Many informations about COVID-19, CORONAVIRUS, how will it spread into population
in many countries, actual COVID-19, CORONAVIRUS GRAPHS, also Perspectives, forecasts, outlooks for the future, epidemic and pandemic prognosis and actual
>>>>>> COVID-19, CORONAVIRUS PREDICTIONS <<<<<<
COVID-19, CORONAVIRUS links to GRAPHS day by day
COVID-19, CORONAVIRUS links to PREDICTIONS day by day
Other interesting COVID-19, CORONAVIRUS summary links and reference pages
Kruhy v obilí
Elektrický odpor - R. Kondenzátor - C. Cívka - L.
Delší úryvky, víc než jen Několik Vět, z domény cropcirclesonline.com včetně překladu do jakéhokoliv jazyka, by neměly být publikovány bez svolení autora
Týká se i fotografií s copyrightem ©cropcirclesonline.com ©quick spigots .
 
Kontaktujte cropcirclesonlinegmailcom nebo lightningsymbolshotmailcom
Citace samozřejmě povoleny. Prosíme uvést zdroj, odkaz. Díky.
V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com
Elektrické součástky a přístroje na polích
Ze začátku to byla spíš jen taková zábava. Hledat na polích nejrůznější součástky a přístroje z elektrotechniky. Svérázný humor, sloužící především pro pobavení během jednotvárné činnosti, k jejímu částečnému oživení. Ale nejen součástky, i celé přístroje, a nejen elektrotechnické, i nejrůznější technické a technologické pomůcky a přístroje. Kupříkladu vodováha a olovnice - rostliny je mají zabudované, aby kořeny rostly dolů a stébla nahoru. Luxmetr - sleduje kolik dopadá světla a odkud, a listy a zrající květy se podle toho natáčejí. Stonky a listy rostlin se působením potenciálu velmi vysokého napětí bouřkového mraku (jeho napětí proti zemi je až několik miliard voltů) chovají jako lístkový nebo stéblový elektroskop a natáčejí se nejrůznějšími směry, ani nemusí v jejich blízkosti dojít k výboji blesku. Zprvu to vypadalo, že na poli bude možné odhalit nejvýš nějaké pasivní součástky - odpor, kondenzátor, cívka. Jakýkoliv materiál má změřitelný odpor, kapacitu a indukčnost, a rostliny je možné považovat za různé sérioparalelní propojení těchto součástek. Také jednoduché přístroje, jako jmenované elektroskopy, ale i ampérmetr a voltmetr by se našly.
Prostřednictvím R, L a C by bylo možné sestavit na poli nejrůznější sériové, paralelní a sérioparalelní zapojení rezonančních členů RC, LC, RLC, s nejrůznějšími rezonančními kmitočty, a bylo by i možné se pokusit stanovit jejich rezonance s elektromagnetickým vlněním nejrůznějších kmitočtů, které všechny se skutečně nad obilným lánem v průběhu výboje blesku vyskytují, viz Fyzika.
S trochou fantazie je alo možné najít například osciloskop, a pokusit se tak vysvětlit občasný výskyt velmi zřídka se vyskytujích napodobenin Lissajousových obrazců (), ale i nejrůznější rezonanční obvody. Pro vysvětlení tvaru obrazců ale pravděpodobně zcela postačuje rezonance a interference mechanická, i když to někdy tak nemusí vypadat. Také může docházet ke složitějším interferencím a odrazům elektromagnetických, (tj. i světelných a tepelných) vln, šířících se rychlostí světla, a nejrůznějších fázových rozhraní mezi některými z těchto prostředí: plazma - rázová vlna - tlaková vlna - vzduch, jejichž fázová rozhraní se pohybují rychlostí srovnatelnou s rychlostí zvuku, tj miliónktát pomaleji.
Po velmi rychlém objevení R, L, C na poli nezbývalo než konstatovat: Teď už by zbývalo objevit ještě diodu a tranzistor. Tranzistor a dioda sice objeveny nebyly, ale elektronka ano. Ona sice byla objevena téměř okamžitě (jaro 2008), jako velmi významný důkazní materiál podporující teorii principu vzniku obrazců elektrickými impulsy LEMP, ale zjištění, že se vlastně jedná o elektronku na sebe nechalo čekat až do podzimu 2011 - 3,5 roku od začátku výzkumů. Přesněji řečeno se jednalo o zjištění, že nad polem se odehrál děj, který velmi přesně napodobuje proces probíhající v elektronce. (foto) Vzduch je prostředí, které za běžných okolností nepředstavuje pro elektromagnetické vlnění žádnou překážku, na rozdíl od rázové a tlakové vlny, které se v něm velmi výrazně brzdí, až se nakonec zcela rozplynou. Zato drátěný plot, skrz který tlaková a rázová vlna projdou téměř bez odporu, ale pro elektromagnetické vlnění takovou neprostupnou překážkou je, stejně jako uzemněná mřížka elektronky (obrázek)
Rostliny na poli, vysazené jako poměrně souvislý rastr, se chovají jako záznamový materiál citlivé vrstvy fotografického materiálu, nebo CCD nebo CMOS snímač. Charge Coupled Device (CCD) - mezi jednotlivými buňkami dochází k přenosu náboje, mezi jednotlivými rostlinami se také může přemisťovat elektrický náboj. Jenže takovému "polnímu CCD" trvá ve většině případů alespoň 14 dní (někdy i déle než dva měsíce), než dodá výstupní soubor.
Odpor - samozřejmě, každý předmět vykazuje nějaký odpor. Například stéblo obilí v zeleném stavu, tj asi do konce června i déle je okolo 5 MΩ/cm. I když v roce 2011 byl nedaleko Patřína fotografován v květnu ozimý ječmen v takovém stupni zralosti, že už se do něho dalo zajet kombajnem (foto), tj ve stavu zcela vyschlých, uzrálých rostlin..
Po dosažení vyšší zralosti je odpor stébla samozřejmě větší. Dalším důležitým údajem je přechodový odpor lehce se dotýkajících stonků a listů, jehož informativní tabulka bude umístěná zde, stejně jako přechodové odpory listů a stébel pevně přitisknutých k sobě. Také bude přehledně znázorněno, jaký vliv na přechodový odpor má síla, která části rostlin tiskne k sobě. Během vytváření některých obrazců totiž může hrát podstatnou roli dočasně vytvořená struktura částečně nakloněných stébel a listů, navzájem se dotýkajících, přičemž vodivost takové struktury může být i víc než tisíckrát vyšší, než kolmo stojícího obilí, jehož stébla a listy se téměř nedotýkají. Rostliny mohou být nakloněny větrem, tlakovou nebo rázovou vlnou po výboji, které často na povrchu struktury rostlin na poli vytvoří rozbíhající se kruhové vlny jako kruhy na hladině vody. (foto, videogif) Kdo někdy viděl větrné vlny na poli, dokáže si také velmi názorně uvědomit, že po tak intenzivním kolmém impulsu shora jakým výboj blesku je, se po poli musí zcela zákonitě rozeběhnout vlny kruhové, a výbojů může dopadnout i několik nedaleko od sebe a vytvořit tak zajímavé průniky a interference. Rostliny dočasně vytvoří strukturu, ve které se navzájem o sebe poměrně intenzivně opírají (měřitelnou silou), nejdřív působením tlakové vlny, později i vlastní setrvačností. Dotýkají se na mnoha místech a mnohem větší silou než za bezvětří, kdy jsou v kontaktu jen zcela zanedbatelně. Může vykazovat až mnohotisíckrát menší elektrický odpor než v klidu. Pokud do takové dočasné struktury dopadne některý následný výboj, projde nakloněnými rostlinami nesrovnatelně větší množství energie, ale pouze těmi, které jsou zrovna nakloněny, takže dočasně vytvářejí poměrně přesný obrazec, nebo několik obrazců, případně jejich průniky a interference i jiné tvary. V úvahu připadá dokonce i možnost indukce v průběhu výboje v nedaleké blízkosti. Po několika vteřinách se ale vše navrátí do původního stavu, a celý proces teprve začíná. To už je ale vysvětleno mnohem podrobněji na stránkách chronologie. Také bude, pravděpodobně na stránce mechanika, vyobrazeno několik počítačových modelů.
Elektromagnetické Interference, Rezonanční Obvody
Přestože široká veřejnost, po počátečním velmi agresivním a zcela nekompromisním odmítnutí (jak je jejím zvykem), se později velmi horlivě přihlásí, dokonce až velmi agresivním a zcela nekompromisním způsobem (jak je jejím zvykem) k možnosti vzniku interferenčních a rezonančních obrazců v obilí prostřednictvím elektrostatické a elektromagnetické rezonance a interference během výboje blesku, bude třeba ji v tomto ohledu poněkud krotit. Ačkoliv energie přenášená výbojem blesku je obrovská, lidskou myslí prakticky nepředstavitelná především díky tomu, že k jejímu úplnému přenosu dojde během několika milióntin sekundy, viz menu Blesky a podmenu, i jinde. Může tam proto docházet k obrovským, nepředstavitelným elektrostaticko - elektromagneticko - elektromechanickým interferencím. Přesto ale prozatímní výzkum, výpočty i PC simulace budí dojem, že k vytvoření i velmi složitých interferenčních obrazců mohou zcela postačovat jen a pouze interference mechanické. Samozřejmě ale podíl elektromechanických a elektromagnetických sil vyloučit nelze, naopak. Není vyloučeno, že se občas podílejí, v kombinaci s mechanickými silami, přesněji řečeno jejich velmi pravidelným a symetrickým šířením všemi směry, na vzniku nejsložitějších struktur, občas dokonce fraktálů. Fraktál je samozřejmě také jen určitá forma interference a rezonance. Téměř vždy uvnitř kruhu, velmi složité mnohonásobně souměrné interferenční, fraktálové nebo kombinované obrazce. I když není vyloučeno ani to, že by podle některých modelů všechny mohly vzniknout čistě mechanickým způsobem. Na modelech se pracuje, jen to ještě nějaký čas práce (lidské i PC) spolkne. Prozatím je možné porovnat dva obrazce, z nichž jeden vypadá jako nedokončená varianta druhého, kdy se paprsek (paprsky) uvnitř dočasného kruhu nepohyboval dostatečně dlouho, aby svou práci dokončil. Příroda sama vytvořila modely jako z počítače, a nepotřebovala k tomu ani minutu práce člověka nebo počítače, stačilo jí k tomu několik milióntin vteřiny práce energie bleskového výboje, a několik dní práce pochodů růstu a dozrávání k tomu, které všechno zobrazily (přírodní infra - laserová tiskárna).
Jeden z modelů možnosti vzniku obrazců využívá kombinace a interference jak mechanických vln, tak elektromagnetického záření. Jeho prostřednictvím by mělo být možné vysvětlení i těch nejsložitějších obrazců, jaké se občas vyskytují - téměř vždy uvnitř kruhu, velmi složité a současně velmi přesně souměrné a pravidelné interferenční nebo fraktálové obrazce i jejich kombinace. Model kombinuje šíření kruhových vln (především rázové a tlakové vlny) od místa dopadu výboje. Kolem kanálu prvního výboje blesku obě vytvoří válec prudce se rozpínajícího vzduchu, na jehož okraji je velmi výrazné fázové rozhraní dvou prostředí - prudce se pohybujícího vzduchu uvnitř a stojícího vzduchu okolo obvodu z vnějšku (obrázek a u něho několik vysvětlujících vět, především že rychlost je sice 106x nižší, ale z hlediska doby trvání kteréhokoliv následného výboje naprosto konstantní). Také je tam možné zaznamenat výrazný rozdíl tlaků, a tření. Uvnitř něho se pohybují a odrážejí elektromagnetické paprsky některého následného výboje, a tím by pravděpodobně bylo možné se pokusit vysvětlit některé vlastnosti velmi složitých obrazců:
1) Proč jsou velmi složité obrazce téměř vždy umístěny v kruhu
Jedná se o kombinaci jednoho z nejjednodušších obrazců, tvořícího ohraničení - kruh, a zároveň i některého velmi složitého obrazce uvnitř něho. Ohraničující kruh byl vytvořen prvním výbojem, převážně mechanicky. Obrazec uvnitř byl vytvořen převážně elektromagnetickými paprsky vyzářenými jedním nebo několika následnými výboji. Paprsky se uvnitř kruhu (válce) odrážejí hlavně od ohraničující stěny tvořené fázovým rozhraním. Při překročení mezního úhlu může dojít k mnohonásobným totálním odrazům uvnitř velmi přesného kruhu, který se velmi pomalu (vzhledem k rychlosti elektromagnetických paprsků přibližně miliónkrát pomaleji), přesto ale zaznamenatelnou rychlostí a naprosto rovnoměrně rozšiřuje do stran. Během doby, za kterou elektromagnetické paprsky uvnitř rozšiřujícího se kruhu urazí tisíce metrů, se jeho průměr zvětší jen o několik milimetrů. Největší množství energie následného elektromagnetického pulsu (LEMP, RS), přes 99%, je v řadě případů vyzářeno během času nepřevyšujícího 10 milióntin sekundy. Za tu dobu urazí světlo 30 kilometrů a průměr kruhu uvnitř kterého se opakovaně odrážejí se změní o 30 milimetrů.
Jako příklad fázového rozhraní, od kterého se odráží vlnění, je možné uvést případ nočního šíření zvuků. Je proto možné v noci slyšet velmi vzdálené zvuky, například vlaky. V noci se díky nepřítomnosti slunečního svitu a jím způsobeným prudkým ochlazením některých vrstev atmosféry vytvoří velmi ostře ohraničené rozhraní studeného a teplého vzduchu, od kterého se zvuk velmi výrazně odráží. Nejen s výrazným teplotním rozdílem, ale také s podstatnými rozdíly tlaku, vlhkosti a rosného bodu. Často se také vytvoří v určité výšce oblačnost, která funguje velmi podobně. Intenzita zvuku v takovém případě ubývá pouze s druhou mocninou vzdálenosti, zatímco za jasného počasí její slábnutí podléhá třetí mocnině. V popisovaném případě se jedná o vlny mechanické (zvukové), a jedná se o podobný případ, jako rozdíl v průběhu šíření hromu po běžném blesku pod mraky během bouřky a po blesku z jasného nebe.
Velmi podobným případem, ve kterém se ale jedná o odrazy a šíření vln elektromagnetických, je noční šíření krátkých vln, které se v tom případě mnohonásobně odrážejí mezi ionosférou a povrchem země.
2) proč jsou obrazce zrcadlově souměrné podle více, často i velmi mnoha os, včetně velmi "nesouměrných" čísel (i prvočísla, jako 7, 13).
Jedním z největších rekordmanů všech dob je pravděpodobně útvar z 13. srpna 2000 ve Woodborough, Anglie, (doprovodný horní obrázek) který vykazuje velmi přesnou zrcadlovou souměrnost podle 44 os. Není samozřejmě vůbec vyloučeno, že bude někdy v budoucnosti překonán, vzhledem k nekonečnosti a nekonečným možnostem Matky Přírody. Pokud by totiž jeho na spodním obrázku nedokončený kolega dokončen byl (spodní obrázek, je z roku 2001, Avebury Avenue, Wiltshire 14. srpna 2001), měl by os souměrnosti pravděpodobně 54. Na obrazcích je velmi zajímavý fakt, že spodní, jakoby nedokončená kopie horního byla objevena přesně rok a den po předchozím, téměř jako za Lomikara. Je možné si všimnout, že spodní obrazec má přibližně 2x větší průměr, tj 4x větší plochu, takže pravděpodobně na jeho kompletní vykreslení už nezbývalo následnému výboji dostatečné množství energie. Obrázky je možné zvětšit najetím kurzoru myši, kliknutí vede na zdroje.
A note about primes: Poirino 2011 - very nice 7 (14) axes of symmetry (of the basic shape, there are some little asymmetries inside). Another picture - even 7, 11 and 13 in direction from center - looks more like a feeble human attempt of communication with (nonexisting) space and alien intelligence. Some individuals were at least finally persuaded, after several thousand years, that 7, 11 and 13 are primes.
(Jako příklad obrazců, které se velmi podobají elektromagnetickým interferenčním obrazcům, jsou ... ... Pokud by obrazec ... neměl dvě centra dopadu náboje ale jenom jedno, měl by 58 nebo 60 os zrcadlové souměrnosti, a pokud by byla sjednocena centra dopadu výboje u obrazce ..., měl by jich dokonce 132. bude dokončeno)
3) Proč jsou obrazce tak složité.
Odpověď je poměrně důkladně obsažena už v bodech 1 a 2, ale bude zde někdy v budoucnosti rozpracováno ještě několik dalších, méně relevantních důvodů, a především bude vše doloženo nákresy a počítačovými simulacemi.
4) Obrazec u plotu - vysvětlení nepřítomnosti hlavního ohraničujícího kruhu.
V době, kdy rostliny po prvním mechanickém impulsu utvořily první dočasný kruh, bylo jeho elektromagnetické záření a tedy i veškerá elektrická energie už ve vzdálenosti odhadem 30 000 km od místa dopadu výboje, a nemůže se proto podílet na poškození rostlin (elektřinou). To je proto daleko spíš způsobeno některým následným výbojem, který do místa dopadne přesně v okamžiku, kdy je kruh vytvořen mechanickými následky prvního výboje. Rostliny se navzájem poměrně intenzivně dotýkají na mnoha místech a tvoří mnohotisíckrát elektricky vodivější strukturu než v klidu. Přesně v době, kdy se v místě dopadu výboje vyskytovalo elektromagnetické záření a energie prvního Return Stroke, nebyly ještě rostliny jeho mechanickým působením vychýleny ze základní polohy ani o milimetr nebo jen nepatrně, protože veškeré mechanické následky se dostaví až po elektrickém impulsu. I když se dostaví poměrně velmi rychle, čas který odměřuje změny elektrického proudu se měří ve zlomcích milióntin sekundy, zatímco čas odměřující intenzitu a změny mechanického působení následků výboje bohatě stačí odměřovat v tisícinách nebo setinách sekundy. Rychlost náběhu proudové křivky u prvního RS (strmost, dI/dt) je v průměru 30 tisíc ampér za mikrosekundu, u následných RS až 200 tisíc. K určitým odchylkám ve směru náklonu rostlin ale už před dopadem prvního RS dojít může, rostliny a jejich listy můžou být ze standardní polohy vychýleny statickou elektřinou. Potenciálový rozdíl několik miliard voltů, po kterém následují opakované elektrické impulsy několika set tisíc ampér, se přeci jenom o něco odlišuje od síly, kterou jsou vychylovány stébla a lístky elektroskopů ve školní laboratoři, kde dochází k vychýlení předmětů vážících zlomky miligramů o několik milimetrů. Na místě bývá přichystaná, a později tam skutečně probíhá mezi nebem a zemí tak obrovská energie, která je schopná odtáhnout elektrickou lokomotivu na vzdálenosti desítek tisíc kilometrů.
Graf přibližného časového průběhu elektrického proudu během výboje blesku, možného vedení a indukce do předmětů v okolí a následných mechanických účinků - bude zde někdy ...
...to be continued
Poznámka nakonec
Není pravděpodobně třeba nijak zvlášť bujné představivosti k dosažení závěru, že body 1,2,3, i 4 by se jen velmi obtížně mohly odehrát za velmi prudkého větru a deště, které by jakékoliv souměrné děje buď zcela znemožnily, nebo alespoň pořádně "rozcuchaly". Velmi prudký vítr a déšť ve značné většině případů výboje blesků doprovázejí, a v takových případech dojde "jen" ke zcela obyčejnému, nepravidelnému polehnutí, ohnutí stébel k zemi .
V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com
Stránku pro vás připravil, a veškeré zde uváděné údaje velmi důkladně teoreticky i experimentálně prověřil
Jan Ledecký