovových pilinách. Viz fotografie jinde na této stránce. Byl například pozorován vznik pravidelného obrazce kruhu v obilí přímo nad kovovou podzemní nádrží - slouží jako velmi dobrý vodič proudu, podzemní hromosvod. Zmínka o podzemní nádrži odposlechnuta z některého dokumentárního filmu, snad několikadílného, který se věnuje Crop Circle (s) - kruhům v obilí.

 

 

Kruhy v obilí

: nody a poškozené obilí, ležící na zemi

Samotné obyčejné, nepravidelné obrazce, na zemi ležícího obilí, bez přítomnosti jakýchkoliv pravidelných obrazců kruhů v obilí, vzniká za naprosto stejných podmínek jako je popsáno u kruhů v obilí, rostliny jsou úplně stejně poškozeny převážně elektrolýzou a jejími produkty, včetně mechanického poškození vznikajícími plyny, pravděpodobně i poškození vznikajícím teplem. Na podstránce nody je možné zaregistrovat tu zajímavost, že při rovnání stébel, která nebyla zasažena žádným proudem, a stavějí se zpět jen díky mechanickému podnětu, dojde pravděpodobně díky velkému úhlu, který musela překonávat, až k samovolnému mechanickému poškození kolének, jejich vlastní silou. Některá stébla byla vychýlena pouze mechanickým podnětem - pokusně. Téměř 90°. Běžně v přírodě se u obilí, jehož stébla neleží na zemi, jedná jen o mnohem menší odchylky, které nijak nepříznivě neovlivní kvalitu dozrávající úrody. Doprovodné fotografie vlevo byly tradičně pořízeny na místech, kde nikdy nebyl ani náznak nějakého kruhu v obilí, jen běžně poškozené obilí, částečně nebo úplně skloněné k zemi.

 

Kruhy v obilí

-záhada odhalena.

 Jednou provždy, navěky a úplně.

Neskutečně primitivní, až by se dalo říci trapně směšné, nebo dokonce debilní vysvětlení. Milovníci UFO, záhad, parapsychologie, létajících talířů. Vyznavači záhrobních sil, přenosu myšlenek, neznámých a neexistujících energií a podobných nesmyslů se mohou nechat transportovat do nenávratna (nekonečna).

 

Jinými slovy, mohou táhnout do prdele.

To samé je možné prohlásit o mimozemšťanech.

Včetně paroubek's Martians. Také mohou táhnout do ...

poznámka: paroubek = poměrně bezvýznamný český idiot

 

3 cs

 

 

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

 

Jan Ledecký

 

z