Kruhy v obilí - fenomén mimo logiku

1. Úvod

2. Dějiny kruhů v obilí

2.1 Historie kruhů v obilí před příchodem circlemakerů

2.1.1 Historické dokumenty z IX. i XVII. století

2.1.2 Kruhy v obilí v 50. letech XX. století

2.1.3 „Hnízdo UFO” v Tully

2.1.4 Tajemné úkazy ve Warminsteru

2.1.5 Kruhy v obilí a Billy Meier

2.2 Historie kruhů v obilí po příchodu prvních circlemakerů

2.2.1 Doug Bower a Dave Chorley dávají úkazu nový směr

2.2.2 Teorie dr Meadena mobilizují circlemakery

2.2.3 Tajemství prvních circlemakerů zveřejněno

2.2.4 Stále složitější tvary kruhů v obilí

2.2.5 Kontroverzní prohlášení „80/20”

3. Výzkum kruhů v obilí

3.1 Vědecký výzkum

3.1.1 Jsou kruhy v obilí záhadou pro meteorology ?

3.1.2 Teorie atmosferické plazmy W. C. Levengooda

3.1.3 Model BoL Eltjo Haselhoffa

3.1.4 Meteoritický prach aneb žert R. Irvinga

3.1.5 Kritické práce italských skeptiků

3.1.6 Chybné přesvědčení o hodnotě vědeckých prací o kruzích v obilí

3.2 Další metody výzkumu kruhů

3.2.1 Shromažďování výpovědí očitých svědků

3.2.2 Monitoring při užití kamer

3.2.3 Film z Oliver’s Castle

3.2.4 Zvláštní okolnosti vzniku „Julia Set”

3.2.5 Energie zjišťovaná proutkaři

3.2.6 Analýza geometrie kruhů v obilí

3.2.7 Různorodá symbolika kruhů v obilí

3.2.8 Řešení kódu „Milk Hill Script”

3.2.9 Detektivní práce na místě

3.2.10 Anomálie, které doprovázejí kruhy v obilí

3.2.11 Orbs nebo osvětlené částečky prachu ?

3.2.12 Světelné koule a záblesky světla

3.2.13 Sledování circlemakerů

4. Kruhy v obilí v Polsku

4.1 Polské dějiny kruhů v obilí

4.2 Wylatowo – autentický jev nebo dílo circlemakerů ?

4.2.1 Geometrická složitost kruhů v obilí a elegance jejich vytvoření vylučuje možnost vytvoření člověkem při použití prkna

4.2.2 Přítomnost mnoha pozorovatelů na místě znemožňuje circlemakerům vytvářet kruhy v obilí, aniž by zůstali nepovšimnuti

4.2.3 I kdyby bylo možné, že kruhy v obilí tvoří lidé, není žádný rozumný cíl, který by vykompenzoval námahu a riziko spojené s takovou akcí

4.2.4 Na snímcích pořízených na polích jsou vidět orbs, neviditelné prostým okem, což potvrzuje přítomnost neznámé síly

4.2.5 Početná pozorování světelných koulí (tzv. BoL – z angl. ball of lights) potvrzují, že za kruhy v obilí stojí neznámá síla a vylučuje činnost vtipálků.

4.2.6 Nancy Talbott z BLT Research potvrdila při návštěvě ve Wylatowě autenticitu většiny kruhů v obilí vzniklých v roce 2003

4.2.7 Výzkumy Jerzygo Szymańskiego a Adama Piekuta vylučují možnost vytvoření kruhů v obilí lidmi

4.2.8 Formace 30 kruhů v obilí z roku 2004 vznikla v záběru kamer a v momentě jejich vytváření kamera zachytila neidentifikovatelný silný záblesk světla

5. Filozofie circlemakerů a nový pohled na fenomén kruhů v obilí

5.1 Motivace circlemakerů

5.2 Filosofie circlemakerů

5.3 Aspekty psychologické i sociologické

5.4 Nový pohled na fenomén kruhů v obilí

5.5 Otázka budoucnosti fenoménu kruhů v obilí

1. Úvod

Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”. Vrchol popularity tohoto jevu připadl na 80. léta, kdy se kruhy v obilí, vzniklé na anglických polích, staly centrem pozornosti tamních médií a následovně veřejného zájmu. Dlouhý čas byly kruhy v obilí přijímané se vší vážností, dokonce i v případě zjevné nechuti přijímat vše s nálepkou „neznámé” nebo „paranormální”. Abychom se o tom přesvědčili, stačí ve vyhledávači napsat frázi „crop circles” a získáme mnoho archivních článků na toto téma, které jsou psané poměrně seriózním tónem.

Počátek nového tisíciletí znamenal pozvolný soumrak zájmu o kruhy v obilí ve světovém měřítku. Samozřejmě z polské perspektivy to vypadá trochu jinak. Rok 2000 v Polsku, kdy se objevily první wylatowské kruhy v obilí, je možné označit za počátek zájmu o tento jev. I když jednotlivé kruhy vznikaly již dříve, pouze pravidelnost objevování se kruhů v obilí ve Wylatowě přitáhla stále početnější řady vědců i nadšenců. Pozornost, věnovaná tomuto jevu polskými médii, se nemohl srovnávat s tím, co se dělo ve Velké Británii – jednak s ohledem na množství informací, tak především co se týkalo jejich kvality.

Od samotného počátku na způsob výzkumu a tvoření teorií vzniku kruhů v obilí v Polsku měly velký vliv výzkumy prováděné na anglických polích předchozích 20 let. Kontakty se zahraničními výzkumníky (např. příjezd Nancy Talbott do Polska v roce 2003 na pozvání Nadace Nautilus) a dostupnost informací na internetu způsobily to, že po krátkém čase začaly být polské kruhy v obilí pokládány za součást celosvětového jevu.

V roce 2006 se stále častěji hovoří o úpadku fenoménu kruhů v obilí. Kruhy v obilí se v Anglii objevily později a v menším množství než v minulých letech. Podobné to bylo v Polsku. Dokonce i ve Wylatowě byla přerušena série každoročně se objevujících se kruhů v obilí. Opadl také obecný zájem o tento jev. Jedním důvodem je tvorba kruhů v obilí circlemakery s komerčním záměrem (objednávka televizních stanic, novin a firem), která zbavila fenomén kruhů závoje tajemství. Geometrická složitost tvarů těchto kruhů v obilí uvádí ve vytržení ty, kteří tvrdili, že úprava obilí do tak rozsáhlých a složitých tvarů, navíc za krátkou dobu, je mimo lidské schopnosti. V Polsku se odtajnila skupina circlemakerů pod názvem „Deskarze” („prknaři”) kteří představili důvody vytvoření kruhu v obilí v Mąkowarsku (což byl nejsložitější polský kruh v obilí v roce 2006) a přiznali se k vytvoření několika jiných kruhů v obilí v předchozích letech (nutné dodat, že žádný z nich nepocházel z Wylatowa a nejbližšího okolí).

I když minulý rok (2006) nepřinesl nic dobrého nadšencům kruhů v obilí – díky vydání knížky „The Field Guide - the Art., History and Philosophy of Crop Circle Making” od Roba Irvinga – objevila se možnost pohledu na fenomén kruhů v obilí očima circlemakerů. Lidé vyšlapávající obilí byli většinou podceňováni (bylo jim připisováno autorství nepočetných a nejvíce nepovedených kruhů v obilí) a jako falzifikátoři originálního fenoménu neměli dobrou pověst.

Předním výzkumníkem, který bral vážně jejich roli při vývoji tohoto jevu, byl Colin Andrews (nestor výzkumníků kruhů, autor nejčtenější knihy o tomto tématu – „The Circular Evidence”). Jeho setkání s předním circlemakerem Robem Irvingem ho přesvědčily, že plné porozumění tomuto fenoménu, kterým se zabývá, vyžaduje rovněž zohlednění zkušeností této skupiny lidí.

Řadu let připravovali publikace na téma kruhů v obilí hlavně amatérští výzkumníci UFO. Většina internetových stránek popisujících tento fenomén se shoduje na závěru, že kruhy v obilí jsou formou poselství od cizí civilizace. Argumenty o možnosti vzniku kruhů v obilí činností lidí jsou odmítány s odkazem na vědecké výzkumy publikované na stránkách www.bltresearch.com. To dávalo velmi jednostranný obraz tohoto fenoménu. O kruzích v obilí se vyjadřovali negativně také skeptici a circlemakeři, a výzkumy BLT Research se setkávaly s mnoha kritickými úvahami. Podobné nepodložené informace se pak objevují v množství materiálů věnovaných tomuto jevu (internetových stranách, knihách i filmech). Z tohoto důvodu nejvšestrannějším zdrojem informací jsou anglická internetová fóra, které reprezentují všechny možné pohledy na tento fenomén, vyjadřované nadšenci, dlouholetými výzkumníky, circlemakery i skeptiky.

Tato práce je výsledkem subjektivního hodnocení vyplývající z konfrontace argumentů všech zainteresovaných stran do fenoménu kruhů v obilí.

2. Dějiny kruhů v obilí

Dějiny kruhů v obilí je možné rozdělit na dvě etapy, které odděluje počátek činnosti prvních circlemakerů (lidí tvořících kruhy v obilí mechanickým způsobem) – Douga Bowea a Davea Chorleye. Tito dva přátelé měli vliv na změnu náhledu na tento fenomén, vyznačující se nejen náhlým vzrůstem počtu kruhů v obilí, ale i řádovým zvětšením jejich plochy a geometrické složitosti.

2.1 Historie kruhů v obilí před příchodem circlemakerů

Kromě toho, že v počáteční fázi jev kruhů v obilí se omezoval jistě jenom na přírodní jev (nebyl považován za lidský výtvor), stejně ale nebyl popisován jednotným způsobem. Nepřesné zmínky z IX. i XVII. století považovaly za příčinu vzniku kruhů v obilí působení nadpřirozených sil (zlých duchů, ďábla), a lépe zdokumentované zprávy z 50. a 60. let minulého století spojují tento jev s přistáním kosmických lodí - UFO.

2.1.1 Historické dokumenty z IX. i XVII. století

Autorem prvního dokumentu týkajícího se kruhů v obilí byl biskup z Lyonu Agobard, žijící v IX. století. Jeho životní misí se stala exkomunikace pověrčivých (neslučitelných s křesťanským učením), vychovaných nevzdělanou částí společnosti. Agobard popisoval, že obyvatelé vsí pátrali po příčinách škodlivých atmosférických jevů (krupobití, bouří) ničících úrodu v různých druzích zlých duchů, kteří dokázali ovlivňovat počasí. Široce rozšířená byla víra v pravidelné návštěvy obyvatel Magonie na Zemi, kteří žijí v odlehlém místě v nebi a přebývají na naší planetě na lodích z mraků, které vyvolávaly silné bouřky. Jedním ze stop přítomnosti Magonianů bylo polehlé obilí.

Druhým dokumentem připomínající na kruhy v obilí v minulosti je spis, datovaný 22.08.1678, jehož titulní strana je ilustrovaná dřevorytem představující postavu ďábla kosící oves. Posečené obilí má tvar oválu a celkově připomíná současný kruh v obilí. Dokument vypráví o majiteli pole, který nabízí sousedovi pomoc při sklizni ovsa. Během jednání majitel pole zjišťuje, že požadovaná částka za službu je předražená, rozzlobí se a ruší smlouvu se sousedem následujícími slovy: „Spíš ďábel mi ten oves pokosí než ty.” Tato slova se ukáží jako prorocká, neboť v noci se nad ovsem objeví světélkování a příštího rána se ukáže, že oves byl pokosen ve tvaru oválu s přesností, která je mimo lidské možnosti.

Dále zmiňuje Robert Plott v knize „Natural History of Staffordshire”, vydané v roce 1686, pozorování podivných světelných anomálií – kromě jiného velmi jasných koulí světla objevujících se v noci, což jistě připomíná pozorování tzv. BoL (z ang. “Balls of Light”) ve spojitosti s kruhy v obilí.

V historických zdrojích je možné najít i takové zmínky, které dokazují, že za kruhy v obilí stojí člověk. Francouzský inkvizitor Nicolas Remy v díle „Daemonolatreia” (neboli „Satanův kult”) uvádí lidi, tančící v obilí a zanechávající za sebou okrouhlé stopy.

Z výše uvedených příkladů je vidět, že v minulosti byly kruhy v obilí interpretovány jako výsledek působení různých nečistých sil, což nás neudivuje vzhledem k historickému kontextu. Zprávy, které máme k dispozici, nejsou objektivní, protože se na nich podepsala řada pověr a náboženských vlivů. Nedokonalost těchto zpráv způsobuje, že je těžké jednoznačně potvrdit, jestli historické kruhy v obilí byly zhotovené stejným způsobem, jako současné.

2.1.2 Kruhy v obilí v 50. letech XX. století

Jak je důležitý přesný popis kruhů v obilí, (který chyběl u nejstarších zpráv) je vidět na příkladu událostí z let padesátých XX. století.

V roce 1952 v Lamont v Missouri byl nalezen kruh o průměru 5 metrů, na jehož ploše se nacházely zcela suché rostliny. Následně mnoho osob tvrdilo, že byli svědkem přeletu UFO v okolí ještě před objevením se kruhu v obilí.

V roce 1954 v La Roche-Brenil ve Francii byl pozorován přistávající svítící objekt a na místě události byl později nalezen ovál pokrytý něčím, co připomínalo popel. V tom samém roce ve Wincanton v USA bylo rovněž pozorováno UFO o průměru 15 metrů s kovovým povrchem a následujícího dne byl objeven kruh polehlé trávy, která místy vykazovala stopy po spálení.

2.1.3 „Hnízdo UFO” v Tully

Mediálně velmi často zobrazovaným případem byl incident v Tully v Austrálii v roce 1966. Svědkem události byl zaměstnanec farmy John Padley. Jednoho lednového jitra řídil traktor směrem k napajedlu zvanému Horsehoe Lagoon, když uslyšel syčivý zvuk, který byl tak hlasitý, že přehlušil lomoz motoru traktoru. John Padley si v prvním momentě pomyslel, že zdrojem zvuku je prasklá pneumatika. Seskočil z traktoru a vtom uviděl nad stromy kroužící objekt tvaru podšálku. Po chvíli se neidentifikovaný objekt naklonil trochu na stranu a bleskově odletěl. Padley se vydal na místo, nad nímž létající objekt visel a všiml si, že v hustém rákosí kulatá propadlina o průměru asi 10 metrů, kde stále bublá voda. Když se rolník spolu se zaměstnavatelem, kterého o události informoval, vrátili zpět na místo, viděli na hladině rostliny vyrvané i s kořeny ležící ve směru hodinových ručiček. Ve vzduchu bylo cítit sirný zápach.

Po mediálním tlaku se incident v Tully stal tak známý, že místní úřady vyhlásily pátrání v této věci. Po jeho skončení byla vyhlášena oficiální verze události: Kruhy v rákosí byly následkem vzdušných vírů, které se často vyskytují v okolí. Ufologové ovšem nevzali toto vysvětlení na vědomí, argumentujíce, že John Padley byl svědkem vzniku kruhu v rákosí za jasného bezvětrného dne. Také svědek sám tvrdil, že dříve viděl větrné víry a ty vypadaly úplně jinak než objekt, který viděl v den události.

Kruhy v rákosí zjištěné v Tully jsou natolik výjimečné, že s ohledem na místo jejich výskytu je možné vyloučit možnost jejich vytvoření lidmi (v jiných případech je třeba tuto možnost připustit). Nedá se přijmout představa chytráka, který vytrhává rostlinu po rostlině z plochy o průměru 10 metrů, zvláště když rákos rostl ve vodě hluboké 1,5 metru. Další fází tohoto krkolomného úkolu by bylo mistrné uložení rostlin do spirály na hladinu vody. O takové verzi neuvažovali ani největší skeptikové. Události z Tully byly velmi medializované a jak se později ukázalo, staly se později inspirací pro tvorbu prvních circlemakerů.

2.1.4 Tajemné úkazy ve Warminsteru

Další zajímavá série událostí v souvislosti s kruhy v obilí se udála Warminsteru v Anglii v roce 1964. Lokální tisk přinesl zprávy o podivných úkazech v tamním okolí – o tajemných, vibrujících zvucích, jejichž zdroj se nepodařilo odhalit, ptácích, kteří bez žádné přirozené příčiny náhle padali na zem nebo o neviditelné energii, která fyzicky útočila na lidi. Po určitém čase v okolí byly pozorovány přelétající nebo nad horizontem se vznášející světelné koule nebo UFO a konečným efektem bylo objevení se kruhů v obilí.

2.1.5 Kruhy v obilí a Billy Meier

Je dobře rovněž zmínit, že v sedmdesátých letech se kruhy v obilí objevily na farmě Billy Meiera ve Švýcarsku. Meier byl přesvědčen, že je v kontaktu s návštěvníky z hvězdokupy Plejády. Na důkaz těchto setkání předložil sérii snímků a filmů, které jedni považovali za důkaz přítomnosti cizích civilizací na Zemi a druzí za evidentní fotomontáž. Meier tvrdil, že byl svědkem, jak koráby UFO zanechávaly okrouhlé stopy na místě přistání. Ovšem na žádném filmu zachycujícím koráby UFO nebyl tento úkaz zachycen.

Pokud chceme shrnout historii kruhů v obilí před příchodem prvních skutečných circlemakerů, je třeba vzít v úvahu následující aspekty :

Chybí informace o kruzích v obilí se složitou geometrií, takových, se kterými se setkáváme v současnosti.
Obrazce, které se objevují v obilí, trávě a rákosí jsou charakterizovány různými vlastnostmi – nejčastěji byla stébla ohnuta k zemi, ale občas také vysušené nebo měly stopy po spálení; zprávy rovněž uváděly, že uvnitř kruhu se objevovala substance připomínající popel.
Před incidentem v Tully v roce 1966 (jemuž dodaly věhlas média) se kruhy v obilí objevily na různých místech na světě; chybí zprávy o pravidelném výskytu kruhů v obilí v konkrétním okolí, což nám dovoluje připustit, že circlemakeři v té době ještě nebyli aktivní.
Kruhy v obilí byly interpretovány nejprve jako působení zlých duchů a od poloviny XX. století jako stopy po přistání UFO (použití tohoto přístupu umožňovaly očité zprávy svědků).

2.2 Historie kruhů v obilí po příchodu prvních circlemakerů

Počínaje rokem 1976 začal být přirozený jev kruhů v obilí napodobován lidmi. Dvojice prvních circlemakerů zpočátku zhotovovala jednoduché kruhy v obilí v podobě kola. Jejich cílem bylo hlavně vytvoření věrné imitace kruhů v obilí, které se objevily v předchozích letech a které byly spojovány s přistáním lodí UFO. Teprve po určité době se okrouhlé polehlé tvary měnily v komplikované kruhy v obilí, které začaly být interpretovány jako forma poselství cizí civilizace.

2.2.1 Doug Bower a Dave Chorley dávají úkazu nový směr

Bodem zvratu v jevu kruhů v obilí byl počátek činnosti prvních cropmakerů - Douga Bowera (tvůrce myšlenky a hlavního inspirátora) a Dave’a Chorleye (věrného pomocníka).

V létě roku 1976 se dvojice přátel, které spojovaly umělecké zájmy (1) a páteční schůzky v putyce, rozhodla poskytnout okolním obyvatelům ufologickou atrakci. Za pomoci kovové tyče Doug a Dave vyrobili svůj první kruh v obilí o průměru 10 metrů (takové rozměry měly kruhy, o kterých četli v ufologických knihách). Následujícího rána netrpělivě čekali, jaké reakce jejich první dílo vyvolá. Uplynul den a nikdo se tématem divných útvarů v obilí nezabýval. Také následující kruhy nebyly objeveny. Důvod byl prozaický – na plochém terénu nebylo jednoduché si kruhů povšimnout. Možná, že vzbudily pozornost teprve v době žní. Dlouhá doba od jejich vytvoření způsobila, že kruhy ztratily na kvalitě (zohýbané obilí se částečně narovnalo) a zemědělci je považovali za přírodní škody způsobené bouřkou. Dave, který se úmyslu věnoval méně zapáleně než jeho přítel, byl už blízko toho, vzdát se každotýdenních výprav. Doug Bower ho ale přemluvil na ještě jednu zkoušku, tentokrát vybral lokalitu v lehce prohloubeném terénu, takže byl kruh v obilí lépe vidět. Rozhodnutí se ukázalo být správným a poselství dvou vtipálků (2) došlo pozornosti. Doug a Dave každý pátek (kdy se setkávali v lokále) vytvářeli další kruhy v obilí a fenomén tajemných stop v obilí přitahoval stále větší pozornost médií a veřejného zájmu.

První circlemakeři se od začátku snažili nenechávat po sobě žádné stopy, proto se na plochu pole dostávali v kolejích po traktoru. Jejich prvním nářadím byla kovová tyč. Pohybovali se po kolenou, tyč postupně pokládali na zem a tak obilí ohýbali. Postupem času tyč nahradilo jednoduché zařízení ve formě prkna připevněného provázkem na dvou opačných koncích. To umožňuje postup ve stoje.

2.2.2 Teorie dr Meadena mobilizují circlemakery

Počáteční popularitu získaly dvě teorie o původu kruhů v obilí. Prvá z nich zcela odpovídala záměru Douga Bowera. Ufologové odvolávajíce se na podobné případy z 60. a 70. let interpretovali divné symboly v obilí jako stopy po přistání UFO. Média dávali přednost jiné, více vědecké teorii Dr. Terrence Meadena, který předpokládal, že kruhy v obilí jsou výsledkem unikátního atmosferického jevu v podobě elektricky nabitého vzdušného víru. Meadenovy vědecké vývody velmi dráždily Douga a Davea a aby dokázali jejich nesprávnost, rozhodli se do hlavního kruhu doplnit menší. Když Meaden opravil svoji teorii podle nových okolností, dvojice vtipálků použila ještě další změny – vytvářeli nejen tvary kruhů, ale i cestiček. Tímto způsoben, díky Dr. Meadenovi (jež si toho samozřejmě nebyl vědom), se jednotlivé kruhy změnily ve stále složitější kruhy v obilí.

2.2.3 Tajemství prvních circlemakerů zveřejněno

V roce 1992 se rozhodli Doug i Dave odhalit veřejně své tajemství. Doug Bower ve výpovědi obsažené v knize „The Field Guide” podává dva důvody tohoto rozhodnutí: Především zdravotní stav jeho partnera se velmi zhoršil a šlapání obilí bylo spojeno se značným fyzickým vypětím. Druhý důvod byl spojen s objevením se následovníků, které přilákala popularita jevu způsobená médii. Nejprve kopírovali kruhy Douga i Dave’a, ale potom přešli o krok dál a v roce 1990 vytvořili složitý kruh v obilí, který překonal vše do té doby vytvořené. Tento kruh v obilí byl dokonce použit na obalu sbírky hitů známé rockové skupiny Led Zeppelin. Doug i Dave zjistili, že nikdy nebudou sto vyrovnat se konkurenci a že to je nejlepší chvíle k ukončení činnosti a odhalení tajemství.

Historie prvních circlemakerů je popsaná na stránkách „Today”, v článku pod názvem „The men who conned the World” („Lidé, kteří oklamali svět”). Článek samozřejmě vyvolal bouři mezi badateli kruhů v obilí. Část osob pokládalo celé tajemství za vysvětlené a ztratila zájem o tento fenomén. Jiní považovali senzaci Douga a Dave’a jako součást politiky dezinformace tajných služeb s cílem odvedení pozornosti od skutečné podstaty jevu. První circlemakeři předložili ovšem důkazy jednak o umění vyrábět kruhy v obilí, a o tom, že svou činnost prováděli už řadu let (ve formě fotografické dokumentace) (3).

2.2.4 Stále složitější tvary kruhů v obilí

Ukončení činnosti prvních circlemakerů však nemělo žádný negativní vliv na výskyt tohoto jevu. Spíše naopak – zvětšil se nejen počet kruhů v obilí, ale také jejich velikost a geometrická složitost. Když byli Doug i Dave požádáni o předvedení svých schopností, vytvořili kruh v obilí, který jak s ohledem na geometrickou složitost, tak kvalitu polehlého obilí, se zdály být něčím zcela jiným než nově vznikající, perfektně vytvořené kruhy v obilí. Toto srovnání dalo podnět považovat nově vzniklé kruhy v obilí za výsledek působení neznámé síly s tvořivými možnostmi značně překračujícími schopnosti člověka. Tomu napomohly i zprávy o anomáliích provázejích kruhy v obilí, které nejčastěji zmiňují krátké a intenzívní záblesky světla nad polem, přelety světelných koulí a poruchy elektronických přístrojů. I když badatelé měli na paměti slavný článek z „Today” a brali v úvahu činnost circlemakerů, připisovali jim autorství pouze těch nejméně povedených kruhů v obilí (s nedbale položenými klasy nebo evidentními chybami při realizaci).

2.2.5 Kontroverzní prohlášení „80/20”

Nakolik bylo uveřejnění tiskové zprávy o činnosti Douga i Davea na stránkách „Today” pro řady zastánců teorie, považující kruhy za výtvor cizí civilizace, těžkou ranou z vlastních řad, o to více v roce 2000 bylo jejich přesvědčení vystaveno pochybnostem díky nejznámějšímu badateli tohoto jevu Colinu Andrewsovi. Jako výsledek vyšetřování, které vedl zaměstnávaje např. detektiva, zveřejnil závěr, že přinejmenším 80% anglických kruhů v obilí je tvořeno circlemakery. Ba co víc – Andrews dokazoval, že „pravé” kruhy v obilí mají většinou nejjednodušší geometrii. Tento závěr byl v naprostém protikladu s doposud panujícím názorem. Většina badatelů se držela zásady, že čím složitější kruh v obilí, tím menší pravděpodobnost, že ho vytvořil člověk. Hranice možností tvořících circlemakerů byla odhadována značně pod schopnostmi potřebnými na vytvoření nejsložitějších tvarů kruhů v obilí. Také poměr 80/20 ve prospěch kruhů v obilí vytvořených člověkem byla protikladem dosavadního odhadu opřeného mj. o výsledky zkoumání Dr. Levengooda z BLT Research (odhadoval, že okolo 5% kruhů v obilí je dílem člověka). S ohledem na tyto okolnosti se nelze divit, že Adrewsovo prohlášení se setkalo s nedůvěrou a dokonce pobouřením.

Následující léta ovšem ukázala, že Andrews měl úplnou pravdu – role circlemakerů ve fenoménu kruhů v obilí byla skutečně silně podceněna. V novém tisíciletí nabyla na popularitě nová forma reklamy. Známé firmy jako Nike nebo sdělovací prostředky připravily reklamy zmiňující tajemný fenomén kruhů v obilí. Na polích vznikaly převážně složité kruhy v obilí vytvářené skupinou „circlemakers” (známé díky internetové stránce www.circlemakers.org) nebo Matta Williamse. Stalo se zřejmé, že složité kruhy v obilí se dají získat různými kombinacemi kruhů a čar a circlemakeři nejsou jen šikovní, ale i umělci rozvíjející nový druh umění.

Shrneme-li historii kruhů v obilí od chvíle počátku působení prvních pravidelně tvořících circlemakerů, je třeba si povšimnout následujících aspektů:

Kruhy v obilí nabývaly stále složitější geometrie, stupeň složitosti kruhů v obilí byl nejvyšší tam, kde působili nejzkušenější circlemakeři.
Počet kruhů v obilí silně vzrostl (větší útlum byl zaznamenán až v roce 2006).
Většina badatelů (pocházejících z řad ufologů) začala interpretovat kruhy jako formu vzkazu cizí civilizace.
Pozornosti badatelů se těšily nejsložitější kruhy v obilí, zatímco jednoduché kulaté kruhy v obilí byly často opomíjeny.

3. Výzkum kruhů v obilí

Pozornost věnovaná médii kruhům v obilí přitáhla mnoho lidí, kteří se rozhodli zkoumat tento jev na vlastní pěst. Většina snila o tom, že se stane očitými svědky chvíle vzniku kruhu v obilí. Anglická pole v místech obvyklého výskytu kruhů v obilí navštěvovaly stále větší skupiny nadšenců tohoto jevu. Také bylo zkoušeno nasazení kamer s cílem trvalého sledování a zaznamenání těžko zachytitelného jevu. Objevovali se lidé s posláním zadokumentování rozhovorů s očitými svědky, stejně jako vzniku kruhů v obilí a tajemných anomálií provázejících tento jev. Další zkoušeli rozšifrovat vzkaz obsažený v geometrii kruhů v obilí. Také vědci se zapojili do luštění této hádanky. Popularita jevu lákala k debatám nejen nadšence, ale i skeptiky (např. z italské organizace CICAP), kteří se snažili dokázat, že fenomén kruhů v obilí má jednoduché racionální vysvětlení.

Výzkumy kruhů v obilí provádělo mnoho lidí, různými metodami. Bohužel nebyly koordinované a často nebyly náležitě zdokumentované. Proto je možné se vážně odvolat jenom na část z nich, hlavně z vědeckých publikací.

3.1 Vědecký výzkum

Vědecká zkoumáni kruhů v obilí inicioval v 80. letech minulého století Dr. Terence Meaden. Jeho teorii později rozvinul W. C. Levengood z BLT Research. Kritický komentář k Levengoodově práci a také modifikovanou teorii navrhl následně Dr. Eltjo Haselhoff z konkurenční organizace – CCCS. Práce posledně jmenovaných dvou vědců (dvě Levengoodovy a jedna Haselhoffova) byly publikované na stránkách vědeckého časopisu „Physiologia Plantarum”. V mnoha pracech na téma kruhy v obilí se jako hlavní argument zmiňuje, že část kruhů v obilí vzniklo důsledkem složeného jevu za účasti elektromagnetické energie. Oproti tomu málo známé jsou kritické komentáře k těmto článkům napsané italskými skeptiky z organizace CICAP a názor vydavatele Physiologia Plantarium” na téma tohoto sporu.

3.1.1 Jsou kruhy v obilí záhadou pro meteorology ?

Od samého začátku média (zvláště ty, které jsou považovány za seriózní) preferovaly vědecký komentář jevu kruhů v obilí před tvrzeními ufologů o přistání kosmických lodí (které dominovaly v 60.-80. letech XX století) nebo o výpravách cizích civilizací (počínaje léty 90.)

V osmdesátých letech mnoho novin citovalo Dr. Terence Meadena, který ohlásil, že se mu povedlo vyřešit tajemství kruhů v obilí pomocí poznatků z oboru meteorologie. Takto Meaden uvažoval, že kruhy v obilí jsou výsledkem působení vírů elektricky nabitého vzduchu. Je dobře zdůraznit, že vědec, který formuloval tyto myšlenky, nebral vůbec v úvahu možnost vytváření kruhů v obilí lidmi, kteří v té době pracovali v úplném utajení. Když se na polích místo jednoho kruhu začalo objevovat více, Meaden zkoušel svoji teorii opravit. Když se však jev začal vyvíjet směrem ke komplikovaným kruhům v obilí, musel vědec vzít na vědomí, že vysvětlení hádanky pomocí meteorologického vysvětlení přestalo přicházet v úvahu.

3.1.2 Teorie atmosferické plazmy W. C. Levengooda

Dalším vědcem, který se ujal luštění tajemství krůhů v obilí, byl W. C. Levengood, který společně s Nancy Talbott a Johnem Burkem vytvořil organizaci BLT Research. Výsledky Levengoodových prací jsou dodnes považované za nejsilnější argument toho, že většina kruhů v obilí nemůže být výsledkem mechanického ohýbání obilí pomocí prkna. Levengood byl autorem 2 ze 3 prací na téma tohoto fenoménu, které byly obsaženy ve vědeckém spisu s názvem „Physiologia Plantarium”.

V roce 1994 zmíněný časopis uveřejnil článek W. C. Levengooda pod titulkem „Anatomické anomálie v rostlinách nacházejících se v kruzích v obilí”. Autor v něm popisoval takové anomálie, jako zduřelá stébelná kolénka obilí, prodloužení a ohyb kolének, změny klíčivosti semen sebraných v kruhu v obilí pro kontrolní zkoušku. Levengood tvrdil, že jím zkoumané rostliny vykazují vliv působení rotace vzduchu, ionizace, elektrického a magnetického pole a krátkodobého zvýšení teploty. Vyslovil hypotézu, že jejich příčinou je vír plazmy.

Na tomto místě je zapotřebí podat několik vysvětlení přírodních jevů. Plazma je ionizovaný plyn s příslušně vysokou koncentrací nabitých částic ve formě iontů a elektronů. Plazma je silně odpuzována vnějším magnetickým a elektrickým polem. Také je dobrým vodičem elektřiny. Ve stavu plazmy se nachází více než 99% vesmírné hmoty (pokud uvažujeme tu část, která je přístupná lidskému pozorování). V pozemských podmínkách se vyskytuje zřídka. Lze se s ní setkat při atmosferických výbojích, hoření, v elektrickém oblouku nebo ve výbojkách. Zemská atmosférická plazma se objevuje až nad 50 km od hladiny moře, ve vrstvě nazývané ionosféra.

Levengood tvrdil, že vír takovéto atmosférické plazmy je přitahován k povrchu Země a způsobuje jím objevené anomálie. Na formulaci takové hypotézy měly nepochybně vliv výzkumy kruhů v obilí, které se objevily v Cherhill v Anglii roku 1993 (tedy rok před publikováním článku). Podle Levengoodových výzkumů v tkáni některých rostlin bylo nataveno železité sklo, které bylo složeno z částic meteoritického původu. Popisovaný kruh v obilí vznikl v srpnu v době výskytu roje Perseidů. Jak známo, meteority po vniku do zemské atmosféry shoří a do atmosféry se dostanou pouze jemné částečky meteoritického prachu. Levengood dále odvozoval, že takové částice byly přitáhnuty plazmovým vírem sestupujícím z horní vrstvy atmosféry působením silného magnetického pole. Částice meteoritického prachu byly přetaveny mikrovlnami ještě před dopadem plazmového víru na povrch Země. Konečným efektem byl vznik kruhu v obilí a anomálie ve formě meteoritického skla zataveného do rostlinných tkání.

Další Levengoodův článek (spoluautorem byla Nancy Talbott) se objevil roku 1999 pod titulkem „Rozmístění energie v kruzích v obilí ve světě“. Autor v něm dospěl k závěru, že více než 95% kruhů v obilí vzniklo jako důsledek působení víru atmosferické plazmy. Dokazoval také, že anomálie ve formě prodloužení kolének stébel není možné vysvětlovat na základě fototropismu a gravitropismu. K článku z roku 1994 se ozvaly názory, že stébla obilí přitisknutá k zemi se přirozeným způsobem otáčejí ke světlu (využívají přitom růstové schopnosti stébelných kolének), čímž dochází k jejich ohnutí a prodloužení. Levengood se odvolával na experiment s formováním obilí do kruhu pomocí prkna. Jím měřené přírůstky délky stébelných kolének byly okolo 2% denně.

Levengood porovnával malé přírůstky délky stébelných kolének v testovacím kruhu (vytvořeném pomocí prkna) s formacemi, které považoval za autentické. Předmětem jeho analýzy byly jednoduché tři kruhy z Devizes a Sussex (Anglie), a Chechalis (USA), a také složitější spirálová formace kruhu v obilí z Beckhamptonu. Po třech dnech od objevení se kruhů v obilí prodloužení stébelných kolének v jejich vnitřku oscilovalo mezi 30 a 200%. Vědec vyvozoval, že tak velké změny v žádném případě nemohly být výsledkem přírodních procesů, které probíhají v kruzích v obilí vytvořených pomocí prkna.

Levengood se tedy neomezil na prosté konstatování, že kolénka stébel v kruhu v obilí jsou značně prodloužena v porovnání s kontrolním vzorkem vedle kruhu v obilí, ale všiml si také závislosti mezi délkou stébelných kolének a vzdáleností od středu kruhu v obilí (5). Podle jeho měření se délka stébelných kolének postupně zmenšovala od středu ke kraji, v souladu s elektromagnetickou absorpcí energie dle Beer-Lambertova zákona. Tímto Levengood podal ještě silnější argument než v první publikaci, že takové anomálie rostlin vylučují jejich ohýbání pomocí prkna.

3.1.3 Model BoL Eltjo Haselhoffa

Poslední studie týkající se kruhů v obilí zveřejněná ve vědeckém časopise vyšla v roce 2001. Jejím autorem był Eltjo Haselhoff a formálně se jednalo o komentář článku Levengood - Talbott z roku 1999. Ve skutečnosti autor věnoval komentáři pouze první část své studie a ve druhé rozvinul vlastní teorii.

Haselhoff vytkl autorům článku z roku 1999 dvě chyby v analýze dat. Tím dokázal, že model elektromagnetického záření navrhovaný Levengoodem byl nesprávný a nahradil ho vlastním. Dokázal, že ne vír atmosferické plazmy dotýkající se země, ale bodový zdroj záření nacházející se v určité výšce nad polem musel být odpovědný za takový způsob absorpce záření, který vyplýval z analýzy vzorků shromážděných Levengoodem. Haselhoff přijal pro svůj model název BoL (zkratka pro Ball of Ligt – světelná koule). Takové neidentifikovatelné světelné koule byly prý pozorovány v okolí výskytu kruhů v obilí a někteří svědci tvrdili, že právě ony vytvářejí kruhy v obilí.

Haselhoff posléze dokázal správnost své teorie v článku umístěném na stránkách organizace, jíž řídil - CCCS (Centre for Crop Circle Studies). Zmínil případ z Holandska, kdy svědek pozoroval kouli, která visela nad polem. Později zde byl nalezen kruh v obilí. Po zanesení odpovídajících dat získaných ze vzorků sebraných v kruhu v obilí do svého modelu BoL spočítal Haselhoff, že kulovitý zdroj záření se nacházel právě v té výšce, kterou udával svědek. To bylo dalším argumentem pro správnost modelu.

3.1.4 Meteoritický prach aneb žert R. Irvinga

Z Levengoodových zpráv byla nejnáročnější na představivost ta, která se týkala zjištění meteoritického prachu v kruhu v obilí v Cherhill (jak bylo popsáno výše). Ta se zdála potvrzovat hypotézu, že za vznik kruhů v obilí je odpovědný vír atmosférické plazmy. Zlomový Levengoodův objev byl rozporován již o rok později. Jeden z nejvíce známých circlemakerů Rob Irving prý prohlásil, že to on vytvořil formaci v Cherhill a také rozsypal na vybraných místech tohoto kruhu železné piliny. Na podzim v Londýně Irving představil lahve pocházející z chemické laboratoře Univerzity v Oxfordu, které mu poslal jeho známý. Irving navrhl obsah láhve porovnat se sklem nalezeným v kruhu v obilí v Cherhil. V roce 1995 napsal otevřený dopis Levengoodovi z BLT Research, a navrhoval provádět opětovná zkoumání prostřednictvím nezávislých institucí. Výzva zůstala bez ovšem odpovědi (kromě výzvy známého badatele Montague Keena, aby byla brána vážně).

V roce 1999 se o celé věci doslechl další vědec, Rodney Ashby a rozhodl se sám odhalit podstatu podivného poprašku v kruhu v Cherhill. Ihned po obdržení vzorků začal s analýzami a v roce 2001 publikoval svou první zprávu na toto téma. Od samého počátku si Ashby byl vědom prohlášení Roba Irvinga. Ale již po předběžné analýze vzorků vědec vyloučil, že jím zkoumané sklo mohlo vzniknout z rozsypaných železných pilin a vzhledem k tomu označil oznámení circlemakera za nepravdivé. Zároveň ovšem Ashby zpochybnil Levengoodův názor, že jím zkoumaný vzorek vznikl z roztaveného meteoritického prachu.

Nedlouho po publikování zprávy Ashby navázal korespondenci s údajným tvůrcem kruhu v obilí Robem Irvingem. Díky ní Ashby dostal k výzkumu obsah lahví z chemické laboratoře. Nakonec se ukázalo, že to, co Irving mylně nazýval železnými pilinami, bylo ve skutečnosti železným prachem. To, co pro laika nemělo velký význam, pro vědce bylo podstatný rozdíl. Ve světle nového zjištění Rodney Ashby provedl novou analýzu nakonec se rozhodl pro verzi představenou Irvingem. Podrobnosti této analýzy je možné nalézt na www.xstreamscience.org/H_Glaze/H_Glaze_0.htm. Je tam např. snímek představující lahve s železným prachem. Přiložený poštovní formulář potvrzuje datum jejího zaslání a také adresu odesílatele a příjemce.

Abychom porozuměli, jak vzniklo sklo, je třeba znát okolnosti jeho nálezu, o kterých se nezmiňovala práce Levengooda. K podivnému závěru došla dvojice badatelů Peter Sorensen a Busty Tylor. V době pochůzky po polích si všimli odlišného povrchu pole po skoseném obilí. Vypadalo to jako pozůstatky kruhu v obilí. Pozorovatelé si všimli, že jak na zemi, tak i na zbytcích polehlých klasů se nacházel zvláštní hnědý poprašek. Vlastník pole jim řekl, že před vznikem kruhu v obilí silně pršelo. Potvrdil rovněž, že divný povlak zpozoroval teprve v době žní a nedokázal nalézt žádné smysluplné vysvětlení takového jevu.

Ashby v opravě ke své práci vysvětlil, že železný prach rozsypaný Irvingem nejprve podlehl korozi vlivem deště, a později byl vtlačen do rostlin kombajnem pracujícím na poli. Potvrzením toho, že formace, ve které byl nalezen zvláštní poprašek, byla opravdu dílem Irvinga, byl snímek, (schéma formace viditelné z cesty) který circlemaker dodal. Vzhledem k tomu, že kruh byl nalezen až po pokosení obilí, to byl důvod, že Irving byl na tom místě ještě před ohlášením celé věci.

3.1.5 Kritické práce italských skeptiků

V roce 2005 Francesco Grassi, Claudio Cocheo a Paolo Russo z italské organizace skeptiků CICAP publikovali kritický komentář Hasselhoffova článku z roku 2001 a zprostředkovaně také dřívějších prací Levengoodových z BLT Research. Plnou verzi zprávy je možné nalézt na stránce http://www.cicap.org/crops/jse_19-2-159-170_2005.pdf. Podstata práce je v tom, že teorie o účasti elektromagnetického záření v procesu vytváření kruhů v obilí není plně podložena důkazy. Autoři poukazují na takové pochybení jako:

nedostatečné množství vstupních údajů (vzorky z příliš malého počtu míst)
nedůslednost v určování, co je kontrolní vzorek
ve výpočtech byla vylučována data, nevyhovující do předem připravené teorie
v modelu není brán zřetel na podstatné činitele (např. chybný předpoklad, že rostliny jsou zcela prostupné pro záření)
omezené použití modelu (jenom na kruhy, přičemž většina kruhů v obilí se skládá také z jiných prvků - např. čar).

Kritické úvahy italských skeptiků byly zaslány do „Physiologia Plantarum” (časopisu, kde publikoval články Levengood i Haselhoff). Vydavatel vědeckého časopisu zcela sdílel pochybnosti autorů. Rozhodl se však jejich práci nepublikovat, a svoje rozhodnutí odůvodnil nechutí dále šířit toto téma na stránkách časopisu. Potvrzuje to dopis zaslaný CICAP, jehož obsah je dostupný na stránce http://www.cicap.org/crops/en/013.htm.

Haselhoff publikoval po nějaké době odpověď na kritiku italských skeptiků. Jako hlavní obranný argument použil, že jeho článek je třeba brát jen jako úvod do vážné diskuse a že měl charakter komentáře a ne vědecké práce. K většině věcných obvinění se vůbec nevyjádřil a neučinil to ani později přes svá ujišťování. Objektivní analýza argumentů použitých Haselhoffem a členy CICAP vede pouze k jednomu závěru: kritika italských skeptiků byla velmi přesná a přesvědčující (jak nakonec potvrdil vydavatel „Physiologia Plantarum”).

3.1.6 Chybné přesvědčení o hodnotě vědeckých prací o kruzích v obilí

Mezi příznivci kruhů v obilí panuje obecná představa, že práce Dr. Levengooda z BLT Research a Eltjo Haselhoffa z konkurenční organizacje CCCS vědeckým způsobem dokazují, že vznik kruhů v obilí (alespoň části) způsobuje tajemný jev, který se kromě jiného projevuje emisí silného elektromagnetického záření. Bohužel málo známé jsou kritické komentáře k těmto pracem, jednak ze strany skeptiků, stejně jako od zvídavějších zastánců kruhů, kteří připouštějí pochybnosti o serióznosti těchto výzkumů.

Po pravdě řečeno vědecké výzkumy kruhů v obilí jsou více méně v nulovém bodě. Doposud nepřinesly věrohodnou odpověď na základní otázku, jakým způsobem lze odlišit kruhy mechanicky vytvořené člověkem od těch, které jsou považovány za výsledek působení neznámé síly.

3.2 Další metody výzkumu kruhů

Vzhledem k faktu, že jen málo vědců bylo ochotno riskovat svoji pověst kvůli výzkumu fenoménu s nálepkou paranormální, ujímali se řešení hádanky kruhů v obilí většinou obyčejní lidé, kteří neměli speciální vzdělání v oboru biologie nebo fyziky. Dále zmiňujeme nejoblíbenější metody takových výzkumů a jejich výsledky.

3.2.1 Shromažďování výpovědí očitých svědků

Když už se jev kruhů v obilí stal známý díky zájmu médií, snem mnoha zastánců tohoto jevu bylo očité pozorování okamžiku vzniku kruhů v obilí. Nejvytrvalejší z nich trávili mnoho dní na polích, kde se nejčastěji objevovaly kruhy v obilí, s nadějí, že uvidí tajemné tvůrce v akci.

Pomocí internetu lze najít desítky zpráv popisujících moment vzniku kruhů nebo také podivných jevů, které jejich vzniku předcházely. Samozřejmě v případě takových zpráv je hlavním problémem otázka jejich věrohodnosti. Nelze mít jistotu, zda svědci mluví pravdu a pokud ano, zda jejich pozorování neplynou ze špatné interpretace přírodních jevů.

Očití svědci se odvolávali na různé okolnosti vzniku kruhů v obilí. Jedni popisovali UFO vysílající laserový paprsek ve směru pole. Jiní popisovali velkou červenou kouli, která během sestupu na úroveň několika metrů nad zemí vysílala jakousi neviditelnou energii způsobující bezprostřední poléhání obilí. Další zprávy se týkají nevelkých bílých kuliček pohybujících se nad obilím, podobně jako ve slavném filmu z Oliver’s Castle. Také existují zmínky o světelné turbulenci energie a také o silném zvuku bez žádných vizuálních efektů, který vytvoří kruh v obilí ve zlomku sekundy. Jak je tedy vidět z výše uvedených příkladů, jsou tyto zprávy velmi rozdílné a je velmi těžké v nich najít nějakou společnou charakteristiku. (4)

3.2.2 Monitoring při užití kamer

Výzkumníci kruhů v obilí mysleli, že k získání veřejného mínění na stranu tajemného původu kruhů je nutný nějaký silnější důkaz než jen slovní výpověď očitých svědků. Touhou nejznámějšího výzkumníka kruhů v obilí Colina Andrewse se stalo hlavně zachycení konkrétního okamžiku vzniku kruhů v obilí pomocí kamery.

První zkouška se konala v roce 1989 pod krycím názvem „White Crow”. Skupiny pod vedením známého průzkumníka rozmístila kamery zaznamenávající obraz 24 hodin denně takovým způsobem, aby svým záběrem pokrývaly oblast známou častým výskytem kruhů v obilí. Bohužel se potom kruh objevil na jiném místě mimo záběr kamery. K jeho vytvoření se na konec po letech přiznal Doug Bower.

Dalšího léta se Andrews rozhodl pro další zkoušku zachycení okamžiku vzniku kruhů v obilí. „Operation Blackbird” svým rozsahem překonala předchozí zkoušku. Andrews ji zorganizoval společně s televizí BBC a Nippon TV. Na místě pomáhala i britská armáda. To vše svědčí o faktu, jakou důležitost byla tehdy tajemství kruhů v obilí přikládána. Kamery i termovizní zařízení byly umístěny na pahorku White Horse Hill, díky čemuž byl monitorován dosti rozsáhlý prostor. Colin Andrews nemohl být z důvodu jiných závazků na místě pozorování, ale byl připraven okamžitě přijet v případě nezvyklých jevů.

Jednoho rána dostal Andrews dlouho očekávanou zprávu. Dobrovolníci zúčastnění v operaci Blackbird ráno spatřili v kamerou monitorovaném prostoru kruh v obilí. Andrews okamžitě vyrazil na místo události. Po cestě se domluvil na živém vstupu pro BBC a svolal narychlo tiskovou konferenci, aby světu sdělil, že proces tvorby kruhů v obilí byl konečně zaznamenán. Andrews byl telefonicky informován, že předběžná analýza filmového materiálu ukázala objev tajemných světel okolo 3.30 hodiny. Krátce po příjezdu na místo natočil slibovaný vstup vysílaný živě BBC. Vzrušeně mluvil o nafilmovaném materiálu a o tom, že kruhy v obilí nemohly být v žádném případě vytvořeny vtipálky v tak přísně hlídaném prostoru.

Andrews společně se svým blízkým spolupracovníkem Delgadem a kameramanem BBC sestoupili z kopce a dorazili na místo kruhu v obilí. Bohužel na místě se ukázalo, že Andrews se nedočkal dne triumfu, ale dne bolestné porážky. Ve středu každého ze 6 kruhů, z nichž se kruh v obilí skládal, se nacházely stolní hry Zakletí zodiaku, forma vizitky, kterou tam nechali circlemakeři. Novináři svolaní na tiskovou konferenci byli tedy svědky krachu operace Blackbird. Andrews dlouho přemýšlel, jakým zázrakem se vtipálkům podařilo vytvořit kruh v obilí v tak dokonale monitorovaném prostoru. Jeho podezření padlo na britskou armádu, která se té operace zúčastnila. Andrews prohlašoval, že to byla zkouška, a že šlo o pokus o diskreditaci fenoménu, který přitáhl zájem velké části veřejného mínění. Vysvětlení mohlo být ovšem i prozaičtější. Časem se ukázalo, že mezi dobrovolníky na pahorku byly lidé, kteří se ze zastánců kruhů změnily v jejich tvůrce. Jestliže znali rozmístění kamer a způsob pozorování terénu, našli správné místo a čas, aby mohli vyrobit na nemonitorovaném místě kruhy v obilí.

3.2.3 Film z Oliver’s Castle

Po nepodařených Andrewsových zkouškách mnoho zastánců přírodního způsobu vytváření kruhů v obilí výrazně zakolísalo v přesvědčení, že za tímto jevem se skrývá něco více než vtipálci. Roku 1996 se objevilo video, které vypadalo, že navždy umlčí všechny skeptiky a vrátí víru v tajemný původ kruhů těm, kdo ji ztratili. Tento senzační materiál byl údajně nahrán z pahorku Oliver’s Castle člověkem, který se představil jako John Weyleigh. Krátký film představoval světelné koule, které se pohybovaly nad obilím a vytvarovaly ho do kruhů v obilí. Zachycená scéna odpovídala ústně předávaným zprávám o očitém pozorování údajných svědků vzniku kruhů v obilí, kterým doposud nikdo nedůvěřoval s ohledem na nedostatek důkazů.

Filmový materiál byl předveden vědcům ten samý den, kdy byl objeven kruh v obilí, což dlouhou dobu znamenalo základní argument autencity nahrávky. Experti na zvlášní efekty odhadovali, že i když může být film podvrh, čas potřebný k jeho zhotovení znemožňuje jeho předvedení v ten samý den, ve kterém byl objeven kruh v obilí.

Bohužel i v tomto případě nebyla doceněna lidská tvořivost. Detailní vyšetřování vedené současně Colinem Andrewsem a Peterem Sorensenem vedly ke zpochybnění záhady a nalezení tvůrce materiálu, který se v určité chvíli propadl do země. Byl identifikován jako pracovník studia First Cut, které se specializovalo na speciální videoefekty. Pachatel se nakonec přiznal k mystifikaci a Rob Irwing v knize „The Field Guide” doplnil rekonstrukci událostí o verzi circlemakerů, kteří se této mystifikace zúčastnili a vytvořili kruh v obilí odpovídající zvláštním efektům dodaným do studia.

Podrobnější informace na téma popisovaných událostí lze najít ve článku Historie známého filmu „Olivers Castle” wylatowo.pl/news.php?art=298&dzial=Piktogramy

3.2.4 Zvláštní okolnosti vzniku „Julia Set”

Protože neexistují žádné věrohodné materiály, které by zachytily moment vzniku kruhu v obilí, odvolávali se autoři knížek na téma vzniku kruhů v obilí často na okolnosti vzniku kruhu v obilí „Julia Set”, které měly jednoznačně vyloučit možnost jejich vytvoření circlemakery. Předpokládá se, že tento kruh v obilí jako jeden z mála vznikl ve dne a ne v noci. Jednomu z výzkumníků se přihlásil svědek, který prohlašoval, že když přelétal malým letadlem jako pasažér nad místem vzniku kruhu v obilí, nevšiml si ničeho zvláštního. O čtyřicet minut později jel kolem téhož místa autem a vedle dálnice uviděl komplikovaný kruh v obilí. Také hlídači zaměstnaní v prostoru Stonehenge na druhé straně dálnice ani řidiči, kteří tudy během dne projížděli, si ničeho podezřelého nevšimli. Kruh v obilí byl objeven nenadále ve večerních hodinách.

Také v tomto případě narůstají pochyby, jejichž stopy lze najít na oficiálních internetových stránkách věnovaných kruhům v obilí. Zvláště ostrá debata na téma okolností nálezu tohoto kruhu v obilí byla na fóru na straně www.cropcircleconnector.com.

Průzkum uspořádání terénu a verifikace některých faktů se zdrojem způsobily, že historie objevu tohoto kruhu v obilí už není tak zřetelná. Zda opravdu vznikl v čase kratším než 40 minut, to je otázka do diskuse. Je dobře dodat, že podle známého výzkumníka Paula Vigaye, který byl mezi prvními na místě události, kruh v obilí vypadal zblízka mnohem hůře, než když byl pozorován na leteckých snímcích. Podle něho byl tento kruh v obilí dílem circlemakerů. Místní představitel Rod Dickinson nakonec přiznal v jedné z výpovědí, že zná lidi, kteří ten symbol vytvořili a že to udělali během předchozí noci. Znak nebyl objeven po celý den až do večera. Jak to bylo ve skutečnosti, to je těžké jednoznačně rozhodnout. Je ovšem dobře vědět o tom, že názory badatelů kruhů v obilí jsou v tomto případě nejednoznačné.

3.2.5 Energie zjišťovaná proutkaři

Po léta oblíbená metoda odlišení „autentických“ kruhů v obilí (stvořených neznámou silou) od kruhů v obilí vytvořených člověkem je použití virgule nebo vahadla. Proutkaři cítí v některých kruzích v obilí velmi silnou energii a to považují za důkaz „autenticity“ kruhu v obilí. Metody těchto měření se mezi sebou liší, někteří proutkaři provádějí měření pouze na místě kruhu v obilí, jiní tvrdí, že jim k tomu stačí jenom snímek kruhu v obilí.

Je zajímavé, že circlemakeři ze skupiny „circlemakers” na své internetové straně svým následovníkům radí, aby použili virgule a orientovali kruh v obilí podle tzv. „ley lines”. Tím se má dosáhnout dobrého pocitu lidí, kteří kruh v obilí navštěvují a rovněž pozitivního ověření autenticity proutkaři. Je možné se také ptát, jestli energie, kterou proutkaři zjišťují uvnitř kruhů v obilí, je skutečně následkem působení neznámé síly (nejčastěji se tvoří hypotézy o mimozemské inteligenci) nebo následkem samotné geometrie kruhu v obilí a jeho pozice s ohledem na hypotetické „ley lines”.

Mnoho lidí také hlásí zásadní pochybnosti, že samo měření energie použitím virgule není objektivní metodou a proto není možné na jeho základě verifikovat autenticitu kruhů v obilí.

3.2.6 Analýza geometrie kruhů v obilí

Dalším polem výzkumu kruhů v obilí je analýza jejich geometrie. Někteří lidé nacházeli v kruzích v obilí tzv. zlatý řez (je představován číslem 1,618, které je v přírodě všudypřítomné) a další skrytá čísla (souvisící se vzdálenostmi ve sluneční soustavě, s biblickými událostmi apod.). Podle autorů těchto prací informace takto mistrně zakódované do kruhů v obilí vylučují, aby je vytvořili vtipálci. Existují ovšem nejméně dva způsoby vysvětlení těchto zajisté nezvyklých objevů.

Rob Irving v knize „The Field Guide” podává příklad geometrické analýzy provedené Johnem Mitchellem na kruhu v obilí Barbury Castle, která byla prezentována na konferenci v Glastonbury roku 1991. Mitchel pomocí analýzy rozměrů kruhu v obilí v něm objevil skrytá čísla a symbolické významy. Celý výklad zněl přesvědčivě, ale jak uvádí Irwing, chyba byla v tom, že pro výzkum použité rozměry nebyly přesné, čímž všechny závěry z nich odvozené ztrácejí na věrohodnosti, a budí podezření z úmyslného přizpůsobení rozměrů předtím přijaté teorii. Samozřejmě nelze automaticky předpokládat, že všechny analýzy podobného typu vycházely z nepřesných rozměrů. Circlemakeři při hledání inspirace pro své projekty studovali literaturu o geometrii a některé konstrukce opírali o Fibonacciho rovnici. Můžeme na tomto místě zmínit například „pouštní piktogram“, který vznikl v poušti jihovýchodního Oregonu a perfektně zobrazoval geometricky složitou hindskou mandalu Sri Yantra. Ukázalo se, že jejím autorem byl nekonvenční umělec Bill Witherspoon, který dokázal, že i při použití nejjednodušších pomůcek je člověk schopen věcí na první pohled a podle zdání expertů nemožných. Velmi podrobné informace na toto téma je možné najít ve článku wylatowo.pl/news.php?art=346&dzial=Piktogramy „Symbolika kruhů v obilí”.

3.2.7 Různorodá symbolika kruhů v obilí

Čím byly na počátku kruhy v obilí více podobné obyčejnému kruhu a byly vysvětlovány jako přírodní úkazy nebo stopa po přistání objektu UFO, tím spíše se postupný nárůst geometrické složitosti kruhů v obilí zdál být signálem, že jde o jakousi formu vzkazu od tajemných tvůrců.

Během mnoha let se objevily skupiny kruhů v obilí o podobném námětu:

- vážící se k vesmíru a cizím civilizacím

V této skupině jsou nejznámější kruhy v obilí z Chiboltonu z roku 2001 a Crabwoodu z roku 2002. Ten první se vztahoval ke sdělení, které obsahovalo základní data o lidské civilizaci a bylo vysláno teleskopem v Arecibu v roce 1974. Kruh v obilí byl formulován jako forma odpovědi od mimozemšťanů a obsahoval základní údaje o cizí civilizaci.

Formace z roku 2002 oproti tomu představovala tvář mimozemšťana podobným způsobem jako masová kultura spolu s diskem, který připomínal CD disk, na němž bylo pomocí kódu ASCII zapsané poselství pro lidstvo.

Snímky a analýzu těchto dvou kruhů v obilí od Paula Vigaye lze najít na stránkách http://www.cropcircleresearch.com/articles/arecibo.html nebo http://www.cropcircleresearch.com/articles/alienface.html

- čerpající inspiraci z fraktálů

V této skupině je nejznámější pikotgram Julia Set, který vznikl nedaleko od Stonehenge (po druhé straně dálnice) nebo Mandelbrot Set. Zvláště efektní snímky první formace lze shlédnout na stránce http://www.lucypringle.co.uk/photos/1996/uk1996ay.shtml

- imitující třetí rozměr nebo vyvolávající optický klam pozorovatele

Příkladem této skupiny mohou být formace z roku 2000 z East Kennet a z blízkosti Woodborough Hill nebo 2006 kruh v obilí z Waylands Smithy. Fotografie a krátký popis dvou prvně zmíněných jsou dostupné na adrese http://www.circlemakers.org/totc2000.html

- odvolávající se na symboliku starých kultur

Typickým představitelem tohoto druhu je kruh v obilí nalezený na poli blízko Silbury Hill roku 2004. Díky snímkům zhotoveným z letadla je vidět, že vznikl ve dvou fázích. Snímek zhotovený po první noci práce na kruhu v obilí ukazuje pouze náčrt konstrukce a teprve následující noci byl kruh v obilí doplněn o detaily. Takový typ konstrukce kruhu v obilí, nejprve linie a konstrukční křivky a později zbývající detaily, ukazuje na autorství circlemakerů. Dodatečným potvrzením byly zanechané (jistě neúmyslně) markery – z lepenky vystřižené kulaté značky - používané tvůrci při konstrukci symbolů. Stopy po činnosti circlemakerů vytvářejících tyto formace je možné vidět na snímcích prezentovaných na straně http://www.thetruthseeker.co.uk/article.asp?id=2152. (nefunkční, pozn. J. L.)

3.2.8 Řešení kódu „Milk Hill Script”

Část kruhů v obilí měla takovou formu, že se zdála být jakýmsi skrytým vzkazem. Někteří zastánci tohoto jevu věřili, že je to zpráva vyslaná lidstvu cizí civilizací a zkoušeli vzkaz rozluštit. Vše bylo v pořádku, dokud byly tyto zkoušky považovány za pouhou subjektivní interpretaci autora nebo formu inspirace pro tvůrčí přemýšlení. Horší už bylo, že někteří pozorovatelé se pokoušeli pasovat sami sebe do role expertů na „jazyk kruhů v obilí“ a doslova překládat jejich význam.

O nutnosti distancování se od vlastních zkoušek se přesvědčili experti na překládání netypické formace s názvem „Milk Hill Script”, která působila dojmem zprávy zapsané v jakémsi podivném jazyku.

Prvním, kdo ohlásil rozšifrování vzkazu byl Michael Green. Podle něho to byla zpráva zapsaná v archaické formě hebrejského jazyka a znamenala „Stvořitel - moudrý a milující“. O něco později se objevila konkurenční interpretace profesora Geralda Hawkinse (autora známé knížky „Stonehenge Decoded”). Složitá anylýza dovedla Hawkinse k závěru, že autor kruhu v obilí zakódoval zprávu s použitím latiny a zněla tedy: „Odmítám činit podvod a klam“. Další z expertů, dánský vědec Robert Boerman šel po Greenových stopách a zjistil, že vzkaz je zapsán v hebrejštině. Při analýze zrcadlové souměrnosti kruhu v obilí objevil nový vzkaz „nová lidská rasa“.

Skutečný význam „Milk Hill Script” vysvětluje kniha „The Field Guide”. Ve skutečnosti tento netypický kruh v obilí obsahoval vzkaz ne v archaiceké hebrejštině ani v latině, ale jenom anglický. Pro ztížení čtení tvůrci kruhu v obilí v obilí zhotovili pouze spodní polovinu nápisu. Po doplnění horní poloviny nápisu, jak je možno zkontrolovat na obrázku, se objeví vzkaz „Meaden talks shit”, neboli „Meaden říká blbosti“ Nutno dodat, že Meaden byl prvním vědcem, který oznámil rozluštění tajemství kruhů v obilí, když prohlásil, že za jejich vznik odpovídá unikátní přírodní jev.

3.2.9 Detektivní práce na místě

Nejčastěji výrok o autenticitě kruhů v obilí byl výsledkem činností, které je možné popsat jako detektivní činnosti na místě jevu. Skládají se z analýzy způsobu ohnutí obilí, hodnocení kruhu v obilí a časové náročnosti vytvoření, pokud bude teoreticky předpokládáno, že byl vytvořen lidmi.

Na počátku výzkumů kruhů v obilí se předpokládalo, že ani ty nejjednodušší v žádném případě nemohly být vytvořené člověkem. S postupem času, kdy činnost circlemakerů přestala být tajemstvím, jim byly připisovány nejjednodušší a nejméně podařené kruhy v obilí. Teprve poměrně nedávno padl díky komerčně tvořeným kruhům v obilí mýtus, že největší a nejsložitější kruhy v obilí leží za hranicemi lidských možností.

Často zmiňovaným argumentem pro autenticitu kruhů v obilí byla okolnost, že vznikly v místě, které bylo hlídáno výzkumníky i příznivci tohoto jevu. Jestliže si vzpomeneme na operaci Blackbird popsanou výše, je třeba vzít v úvahu možnost infiltrace circlemakerů do skupiny pozorující pole. Nakonec mnoho z nich vyšlo z bývalých výzkumníků jevu a nejznámnějším příkladem je Peter Sorensen.

V případě poškození půdy nebo polámané klasy obilí rozdíly mezi jednotlivými kruhy v obilí nemusí také vyznačovat hranici mezi autentickými formacemi a těmi, které vytvořili circlemakeři. Podle Roba Irvinga ze skupiny „circlemakers” je nejdůležitějším činitelem pro získání efektu správného zhotovení kruhu v obilí výběr správného druhu obilí v odpovídajícím vegetačním období. Teprve potom se Irving zmiňuje o praktických zkušenostech a správně tvarovaném prkně. Je třeba tedy vzít v úvahu, že rozdíly v kvalitě vyrobených kruhů v obilí mohou být způsoZde by se možná hodilo stručně ocitovat informaci uvedenou v článku „Badania kręgów zbożowych w Anglii” http://wylatowo.pl/news.php?dzial=Badania&art=283. V něm jsou zmiňovány mírně zastaralé materiály Colina Andrewse, v nichž udával, že znakem autenticity kruhů v obilí je určitý způsob položení obilí, kterou popsal jako „swirl signature”. Podle anglického vědce se circlemakerům nikdy nepodařilo tento způsob použít ve svých kruzích v obilí. Také v tomto případě čas ukázal, že to není ideální metoda hodnocení autenticity kruhů v obilí, protože repertoár circlemakerů ukázal se být mnohem širším než vědci předpokládali.

Hlavním omylem, ke kterému docházelo při tzv. detektivních výzkumech bylo podcenění dovednosti a úsilí circlemakerů. Fakt, že laikovi může vytvoření i jednoduchého kruhu v obilí trvat dlouhou dobu, neznamená, že lidé se zkušeností v tomto směru budou vynakládat stejnou námahu. Dokazují to filmy natočené v Anglii, které zachycují práci několika circlemakerů na složitém kruhu v obilí po dobu nepřesahující 4 – 5 hodin.

3.2.10 Anomálie, které doprovázejí kruhy v obilí

Osoby, které navštíví kruhy v obilí, vypovídají občas o různých podivných anomáliích: poškození elektrických přístrojů, vybíjejících se bateriích a akumulátorech, nesprávně fungujících kompasech, neidentifikovatelných práskajících zvucích uvnitř kruhu v obilí, pozorování světelných koulí a netypických pocitech lidí uvnitř kruhů.

Pozorování tohoto typu byly dlouho považované za argument potvrzující skutečnost, že kruhy v obilí nebyly mechanicky vytvořené lidmi, ale jakýmsi tajemným způsobem určitě s podílem elektromagnetické energie.

O to zajímavější bylo tedy svědectví Colina Andrewse, který v důsledku poznání práce circlemakerů přesvědčoval, že takovéto anomálie se objevovaly rovněž v kruzích vytvořených lidmi.

Je možné přijmout dvě vysvětlení této situace. Buď se popsané anomálie vůbec neobjevily (například poruchy elektrického zařízení byly způsobeny jakousi prozaickou příčinou a chybně se má za to, že to má spojitost s kruhy v obilí) nebo byly tyto anomálie důsledkem samotné geometrie kruhů v obilí, bez ohledu na to, kdo je vytvořil. Tuto druhou možnost považovala za možnou manželka Colina Andrewse Cynthia.

3.2.11 Orbs nebo osvětlené částečky prachu ?

Dalším typem anomáliíí, který vzbuzuje mnoho kontroverzí mezi zastánci kruhů v obilí byly tzv. orbs. Na snímcích pořízených uvnitř i v okolí kruhů v obilí se objevují koule (anglicky orbs) bílé barvy, které v době pořizování snímku nebyly pozorovány. Ze začátku byly interpretovány jako důkaz existence jakési tajemné energie a spekulovalo se o jejich spojení s vznikem kruhů v obilí.

Zakrátko se ovšem ukázalo, že „orbs“ se objevují na mnoha snímcích bez ohledu na místo a okolnosti jejich pořízení. Výrobci digitálních fotoaparátů vysvětlovali, že nejčastější příčinou tohoto efektu je nasvícení částeček prachu, kapek deště nebo vloček sněhu bleskem, který je umístěn blízko objektivu. Předseda CCCS, jedné z nejznámějších organizací zkoumajících kruhy v obilí, mnohokrát apeloval, aby takovéto snímky nebyly představovány jako důkaz přítomnosti tajemné energie v okolí kruhů v obilí. Argumentoval, že to bude mít nepříznivý vliv na věrohodnost celé komunity výzkumníků kruhů v obilí. Jeho apely ale neměly velký účinek. Mnoho internetových portálů stále zveřejňuje snímky s „orbs“, podobné snímky byly zveřejněny v poslední zprávě Nancy Talbott z Holandska a jsou považovány za odchod BLT Research (momentálně reprezentované už jenom Nancy Talbott) od vědecké metodologie výzkumů.

3.2.12 Světelné koule a záblesky světla

O co snadněji a prozaičtěji lze vysvětlit „orbs“ neviditelné prostým okem, o to záhadnější záležitostí jsou světelné anomálie pozorované prostým okem, světelné koule přeletávající v různé výšce, krátké a velmi silné záblesky světla. Popisy světelných koulí pozorovaných nad poli připomínají jev zkoumaný a vícekráte zachycený na filmech a snímcích vědci v Hessdalen v Norsku. O víceletém vědeckém projektu, který tam probíhá se lze dočíst na stránce www.hessdalen.org/index_e.shtml.

3.2.13 Sledování circlemakerů

Na samém konci bude dobře zmínit iniciativu Collina Andrewse, který zjistil, že pro dosažení opravdové identifikace autentických kruhů v obilí bude vhodné proniknout do prostředí circlemakerů a poznat metody jejich činnosti. Bylo to o to důležitější, že circlemakeři následující průkopníky této činnosti slavný pár Doug a Dave svoji práci konali v tajnosti a nepřiznávali se k autorství konkrétních kruhů v obilí.

Andrews se setkal za tím účelem kromě jiného s předním circlemakerem Robem Irvingem a seznámil se s jeho pohledem na fenomen kruhů z jeho perspektivy. Zkoušel se rovněž dostat k lidem, keří znali metody práce těchto netypických umělců. Díky penězům, které získal od Rockefellera, multimilionáře podporujícího zkoumání kruhů v obilí, mohl najmout pro tento účel soukromého detektiva. Jako výsledek nabytých poznatků Colin Andrews vyslovil kontroverzní teorii 80/20, tedy, že nejméně 80% kruhů v obilí je dílem circlemakerů, což bylo v rozporu s odhady dr. Levengooda z BLT Research, který marginalizoval výskyt kruhů v obilí zhotovených lidmi a odhadoval je na úrovni 5% všech výskytů. O co větší kritiky se Andrewsovo svědectví dočkalo v okamžiku zveřejnění od veřejnosti, která nevěřila v tak značný podíl circlemakerů na fenomenu, o to více s postupem času nabývalo na věrohodnosti. Situaci změnily kruhy v obilí vznikající na objednávku tisku, televize, známých firem sloužící jako forma netypické reklamy. Bylo jisté, že circlemakeři museli získávat znalosti a zkušenosti díky dlouholeté tvorbě kruhů v obilí.

Shrnuto, je třeba potvrdit, že různé pokusy o výzkum kruhů v obilí nevedly k přijetí věrohodných kritérií, která by umožňovalá odlišit kruhy v obilí vytvořené lidmi od těch, které jsou označovány jako autentické, tedy vytvořených hypotetickou neznámou silou. Neexistují žádné přesvědčivé důkazy toho, že by některý ze složitých kruhů v obilí byl vytvořen jiným postupem než je fyzické ohýbání stonků obilí. Materiály nazývané železnými důkazy, které jsou použity ve filmech a literatuře věnovaných tématu kruhů, jako například film z Oliver’s Castle nebo vědecké práce dokazující přítomnost meteoritického prachu v kruzích v obilí, jsou buď výsledkem falsifikace (film) nebo chyb ve výzkumech (Levengoodova zpráva).

Základem přesvědčení, že složité kruhy v obilí jsou vzkazem neznámé síly (nejčastěji ztotožňované s cizí civilizací), mohou být proto jen velmi obtížně ověřitelné, prostřednictvím pouhých výpovědí očitých svědků popisujících různé způsoby vzniku kruhů v obilí.

Pokud bychom měli brát vážně nepotvrzené teorie dr. Meadena i W. C. Levengooda z BLT Research, že autentické kruhy v obilí jsou výsledkem působení turbulence zelektrizovaného vzduchu, potom bychom měli stopy tohoto jevu hledat v obvyklých kruzích v obilí, spíše s nepravidelným okrajem, než ve složitě zhotovených kruzích v obilí s důmyslnou geometrií. Takové jednoduché kruhy v obilí sporadicky vznikaly odedávna, ještě před činností prvních circlemakerů. Otevřenou otázkou zůstává, jestli tyto kruhy v obilí jsou následkem činnosti běžných vzdušných vírů (takovou hypotézu předkládali skeptici v případě jevu v Tully), nebo unikátního a doposud neznámého atmosférického jevu, nebo stopami zanechanými neidentifikovatelnými létajícími objekty (jak tvrdil svědek události v Tully). Když se začaly objevovat složitější kruhy v obilí, jednoduché tvary, osamocené kruhy v obilí, přestaly být předmětem zájmu a proto od té doby o prvotním fenoménu jež byl vzorem pro první circlemakery, víme jen málo.

Zde prezentované závěry odrážejí názory Pata Delgada, spoluautora nejčtenější knihy na téma kruhů v obilí. Tento průzkumník věřil po dlouhá léta, že složité kruhy v obilí jsou formou vzkazu neznámé inteligence. S postupným poznáváním změnil názor a roku 1996 na otázku jiného výzkumníka Chrise Fowlera, jaké je množství zfalšovaných kruhů v obilí odpověděl toto:

„Složité kruhy v obilí nesmíme označovat za falzifikáty. Jsou to autentická umělecká díla vytvořená z ohnutého obilí, zhotovené lidmi. Zatímco to, co obecně rozumíme pod pojmem autentické kruhy v obilí, jsou jednotlivé jednoduché kruhy, jejichž historie pravděpodobně sahá tisíce let zpátky.

4. Kruhy v obilí v Polsku

Pokud známe dějiny a výsledky výzkumů celosvětového fenoménu kruhů v obilí, můžeme zkusit odhadnout, jak na tomto pozadí vypadá sled událostí v Polsku. Můžeme také přemýšlet o tom, zda wylatowský jev mohl vzniknout působením circlemakerů, pokud přijmeme poznatek Pata Delgada, že všechny složité kruhy v obilí jsou dílem člověka.

4.1 Polské dějiny kruhů v obilí

Polský tisk si poprvé povšiml tohoto jevu v roce 1998, kdy popsal kruh v obilí, který vznikl v Polance v Malopolsku. Následujícího roku se kruh v obilí objevil v Pigżi u Toruně. O tomto kruhu v obilí podrobně informoval „Nieznany Świat”. Psali, že v kruhu v obilí byly pozorovány podivuhodné anomálie ve formě poruch fotoaparátů, kamer a dokonce hodinek.

Zmíněné kruhy v obilí zajisté nemusely být prvními, které v Polsku vznikly. Na stránkách Centra výzkumu anomálních jevů (Centrum Badań Zjawisk Anomalnych) lze najít články popisující výpovědi obyvatelky Żabna (poblíž Wylatowa). Výpověď není přesná, protože byla získána teprve v roce 2003 a týká se událostí třicet let starých. Svědkyně popisuje, že roku 1973, jako malá holčička, uviděla nad poli neidentifikovatelný létající objekt, z něhož dokonce vycházely jakési bytosti. Je jistě těžké po třiceti letech hodnotit věrohodnost této historky. Nejzávažnější je ale fakt, že tato událost měla zanechat stopy ve tvaru kruhu polehlého obilí o průměru kolem patnácti metrů. Dle vzpomínek svědka o této události dokonce psaly noviny „Trybuna Ludu”. Pokud by skutečně v archivech existoval takový článek, byl by to náš domácí důkaz toho, že kruhy v obilí vznikaly ještě dříve než Doug Bower a Dave Chorley začali originální jev kopírovat a postupně touto novou formou činnosti nakazili jiné pitomce nebo jednorázově tvořící vtipálky..

Fenomén kruhů v obilí začal nabývat na popularitě v Polsku po roce 2000. Zájem se soustředil hlavně na Wylatowo, kde se kruhy v obilí objevovaly každý rok v letech 2000 až 2005. Navzdory úsilí se nikdy nepodařilo nachytat pachatele právě při činu. Tento fakt byl považován za argument toho, že tvůrci kruhů v obilí museli pracovat bleskově a neplánovaně, což vylučovalo možnost mechanického ohýbání obilí prknem.

4.2 Wylatowo – autentický jev nebo dílo circlemakerů ?

Ve Wylatowě se roku 2000 objevily kruhy v obilí, které většinou nebyly již jen prostými kruhy, ale velmi složitými útvary v obilí. Pokud uznáme tezi Pata Delgada za pravdivou, měli bychom usuzovat, že všechny složité kruhy v obilí ve Wylatowě, které zde byly v naprosté převaze, nereprezentují originální fenomén, ale jsou dílem člověka.

Výše uvedená teze je v rozporu s názorem mnoha výzkumníků wylatowského fenoménu. Abychom se mohli pokusit ověřit její věrohodnost, je třeba se seznámit s nejčastěji zdůrazňovanými argumenty pro autenticitu wylatowských kruhů v obilí.

4.2.1 Geometrická složitost kruhů v obilí a elegance jejich vytvoření vylučuje možnost vytvoření člověkem při použití prkna

Jednalo se o jeden z prvních argumentů na podporu autentičnosti kruhů v obilí, a není možné se tomu divit. Podobně reagovali lidé v Anglii, když byl tento fenomén v počáteční fázi. Dokonce i nepříliš precizně vytvarované obilí bylo něčím nezvyklým, byl to nový jev, který nebylo možné s čímkoliv porovnat. Kdysi byly pokusně ukázány anglickým pozorovatelům kruhů v obilí fotografie wylatowských kruhů v obilí z roku 2000. Jejich názor byl jednoznačný: Jsou to nepovedené napodobeniny. Jejich verdikt vyplýval z toho, že byli zvyklí na pečlivě poskládané obilí a dokonalější tvary anglických kruhů v obilí. Je proto nutné počítat s tím, že podobná hodnocení jsou vždy subjektivní.

O tom, že tvarování obilí není natolik obtížné, jak se teoreticky zdá, přesvědčoval článek Adama Piekuta „Rezultaty preparowania piktogramu zbożowego” http://wylatowo.pl/news.php?art=322&dzial=Piktogramy, popisující jeho vlastní experiment, který spočíval ve vytvoření dvou okrouhlých kruhů v obilí. Přes naprostý nedostatek zkušeností, bez pomocníků, s nedokonalými pomůckami ve formě obyčejného prkna, se mu povedlo vytvořit dva kruhy v obilí o průměru devět a dvanáct metrů za hodinu a čtvrt, a vzniklé tvary byly poměrně přijatelné.

O tom, že circlemakeři nejsou jen anglická specialita, bylo možné se přesvědčit v roce 2006. Na stránkách nadace Nautilus byl zveřejněn rozhovor se skupinou „Deskarze”, která přinesla důkazy o vytvoření nejsložitějšího kruhu v obilí v předcházejícím roce z Mąkowarska. Je třeba se zmínit o tom, že i když geometrická složitost jejich kruhu v obilí budila respekt, příliš kvalitní nebyly a lišily se od podoby charakteristické pro wylatowské kruhy v obilí. „Deskarze” ujišťovali, že se Wylatowu vyhýbají, aby nerušili výzkumy, které tam probíhají. To se ale nemusí týkat jiných skupin circlemakerů.Deskarze” ujišťovali, že se Wylatowu vyhýbají, aby nerušili výzkumy, které tam probíhají. To se ale nemusí týkat jiných skupin circlemakerů.

Charakteristickým příznakem, který je třeba brát v úvahu, je skutečnost, že v části wylatowských kruhů v obilí (například v tzv. „rozetě” objevené 7. července 2003) se hlavní osa shoduje s jednou z kolejí po traktoru. To je argument, který spíš ukazuje na vytvoření kruhů v obilí circlemakery. Lidé vytvářející kruhy to musí provádět tak, aby nezanechali v obilí stopy. Na začátku tvorby kruhu v obilí se proto snaží využít koleje po traktoru. Tuto úlohu dokonale popisuje (s odvoláním na příklady tří wylatowských kruhů v obilí) článek Miłosława Olejnika „Analiza geometryczna możliwości wykonania piktogramów”, „Geometrická analýza realizovatelnosti kruhů v obilí” http://wylatowo.pl/news.php?art=254&dzial=Piktogramy.

Autor na příkladu nejkrásnějšího wylatowského kruhu v obilí ukazuje, že dokonce i v kruhu v obilí, který není orientován souhlasně s kolejemi po traktoru, je možné najít známky naznačující jeho vytvoření circlemakery. Rekonstrukce dalších etap geometrické konstrukce proto prokazuje, že střed prvního kruhu vychází přesně doprostřed koleje po traktoru, na niž jsou circlemakeři na začátku silně odkázáni. Hypotetická neznámá síla by těžko byla svázána takovými omezeními. Jak naznačuje autor sám, tuto argumentaci nemůžeme brát jako důkaz práce circlemakerů. Vypadá to ale jako hodně přitěžující okolnost ve prospěch této teze.

4.2.2 Přítomnost mnoha pozorovatelů na místě znemožňuje circlemakerům vytvářet kruhy v obilí, aniž by zůstali nepovšimnuti

Pokud je zvažován tento argument, je nutno hlavně připomenout průběh operace „Blackbird” pod vedením Colina Andrewse. Přes použití většího počtu kamer než ve Wylatowě a účasti množství pozorovatelů se circlemakerům podařilo vytvořit kruh v obilí na hlídaném místě. Jak přiznávají členové anglické skupiny „circlemakers”, je pro ně výjimečnou výzvou vytvořit kruh v obilí právě na místě, které je ostře sledované pozorovateli tohoto jevu.

Jestli k podobné situaci došlo ve Wylatowě není známo, je možné pouze teoretizovat. Aby mohli vytvořit kruh v obilí na střeženém místě, mohli circlemakeři podstrčit svého informátora, který působil ve skupině dohlížející na místo nebo pocházel z místních obyvatel. Circlemakeři mohli zjistit, v jakých hodinách se snižuje aktivita hlídačů (obecně je nejvyšší po setmění a pomalu klesá). Možná pro své akce využili dobu kolem třetí a čtvrté hodiny v noci. Je třeba mít na paměti také to, že wylatowské kruhy v obilí měly poměrně nevelkou plochu (oproti kruhu v obilí z roku 2005) a čas pro jejich zhotovení mohl být kratší než hodina. Pro porovnání – angličtí circlemakeři pod dozorem kamer vytvořili rozlehlé a komplikované kruhy v obilí během čtyř až pěti hodin.

4.2.3 I kdyby bylo možné, že kruhy v obilí tvoří lidé, není žádný rozumný cíl, který by vykompenzoval námahu a riziko spojené s takovou akcí

Problém takového způsobu uvažování spočívá v chybném předpokladu, že všichni lidé mají stejnou motivaci. Je třeba mít na paměti, že lidská povaha je velmi složitá. Lidé se neřídí vždy jenom logikou a neomezují svoji činnost na to, co má praktický a měřitelný efekt. Otázka motivace circlemakerů je jednou z nejdůležitějších pro porozumění fenoménu kruhů v obilí. Vstupní úvahou je změna hlavní otázky: Jaký rozumný cíl sledují výrobci kruhů v obilí, když tráví svůj volný čas na wylatowských polích? Jistě je těžké to vysvětlit prostřednictvím logiky nebo efektivní činnosti. To není nic divného, protože jev kruhů v obilí se týká zcela jiných oblastí, jak je naznačeno v následujícím odstavci.

4.2.4 Na snímcích pořízených na polích jsou vidět orbs, neviditelné prostým okem, což potvrzuje přítomnost neznámé síly

Snímky s orbs získaly na popularitě v roce 2003. Poměrně rychle bylo podáno racionální vysvětlení. Podobné efekty vyvolávají nejčastěji bleskem nasvícené částečky prachu nebo kapky deště nacházející se v blízkosti objektivu. Velmi přesně to vysvětluje Rafał Modrzejewski v článcích „Fenomen kul w fotografii” ( fenomén koulí ve fotografii) http://www.nautilus.org.pl/?p=artykul&id=210 a „Błędy w fotografii – aparaty cyfrowe a kule” (Chyby ve fotografii – digitální fotoaparáty a koule) http://www.nautilus.org.pl/?p=artykul&id=211. Někteří lidé se domnívají, že podobně je možné vysvětlit pouze část snímků, na ostatních je vidět tajemnou formu energie, orbs. Pokud to tak opravdu je, potom musí existovat nějaké jasné pravidlo, které odliší nasvícený prach od orbs. Dosud nikdo takové pravidlo nevyslovil. V článku „Kule - fakty, mity i niewiadome” (Koule – fakta, mýty a tajemno) http://wylatowo.pl/news.php?art=302&dzial=Piktogramy je zdůrazněno, že všechny zdánlivé orbs se vždy nacházejí v popředí. Nikdy nejsou ani částečně překryté jinými objekty na snímku (lidé, stromy, budovy). To svědčí o tom, že jejich zdroj je blízko objektivu. To potvrzuje racionální vysvětlení prostřednictvím částeček prachu.

I kdyby nebyl vůbec vysvětlen zdroj podobných efektů, objevují se bez ohledu na místo a okolnosti. Pořízení podobných snímků v kruhu v obilí proto nemůže být argumentem prokazujícím jeho autentičnost.

4.2.5 Početná pozorování světelných koulí (tzv. BoL – z angl. ball of lights) potvrzují, že za kruhy v obilí stojí neznámá síla a vylučuje činnost vtipálků.

Je možné zdůraznit, že část pozorování světelných anomálií může být způsobena špatnou interpretací přírodních jevů. Taková pozorování se odehrávají především v noci, na polích (bez záchytných bodů), a navíc ve specifické atmosféře ve Wylatowě. V podobné situaci není problém vidět to, co přesně chce vidět pozorovatel.

Jeden pozorovatel se o tom přesvědčil během krátké návštěvy ve Wylatowě v roce 2006. Při procházce polní cestou v okolí vzniku kruhu v obilí v roce 2005 si všiml auta se zhasnutými světly. Po chvíli z něho vystoupil muž a povídal, že se na tomto neobvyklém místě zastavil, aby se podíval na hvězdy. Jeho verze byla ne zcela přesvědčivá. Bylo možné předpokládat, že to je auto, které na pole přivezlo circlemakery. Aby pozorovatel nevzbudil podezření, vrátil se směrem k základně, ale po chvíli se do těch míst vrátil. V jedné chvíli slyšel zřetelné šustění obilí. Popošel ještě o sto metrů a šustění bylo stále blíž. Přikrčil se na polní cestě, aby nebyl nápadný a soustředil se na pečlivé naslouchání. Něco určitě ohýbalo obilí a podle směru interpretoval tvar kruhu (slyšel šustění blízko, potom stále dál a opět blíž). Po dvou hodinách čekání začalo trochu svítat a zkoušel nejen uslyšet, ale i vidět circlemakery. Po soustředěném sledování rozeznal tři postavy. Na chvíli se vrátil na základnu a následně se vrátil na místo události spolu s kolegou, který místo lépe znal. Ten už cestou na základě popisu pojal podezření, že pozorování byla chybná. Mezitím se natolik rozjasnilo, že na místě domnělého kruhu v obilí bylo jasně vidět rozstřikovač, který zavlažoval obilí kruhovým pohybem a způsoboval šum. Tři postavy se ukázaly být nějakými keříky.

Je to velmi přesná ilustrace, jak hodně mohou klamat smysly, zrak, sluch i mozek, který interpretuje přijaté informace způsobem zcela subjektivním pod vlivem přesvědčení, víry a očekávání. V popisovaném případě ovlivnilo chybné pozorování setkání s podezřelým autem, a jistě také internetové diskuse vedené v té době s circlemakery. Zcela jistě mohla být takto ovlivněna některá pozorování jiných lidí, připravených například pozorovat tajemná světla, díky jejich očekávání a specifické atmosféře ve Wylatowě.

Jistě by bylo bezdůvodným zjednodušením vysvětlování všech světelných anomálií podobným způsobem. Ve Wylatowě docházelo mnohonásobně ke skupinovému pozorování světelných koulí a jednu z nich podrobně popisoval „Nieznany Świat”. V takových případech je riziko chybného výkladu menší, než v případě pozorování jednotlivým svědkem. Také fakt, že pozorování prováděli lidé s místem seznámení, jim dodává na věrohodnosti.

Světelné anomálie pozorované ve Wylatowě nejsou ničím výjimečným. Podobná pozorování jsou známa z Anglie, nejen od pozorovatelů kruhů v obilí, ale i circlemakerů v době vytváření kruhů v obilí a s nimi spolupracujících novinářů. Otevřenou záležitostí zůstává, jestli taková pozorování jsou obecně spjata se vznikem kruhů v obilí. Možná, že jsou pouze důsledkem faktu, že v těchto místech mnoho lidí provádí celonoční pozorování. Neidentifikovatelné koule světla jsou pravidelně pozorovány a zkoumány v Hessdalenu bez spojení s kruhy v obilí. Je třeba rovněž pamatovat na to, že dvojice známých anglických výzkumníků Colin Andrews a Pat Delgado ujišťovali, že podobné podivné jevy se objevují i v kruzích v obilí, které podle jejich svědectví naprosto určitě vytvořili circlemakeři.

4.2.6 Nancy Talbott z BLT Research potvrdila při návštěvě ve Wylatowě autenticitu většiny kruhů v obilí vzniklých v roce 2003

Nancy Talbott začala zkoumat wylatowské kruhy v obilí 18 července 2003. Provedla posouzení tří příznaků za použití metod založených na porovnání stébel uvnitř kruhu v obilí s kontrolní zkouškou stébel nacházejících se vedle kruhu v obilí. Výsledky byly následující:

Kruh v obilí z 26. června je autentický, tzv. sněhuláček ze 7. července byl vytvořen lidmi. Nejzvláštnější posudek se týká kruhu v obilí objeveného 6. července, který byl podle Nancy Talbott autentický, ale jen částečně. Autentickou byla uznána tzv. rozeta, hlavní prvek kruhu v obilí, a doprovázející kruh měl být vytvořený lidmi. Z toho by vyplývalo, že nejprve v důsledku působení neznámé síly vznikl autentický kruh v obilí, ale než ho objevili pozorovatelé, dokázali se na místě objevit circlemakeři, a k originálnímu útvaru původního kruhu v obilí přidali sousedící kruh. Takový souběh událostí se zdá být velmi zvláštní.

Metody analýzy používané Nancy Talbott: Všechny výzkumy byly provedeny na místě a ne v laboratoři. Opíraly se o porovnání délky kolének stébel uvnitř kruhů v obilí, v porovnání s kontrolním vzorkem stébel vedle kruhu v obilí, a hledání anomálií, jako stébel ohnutých v kolénku, zduřelá kolénka stébel a přítomnost charakteristických otvorů v nich.

Co se týče o zkoumání délek kolének stébel uvnitř kruhu v obilí a jejich porovnání s kontrolním vzorkem, má smysl při splnění dvou podmínek:

výzkum je proveden velmi rychle po vzniku kruhu v obilí, kdy ještě nezačnou probíhat přírodní pochody gravitropismu a fototropismu, které způsobují ohnutí a prodloužení kolének stébla obilí
pro analýzu je sebráno mnoho náhodných údajů, stejně v kruhu v obilí jako v kontrolním prostoru, nutné je také provedení odpovídající statistické analýzy

První podmínka zcela určitě splněna nebyla, zvlášt pokud jde o kruh v obilí nalezený 26. června.

Nancy Talbott ho zkoumala tři týdny od jeho vzniku, tj. v době, kdy procesy fototropismu i gravitropismu probíhaly už tak dlouho, že došlo k ohnutí a prodloužení kolének stébla přirozeným způsobem. S jistotou nebyla splněna také druhá podmínka, protože Nancy Talbott pravděpodobně nikdy neprovedla statistickou analýzu (není ve zprávě z Wylatowa umístěné na stránce BLT Research), která by opravňovala k vynášení jakýchkoli závěrů.

Také nález zduřelých kolének s charakteristickými otvory nedokazuje autenticitu kruhu v obilí, tím spíše, že se týká jen jednotlivých klasů. Touto problematikou se zabýval Adam Piekut v článku „Deformacje i uszkodzenia roślin - przyczyny” http://wylatowo.pl/news.php?art=336&dzial=Piktogramy. (Deformace a poškození rostlin – příčiny)

Výzkumy provedené v Polsku po takové době od vytvoření kruhu v obilí nemohly přinést žádné seriózní výsledky, v rozporu s předchozími výsledky prezentovanými na stránkách BLT Research. Úměrně času, který uplyne od vzniku kruhu v obilí má na prodloužení stébelných kolének stále větší vliv gravitropismus a fototropismus. Abychom pochopili tuto nespojitost v činnosti BLT Research, musíme uvážit, že W. C. Levengood tuto organizaci již dříve opustil. I když se jeho práce setkaly s kritikou stejnou měrou ze strany výzkumníků kruhů v obilí i skeptiků, měly charakter vědeckých prací a mohly se stát předmětem věcné diskuse. Bohužel to nelze říci o výzkumech provedených v Polsku.

4.2.7 Výzkumy Jerzego Szymańskiego a Adama Piekuta vylučují možnost vytvoření kruhů v obilí lidmi

Uvedený argument je poněkud přehnaný. Výsledky prací obou výzkumníků neopravňují k vynášení takovýchto soudů.

V roce 2004 dr. Szymański rozmístil na wylatowských polích tzv. čidla UFO, která sám sestrojil a výsledky svých výzkumů zveřejnil ve článku „Czujniki elektromagnetyczne w badaniu fenomenu piktogramów w Wylatowie w 2004 roku” (Elektromagnetická čidla při výzkumu fenoménu kruhů v obilí ve Wylatově v roce 2004) http://wylatowo.pl/news.php?dzial=Badania&art=186. Zde autor píše na téma záznamů z čidel:

„Čidlo 15 zaznamenalo silné radiové záření (rozsvítila se v něm zabudovaná miniaturní zářivka). V mnoha jiných čidlech zůstaly výrazné stopy působení ionizujícího záření. Pravděpodobně šlo o tzv. měkké rentgenové záření. Stopy na filmech a fotopapírech zůstaly rovněž v několika čidlech značně vzdálených od pole s kruhem v obilí.” Nebo „Čidla použitá v roce 2004 neumožňovala určit dobu, kdy zachycený jev nastal.”

Čidla dr. Szymańskiego zachytila ovšem přítomnost záření nejen na poli s kruhem v obilí, přičemž čas zachycení není znám. Terénní výzkum má tu nevýhodu, že je těžké zjistit všechny činitele, které mají na výsledek sledování vliv. Nemáme tedy jistotu, že to, co čidla zachytila, bylo důsledkem procesu tvorby kruhů v obilí neznámou silou. Záznamy čidel umístěných mimo pole s kruhy v obilí spíš svědčí o tom, že příčiny je nutné hledat v jiném jevu.

Roku 2005 se dr Szymański rozhodl průběžně zaznamenávat změny magnetického pole, radiových vln, ionizačního a rentgenového záření. Ve zprávě "Wylatowo 2005 – coraz więcej pytań" http://wylatowo.pl/news.php?dzial=Badania&art=334 (Wylatowo 2005 – stále více otázek) autor popisuje několik zaznamenaných anomálií: vymizení přirozeného záření pozadí, magnetické a rádiové rušení. Současně však dr Szymański přiznává, že:

„24. července nad ránem vznikl dvěstěpadesát metrů od základny ohromný kruh v obilí o rozloze 2650 m2, ale záznamy neukázaly v té době žádné anomálie.”

Proto není možné s jistotou konstatovat, že anomálie zachycené aparaturou dr. Szymańskiego mají něco společného s procesem tvorby kruhů v obilí hypotetickou neznámou silou.

Výzkumy Adama Piekuta se soustředily na zkoumání délky klasů, výšky rostlin a také velikosti, objemu, hustoty a hmotnosti semen získaných z obilí sebraného v kruzích v obilí v roce 2003 a jejich porovnáním s kontrolním vzorkem. Výsledky těchto výzkumů nejsou ovšem ve vztahu k wylatowským kruhům v obilí nijak jednoznačné. I když skutečně existují statisticky prokázané rozdíly mezi vzorky z kruhu v obilí a kontrolními, nejsou velké a nevykazují jednotný charekter (např. v jednom případě bylo zjištěno zvětšení šířky klasu, v jiném naopak zmenšení, a v dalším je klas beze změn). Také v případě těchto výzkumů nelze vyvodit, který z mnoha možných jevů může mít vliv na výsledky. Možná, že sám fakt polehnutí obilí bez závislosti na způsobu jeho vytvoření měl nějaký vliv na materiál uzrálého osiva.

4.2.8 Formace 30 kruhů v obilí z roku 2004 vznikla v záběru kamer a v momentě jejich vytváření kamera zachytila neidentifikovatelný silný záblesk světla

Tato událost se stala 10. července 2004. Ve 2:40 hod poslední hlídka složená z členů CBUFOiZA osvětlovala pole, na kterém byly později objeveny kruhy v obilí. Ve 2:44 kamery zaznamenaly tři zhruba dvousekundové záblesky světla a ve 3:00 bylo již možné na záznamu z kamery vidět okraj jednoho kruhu.

I když tato událost možná potvrzuje, že šlo o originální přírodní fenomén, tím spíš, že podle nejznámějších anglických výzkumníků za ně má být pokládán jen nejjednodušší kruh v obilí ve tvaru jednoduchého kruhu, také v tomto případě ovšem chybí 100% důkazů a je možné uvažovat i o účasti circlemakerů.

I když existuje pouze dvacetiminutová mezera mezi hlídkou CBUFOiZA, která neviděla nic podezřelého, a chvílí, kdy se na kamerách ukázal obrys jednoho z kruhů, neznamená to, že circlemakeři měli pouze dvacet minut na tvorbu třiceti kruhů v obilí. Pokud byli před tím na základně, a analyzovali záběr kamer a způsob hlídkování, mohli začít vyznačovat kruhy v obilí od místa nejblíže základně, a v 3:00 už mohli být ve stadiu vytváření vzdálenějších kruhů položených mimo záběr kamer. Celá situace mohla připomínat dříve popsanou operaci Blackbird v Anglii, kde se circlemakerům povedlo vyrobit kruh v obilí v monitorovaném prostoru. A pokud jde o záblesky světla, také mohou mít přirozené příčiny. Například mohlo jít o domluvený signál, vyznačující počátek akce tvarování obilí osobou sledující pohyby hlídky v základně.

Podobná úvaha je samozřejmě pouze spekulativní. Jejím cílem je uvědomit si, že pokud chybějí jasné důkazy o původu kruhů v obilí z roku 2004, je možné tvořit různé scénáře, kdo a jak je vytvořil.

Shrnuto: Doposud se nepodařilo zjistit původ wylatowských kruhů v obilí. Nejobecnější argumenty pro jejich autenticitu jsou buď chybné (jako výzkumy Nancy Talbott) nebo se opírají o nedostatečně silné argumenty, které je možné zpochybnit. Je nutné uznat, že evidentní důkazy proti neexistují, a zdá se, že by je mohli dodat pouze circlemakeři, jako v případě kruhů v obilí v Makowarsku.

Jestli se potvrdí teze anglického výzkumníka Pata Delgada, že všechny složité kruhy v obilí jsou lidským dílem, také pro Wylatowo, zatím zůstává kvůli nedostatku důkazů otevřenou otázkou.

5. Filozofie circlemakerů, nový pohled na kruhy v obilí

Po dlouhá léta byl podíl circlemakerů na fenoménu kruhů v obilí nedoceněn. Kromě nedostatku víry ve schopnosti přesného tvarování obilí pomocí prkna byla také nepochopena motivace, nutící lidi k takové aktivitě. Poznání filosofie circlemakerů je klíčové pro porozumění celého fenoménu kruhů v obilí, o čemž mj. psal anglický výzkumník Colin Andrews, a dovoluje pochopit tajemství poněkud jiným způsobem než se doposud očekávalo.

5.1 Motivace circlemakerů

Když se odpověď na otázku: „Existují lidé, kteří dokáží vyrábějí kruhy v obilí?“ stala jasnou pro všechny, objevila se další: „Kvůli čemu by to měli dělat?“ Protože se nepodařilo najít uspokojivé vysvětlení, část pozorovatelů tohoto fenoménu vyspekulovala podezření, že circlemakeři jsou placeni tajnou vládní agenturu, která se snaží před lidmi ukrýt pravdu o cizí civilizaci, která zkouší komunikovat s pomocí kruhů v obilí. Podle názoru tvůrců této teorie byla nejlepší formou diskreditace autentických kruhů v obilí tvorba falešných nápodob a soustředění pozornosti právě na nich nebo jejich tvůrcích. Přirozený sklon člověka ke generalizování měl zajistit zbytek, tedy způsobit, že fenomén byl uznán veřejným míněním za výsledek aktivity skupinky excentrických deviantů. Právě tento způsob uvažování vedl k tomu, že někteří lidé neuvěřili verzi představené v roce 1991 „Today“, která hlásala, že dva senilní důchodci, Dough a Dave v uplynulých několika letech s nepředstavitelným úsilím a v úplném utajení vytvořili všechny kruhy, které se v Anglii objevily.

Doug Bower a Dave Chorley ve skutečnosti nevytvořili všechny kruhy, které vznikly v letech jejich aktivity. Rozhlášení tohoto jevu médii způsobilo, že se objevili následovníci slavného páru. Také není vyloučeno, že část kruhů v obilí byla výsledkem originálního fenoménu. Přesto ovšem tento pár vtipálků zodpovídal za značnou část kruhů, které vzbudily takový zájem veřejného mínění v letech sedmdesátých a osmdesátých minulého století, což dokládali důkazy.

Doug Bower na otázku na motivaci pro svoji činnost nejčastěji odpovídal, že to dělal pouze pro legraci. Taková odpověď se zdá být nepřesvědčivá, pokud uvážíme počet let jím strávených touto občasnou aktivitou. Hodně zvídavým lidem se ovšem podařilo zjistit, že příčiny je třeba hledat také v Bowerově zájmu o jev UFO a hlavně událostmi v Tully v Austrálii. Jedná se o okrouhlé stopy v rákosí, které se objevily roku 1969 a dostaly označení „hnízda UFO“ vzhledem ke tvaru polehnutí a pozorování objektu UFO nad tím místem. Jedním z přání prvního circlemakera bylo oživení diskuse na téma cizích civilizací ve vesmíru a možnosti otevřeného kontaktu s nimi. Rob Irving, který mnohokrát soukromě hovořil s Bowerem, vzpomíná ještě jednu, možná nejdůležitější příčinu tohoto excentrického koníčku. Je spojená s nějakými smutnými událostmi v Dougově životě a bude zveřejněna teprve po jeho smrti.

Na stránkách internetového fóra kdysi odpovídal jeden z anonymních circlemakerů, že vytváří kruhy v obilí pro svoji předčasně zemřelou dcerku; dokud ještě žila, dával jí darem své kresby. Můžeme zde hovořit spíše o vzkazu ze země do Nebe, tedy zcela obráceně než je to interpretováno lidmi, kteří navštěvují jeho kruhy v obilí.

Motivaci pro svou činnost popsali také členové nejznámější skupiny circlemakers v rozhovoru vedeném Markem Pilkingtonem. John Lundberg kdysi mínil, že kruhy v obilí nemohou být dílem člověka. Přesvědčila ho teprve soutěž na výrobu kruhů v obilí, zorganizovaná v roce 1992 z iniciativy Ruperta Sheldrakea. Tehdy ho napadlo, že kruhy v obilí mohou být novou formou umění, která mu dovolí vyjít ze zdí galerie. Rob Irving na počátku své činnosti chtěl především sám sobě dokázat, že vytváření složitých a rozsáhlých kruhů v obilí za krátkou dobu je možné, přestože výzkumníci tohoto jevu hlásali opak. Později se spolehl hlavně na tvůrčí instinkt, který zvládl do té míry, že tvorba kruhů v obilí se stala jeho životním posláním.

Někteří circlemakeři vyšli z prostředí zastánců přirozeného vzniku kruhů v obilí, které nejsou utvářené lidmi, jako například Peter Sorensen. Další, popisovaní v knize „The Field Guide“ věřili, že část kruhů v obilí vytváří neznámá síla a svoji činnost na polích brali jako formu dialogu s tajemným tvůrcem.

5.2 Filosofie circlemakerů

Circlemakeři jsou nejčastěji považováni za žertéře, kteří tvoří kruhy v obilí jenom proto, aby se v úkrytu smáli naivitě lidí, kteří v nich vidí projev působení neznámé síly. Toto hodnocení je jenom zčásti pravdivé. Takováto motivace snad může stačit pro vysvětlení jednoho nebo několika kruhů v obilí, ale ne k tomu, aby tomu kdokoliv zasvětil mnoho svého času a věnoval se této činnosti pravidelně.

Circlemakeři si uvědomují vazby, které je poutají k zájemcům o kruhy v obilí. John Lundberg ze skupiny „circlemakers” v mnoha rozhovorech vzpomíná, že jejich umění má smysl jenom tehdy, když najde angažované odběratele. Protože většina lidí kruhy v obilí vnímá jako formu vzkazu od cizí inteligence, circlemakeři dodržují zásadu nepřiznávat se k autorství konkrétních kruhů v obilí. O tom, že je to správná zásada, přesvědčují Lundberga kruhy v obilí vytvořené pro komerční účely. Tajemství zbavené závoje, když víme, že autory jsou umělci, už tolik lidí nepřitahují a negenerují tu specifickou atmosféru charakteristickou pro anonymně vytvořené kruhy v obilí.

Podle Lundberga jsou kruhy v obilí vytvořené v úplné tajnosti druhem umění, které neskončí okamžikem zakončení práce. Kreativními tvůrci, aniž by o své roli měli tušení, jsou také návštěvníci, kteří přemýšlejí nad jejich významem a dotýkají se otázek o své identitě, smyslu života nebo podstatě vesmíru. Podle Lundbergova názoru kruhy v obilí plní úlohu dočasných energetických bodů, kde si mohou lidé klást filosofické otázky, na něž není čas v každodenním životě a mohou dosáhnout zvláštních stavů mysli. Rob Irving si myslí, že nejdůležitějším prvkem pro vytvoření výjimečné aury je tajemství, násobené mnohoznačností.

První dva circlemakery velmi znervózňoval dr. Meaden, který vznik kruhů v obilí považoval za meteorologický fenomén. Právě s úmyslem vyvrátit jeho teorii se Doug a Dave rozhodli přejít od tvorby obyčejných kruhů v obilí ke složitější geometrii. Další překážkou byl dr. Levengood, který řídil výzkum kruhů v obilí vědeckým způsobem a pojal celý jev jako složité výpočty a vzorce, které byly průměrnému zájemci nesrozumitelné. I když výsledky Levengoodových výzkumů ukazovaly, že za kruhy v obilí stojí jakýsi neznámý úkaz, snad vír atmosferické plasmy, vědecké pojetí problému zbavovalo jev magie a tajemství. Můžeme také připustit, že circlemakery provokoval fakt, že jejich anonymní dílo přináší slávu lidem, kteří dělají ve svých výzkumech evidentní chyby. Možná, že právě to bylo důvodem pro zosnování intriky s železným práškem, popsané výše, která podryla důvěru v Levengoodovy výzkumné metody. Železný prášek identifikoval jako meteoritický prach, což posloužilo vytvoření teorie o atmosferické plasmě vytvářející kruhy.

Circlemakeři měli u zastánců přírodního vzniku kruhů v obilí a některých rolníků vždy špatnou pověst. V diskusi organizované BBC se Lundberg dušoval, že jejich vztahy s majiteli polí jsou velmi dobré, někteří rolníci získali vysoké příjmy ze vstupného na pole s kruhem v obilí, ale není to vždy pravidlem, protože se stávalo, že vlastníci polí ničili kruhy v obilí, aby zabránili nájezdu nevítaných hostí na jejich soukromý pozemek.

Výzkumníci kruhů v obilí vznášejí také námitky, že circlemakeři svojí činností ztěžují práci lidem, kteří zkoumají originální fenomen kruhů v obilí. Příslušníci skupiny „circlemakers” se přiznávají, že pokračují v díle které započali Doug a Dave, pro něž byly prvotní inspirací kruhy v Tully a Warminsteru. Zdůrazňují ovšem, že tento fenomen rozvíjejí vlastním způsobem. Jejich úloha končí okamžikem dokončení kruhu v obilí. Rozhodnutí o původu kruhů v obilí a interpretace jejich významu, to je už doména výzkumníků. Proto považují označení falsifikátor za nesprávné. Myslí si, že takový název spíše zasluhují ti, kdo své subjektivní hodnocení ohledně autenticity konkrétního kruhu v obilí nebo smyslu v něm ukrytého vzkazu považují za nevyvratitelný fakt a tím uvádějí jiné lidi v omyl.

5.3 Aspekty psychologické i sociologické

Rob Irving se snaží dokázat, že většina jevů na hranici neznáma probíhá podle identického scénáře. Nejprve máme co dělat s jednotlivou anomální událostí, která vypadá, že se vymyká vědeckému poznání a postupně dozrává v legendu. Pokud nemá přirozené pokračování, snaží se lidé legendu oživit, imitováním prvotního jevu. Tak se legenda stává skutečností. Kdyžtoto téma bylo diskutováno s Irvingiem, byly mu dány za příklad úvahy Witolda Gombrowicze v povídce „Kosmos”, které je možné vztáhnout na složitý proces vztahů mezi lidmi angažovanými ve fenoménu kruhů v obilí.

Hrdina „Kosmosu” si ve svém okolí všímá drobných signálů, šipka na stropě, tříska na niti, a rozhoduje se, jestli jsou náhodné a není třeba se jimi zabývat nebo zda se někdo nesnaží mu pomocí nich doručit nějakou informaci. Do intelektuální šarády založené na odkrytí vztahů mezi signály a úmyslem jejich autora zapojí svého kolegu. Spolu se pak snaží z náhodných prvků poskládat skutečnost. Hlavní hrdina se tak soustředí na dovedení svého vyšetřování do nějakého smysluplného závěru, že se z pozorovatele změní na aktivního účastníka událostí a chová se jako spojenec hypotetického pachatele.

„Kosmos” má formu detektivní povídky, ale jeho skutečným cílem je analýza aktu poznání. Gombrowicz analyzuje, jak člověk zkouší pospojovat jednotlivé prvky skutečnosti ve smysluplný celek. Potřeba uspořádání skutečnosti, hledání cíle a logiky způsobuje, že lidé velmi často přestávají být pozorovateli a zapojují se do procesu ovládání skutečnosti.

Podíváme-li se na fenomén kruhů v obilí pohledem Gombrowiczových úvah, můžeme snadněji porozumět, proč jev jednoduchých kruhů, které se sporadicky objevovaly na různých místech, náhle prošel proměnou a od poloviny sedmdesátých let 20. století nabyl formy stále složitějších kruhů v obilí, interpretovaných jako vzkaz cizí civilizace. Bodem zvratu byl incident v Tully. Jev kruhů v obilí, i když zmiňovaný již dříve, ovšem nikdy nebyl předmětem širokého zájmu ani veřejné debaty. Těžko říci proč, zda díky řídkému výskytu nebo faktu, že byl vysvětlován racionálně jako důsledek atmosferických pochodů. Teprve výpověď svědka z Tully způspobila, že fenomen kruhů se spojil s tehdy velmi populárním jevem UFO. Zda svědek mluvil pravdu, jak si myslí ufologové, nebo si vymýšlel a stopy v rákosí byly způsobeny vzdušnými víry, jak si myslí skeptici, pro další vývoj fenomenu nemělo žádný význam. Podstatné bylo to, že se našel člověk, který se rozhodl oživit legendu z Tully na anglických polích.

První výzkumníci kruhů tak stáli před takovým úkolem jako hrdina Gombrowiczova „Kosmosu”. Z jednotlivých prvků skutečnosti se snažili vybudovat spojitou teorii, jak vznikají kruhy v obilí a co znamenají. I kdybychom souhlasili, že kruhová stopa v rákosí v Tully byla skutečně stopou po přistání UFO, přesto se fenomen kruhů v obilí rozvíjel nezávisle od tohoto prvotního jevu. Brzy dvojice prvních circlemakerů přestala být jedinými kreativními účastníky tohoto fenomenu. Charakteristickou roli sehrál Peter Sorensen, který se změnil z pozorovatele událostí a výzkumníka kruhů v obilí ničím připomínajícího hrdinu Gombrowiczova „Kosmosu” v aktivního účastníka, circlemakera.

5.4 Nový pohled na fenomén kruhů v obilí

Pokud skutečně všechny složité kruhy v obilí jsou výlučně dílem circlemakerů, jak tomu mnohé nasvědčuje, mohli bychom všechen čas věnovaný jejich výzkumu pokládat za ztracený. Takovým způsobem reagovali někteří badatelé, kteří poté, co si uvědomili, že kruhy v obilí jsou dílem úchylných jedinců, zcela ztratili zájem o tento fenomen. Můžeme uvažovat, zda všechny neobvyklé události a svědectví lidí spojená s kruhy v obilí by měly být považovány za nevěrohodné, protože vycházely z chybného předpokladu, že kruhy v obilí jsou dílem cizí civilizace. Nemusí tomu tak být. Možná, že existence tohoto chybného předpokladu byla nutnou podmínkou k vyslovení myšlenky o neznámém, které se nedá vědecky přezkoumat a co se vymyká logice.

V Coelhově povídce „Veronika se rozhoduje zemřít” mladá dívka, která ztrácí chuť dále žít, teprve pod vlivem lékařské diagnózy o smrtelné chorobě a blízké nevyhnutelné smrti, se učí radovat se z nejjednodušších věcí a oceňovat každou chvilku života. Když najde smysl vlastní existence, dovídá se, že lékařská diagnóza byla jenom metodou k uzdravení její duše. Podobné to může být v případě kruhů v obilí. Jeden z článků Roba Irvinga má název „Umění a lest“. Přesvědčuje, že umění je občas založeno na vytvoření iluze a vyvolání kompletního překvapení příjemců použitím lsti a potom by se vymykalo analýze opřené o logiku.

Takto nepochybně působily kruhy v obilí. Existence rozsáhlých kruhů v obilí, jejichž složitou geometrii bylo možné spatřit pouze z velké výšky, se zdála být něčím „ne z tohoto světa“, příliš iracionálním, než že by za tím mohl být člověk. Ve „The Field Guide” Irving dodává, že reakce lidí na jejich dílo, které pozoroval a nezvyklé důkazy uvnitř kruhů v obilí nutí ke kladení otázky jestli existuje něco mezi skutečností společnou pro všechny, která se řídí jednotnými pravidly, a tím co se děje jenom v mysli a představách. Možná, že je nějaká nepřímá rovina, kterou každý může vnímat svým způsobem a kde nejsou pravidla logiky závazná.

V okolí výskytu kruhů v obilí se skutečně stávají věci podivné a nelogické. Nejčastějším příkladem anomálií jsou krátké záblesky světla nebo světelné koule. Taková pozorování nepřinášejí jenom zastánci kruhů v obilí, ale také samotní circlemakeři a je doprovázející novináři. Popis takových událostí s účastí circlemakerů je možné najít na stránce www.circlemakers.org. Nejzajímavější jsou ovšem svědectví zveřejněná Robem Irvingem na internetovém fóru. Jedna z výpovědí se týká setkání s neidentifikovatelnou světelnou koulí, která budila dojem, že se pohybuje a zastavuje jakoby reagujíc na Irwingovo přání. Připouští ovšem, že to možná byl subjektivní zážitek, způsobený přirozeným sklonem k přijímání skutečnosti tím způsobem, že je ovlivňována člověkem.

Zvláštní události v okolí výskytu kruhů v obilí nezahrnují pouze světelné anomálie. Jsou to také podivné zvuky, kterým nelze připisovat přirozený zdroj a zvláštní pocity lidí, které se dají slovy jen těžko vyjádřit, například pocit přítomnosti někoho nebo něčeho, co zůstává neviditelné, nebo pocit celkového vnitřního klidu nebo zvýšené vnímavosti. Takováto svědectví samozřejmě nelze opřít o důkazy, můžeme jim buď věřit nebo nevěřit, popřípadě být sám sobě svědkem netypických stavů vědomí.

Naše civilizace se rozvíjí hlavně díky vědeckým metodám poznání. Věda dovolila lidem odhalení zákonů hmoty a jejich využívání pro vlastní užitek. Zároveň ovšem zatlačila do ústraní jiné metody poznání, založené na intuici a přímé zkušenosti, rozvíjené pomocí modliteb, meditací, obřadů a v těsném kontaktu s přírodou. Dnes žijeme s přesvědčením, že vědecká aparatura je věrohodnějším nástrojem pozorování než naše smysly. Jsme podrobeni jednotnému systému vzdělání a přesvědčováni, že vědění o vesmíru můžeme čerpat pouze pomocí vědeckých metod. Fenomén kruhů v obilí povoluje podívat se na skutečnost ne prizmatem společenské vědy, ale individuální zkušenosti. Lidé, kteří navštěvují kruhy v obilí mají pocit, že na tomto místě se stává možným to, co je všeobecně považované za nemožné. Možná, že analytické vědecké poznání vesmíru není jedinou dostupnou metodou. Kromě toho, že díky vědě víme stále více o tom, jakými mechanismy se řídí hmota, lidé se přesto příliš nepřiblížili odpovědi na otázku „kdo jsem?“, „kam mířím?“, „jaká je moje úloha ve vesmíru?“, „má náš život nějaký vyšší smysl?“. Možná, že analytické vědomí nemůže nalézt odpovědi na tyto otázky.

Kruhy v obilí můžeme přirovnat k mandalám, které vyznavačům hinduismu a budhismu sloužily jako nástroj k meditaci. Budhistická nauka hlásá, že opravdové pochopení nepřichází skrze analýzu částí skutečnosti, ale díky dosažení stavu vnitřní harmonie a jednoty s přírodou. Naši předkové stavěli kamenné kruhy, které byly považovány za místa síly. Kruhy v obilí se zdají být jejich moderním ekvivalentem. Možná, že přítomnost hypotetického záření kruhových útvarů, kontakt s přírodou, prvek tajemství a pocity, že v tomto místě je vše možné, vytváří vhodné prostředí k rozšíření vnímání způsobem, který nemá s logikou nic společného.

5.5 Otázka budoucnosti fenoménu kruhů v obilí

Fenomén kruhů v obilí je, zdá se, ve fázi úpadku. Tím hlavním důvodem je využívání kruhů v obilí jako formy reklamy. Circlemakeři přijali v posledních letech mnoho placených objednávek a tím také přesvědčili nevěřící, že lidé jsou schopni vytvoření nejsložitějších kruhů v obilí za podivuhodně krátkou dobu. Stalo se zřejmé, že na anglických polích toto umění praktikovali již dříve, ale anonymně.

Velká část lidí ztratila zájem o tento jev poté, co si uvědomili, že složité kruhy v obilí asi nemají nic společného s poselstvím cizí civilizace. Čas ukáže, jestli fenomén kruhů v obilí přetrvá bez vědomí, že za ním stojí nadpřirozená síla. A možná lidem otevře branku intuitivního poznání, za hranicemi logiky a zkušeností podobných těm, které získal Bill Witherspoon při tvorbě mandaly Sri Yantra, jak je popsané v článku „Symbolika kruhů v obilí” http://wylatowo.pl/news.php?art=346&dzial=Piktogramy

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

Poznámky pod čarou, které vytvořil autor webu (budou přibývat)

(1) nazývat velmi nízké IQ "uměleckými zájmy" je přemalovávání pravdy opravdu hodně narůžovo

(2) idiotů (pozn. J. L.)

(3) lze zfalšovat - (pozn. J. L.)

(4) Jednu nebo dvě společné charakteristiky přeci jenom možné najít je. (pozn. J. L.)

Jednak exhibicionismus některých pozorovatelů, což je spíš psychická nebo mentální porucha, která velmi snižuje věrohodnost jakýchkoliv podobných svědectví, a bude lepší je vůbec nezahrnovat.
Velmi mnoho svědectví bylo zcela prokazatelně podáno lidmi, kteří se v okamžiku pozorování nacházeli ve stavu velmi těžké otravy smrtelně jedovatými chemikáliemi, aniž by si to v nejmenším uvědomovali. Nacházeli se ve stavu velmi blízkém smrti nebo bezvědomí, aniž by si to v nejmenším uvědomovali. Na jejich svědectví je nutné pohlížet jako na jedince, kteří byli v okamžiku záznamu pozorované situace ve stavu minimálně rovnocenném těžké opilosti, člověka bezprostředně po aplikaci dávky drog, nebo stavu který následuje při takzvaném "dojezdu" dávky, nebo naopak stavu, kterým jsou doprovázeny abstinenční příznaky. Vypovídací hodnota podobných svědectví má nulovou hodnotu.
V každém případě se jedná o jedince, kteří jsou alespoň pod vlivem adrenalinu z pozorování něčeho, s čím se málokdo kdy v životě setkal, a co se pravděpodobně už nikdy nebude opakovat. I podobné skutečnosti se mohou velmi výrazně negativně podílet na objektivitě pozorování.

(5) může být postupně od středu vytvářený časem, a tak nepřímo zprostředkovat interpretaci L-B zákona; průměr kruhu se může zvětšovat několik dní

Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil

Jan Ledecký