Kruhy v obilí

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

Úvod

Efekt interference, a s ním téměř neoddělitelně působící efekt rezonance, patří mezi téměř nejdůležitější jevy, které se velmi často spolupodílejí na vzniku některých neuvěřitelně pravidelných, a současně neuvěřitelně složitých obrazců. Interferencí (a rezonancí) existuje mnoho druhů. Pro účely vysvětlení principu vzniku obrazců na poli je možné využít především interferenci mechanického a elektromagnetického vlnění a kmitů. Už jenom interference a rezonance mechanického charakteru nabízejí obrovskou škálu možností pro účely vysvětlení vzniku nejrůznějších pravidelných obrazců. Pro začátek proto budou použity téměř výhradně úvahy a vysvětlení, týkající se procesů mechanických. Elektromagnetické procesy budou použity především k vysvětlení příčiny oslabení rostlin. I bez nějakého složitého dokazování je ale možné si alespoň představit, že souběžné a následné efekty interferencí a rezonancí elektromagnetického charakteru mohou do výsledku "něco přidat".

Základní příčiny a působící síly

Nikdo nebude jistě protestovat proti tomu, když bude pravidelná struktura, tvořená polehlým, se stébly ohnutými k zemi obilím, označena jako malba nebo obraz, kresba. Aby mohl kdekoliv vzniknout obraz, musí být na místě přítomny dva nerozlučně spjaté činitele. Někdo, kdo maluje, a něco, na co nebo do čeho maluje, případně zaznamenává. Nejčastěji malíř a plátno, (nebo čtvrtka papíru), nebo fotograf a fotoaparát. Fotografie a malířství mají velmi mnoho společného, jen používají poměrně odlišné metody k dosažení velmi podobného cíle. Fotografie, jako metoda vyvinutá až v novověku, v sobě zahrnuje mnohem víc prvků z technologie, fyziky a  chemie, ale oba směry zůstaly vždy velmi úzce propojeny a úspěšně spolupracují.  Není bez zajímavosti, že brzy po vynálezu Daguerrotypie, která se stala první opravdu masově používanou fotografickou metodou, si ji někteří malíři oblíbili jako možnost záznamu předlohy (vedle skicy), pro další práci s ní. Ještě je možné, i když spíš jen pro zajímavost, poznamenat, že fotografové velmi často používají při své práci Blesk. Malíř a fotograf jsou činitelé aktivní, kteří rozhodují o tom, jak bude výsledné dílo vypadat, plátno nebo emulze filmu jsou činitelé pasivní, na něž je dílo zaznamenáváno.

Spolupráce dvou přírodních činitelů

Dva činitelé, přírodní spoluautoři, kteří tak úspěšně spolupůsobí během utvoření těch naprosto bez výjimky všech velmi pravidelných (nejen), občas i velmi složitých obrazců, šokujících a nepochopitelných, zjednodušeně nazývaných Kruhy v Obilí, jsou Výboj Blesku, a pole obilí. Výboj Blesku plní funkci malíře nebo fotografa, struktura stébel obilí (více nebo méně pravidelný rastr) na poli plní funkci plátna, záznamového materiálu, fotografické emulze. O této jeho funkci bude možné se dozvědět něco blíž zde: Fotografická Emulze na Poli. Výboj blesku současně plní i funkci hlavního osvětlovače. Během výboje blesku se nad polem odehraje obdoba exploze. Je možné ji charakterizovat jako "nadexplozi", víc než explozi, z několiká úhlů pohledu, protože časová a energetická charakteristika dějů (mechanických), které se na místě odehrávají, klasickou explozi vyvolanou běžnou trhavinou v mnoha ohledech překonávají. To, co se během výboje blesku na místě odehrává po stránce elektromagnetické, se v průběhu exploze běžné trhaviny neodehrává vůbec. Jedná se přitom o procesy z energetického hlediska plně srovnatelné s tím, co se tam odehrává po stránce mechanické. Tyto elektromagnetické děje se právě mohou v největší míře podílet na "záznamu" hlavně mechanických dějů do struktury rostlin a jejich tkání, tím že rostliny do určité míry poškodí, i když následky se mohou projevit až několik týdnů po výboji. Mechanické děje mohou ve struktuře porostu vytvořit obrazce velmi dočasně, většinou jen na zlomek vteřiny, třeba jen obyčejný kruh. Po odeznění mechanického impulsu se rostliny okamžitě vrací díky pružnosti do původní polohy, těsně předtím ale na místo mohl dopadnout některý následný impuls téhož výboje (nazývaný successive nebo subsequent stroke nebo pulse, impulse, discharge, také restrike, stane se tak v průměru 7 - 30 ms po předchozím výboji, ale někdy i mnohem déle). Rostliny jsou v tom okamžiku ještě vlivem mechanickho impulzu z předchozího výboje výrazně vychýleny z původní polohy. Jedná se o výchylky v řádu desítek stupňů, v některých případech mohou být téměř přitisknuty k zemi. Ve všech popisovaných případech se ale mezi sebou velmi intenzivně dotýkají navzájem jejich stonky i listy nesrovnatelně víc, než je tomu v případech, kdy stojí bez jakéhokoliv vychýlení kolmo vzhůru. Vytvářejí tak dočasně podstatně vodivější strukturu, podobnou například pletivu nebo opletení pláště koaxiálního kabelu. Pokud do takové struktury dopadne následný výboj, projde všemi rostlinami které se nacházejí v takto popsané změněné poloze podstatně větší množství elektrické energie, než je tomu u rostlin nevychýlených. Po odeznění následného impulsu se rostliny také vrátí do původní polohy. I přesto, že skrz ně prošlo tak velké množství energie, které je mohlo velmi vážně poškodit, některé dokonce téměř zabít, některé skutečně zabít, a některé byly dokonce vystaveny i mnohonásobku elektrické energie, než jaká plně postačuje k jejich totálnímu usmrcení, jsou jejich mechanické vlastnosti zatím zcela k nerozeznání od rostlin, které jsou zcela nezasažené a ve zcela vynikající, nenarušené mechanické kondici. Od tohoto okamžiku ale (teprve) začíná běžet čas, ve kterém probíhá Efekt Slábnutí Stonku (i listů, a celé rostliny, samozřejmě). Po určité době, která může trvat někdy jen hodiny, mnohem častěji dny, týdny i déle, rostliny polehnou, ohnou stébla k zemi. Naprostá většina z nich bez jakéhokoliv zlomení nebo nalomení stonků, které jsou pouze ohnuté. Ověřeno experimentáně na mnoha druzích rostlin, foto, timelapse, video. Pokusy budou nepřetržitě pokračovat, jsou velmi jednoduše uskutečnitelné a opakovatelné. Pro zajímavost je možné uvést například to, že některé rostliny, například jitrocel (jeho lodyha) snášejí takové dávky elektrické energie, které by jiné rostliny (dokonce i mnohem větší a objemnější) okamžitě usmrtily. Víc informací na stránkách Elektrofytopathologie. Pokud byly elektřinou zasaženy nejvíc především rostliny, které v průběhu dopadu některého následného impulsu přesně v tom okamžiku vytvářely náhodnou interferenční strukturu..., polehnou, ohnou stébla k zemi právě jen ty a dílo jedné velké mystifikace dokonáno jest.

Jednalo se pravděpodobně o jednu z největších mystifikací a legrací, kanadských žertíků, které si kdy Matka Příroda z užaslého lidstva udělala.

Podobným způsobem se ale mohou vytvářet i daleko jednodušší struktury, zcela jednoduché ojedinělé kruhy nebo jejich sestavy, a především tak často se vyskytující obrazce ve tvaru kruhových vln a jejich vícenásobných kombinací, průniků a interferencí. Pokud se totiž na poli mohou vytvářet zcela běžně větrné vlny (nádherné; foto, video, - děkujeme za vysvětlení a popis, pane Větvička), mohou se tam po dopadu skokového impulsu dopadajícího shora, což je jedna z možných velmi přesných charakteristik výboje blesku, vytvořit kruhové vlny naprosto stejně, jako když dopadne kámen do vody. Záleží už jen na časovém odstupu, v jakém dopadne "exponující" následný výboj, a jak se kruhy z předchozích výbojů stačí rozvinout. První výboj "namaluje obrázek" působením převážně mechanických sil (kruhové vlny, jejich kombinace a interference se rozeběhnou po poli). Následný výboj, který dopadne s odstupem několika desítek až stovek milisekund po něm, provede "expozici" díky tomu, že se "proběhne" po dočasně vytvořené struktuře, v čase nepřevyšujícím několik milióntin sekundy, čímž vytvořený obrázek jakoby zmrazí (zapíše do struktury obilí zatím zcela neviditelný obrázek, podobný latentnímu obrazu v citlivé Ag‑halogenidové želatinové vrstvě). Vlny samozřejmě pokračují dál, ale elektřinou jsou zasažené a poškozené nejvíc rostliny, které přesně v okamžiku dopadu následného impulsu tvořily popisovaný obrazec. Následný výboj může kromě expozice vytvořit další rozbíhavé kruhové vlny, po něm může dopadnout další a další, v blízkosti může dopadat i množství výbojů paralelních, souběžných s některými následnými impulsy, některé vlny se mohou odrazit od kraje pole nebo kolejí po traktoru a běžet opačným směrem, a všechny nejrůznějšími směry probíhající vlny mohou mezi sebou utvářet rezonance a interference. Nakonec se na poli může po jednom jediném výboji blesku, tvořeném většinou 5 - 10 po sobě následujícími pulsy, z nichž řada mohla mít celou řadu impulsů paralelních, dopadajících ve vzdálenosti několika metrů až desítek metrů od sebe, a na poli se tak ve struktuře rostlin může vytvořit zatím ještě neviditelné "cosi", co se zobrazí až po řadě dnů, a co by nejenom žádní přiťáplí mimozemšťané nikdy vytvořit nedokázali, ale z čeho by se velmi pravděpodobně všichni totálně zesrali, pokud by to ovšem vůbec objevili, pokud by totiž vůbec existovali.

Kromě jiného zde bude v nedaleké  budoucnosti umístěna PC simulace popisovaných dějů, je totiž současně vyvíjen velmi jednoduchý program, který by mohl umožnit po zadání  několika vstupních údajů zpomalené zobrazení vzniku jednoduchého obrazce během výboje blesku komukoliv. Zadávat se bude počet a rozestupy dopadajících ramen blesku, snad i přibližný poměr jejich intenzity a hlavně doba která uplyne před dopadem následného Return Stroke. Pokud bude někdy dokočen...

Důležitá poznámka

Procesy, popisované v předchozím odstavci, jsou jistě velmi zajímavé, a měly by být i celkem pochopitelné. Je ale nutné si velmi dobře uvědomit, že jsou naprosto neuskutečnitelné v případě, že je pole obilí bičováno proudy vody v množství až několika litrů /m² za minutu a větrem vanoucím rychlostí jen něco málo pod 100 km/h, někdy dokonce i hodně přes. Není třeba ani příliš velké představivosti k dosažení závěru, že podobné procesy jsou v takovém případě zhola nemožné, ale samozřejmě se vytvoří jen zcela nepravidelné polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Takové tvrzení je zcela ve shodě s předpokladem, že na rozdíl od nepravidelného polehnutí, ohnutí stébel k zemi se pravidelné obrazce vytváří jen v naprosto výjimečných případech, za spolupráce velmi ojedinělých podmínek. Přibližné bezvětří a nepřítomnost prudkého deště by mohly být dvěma z nich. I když samozřejmě nelze vyloučit, že někdy se mohou některé jednodušší obrazce vytvořit i za poměrně prudkého deště a větru, bylo by to ale i jen představitelné poměrně obtížné. Používat k ověření možností uskutečnění některých zde popisovaných jevů, odehrávajících se na polích, jinou metodu než představivost, eventuelně teoretické předpoklady a výpočty, by také bylo poměrně obtížné. Posílat průzkumníky na pole během bouřky, aby tam něco pozorovali nebo měřili, by byla poměrně riskantní operace, protože by se velmi pravděpodobně poměrně rychle snižoval jejich počet, a museli by být neustále doplňováni.

Blesk z jasného nebe (A Bolt From The Blue, BFTB)

Je proto poměrně pravděpodobné, že složitý pravidelný obrazec by mohl být za určitých podmínek vytvořen především jevem, který je nazýván Blesk z čistého nebe - The Bolt From The Blue. Svědci, kteří BFTB někdy viděli, si to nemusejí ani uvědomit, protože není vůbec doprovázen takovým zvukovým efektem, jako klasický blesk během bouřky, doprovázené rozsáhlou oblačností. Mohou popisovat jen neurčité světelné efekty. Zvukový efekt (akustická energie) běžného bouřkového blesku se šíří v prostředí 2D - jeho hlasitost se snižuje s druhou mocninou vzdálenosti, a tedy nesrovnatelně pomaleji, než v případě BFTB, kdy se zvuk neodráží mnohonásobně mezi mraky a zemí a ubývá s třetí mocninou vzdálenosti, a kromě toho je jeho podstatná část odvedena rozšiřujícím se kanálem blesku kolmo vzhůru a nemá se od čeho odrazit zpět. Proto může být BFTB doprovázen jen slabým zapraskáním, jako kdyby o sebe v dálce škrtly dráty vysokého napětí. To, co popisují pozorovatelé během vzniku obrazce ve filmu 2012 - Mayská proroctví - kruhy v obilí (zmiňováno na stránce Efekt Dvou Výbojů), je BFTB. Možná se v Británii vyskytují BFTB o něco častěji, než jinde ve světě. Především se tam ale pravděpodobně vyskytuje řada dalších významných lokálních podmínek, podporujících vznik Crop Circles, například Archeologie, Geologie, Hromosvody.

Základní tvary

Veškeré děje, které byly vyvolány skokovou změnou, jakou výboj blesku je, mají tendenci šířit se jako vlnění nebo kmity, jejichž hranice tvoří velmi přesný sférický tvar, v případě průmětu do roviny nebo působení na rovinnou plochu velmi přesný kruh. Příkladem může být šíření rázové vlny ve vzduchu, pozorovatelné po výbuchu atomové bomby za příznivých meteorologických podmínek (foto). Jiným příkladem mohou být fotografie rázové vlny v blízkosti některých nadzvukových letadel (foto). Jak už bylo zmíněno, po dopadu výboje do rostlin na poli se vytvoří především kruhové vlny. Složitějším interferenčním obrazcům bude věnován některý pokračující odstavec později na této stránce.

Odbočka k nepravidelným strukturám (obrazcům)

Kromě jiného nezbývá než znovu velmi důrazně připomenout, že stejně jako naprosto všechny pravidelné obrazce jsou utvořeny za spolupráce přírodního malíře - výboje blesku, a struktury obilí - přírodní fotografické emulze (také je na ni možno pohlížet jako na rastr vyznačující se určitou zrnitostí...), jsou téměř totožným způsobem vytvořeny i veškeré nepravidelné, obyčejně struktury polehlého, na zemi ležícího obilí kdekoliv ve světě. Však také všechny pravidelné Kruhy v Obilí naprosto nerozlučně doprovázejí, vznikají na stejných místech, v některých případech i o něco dřív, než obrazce pravidelné. Především ale začne téměř ve všech případech, kdy je objeven jakýkoliv pravidelný obrazec, velmi rychle poléhat, ohýbat se k zemi (ohnout se k zemi) další a další obilí v jeho blízkosti, i ve větší vzdálenosti. Tento proces potom pokračuje až do sklizně. To jsou ale všechno pro "průzkumníky", které nezajímá nic jiného než pravidelné obrazce, jevy naprosto opomíjené. Stejně se chovají porosty obilí i jiných plodin na okolních polích, které byla také zasaženy bleskem, ale obilí už tam poléhá, stébla leží na povrchu půdy jen nepravidelně. Velmi často v daleko větší míře, než na polích s obrazcem. Taková pole ale samozřejmě zůstanou zcela mimo jakoukoliv pozornost průzkumníků, právě díky tomu, že na nich vytvořené polehnutí, ohnutí stébel k zemi je zcela nepravidelné. Vznikalo ale jistě ve stejném nebo podobném období, jako na polích s obrazcem, a z naprosto stejných důvodů. Velmi podstatně také záleží na intenzitě zásahu elektrickým proudem. Některá pole v blízkosti pravidelných obrazců bývají občas zasažena mnohem víc, než pole s obrazci, a obilí na nich je díky tomu v některých případech doslova "pokoseno".

Složité interferenční obrazce

K simulaci vzniku složitějších i velmi složitých obrazců je v průběžně vyvíjen PC program umožňující alespoň částečný pokus o jeho napodobení, to se ale vůbec nemusí podařit, protože je to už docela "kláda". Zatím stačí, že už někdy pracoval někdo jiný, sice na něčem úplně jiném a s poněkud jinými vstupními podmínkami, než lze předpokládat během utváření obrazců v polích (i když za určitých okolností by se i tam mohlo přihodit něco podobného). Na popisovaném zobrazení se jedná se o šíření skokového impulsu po povrchu média ohraničeného obdélníkem (hranice pole někdy utvářejí poměrně přesný obdélník, i když poměrně zřídka, daleko častěji je obdélník tvořen kolejemi po traktoru, především blízko kraje). GIF

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com