Kruhy v obilí

          Část 1        Část 2        Část 3        Část 4        Část 5

Část 5

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

(deratizátor - deratizer, deufoizer, desaucerizer,

první zářez na pažbě, ještě budou dva)

Co je s největší pravděpodobností možné nalézt na místě pravého – genuine agrosymbolu, vytvořeného expozicí blesku (blesků) do obilného pole, za současného působení interference a rezonance procházejících (obrovských – huge) proudů (samozřejmě je možné je nalézt i na místě obilí polehlého, na zemi ležícího kdekoliv):

  1. Geomagnetické anomálie – LI(R)M – nezvyklé chování kompasu

  2. Zbytky statické elektřiny – RSE – lze změřit

  3. Zbytky tepla, naakumulovaného v podzemí – IR fotografie (ale pozor, to co někteří průzkumníci Crop Circles někde nabídli na svých stránkách jako "IR" fotografie zde nebude ani náznakem zveřejněno, jedná se o naprosto neozdrojované, nepopsané nákresy nebo fotografie, před jakými by si měl i totální vědecký diletant jedině odplivnout. Ani zmínka o použité měřicí metodě, citlivosti měřicích přístrojů a senzorů, spektrální charakteristika použitých senzorů. To je velmi často společným znakem podobných výzkumů, snaží se tvářit, že používají jedině vysoce odborné, specializované vědecké metody a postupy, chovají se ale jako poslední diletanti, takže jejich infračervené fotografie vypadají spíš jen jako přebarvené klasické barevné fotografie, kterých vyrobí dvanáctiletý kluk v jakémkoliv grafickém programu za hodinu tucet, a lepších. Nezbývá proto než konstatovat, že i zcela běžnou infrakamerou půjdou zachytit infračervené změny v podloží (takže se jedná o předpověď - forecast) na jakémkoliv míste výboje blesku do pole. Nezbývá se než podivit, že na místech výskytu Crop Circles již nebyla podobná měření učiněna. Takže 2012, ještě zbývá jedna sezóna obilí před tím, než naplno dopadne Mayská Hrozba a Stouni ukončí činnost, jak staří Mayové předpověděli.

  4. Částečky Fe a FeO.Fe₂O₃ (magnetické? - každopádně citlivé na magnetické pole. Mohou vzniknout katodickou a pyrolytickou redukcí) nacházející se v půdě - možná i přichycené k obilným klasům a listům vlivem dočasného zmagnetizování stébel (vodič, i když s velmi vysokým odporem) vyvolaným procházejícím proudem

5. Mrtvý hmyz, často vyloženě ožehnutý, přicucnutý k obilí, (mouchy to přehnaly s opalováním). Je možné nalézt i v poměrně velké vzdálenosti od obrazce; ne ve všech případech - pravděpodobně nepředcházel déšť a hmyz se nestačil schovat - A bolt from the blue - Blesk z čistého nebe

left photo © Dr. Uwe Engelmann, right © Janet Ossebaard     

Mnoho agrosymbolů (ale i mnoho případů polehlého, na zemi ležícího obilí pravděpodobně vzniká dvojexpozicí – první výboj rostliny jen "připraví", vytvoří "citlivou vrstvu" z oslabených rostlin, které jsou mnohem citlivější na jakékoliv mechanické a fyzikální podněty, a do nich se teprve zaznamená výboj další, který nastane za několik týdnů až měsíců.

Protože už delší dobu je text jen velice vážný, na chvíli bude odlehčen odbočkou zase na skok k jedné bláznivině.  Vícenásobná, často velmi přesná symetrie podle několika os (3-8 i víc), podobající se nápadně obrázkům vytvářeným kaleidoskopem. Její vznik zatím není dostatečně fyzikálně jasný a vysvětlitelný. Možná díky obrovskému elektrickému náboji, napětí a proudům, které na místě probíhají.

  celtic cross 2002          p_x+ p_y+ p_z orbital

Dočasně se vytvoří něco, co by se dalo vysvětlit jako "obdoba atomových a molekulových struktur a krystalových mřížek", ovšem gigantických rozměrů. Průmětem tří orbitalů p do roviny kolmo na osu jednoho z nich vznikne známý keltský kříž, a podobně, v případě orbitalů d a f by se jednalo o podstatně složitější struktury. Že by se nám ti Keltové snažili naznačit, jakým směrem se má ubírat kvantová mechanika, už dávno před Schrödingerem?

Pokud někdo chce slyšet zrát obilí, stačí dojít někdy na okraj lánu téměř zralé pšenice, žita, nebo ječmene, lze zcela zřetelně zaregistrovat tiché praskání. Konec června, červenec a dál. Velmi zajímavý jev.

Ještě jedna bláznivina: Crop Circles - Quest For Truth [UFOs].avi 19:50/1:54:23

Valná většina průzkumníků Crop Circles i dokumentů o nich tvrdí, že jsou fenoménem moderní doby, i když současně připouštějí, že se mohly vyskytovat i v dávných dobách. Ano, existovaly, a některé fenomény a vyobrazení pradávných civilizací mohou být jejich vybrazením (Stonehenge, keltský kříž a jiné). Dokonce není vůbec vyloučeno, že pradávné civilizace (zemědělci) věděly/i, že pocházejí od blesků, jen nám to zapomněly/i říct, nebo se tato zkušenost ústním podáním z generace na generaci nedochovala alias vytratila. Třeba to nějaký Archimédes nakreslil do písku, ještě než ho někdo zapíchnul. Možná je to někde zapsáno klínovým písmem, nebo znázorněno na nějakých vyobrazeních, jen to dosud nebylo vysvětleno nebo přeloženo. Kruhy v obilí i blesky, stejně jako jakékoliv jiné přírodní síly (a zkázu) považovali za dílo boží, a proto možná ani nepovažovali za nutné nějak přehnaně zdůrazňovat, že jedno je příčinou druhého, když příčina obou jedna a táž je, to přeci z jejich hlediska musí pochopit každý, ne?

(další bláznivina) Možná by se ale dalo nahlédnout na skutečnost, že se obrazce v posledních letech vyskytují poněkud častěji. Pravděpodobně, jedna z možných příčin je – kdo hledá najde, a v dobách, kdy kruhy na polích nebyly vyhledávány, tj před 1970, nemohly být ani nacházeny. Při představě, jak vypadala anglická políčka v 70. letech, jak předtím, a jak vypadají dnes. Vzhledově se pravděpodobně nijak neodlišovala, až na jednu drobnost. Podstatně se totiž lišila použitou obdělávací technikou. Zatímco v 70. letech a dříve sloužily tamním zemědělcům kostitřasy nikoliv nepodobné socialistickým zetorům z 50. let našeho zemědělství, s váhou okolo 2500 kg a šířkou zadní pneumatiky asi 30 cm, i ten koník s pluhem posloužil, dnes se na nich prohánějí John Deery s hmotností přibližně dvojnásobnou a šířkou pneumatik asi také tak, a to samé platí i o hmotnosti a pneumatikách strojů k nim připojených (setí, distribuce hnojiva). Ty vytvoří na poli podstatně rozměrnější "tram lines" – koleje po traktoru, které budou fungovat jako daleko lepší hromosvody. Lepší hromosvody – více blesků. Více blesků – více kruhů. Neničte mi mé kruhy. Ale zemědělcům to zatím snad ani neříkejte. (na obrázku ghosts2 je vidět, že nové koleje po traktoru naprosto přesně kopírují ty loňské... bylo by nutné se zeptat, jak to dělají zemědělci u nás a jinde ve světě)

Dalším podstatným rozdílem proti letům minulým je pokračující industrializace venkova - podzemí dnešních industrializovaných krajin je přímo protkáno podzemními vedeními - inženýrské sítě, mnoho potůčků už často neteče ve strouhách podél polí, ale v potrubí trativodů pod nimi. Všechny inženýrské sítě se mohou podílet na nezvykle intenzivním svedení proudu pod zem, za vyvolání možných vedlejších efektů (rezonance a interference nezvykle silných proudů).

Pozorované zvyšování výskytu počtu obrazců na celém světě postupně od 80, 90 let a dál nemusí být příliš statisticky doložitelná skutečnost, není ale zcela vyloučeno, že tomu tak opravdu je. Teprve v posledních letech je možné považovat frekvenci pozorování za ustálenou, a sice poměrně vysokou. Zemědělci sami nikdy obrazce v obilí  hlásit nebudou, senzacechtivá veřejnost ale ano. Protože senzacechtivá veřejnost bude vždy v převaze nad rozumně uvažující částí obyvatelstva, přísun pozorování se snižovat nebude. Není ale vyloučeno, že se v některých následujících letech začne zcela objektivně počet pozorovaných pravidelných obrazců snižovat. Jejich výskyt může do určité míry, kromě bezpočtu dalších okolností, souviset se sluneční činností a její periodicitou (ale jen pokud je na ní alespoň částečně závislá bouřková činnost, nebo četnost výskytu nejsilnějších výbojů blesku). Ta si v posledních letech prošla některými vrcholy, a frekvence výskytu obrazců je nemusí přímo kopírovat. Žádná veličina nemůže narůstat donekonečna, ani průměrná teplota Země, ani počty obrazců nacházejících se v polích. Pokud se průměrný počet pravidelných obrazců, které jsou nacházeny každý rok v polích, začne někdy opravdu snižovat, nikomu chybět nebudou, a nakonec si možná ještě rádi přitopíme. Až se ten zfalšovaný hokejkový graf sesype jako domeček z karet nebo skácí jako obrazec sestavený z kostek domina (Domino Efekt). Jedinými výjimkami z referování o pravidelných obrazcích v zemědělských plodinách jsou čistě profesionální a vědecké publikace. Těm je věnována pozornost na jiném místě tohoto webu. Jak je tam zdůrazněno, zemědělci problematiku vytváření kruhů v plodinách mají poměrně široce zmapovanou, znají její příčinu, problematice rozumějí a nepovažují za nutné jí věnovat jakoukoliv nadbytečnou publicitu.

Nancy Talbot (BLT; Crop Circles - Quest For Truth [UFOs].avi 19:32 hovoří o "great electrical charge", poněkud mylně jej však považuje za následek elektrického napětí, které se vytváří mezi křídovým podložím, a mlhou, válející se v závěru léta (nebo snad na jaře) po anglických úbočích.

Nancy Talbot (BLT team; Crop Circles - Quest For Truth [UFOs].avi 1:03:00) – mikrovlnný impuls, vlhkost se změní v páru unikající z tkání – prodlouží a ohne kolénka. Něco podobného nikdy nebude možné laboratorně uskutečnit ani napodobit. Prodloužení a ohnutí kolének nezpůsobí nikdy, nikdy a ještě jednou opravdu nikdy nic jiného než geotropismus (negativní), případy, kdy by okamžitě po polehnutí, ohnutí stébel k zemi měly rostliny kolénka prodloužená nebo ohnutá prostě neexistují, jde jen o velmi rozšířený omyl mnoha průzkumníků Crop Circles, kteří se tím bohužel mnohokrát opakovaně proflákli jako totální zemědělští analfabeti. Samozřejmě mohou být objeveny obrazce, které mají bezprostředně po objevení ohnutá a prodloužená kolénka, není to ale způsobeno ničím jiným, než že obilí už několik dnů leží, obrazec byl objeven až několik dnů po svém vzniku (polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Nebo je možné, což je velmi častý jev, že se obilí pokládá k zemi jen velmi pomalu, řadu dnů, a obrazec je objeven až tehdy, když stupeň náklonu stébel překročí určitou hranici - mez pozorovatelnosti. Celou dobu, od prvního okamžiku, kdy se stébla začala naklánět k zemi, ale probíhalo nepřetržitě souběžně i jejich rovnání (klasů) kolmo vzhůru a ohýbání kolének, takže v době objevení už jsou kolénka řadu dnů pod vlivem geotropismu a jím způsobeného ohnutí. (nákres) Průzkumníci Crop Circles nemají ani nejmenší ponětí o množství energie, která by byla potřeba k zajištění procesů, které oni popisují (odpaření vody), a jaké by takové dávky energie měly následky na vitalitu rostliny a jejích tkání. Jejich úroveň přemýšlení je velmi omezená a tak pravděpodobně nikdy nebudou schopni podobné výpočty provést. Budou samozřejmě časem umístěny zde, ale až za hodně dlouho, přestože již dávno existují. Záhadologům ale určitě chybět nebudou.

Zmíněná tvrzení "průzkumníků" Crop Circles jen potvrzuje smutnou skutečnost, že nikdy v životě nenavštívili plochy s běžně, nepravidelně polehlým, se stébly ohnutými k zemi obilím, které z jejich hlediska nenavštívila žádná "unknown energy". Nalezli by do jednoho naprosto shodné symptomy i anomálie, a především kolénka, včetně toho, co označují za "exploded nodes" nebo "expulsed cavities", což by se jim opravdu obtížně vysvětlovalo. Jak je vysvětleno na jiné stránce, tyto jevy nejsou v žádném případě způsobeny tlakem plynu uvnitř kolének, který by je jakoby "vyfoukl", veškeré podobné jevy jsou způsobeny zcela přirozenými růstovými změnami postupně rostoucích a zvolna, místy nepravidelně usychajících a odumírajících buněk a tkání. Ty ale ani po téměř úplném odumření a uschnutí nepřestanou úspěšně plnit funkci vodivého pletiva - což je možné velmi jednoduše ověřit na kterékoliv části rostliny - kolénko, internodium, list (bude demonstrováno, sada foto z pokusu + timelapse)

Také je možné, což by bylo ještě mnohem horší, že "průzkumníci" Crop Circles už podobná pozorování někdy učinili, ale před širokou veřejností je jednoduše zatajili. Z něčeho takového bychom je snad ani podezřívat neměli. I když, zemědělské analfabety, kteří zcela pravidelně ze svých pozorování vybírají jen to, co se jim hodí, je možné podezřívat z čehokoliv. Třeba už jen z toho, že jakákoliv podobná zjištění považovali za nepřetržitě se opakující výjimky, které jen nepřetržitě a opakovaně potvrzují jejich pravidla.

Zásadní chybou všech tzv. hoaxerů - šlapačů kruhů - circlemakerů, tzv. proto, že ve skutečnosti nikdy ani nebyli na poli, natož aby tam za noci vyráběli nějaké obrazce (kromě několika trapných - placených demonstrací před TV kamerami, ale za dne), je fakt, že se vůbec nezmiňují o jedné z nejpodstatnějších skutečností, naprosto nutných k pohybu v poli, totiž že je velmi potřeba, aby pole nebylo ani náznakem vlhké, natož po dešti nebo dokonce za deště. Každý, znovu opakuji, každý, a ještě jednou a naposledy, naprosto každý, kdo má s chůzí po poli alespoň minimální zkušenosti, ví, že chodit po vlhkém poli, byť v holínkách a patřičně nepromokavě oblečen, byť v kolejích po traktoru (za vlhka nejhůř schůdné partie pole), k tomu všemu ještě v noci za mihotavého světla baterek, popřípadě luny, a k tomu (!!!!!) ještě nést něco v rukách, takže z toho plynoucí velmi omezenou schopností dostatečně rychle vyrovnávat rovnováhu při uklouznutí, by dokázal (natož zadarmo) jen naprostý idiot. Nebo autor těchto řádků. Během pozorování a fotografování v polích absolvovány především v kolejích po traktorech stovky kilometrů, ovšem v noci nikdy. Jenže výzkum skončil, a už ho tam nikdy nikdo ani párem volů nedostane, fotografií už bylo pořízeno dost, jen během prvních tří let výzkumu něco přes 18 000, rok 2011 ještě není úplně vyhodnocen. Každý, kdo by pole za jakýmkoliv účelem alespoň občas navštěvoval, by si takové skutečnosti velmi dobře pamatoval, a určitě by se o ní neopomněl zmínit. Další otázku, kterou by bylo možné hoaxerům položit - jakým způsobem se pohybovali v lánu vzrostlé řepky, několik týdnů před sklizní

(i v tomto substrátu se objevují obrazce). Jakkoliv se pohybovat v tomto materiálu, byť metr po metru, je totiž naprosto nemožné. Vzrostlá řepka vytváří zcela  kompletně neproniknutelnou houštinu, do které se dá vjet jen kombajnem. Kdo někdy spatřil obrazce v tomto materiálu, musel zcela zákonitě dospět k závěru, že jakýkoliv pokus o jeho vytvoření lidmi by naprosto zákonitě ztroskotal (má pravdu, předsedo!), rostliny vypadají jako by na ně působila obrovská síla (tuny na pouhých několik m²) mnoho dnů. Ve skutečnosti na ně působila jen jejich vlastní váha a poškození buněk a tkání. V mladé pšenici, ovsu, ječmeni, kukuřici, i řepce, v jakémkoliv mladém porostu zemědělské plodiny je možné se bez obtíží lehce pohybovat, ve vzrostlých porostech o něco obtížněji, i v té kukuřici, s jedinou výjimkou: jakýkoliv pohyb ve vzrostlé řepce je naprosto nemožný.

I když obilí polehne, ohne stébla k povrchu země, někdy až velmi dlouho po výboji blesku, těsně před sklizní pravděpodobně víc než 90% všech případů. Samozřejmě záleží na tom, jak se na poli a v okolí významných hromosvodů výboj rozprostřel, kolik bylo bočních a následných výbojů a kam všude dopadly. V rámci objektivity je ale nutné konstatovat, že byly zaznamenány i případy, kdy po výboji blesku mrak-zem do pole žádné polehnutí, ohnutí stébel k zemi nenastalo (Stratov 2009, 2010, Milovice severovýchod 2010). Jedná se ale o mnohem méně než 10% pozorovaných případů.

Jeden ze zaznamenaných případů, kdy až do sklizně nebylo polehlé, leží na zemi (neleželo na zemi) vůbec nic (Milovice severovýchod, foto). To mohlo být způsobeno tím, že blesk dopadl skutečně pouze do velké kaluže, nacházející se na poli v době výboje, a nikam jinam, ev. nepřesností v měření polohy, kdy mohl ve skutečnosti skončit na některém blízkém stromě nebo keři (nepozorováno). Může se tak jednat o jev ve vědeckém výzkumu nikoliv ojedinělý, tzv. negativní pozorování, které nepřináší předpokládané výsledky. Blesk ale kromě toho dopadl do obilí již výrazně vyschlého pochody dozrávání. Tkáně se už mohou nacházet v takovém stavu, který nedovolí podstatně měnit jejich tvar aby se mohlo výrazněji projevit jejich oslabení, kromě toho už mohou být částečným proschnutím výrazně zpevněné. (foto, datum) Samozřejmě jde o skutečnosti velmi lehce experimentálně ověřitelné kdykoliv v budoucnosti.

Crop Circles - Quest For Truth [UFOs].avi 53:00 Bert Jannsen vyslovuje velmi zajímavou myšlenku a dalo by se říct, že téměř trefil hřebíček na hlavičku, i když se nevyslovuje přímo konkrétně. Jednak se zmiňuje o tom, že mnohé obrazce leží po směru tram lines – ne to pouze popisuje přístupovou cestu. Poznámka J.L. - to mnohdy napomáhá myšlenkám nejrůznějších skeptiků, že se tudy ubírali circlemakeři, aby tak nevznikaly pozorovatelné přístupové cesty, které by napomáhaly jejich odhalení. Ve skutečnosti se ale stejným směrem ubíral jediný "velký tvůrce" – těmito kolejemi přímo vedený a podél nich indukovaný elektrický proud.

(citát z filmu Crop Circles - Quest For Truth)

"All Crop Circles are one big fake, big hoax". Je to sice existující fenomén, ale stále nedokážeme určit, co ho způsobuje. Lidé jsou poměrně velmi omezeni v myšlenkových pochodech (způsobech myšlení), stále jen bádají, zda obrazce vytvořili mimozemšťané, nebo lidé. On myslí, že je to něco mezi tím, že to vlastně (zjednodušený překlad) vytvářejí lidé sami, jen si dosud nedokáží uvědomit jak. Má pravdu, předsedo! Obrazce v poli skutečně napomáhají vytvářet sami lidé, jenom si vůbec neuvědomují jak. Už přece jenom prostě tím, že na polích něco pěstují, hlavně obilniny. Kdyby neexistovala pole obilí, neexistovaly by ani kruhy v obilí, to je jednoduchý a pochopitelný fakt. (existuje ale tráva, jakýkoliv jiný porost, i neorganický materiál)

Další důležitý faktor je ten, že při obdělávání jsou vytvářeny koleje po traktoru, které působí jednak jako poměrně dobré hromosvody, jednak je přímo jimi prováděna základní "distribuce elektrické energie". Po prvním výboji se v těsné blízkosti kolejí vytvoří vrstvy velmi silně ionizovaného vzduchu, vodní páry i prachu, které přitahují následné výboje jako vůně piva alkoholika.

Na stovkách snímků, kde jsou nasnímané následky blesku v poli, velmi často leží obilí podle kolejí, mezi nimi, a stejně často nebo i mnohem častěji v centru čtvrtzávitů. Naprosto stejnou situaci lze pozorovat na velmi vysokém počtu fotografií Crop Circles v jejich blízkosti nebo i na vzdálenějších místech, na okolních polích. Dále si B.J. správně všímá, že rostliny nejprve polehnou, ohnou stébla k zemi, a teprve potom se začínají vztyčovat zpět, na rozdíl např od BLT. (poznámka J.L.) Nejprve polehnou, ohnou stébla k zemi, díky největšímu oslabení dolní části, možná díky stěhování jedů směrem ke kořenům.

To, že se tvorba obrazců dá velmi analogicky přirovnat k tvorbě latentního obrazu v citlivé vrstvě klasického černobílého halogenidostříbrného materiálu, je uvedeno na mnoha místech článku i na webu věnujícímu se tomuto problému, je to jedna z vůdčích myšlenek celého výzkumu.

Dva a půl roku + jeden až dva dny od počátku výzkumů, 14.srpna 2010, byla konstatována další analogie s procesem klasické fotografie: latentní obraz se do "citlivé vrstvy" obilí na poli ukládá při osvětlení bleskem... (použití zábleskového osvětlení, jen množství energie vyzářené "přírodní bleskovou lampičkou" je 10⁹ - 10¹⁸ vyšší, než které používáme dnes při fotografování)

UFO klub ZáBLESK (odkaz) se velmi zajímá o jevy spojené s výskytem kruhů v obilí. To ale opravdu na okraj, jen jako perličku. Například stalo se už téměř folklórem, že v některých dokumentech a filmech věnujících se problematice Crop Circles je v pozadí jako symbol záhadnosti promítán záběr blesku dopadajícího během bouřky. (foto - doprovodný snímek z filmu zobrazující blesk)

Pro srovnání: běžný blesk, jaký má kdokoliv ve fotoaparátu, vyzáří při výboji energii do 5 Joule, spíš ale mnohem menší (desetiny Joule). To, čemu se říká "blesk" při fotografování mobilním telefonem (vysoce svítivá LED dioda) vyzáří energii 1000-10000krát menší, ale vzhledem ke kvalitě pořizované forografie bohatě postačuje. Velké studiové blesky pracují s energií 500 – 2500J. Průměrný blesk během bouřky vyzáří energii v řádu 10⁹ J, během bouřky je jich generováno několik tisíc. Ojedinělý nadprůměrný blesk vyzáří i 100-10000 krát tolik. (poznámka: na citlivou vrstvu filmu nebo snímač fotoaparátu nedopadne většinou víc, než 1/100 000 světla vyzářeného bleskem, zatímco na "citlivou vrstvu pole" dopadne několik desítek procent světla a veškeré další energie vyzářené bleskem...)

Plocha polehlého, na zemi ležícího a podobně poškozeného obilí a jiných pěstovaných kulturních plodin v důsledku dopadu výboje bouřkového blesku na celém světě činí odhadem 0,5-1,5 milión km² poškozených a polehlých ploch, se stébly ležícími na zemi

Fe₂O₃ - zmíněno jinde

Nemalou měrou se může na výsledném tvaru některých obrazců podílet mechanické chvění a rezonance podzemních dutin, ať už prázdných (jeskyně), nebo vyplněných vodou (přírodní vodní rezervoiry), nebo vyplněných substrátem který je vyplněný vodou (aquifery). V některém filmu věnujícímu se problematice Crop Circles je takový příklad popsán - Crop Circles se objevil přímo nad umělou nádrží, snad vody. d

Podle některých teoretiků - skeptiků, kteří se snaží vyvrátit jakékoliv jiné způsoby tvorby Crop Circles než lidmi nebo zvířaty, vytvářejí kruhy v obilí pářící se ježci. Milovice (východ, první pole jižně od silnice směrem na Zbožíčko). V květnu identifikován blesk, na poli zelená pšenice, v nejlepší kondici, ani známky polehnutí, ohnutí stébel k zemi. Během stejné bouřky zaznamenány dva další výboje nad nedalekým polem ječmene (přibližně 0,5km daleko). Ten se poslušně začal "ukládat ke spánku" již po několika dnech, přesně na místě zásahu, postupem času víc a víc. Pšenice stále nic. Druhý týden – nic. Třetí týden – nic. Tady nám pšenka nepolehne (neohne stébla k zemi)... Přitom výboj nad pšenicí nebyl žádné nedochůdče nebo dýchavičný bezzubý stařík, měl hodně přes 30 000 ampér. Pšenice v době zásahu bleskem ještě před vymetením (before full heading), zcela zelená, ječmen po 

vymetení, už začínal žloutnout.  Teprve asi po měsíci se začíná v pšenici "něco" objevovat (dvě fotografie nahoře), velmi se to však odlišuje od podobných pozorovaných případů, kdy se obilí sklání k zemi zprvu jen velmi zvolna. Zde pozorovatelných míst hned několik, zcela nepravidelných, s podezřele malou plochou (2-3 čtvereční metry), zato však důkladně polehlých, jejichž stébla leží na zemi, stonky převážně zlomené, ne jen ohnuté. Kromě toho jakoby mezi nimi vedly jakési spojovací cestičky...

Že by ježci? Po chvíli je jasno. Ejhle!

datum snímku: 27. 6. 2010 (i oba předcházející)         datum snímku 23. 7. 2010, o několik metrů dál

?

Takže přeci jenom ježci... Pole nakonec přeci jen polehlo, stébla se sklonila k zemi, déle než dva měsíce po výboji, na několika místech (stovky metrů čtverečních), mnohem blíž indikovanému zásahu bleskem, až těsně před sklizní, zato však přesně podle pravidel poléhání, poškození, oslabení po výbojích blesku, kdy některé části zasažené plochy nikdy nepolehnou (neohnou stébla k zemi) úplně, jinde polehnou, ohnou stébla k zemi zcela, velice rychle se ale začnou postupně vztyčovat zpět (prostřednictvím kolének – nodes). Plochy po "rozmnožujících se ježcích" se nezvednou nikdy ani náznakem, ty toho mají takzvaně dost neboli hodně přebráno. Nebo že by si tam užívali nějaký Doug s Davem? Oni ti dva senilní staříci v těch polích stejně nic jiného nedělali, než že si tam spolu "hráli" (pokud vůbec nějaká pole kdy navštívili), té jejich prostoduché, možno říci až monstrózně hloupé výmluvě o výrobě kruhů v obilí mohla uvěřit snad jen nebohá paní Bowerová...

Delší doba mezi zásahem blesku a polehnutím, ohnutím stébel k zemi letos (2010) pozorována už jen v Ostré (pšenice – severně od trati vlaku), téměř 4 měsíce. Ječmen (jižně od trati) poléhá, stébla leží na povrchu půdy 1 – 2 týdny po zásahu, mnohem dřív ale velmi zvolna. Nejdřív jen desítky metrů čtverečních, hluboko pod 1%, nakonec odhadem okolo 20% plochy celého pole. Fotografie na stránce Chronologie.

Učinit pokus, zda a jak přitahuje šnytlik při průchodu proudem částečky Fe₂O₃ nebo Fe. Výsledky měly být zde, ale nebude zde nic, protože se neděje nic. Snad jedině vyredukované železo, mnohem magnetičtější. Inu, inu, tak tak. Obecně vzato, energie pokusného výboje 0,03 J je přeci jen "o něco nižší", než udávaná energie výboje průměrného blesku (5 x 10⁹ J)

V obrazcích jsou často obilniny polehlé, na zemi ležící velmi výrazně (velmi kontrastní rozdíl mezi zasaženými a nezasaženými rostlinami v jejich blízkosti), a také se často projevují následky na stejném místě i následující rok. Na rozdíl od vytváření nepravidelných tvarů, se v případě vzniku Crop Circles v některých případech pravděpodobně jedná o výjimečně silné blesky. Možná by bylo zajímavé zjistit, zda v blízkosti některých obrazců nevede v podzemí vodovodní potrubí. Podzemní voda jistě poměrně často – výborný hromosvod. Dávku elektrické energie, která integrálně působí na rostlinu, je nutné rozložit na část, kterou obdrží nadzemní část rostliny, kolik kořeny a kolik se zachytí v půdě za vzniku látek pro rostlinu nepříznivých (průměrná část připadající na jednu rostlinu). V případě rostlin s nižší hustotou výsevu pravděpodobně je takové integrální dávky mnohem častěji poměrně s jistotou zahubí, na rozdíl například od obilovin, kdy může být energie distribuována velmi nerovnoměrně. Takové případy jsou poměrně rozsáhle zpracovány v odborné zemědělské literatuře například v monografiích věnovaným jednotlivým druhům zemědělským plodin. Bude z nich na webu řada ukázek, především na stránce agriculture oddílu 2.01 a pravděpodobně na některých stránkách věnovaných elektrofytopathologii

Některým možným odhadovaným příčinám dosažení velmi vysokého kontrastu zobrazovací vrstvy obilí bude možná věnována speciální, dosud neexistující stránka Efekt Vysokého Kontrastu

Crop Circles - Quest For Truth [UFOs].avi 1:42:55 - "absolutely stupid". M. Glickman se nám snaží sdělit, že postup cizích kultur, které se nám pravděpodobně snaží něco naznačit, ale postupují přitom velmi opatrně, místo aby přistáli se svými UFO a vystoupili z nich a řekli "tak jsme tady", je poněkud pitomý. Neví totiž, že o žádné cizí civilizace a alieny nejde, že to je výsledek pouze iniciativy lidstva (agriculture) a zcela pozemských sil - elektřina a magnetismus. 1:43:40 they are studying us (obecně rozšířený názor, v Česku ho zastává a hojně propaguje například paní Plíšková). Pokud by tomu tak skutečně bylo, zákonitě by emzáci museli dospět k názoru, že všichni lidé jsou opravdu very stupid... Nevadí, totéž si o nich může myslet kompletně celé lidstvo, protože jen opravdový idiot by mohl chtít přistávat přímo na drátech elektrického vedení... (viz o několik odstavců níž Zuidland)

 

Podle velmi podobného názoru jde o experiment, kterým se mimozemšťané snaží lidstvo vyprovokovat k reakci, aby studovali jeho přístup k problému, jak se ho pokusí řešit: vlády a politici se občas pokusili něco v tomto směru vysvětlit, eventuelně jejich hybné páky - military forces - a všichni stejně shořeli jak papíroví čerti...

 

http://zajfyz.physics.muni.cz/index.php?web=dopad_kapky2009ky2009

Zuidland, Zuid-Holland, NL. 2002. No a zde na obrázku vlevo je to hezky všechno pohromadě i s hromosvodem. Existují i jiné záběry, a také pomocí např. Google Earth je možné se poměrně velmi důvěryhodně přesvědčit o tom, že zde zrovna v tomhle případě ti aliénos stupídos přistávali přímo na drátech vysokého napětí. Nenakopali byste je do prdele? V hlavičce stránky, zcela vpravo nahoře, je například možné vidět totožný obrazec i s dráty.

 

Vedení VN je možné najít u mnoha obrazců Crop Circles, a stejně často i u jakéhokoliv zcela nerovnoměrně polehlého, na zemi ležícího obilí, bude mu věnována zvláštní stránka. Jakékoliv vedení VN přitahuje blesky mnohem lépe než jen obyčejný hromosvod, protože se v jeho blízkosti vyskytuje nekonečné množství ionizovaných částic.

Hromosvody na polích (úvodní snímek - Thajsko 2011)

 

Jistě by bylo možné zjistit zajímavé údaje od společností zabývajících se distribucí elektřiny (jenom ne v ČÉZku), zda nemají zaevidovány zásahy blesků do elektrických vedení která probíhají v blízkosti obrazců, nějaký čas před jeho objevením.

ČEZ – touto problematikou se nezabýváme. V naší společnosti není útvar, který by evidoval zásahy blesku případně jevy s tímto spojené. (2008; není nejmenší důvod předpokládat, že by se v tomto směru postupem času cokoliv změnilo). Bylo by jistě zajímavé se ještě zeptat, zda vůbec a jak jsou chráněny proti zásahům blesku elektrárny Temelín, Dukovany, i jiné...  Nemají tam trochu nepořádek ve skladu bleskojistek? Používají je vůbec k něčemu? Prostě je vůbec nezajímá, jak dělá elektřinu konkurence...

Naprostá většina světových elektrárenských gigantů vlastní a spravuje, nebo alespoň výrazně podporuje, rozsáhlé laboratoře základního výzkumu, velmi intenzivně propojené s akademickou půdou, které se věnují výzkumu bouřek, bleskových výbojů, jejich fyzikálních principů a následků. Ne tak náš nebohý malý ČEZík.

Crop Circles - CBC News (28 January 1989, Ann MacMillan) 10:17/14:23

Bude předveden příklad na rostlince šnytlíku. Lze pozorovat, že po jednom nebo několika výbojích (energie přibližně 0,03J) v těsné blízkosti rostliny. Naprostá většina proudu neprochází skrz rostlinu, jen v její těsné blízkosti, působí na ni především infračervené záření a indukované proudy. Pouhý jediný výboj postačuje k totálnímu usmrcení rostliny těsně pod ním. Následky jsou ale pozorovatelné až za několik dní. Co se projeví okamžitě, během několika vteřin nejvýš minut, je oslabení stonku. Bude předvedeno na stránkách experiments Šnytlík zklamal, první pokus - na jednom exempláři rostlin mnohonásobně opakovatelný, se na jiných exemplářích nepodařilo zopakovat se stejně efektním výsledkem. Není vyloučeno že se to ale ještě podaří. Už jenom sedmikrásky šnytlík ale plně nahradily. V delším časovém horizontu (minuty, hodiny, dny) se velmi podobně chová celá řada jiných rostlin, například mléč drsný (sonchus asper). Ať žije jitrocel ! Komu se podaří zkřížit jitrocel a ječmen, stane se celosvětovým vládcem piva... (a whisky)

Mléč kromě toho předvádí něco, co se zatím nepodařilo dosáhnout na žádné jiné rostlině. Bude foto.

Konec části 5

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

          Část 1        Část 2        Část 3        Část 4        Část 5