Část 1        Část 2        Část 3        Část 4        Část 5  

 

Část 3

 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

Samozřejmě není možné tvrdit, že zásahy bleskem jsou jedinou možnou příčinou oslabení porostů na polích. Dlouhodobá vlhkost nebo sucho také dokáží porosty značně oslabit. Je ale možné, na základě statisticky významného počtu pozorování (2008-2010 - 100++, 2011-some other), vyslovit předběžnou domněnku, že za současného stavu použitých zemědělských technologií a úrovně šlechtění odrůd a hybridů, obilí ani mnohé jiné plodiny nepolehnou (neohnou stébla ani celé rostliny k zemi) téměř nikde jinde než tam, kde uhodil blesk (a někde dokonce ani tam ne, jak vyplývá z některých negativních výsledků, například jedno pozorování Stratov) 2009. 

 

Skutečně, nejčastěji až několik dnů po zásahu bleskem, ale i týdnů, začne obilí poléhat, ohýbat se k zemi (ohnout se k zemi), mohou se dostavit i další, jednoznačně druhotné, následky poškození elektrickým proudem - napadení rostlinnými i živočišnými škůdci, nejrůznější fytopatologické změny. Nejprve polehne, ohne stébla k povrchu země, obilí nejblíže místu zásahu, později i další, méně zasažená místa, doba mezi polehnutím, ohnutím stébel k zemi prvních, nejvíce zasažených míst a posledních, zasažených nejméně se může také lišit až o několik týdnů. Na jiném místě je zvažována možnost Dvou Výbojů Blesku do přibližně stejného místa, kdy druhý výboj dopadá do obilí o úplně jiné, a to velmi znatelně oslabené kondici.  

 

Také je nutné brát v úvahu, že blesk nemusí dopadnout jen do pole, může se větvit a zasáhnout nejrůznější předměty v okolí, el. vedení, stožáry, koleje, stromy, budovy, elektrické a trakční vedení, takže někdy může v poli skončit jen nepatrné procento energie, v některých jiných případech ale může být zasaženo téměř celé pole jediným přímým kolméhým výbojem blesku, veškerou energii která je v něm soustředěna, včetně jeho všech případných následných výbojů. 

 

Zaznamenán případ, kdy po vcelku "průměrném" výboji blesku (6 kA) - mimořádně silný déšť, kdy v průběhu přibližně 30 minut spadlo několik desítek mm srážek, polehlo, stébla se sklonila k zemi, celé políčko o přibližné rozloze 6 hektarů, velmi nepravidelného tvaru (foto, 2 hodiny "po činu", po  výboji). Konzultací s místním zemědělcem, který se nacházel přímo na místě a kontroloval následky bouřky, zjištěno, že před bouřkou na poli neleželo na zemi ani stéblo. Jak se vyjádřil, během sklizně budou muset u kombajnu asistovat chlapi s vidlemi. polehlé, na zemi ležící téměř kompletně, 80 - 90 %, místa která nebyla polehlá, stébla leží na zemi rozmístěna jen velmi náhodně. Okolní pole netknuta, respektive jejich stav nezměněn, předtím jejich stav několikrát ověřen a pravidelně kontrolován. Včetně nejbližších, vzdálených jen o šířku polní cesty, kroupy by se nedokázaly strefit tak selektivně do jediného pole, ještě k tomu tak nepravidelného. Blesk i následující hrom byly zaregistrovány vizuálně i akusticky, počítač ze kterého jsou do světa směrovány tyto informace se nachází 1700m vzdušnou čarou od "místa činu". Krupobití nezaregistrováno. 

 

Někdy může nastat situace, kdy dojde k úplnému svedení výboje na místě přítomným umělým nebo přírodním hromosvodem (strom, stožár VN), přesto ale v podzemí dojde k elektrochemickým a tepelným (fyzikálním i termochemickým) změnám v půdě a průchodu proudu kořeny rostlin, což se časem může projevit změnami jejich růstu. V podzemí přitom skončí už nejvýš jen 1 procento celkové energie výboje. Naprostá většina se jí vyzáří při cestě vzduchem - teplo, světlo, většina elmag. záření, mechanická energie a zvuk. Vzhledem k energii, která je průměrným bleskem přenášena, může i tak skončit v podzemí poměrně značné množství energie, natož v případě nadprůměrných výbojů.  

 

Například ve filmovém dokumentu nazvaném "What On Earth; Inside the Crop Circle Mystery", Suzanne Taylor, 2009, (ke sledování raději opravdu velmi důkladně nedoporučováno, může zanechat velmi vážné následky duševním zdraví a psychické pohodě), se proutkaři prohánějí po polích jako zběsilí a proutky se jim v rukách protáčejí jako kola socialismu. Podobné záběry lze ale sledovat prakticky v každém dokumentu věnujícímu se problematice Crop Circles. Nebozí proutkaři si totiž neuvědomují, že tak pouze identifikují prameny nebo geologické zlomy, které byly na místě už dávno před hlavní příčinou zformování se a objevení obrazce v obilí - výbojem blesku, zato ale mohly spolehlivě vykonávat funkci hromosvodu.  

 

Zcela jiným důvodem zvýšené senzibility mnoha proutkařů i ostatních jedinců může být také přítomnost mnoha velmi jedovatých plynných zplodin. Jejich přítomnost na místě ještě nebyla nikdy prokázána, na to bude třeba teprve nějaký čas počkat. Ale i tak, nebo spíš především právě proto, všem proutkařům patří veliké díky ! Thank you very much, dear dowsers ! National Geographic - Is It Real - Crop Circles - čas 02:33 (foto) Velice často vykonali daleko největší díl práce v kterémkoliv oboru lidské činnosti právě ti výzkumníci, kteří světu také současně velmi jasně oznámili "Tudy ne, přátelé". 

 

Arthur C. Clarke's Mysterious Universe - A Crop Of Circles,  

v čase okolo 9:09 paní popisuje zážitek z roku 1930, kdy něco jako Crop Circles pozorovala, "storm coming" (blížila se bouřka), dále mluví o tom, že není dodnes známo, zda to dělá  

electric current (elektrický proud), nebo weather conditions (klimatické podmínky)  

- milá paní, dělají to oba, ruku v ruce, nikdy jeden bez druhého ani ránu...  

 

Zatím všechny zde dosud vyjmenované filmy, ale jistě i 99% dalších zcela samozřejmě obsahují zmínky o existenci a ukázky činnosti tzv. hoaxers neboli circlemakers. Ti se snaží vlastními silami napodobovat něco, co ve skutečnosti v mnohem dokonalejší podobě vytváří někdo úplně jiný - Matka Příroda ve spojení s elektromagnetickými impulsy její vlastní výroby, proto je nebo bude na stránce Shrnutí předveden výpočet porovnání "výdělku" těchto hoaxers a pravého autora. Hoaxerům je tam přiznána odměna několik desítek euro za hodinu. Akce se musí vymyslet, navrhnout tvary, sestrojit pomůcky, dopravit na místo, a těch piv co se přitom vypije... I když, nevymýšlí se obdobná akce především pro tv nebo filmové dokumentaristy? Tato otázka ale může být ponechána zcela stranou. Dejme tomu 30 euro na hodinu, i ten mozek chvílemi použijí, takže dejme tomu za pět hodin práce pětičlenného kolektivu (návrh tvaru, výběr místa, příprava pomůcek, doprava na místo, práce, zdokumentování toho všeho, amortizace použitých prostředků, večerní zhodnocení u piva) okolo 750 €  *) . Výboj blesku potřebuje k vytvoření mnohem komplikovanějšího, přesnějšího a dokonalejšího díla čas nepřevyšující 150 milióntin sekundy, bude ale ohodnocen stejnou částkou. Na obrázku průměrné křivky proudového průběhu výboje blesku s pěti následnými výboji je možné vidět, že čistý čas "pracovní činnosti", doba po kterou probíhá proud (99% energie), trvá dohromady okolo 150 mikrosekund. Čas, ve kterém proud neprobíhá, desítky až stovky milisekund mezi následnými výboji, je čas prodlevy a odpočinku v práci, kdy se výboj vyloženě fláká, který zásadně odměňovat nelze, jedná se o pracovní prostoje a blesky zatím odbory nezaložily. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že blesk bere 750 eur za 150 milióntin sekundy, přibližně 5 miliónů za vteřinu, což je 18 miliard eur za hodinu. "Kdybych já byl kovářem, totiž circlemakerem, byl bych dnes asi nejraději, kdyby mi pazoury upadly..." 

 

*) odhad je velmi skromný, pokud by bylo třeba zhotovit obrazec například pro potřeby filmového natáčení, cena by se vyšplhala přibližně na desetinásobek, konzultováno s reálnými zaměstnanci filmových laboratoří, například nutno zahrnout i pronájem pole a cenu úrody, konzultace se zemědělci 

 

Zde na tomto místě bude vyjmenováno několik víceméně opomíjených nebo zcela zanedbaných "stepped leader former", tj okolností, které mohou vést k jeho zformování. Stepped leader - počáteční fáze vzniku výboje blesku, předcházející samotnému výboji (Return Stroke, nejvýraznější a nejsilnější část blesku). Během Stepped leadera dojde k postupnému propojení předběžné ionizované cesty mezi mrakem a zemí, a po něm následuje ještě positive streamer. Ten představuje něco jako potvrzení spojení, které jakoby "běží naproti" stepped leaderu, se kterým se v nevelké výšce nad zemí spojí (desítky metrů). Teprve nakonec proběhne Return Stroke - hlavní a viditelný výboj, během něhož se vybíjí mezi nebem a zemí proudy desítek až stovek tisíc ampér. Předchozí dva jsou prakticky neviditelné, a "pracují jen" s proudy desítek až stovek ampér.  

 

Jako hromosvody působí v mnoha případech kupky hnoje, a dále tram lines - koleje po traktoru. Tram lines se projevují velmi výrazně, a obrazce velmi často kopírují jejich tvar. Vyskytují se díky nim (tramlines) některé zajímavosti a zvláštnosti, které budou popsány dále v textu nebo na speciálních stránkách. Problematika formování výboje blesku bude mnohem podrobněji zpracována na stránce Fyzika. Okolnosti, které předcházejí samotnému Stepped Leaderu jsou označovány jako Preliminary Breakdown (The Lightning Discharge, M. A. Uman, Dover Publications 2001, str. 71). Během preliminary Breakdown se ve vzduchu formují vodivé cesty, které se vyznačují zvýšenou vodivostí a může si je během postupné cesty od mraku k zemi Stepped Leader přednostně vybírat. Například z kupky hnoje se nepřetržitě vypařují nejrůznější výpary, silně disociované, které zvyšují vodivost vzduchu nad nimi až o několik řádů, do výšek desítek a za bezvětří až stovek metrů. 

 

Další anomálie: přítomnost mikroskopických částic Fe.FeO.Fe₂O₃ v půdě. Částice by sice mohly vznikat i otěrem techniky, užívané v zemědělství od pradávných časů (a rozpadáním a zrezivěním). Při mechanicko – elektromagnetické explozi, jaká při dopadu výboje nastane (výboj vyzáří tolik energie, která by odtáhla elektrickou lokomotivu na vzdálenost několik tisíc kilometrů) se jednak zvíří množství prachu, který tyto částice obsahuje, jednak rostlinami prochází indukovaný (elektrostaticky i elektromagneticky) elektrický proud a stanou se z nich na okamžik elektromagnety, jež tyto částice přitahují; Přes to všechno se jedná jen o nepatrné množství ve srovnání s tím, co zemědělská půda obsahuje jako přirozený obsah iontů železa (3% hmotn.) 

 

Pokud blesk dokáže v poli zformovat tohle, proč by obrazce pravidelné mělo dělat něco jiného? (snímek pole vpravo)

Pod ním výsledek pokusu účinku rázové a tlakové vlny elektrického výboje způsobeného vybitím kondenzátoru (2500 V, 10000pF, tj. přibližně 0,03 Joule, délka výboje přibližně 1mm) v sypkém materiálu (mouka, NaCl). Vlevo jeden výboj, vpravo 10x opakovaný.  

Vytvoří se velmi pravidelný kruh (průměr okolo 11-18 mm), tím pravidelnější, čím víc opakovaných výbojů proběhne. Rázová a po ní bezprostředně následující tlaková vlna (ve kterou rázová - nadzvuková vlna zeslábne) elektrického výboje s energii několika miliard Joulů (průměrný blesk), je přibližně asi stomiliardkrát (10¹¹) silnější. Protože mechanické účinky výboje (jde o vztah kolmé přímky výboje vzhledem k ploše) klesají přibližně s třetí mocninou vzdálenosti (přesněji někde mezi druhou a třetí, dejme tomu blíž k třetí), kdyby na poli místo obilí ležela mouka (písek, zrní, sůl, jakýkoliv sypký materiál), nepršelo by a nefoukal vítr, vznikl by kruh o průměru přibližně 15-20m. Do stejné vzdálenosti bude sahat mechanický účinek téže rázové a tlakové vlny na rostoucí stébla obilí. Nepoloží je, působí jen zlomek sekundy, ale může stébla výrazně mechanicky poškodit, a spolu s indukovanými i přímo procházejícími proudy velmi výrazně negativně ovlivnit vitalitu rostlin a způsobit polehnutí, ohnutí stébel k zemi rostliny až v daleké budoucnosti. Obdobné pokusy s práškovým Fe₂O₃ nebo Cr₂O₃, které simulují dočasné magnetické vlastnosti stébel během výboje – not fake or hoax, pokusy jsou velmi jednoduše proveditelné a kdykoliv zopakovatelné. 

 

Dalším velmi důležitým faktorem, který negativně působí na zdravotní stav rostlin, je rozptylování energie v podzemí a průchod proudu kořenovým systémem rostlin, a dále elektrochemické a termochemické pochody v podzemí, přispívající k tvorbě vysoce reaktivních radikálů a z nich vzniklých (mnohem rozpustnějších) sloučenin, které mohou na rostliny působit také negativně. To, že některé kruhy jsou položeny clockwise a některé counterclockwise, nemusí být vůbec způsobeno směrem protékajícího el. proudu během expozice, ale pouhým náhodným mechanickým impulsem v momentě polehnutí, ohnutí stébel k zemi - například převládajícím směrem větru v momentě polehnutí, ohnutí stébel k zemi, a také na místě, které spustí domino efekt. Pomocí domino efektu je možné vysvětlit i často stojící trsy obilí ve středu obrazce - skupiny kácejících se stébel je jakoby oběhnou. 

 

Vzorek "vědeckých" oborů, dosud převážně využívaných průzkumníky Crop Circles: esoterika, parapsychologie, proutkaření, (mo)mentální energie, mimozemšťané, mezihvězdné a mezigalaktické komunikace, nadpřirozené jevy, UFO, E.T., energie a síla myšlení, pokusy s přenosem energie, vojenské experimenty, špionáž, + nejrůznější další konspirační a spiklenecké teorie (zlomek procenta, nepředstavitelné množství dalších vůbec nejmenováno, i když v podstatě zahrnuto v pojmech konspirační a spiklenecké teorie) 

 

Vzorek přírodních věd, které místo toho využity být reálně mohou, zcela v kontrastu proti vyjmenovaným pseudovědám, pavědám a nejrůznějším záhadologickým bludům, poměrně důvěryhodně a především zcela opakovatelně, zde 

 

Mnoho Crop Circles obsahuje něco, co by se dalo nazvat "digitálním podpisem". Několik malých kruhů o průměru 0,5m i méně, někdy leží i velmi daleko od obrazce a jsou průzkumníky jevu zcela opomíjeny. Jedná se o místa, kam dopadly slabé odnože dopadajícího výboje. Jistě se vyskytují občas i na obrovských lánech s "obrazci" zcela nepravidelně polehlého, na zemi ležícího obilí, bez jakéhokoliv dalšího většího pravidelného obrazce, a ty budou průzkumníky jevu Crop Circles opomíjeny ještě víc. Jedná se ale především o potvrzení pravosti přírodního, not manmade, původu takových obrazců, protože mozky D&D i jakýchkoliv jejich následovníků jsou příliš jednoduché a prázdné na to, aby ke svým výtvorům připojili něco podobně bezcenného, nevýrazného a opominutelného.  

(foto) 

 

Zvláštností stránek cropcircles.cz je skutečnost, že téměř bez výjimky, určitě hodně přes 90% agrosymbolů objevených v česku označuje jako "pravděpodobně padělek / probably hoax", čímž je míněno obrazce vytvořené lidmi. Takovému tvrzení je možno silně oponovat, hodně přes 99% je pravých, vytvořených čistě přírodními silami. Tolik blbců a takových snad v česku není, a pravděpodobně ani na celém světě. Na druhé straně, kdyby všichni blbci světa nedělali nic jiného, než vyráběli agrosymboly, ubylo by sice jiných problémů, ale zase by nebylo co sklízet. I když ony žací mlátičky alias kombajny mají ta zdvihadla.  

 

Na tomto místě je nutné znovu varovat případné výrobce kruhů, aby jakýchkoliv myšlenek na zhotovování obrazců jednou provždy zanechali, nebo se jednou s jejich jediným pravým tvůrcem na poli potkají. Budou potom na poli připraveni ke sklizni sami. Sklízet potom ale budou Muži v Černém (autě).  

 

Nad polem se totiž odehrálo něco, co je možné (silovými účinky) přirovnat k explozi stovek, v extrémních případech dokonce mnoha tisíců kg TNT v nevelké výšce nad ním. Mimochodem, po výbuchu trhaviny kdekoliv na světě těsně nad zemí nebo pod ní se vytvoří vždy a jedině kruhový kráter... (stejně jako po dopadu jakéhokoliv předmětu do vody se vytvoří na hledině jedině a pouze kruhové vlny). 

 

Nejbližší přirovnání výboje blesku do pole z mechanického hlediska by byla exploze bleskovice (hle, jaká shoda názvu), s hmotností minimálně několik set g trhaviny na metr, visící a explodující až těsně k povrchu pole z výšky mezi několika sty metry až do několika kilometrů z oblohy (nejvýraznější mechanický, i elektrický účinek výboje na stébla lze očekávat od té části, která se nachází až do výšky několik desítek metrů nad polem).  

 

Výboj blesku je poměrně složitou záležitostí, o které je možné se dočíst v řadě odborných publikací, mezi nimiž vyniká hlavně Lightning: Physics and effects, V. A. Rakov, M. A. Uman, Cambridge university press 2003 (2007), ISBN 0-521-58327-6. Oba autory je poměrně jistě možné považovat za dva celosvětové "GURU" v oblasti zkoumání fyziky bleskového výboje. Zde bude uvedeno jen zjednodušeně několik nejzákladnějších údajů o záporném blesku mrak-zem (nejčastější případ, 4. kapitola knihy, stránky 108 - 191). Nejdůležitějšími složkami procesu formování a vlastního výboje jsou Stepped Leader nebo Dart Leader (SL, DL, např str. 109), které se pohybují od mraku směrem k zemi, a když se k ní přiblíží na několik metrů, vyrazí jim z některého výrazného, často dobře uzemněného předmětu na povrchu země (hromosvod, kupka hnoje), naproti směrem vzhůru vzestupný propojovací leader (Upward Connecting Leader, Positive Streamer), oba se několik metrů až desítek metrů nad zemí střetnou a dojde k procesu propojení (the Attachment Process), který definitivně spojí obě místa - zem a zdroj náboje v mraku - s původně obrovským potenciálovým rozdílem (až několik miliard voltů) vodivým kanálem, doslova "drátem", a teprve několik milióntin sekundy po tomto propojení následuje hlavní "divadlo" nebo "ohňostroj" - Return Stroke, hlavní a největší výboj, trvající sice jen několik desítek až stovek milóntin sekundy, s vrcholovým proudem až několik set tisíc ampér. Teprve Return Stroke je opravdu vidět, dva předcházející úkazy jsou prakticky neviditelné a je možné je zaregistrovat jen citlivou měřicí a registrační technikou (jejich proudy jsou 100-1000x slabší). Mnohem víc podrobností o výbojích blesků, jejich fyzice a energii, čerpaných ze jmenované publikace i několika dalších, je nebo bude možné se dočíst na stránkách a podstránkách menu Blesk. 

 

Nejvýznamnější součástí celého procesu výboje blesku je Return Stroke a případně re-strikes, také nazývané successive nebo subsequent strokes - následné výboje. Jejich odstup po prvním R.S. nebo mezi sebou je několik desítek až stovek milisekund. V jejich případě se jedná o zcela běžný fyzikální jev - průchod proudu vodičem, kterým protékají ve vrcholovém stadiu desítky až stovky tisíc ampér, a vytváří kolem sebe nepředstavitelně silné elektromagnetické pole. Takové pole lze sice v laboratoři připravit (desetiny až jednotky Tesla), nikoliv ale na tak rozlehlé celkové ploše a nikdy s takovou strmostí náběžné hrany. Proud se mění až rychlostí mnoha desítek tisíc ampér během jediné mikrosekundy (milióntina sekundy), některé následné RS až 200 tisíc. Tím se tak velmi liší od přirovnávaného výbuchu bleskovice, který obecenstvu připraví pouze divadlo viditelné a slyšitelné. Na rozdíl od něho připraví výboj blesku ještě divadlo neviditelné, o stejné nebo dokonce vyšší energii - obrovskou elektromagnetickou explozi (menší obdoba elektromagnetického impulsu po výbuchu atomové nebo termonukleární bomby). Strmost náběžné hrany tohoto impulsu je samo o sobě něco, co snad nikdy nebude (v elektromagnetické oblasti) laboratorně připravitelné. Strmost náběžné hrany je nutné zmínit proto, protože sehrává nejdůležitější roli v procesu indukce napětí a proudů v okolních předmětech, včetně rostlin, ale i v kořenech rostlin a v půdě.  

 

Není třeba vůbec obzvlášť bujné představivosti k odvození závěru, že proudový impuls, dosahující vrcholové hodnoty dejme tomu 800 tisíc ampér, který probíhá prostorem po dráze dejme tomu 8 kilometrů rychlostí 200 tisíc kilometrů za vteřinu, se strmostí náběžné hrany 200 tisíc ampér za MIKROsekundu (milióntina vteřiny), vyvolá v místě dopadu interference a rezonance poněkud rozsáhlejšího charakteru, než jen pouhé "plácnutí do vody". Samotný proudový impuls, především jeho nejvýkonnější část, netrvá nikdy déle než několik desítek milióntin vteřiny. Přenáší obrovskou elektromagnetickou energii, může vytvořit neskutečně rozsáhlé a nepochopitelně pravidelné elektromagnetické obrazce, právě za pomoci interference a rezonance. Něco z toho se může do struktury rostlin na poli zaznamenat, viz Expozice. Působením několika takových po sobě následujících impulsů v různém časovém odstupu a vzdálenostech mohou vzniknout velmi komplikované interferenční efekty, i když velmi krátkodobé.  

 

Na rozdíl od elektromagnetického záření ale mechanické následky takového prudkého a intenzivního, nesmírně energetického impulsu mohou v místě dopadu přetrvávat až několik vteřin. Sloupec plazmy se velmi rychle začne rozšiřovat do stran, zpočátku nadzvukovou rychlostí, která se po určité době zpomalí na rychlost zvuku a ještě později na podzvukovou. Do doby, než jeho rychlost klesne pod dejme tomu 300 km/hod (třetina rychlosti zvuku, ale stále ještě vysoko nad jakýmkoliv okolním větrem), bude se jeho tvar a šíření řídit především vlastními silami, zákony a pravidly. Zpočátku se bude šířit do všech stran velmi rovnoměrně, jako velmi přesný kruh. Je také velmi pravděpodobné, i když prozatím velmi obtížně ověřitelné, že alespoň v některých případech, ať už nejsilnějších, nebo jen průměrných blesků, se na místě vytvoří vírový prstenec. Ten během vysoce energetických lokálních změn v plynném prostředí vznikne velmi často.   

 

Kterákoliv nad zemí provedená nukleární nebo termonukleární exploze vytvoří pověstný hřib. Kromě toho je možné sledovat, že současně každý takový hřib je kombinován (předbíhán) mnohem rychleji se do stran šířícím vírovým prstencem (nadzvuková rychlost), i když méně nápadným a postřehnutelným, nebo jen zobrazením rázové vlny na některém fázovém rozhraní. Fázové rozhraní nejčastěji zobrazuje měnící se hranice rosného bodu, ale zobrazit se může i rozhraní vzduch - vzduch o různé rychlosti nebo tlaku, díky změně indexu lomu. Naprosto vždy tvoří naprosto přesný kruh (foto) 

 

Existenci vírového prstence na místě po výboji blesku je velmi obtížné doložit především z těch důvodů, že každý potenciální svědek, který se na podobném místě vyskytoval, určitě nic nefotografoval, ani se rozhodně nepokoušel pozorovat, jaké fyzikální děje se na místě odehrávají. Jeho jedinou starostí v takové době totiž bylo pokusit se zachránit vlastní holý život, a v takovém čase většinou opravdu na nějaké pozorování, natož fotografování nebo dokonce provádění experimentů, mnoho času nezbývá. Nezbývá než prozatím zapojit do výzkumu vlastní představivost, a pokusit se děje napodobit prostřednictvím počítačových modelů a případně nesrovnatelně méně energetickými fyzikálními pokusy. 

 

Je možné si například uvědomit, že ve srovnání s některými ojediněle se vyskytujícími výboji blesku bude právě budovaný, sice nejenergičtější laser světa v Břežanech, co do generovaného a přenášeného výkonu, opravdu jen pouhé "prdítko". 

 

Zapojení představivosti do vědeckého výzkumu není vůbec nic škodlivého, stačí si připomenout, co zmiňoval o její užitečnosti právě pro jakýkoliv vědecký výzkum už přibližně před sto lety nějaký pan Einstein. 

 

Indukci je sice možné vyvolat pouze střídavým proudem, ale i jediný výboj blesku je možné považovat za jednu půlvlnu střídavého napětí, jejíž průběh se zcela normálně indukuje v jakýchkoliv vodivých předmětech v okolí. Přesněji definováno, v okolních předmětech se indukuje každá vzestupná a sestupná hrana křivky průběhu elektrického proudu.  

Těmito jevy se poměrně podrobně zabývají elektrotechnické normy vztahující se k ochraně před bleskem, viz. (ČSN EN 62305). Toto elektromagnetické působení navíc může být znásobeno souběžnými, rovnoběžnými i mimoběžnými rameny téhož výboje nebo následných výbojů (subsequent discharges) a jejich souběžných ramen, které mohou všechny spolu elektromagneticky, elekrostaticky i mechanicky (zvukové kmity i nízkofrekvenční otřesy půdy - lissajoussovy obrazce) tvořit interference a rezonance.  

">-->  

Bezprostředně v průběhu Return Stroke, nebo některého následného výboje by bylo možné naměřit v kanále bleskového výboje napětí "jen" asi 100 - 300 tisíc V/m. Taková hodnota je ve značném kontrastu s přeskokovým napětím elektrické jiskry ve vzduchu, která je při vlhkosti 0-90% přibližně 3 milióny voltů na metr. Při 100% nebo vyšší vlhkosti (nasycené páry), například těsně nad hladinou vody, ale tato hodnota klesne právě až na 100-300 tisíc voltů na metr. 

 

Nedoporučuje se zkoušet a měřit na přímo na popisovaném místě - takových průzkumníků by neustále ubývalo a museli by být nepřetržitě doplňováni). Těsně před tím, než tento výboj nastane, je mezi mrakem a zemí v některých místech napětí až několik set tisíc, ale i přes milión V/m (tam se také běhat opravdu velmi nedoporučuje).  

 

Ještě na okraj: zatímco všechny dosud uváděné vývody a výplody jsou myšleny naprosto vážně, bude nyní vsunuta jedna tak trochu "bláznivina": Koleje traktorů (anglicky tram lines) v polích, které tvoří výrazně vodivější prostředí proti okolí, v prohlubních je nashromážděno mnohem více vlhkosti i stojící voda (foto). Vlhkost se v nich drží nejdéle (ověřeno), vytvářejí dobře fungující hromosvody, do nichž se blesky strefují a po nichž se projíždějí jako po tobogánu. (ověřeno nafotografováno), další zmínky i dále v textu, tohle ještě není ta bláznivina)  

Téměř bez výjimky na jakékoliv lokalitě tyto koleje v polích vytvářejí poměrně přesnou plošnou cívku, nápadně podobnou tomu, co je vytvářeno v plošných spojích (a tohle je ta bláznivina), známou z elektrotechniky a často vytvářenou v plošných spojích, snad jen občas mírně deformovanou objížděním stožárů el vedení, mimochodem výborných hromosvodů, stromů a keřů, také výborných hromosvodů, a jiných přírodních útvarů, a dodržováním konkrétního tvaru pole. (obrázky) Cívka vykazuje indukčnost, její vedení vykazuje odpor, můžou proto dohromady vytvářet RC člen, který vykazuje určitý rezonanční kmitočet, a to je ta největší bláznivina. 

 

Z několika pozorování se zdálo, že v anglických políčkách jsou tyto cívky velice často zkratované přes závity, na rozdíl např. od českých, ale to je pouhá domněnka vycházející jen ze statisticky nepříliš důvěryhodného vzorku. Později pozorovány i v česku zkratované cívky, a průzkumem statisticky významného množství leteckých snímků (stovky) zjištěno, že opak je spíš výjimkou, takže první dojem byl pravděpodobně náhodný. Podél tram lines bývá obilí poškozené (polehlé, na zemi ležící ) následkem výboje blesku velmi často, a také velmi často blízko středu čtvrtzávitů (obrázky); nebo dokonce náhodných místních "víc než čtvrtzávitů" - (jeden úlovek - 2010, + něco od L.P.).  

 

Na tomto místě bude zobrazeno několik fotografií, které více nebo méně (některé ale opravdu velice více, jedná se téměř o důkaz) podporují teorii vzniku Kruhů v Obilí prostřednictvím výbojů blesků, pořízených dosavadními průzkumníky jevu Crop Circles, + něco z Google Earth, které také opravdu velice více (podporují dojem, že polehnutí, ohnutí stébel k zemi obilí vzniká po zásahu elektrickým proudem, přednostně vedeným kolejemi po traktrou) 

Pro kluky z inglézka vytvořen termín "Lightning Forming Crop Circle Theory"  

 

Některé Crop Circles přímo vypadají jako fotografie dopadu kladného nebo záporného jiskrového výboje (Kirlian foto, Lichtenberg), Crop Circles i výboje.  

 

Na jiných Crop Circles se jejich průzkumníci pozastavují nad jejich fraktálovitou strukturou. Fraktály byly v matematice objeveny relativně nedávno (1905, grafická reprezentace pomocí computeru 1975). Je ale nutné si uvědomit, že příroda zná fraktály odjakživa - atomární struktury, sloučeniny, galaxie, nejrůznější struktury rostlinných i živočišných organismů, stromy jehličnaté i listnaté, jejich kořenové systémy i dalších rostlin, cévní a nervové systémy živočichů, řeky, hory, mraky, sněhové vločky... Dokonce i jedna velice častá možnost vybíjení přebytečného náboje probíhá prostřednictvím fraktálu. Téměř každý blesk představuje fraktál sám o sobě, některé dokonce tvoří extrémní případy fraktálu. Mnohem typičtější příklad fraktálu než samotný blesk je Stepped Leader, který ale není vidět. Existují ale i filmové záznamy, na kterých je zviditelněn, stačí se jen podívat.  (odkaz)

 

Proč, když je možné vše tak hezky vysvětlit, nevzniknou kruhy v obilí na každém místě v poli, kam dopadne blesk? Na této skutečnosti se může spolupodílet několik příčin. Může to být:  

- zcela nedefinovatelná náhoda  

- geologické předpoklady v místě vzniku: vodivé dráhy utvářené v podzemí za spolupůsobení výbojů blesků do blízkých míst milióny let, přírodní i umělé podzemní proudy vody, kanály, prameny, vodní zásobníky, kondenzátory (vodní i elektrické), rezonance a interference (mechanická i elektromagnetická + elektrostatická) geologického podloží a vyjmenovaných útvarů (elmag a elstat pole jsou obrovská a i mezi nimi může docházet k rezonancím a interferencím)  

- těžko splnitelné podmínky (pro bouřku): bezvětří a nepřítomnost deště  

- další předpokládanou a zkoumanou možností je, že alespoň některé pravidelné obrazce vznikají tak, že se do téhož místa strefí bleskové výboje dvakrát, a to s dlouhým časovým odstupem (dny až týdny). První z nich pouze "připraví půdu" (vyrobí až několik miliard "předexponovaných" oslabených stébel, která však i přes to, co je potkalo, zatím nejsou polehlá, neleží na zemi, na která další výboj po několika týdnech působí mnohem snadněji. Opět další podobnost s procesem klasické fotografie, kdy je možné některé vysoce citlivé vrstvy vystavením malému množství světla, jakousi předexpozicí, vrstvu senzibilizovat na ještě vyšší citlivost. Rozdíl v mechanické pevnosti a síle potřebné k ohnutí nebo zlomení proudem zasažených a nezasažených stébel je obrovský a činí od desítek až stovek gramů (ohnutí) až mnoho kilogramů (přetržení). Velmi ale záleží na době, která uplynula od zásahu elektřinou, slábnutí rostlinných tkání po něm probíhá velmi zvolna. Bleskem nezasažený a elektřinou nepoškozený porost nepolehne (neohne stébla k zemi) ani v nejprudší vichřici za spolupůsobení deště, kdy úrodu bičují proudy vody a vítr hodně přes 100 km/h, přesto nepolehne (neohne stébla k zemi) jediné stéblo. Ty které zasaženy jsou a nepolehnou (neohnou stébla k zemi) okamžitě, polehnou, ohnou stébla k zemi nejdéle za několik týdnů samy, nebo je povalí jen lehký vánek, případně když jsou ztěžklé ranní rosou. 

 

- vyjímečně vysoká intenzita bleskového výboje, nebo je veškerá nebo téměř veškerá energie soustředěna do jediného nebo jen několika málo (mezi 5 - 8) kolmého výboje mrak-zem (MZ, neboli "emzáci");  foto foto,  

- nebo něco úplně jiného.  

 

To, že jen díky (poručíme) větru a dešti nezůstane ležet na zemi ani jediné stéblo, je možné snadno sledovat například během přeletu vrtulníku nízko nad polem, stébla vlají ve větru jak prapory komunismu, ohýbají se chvílemi hodně přes 45 stupňů, ale při sebemenším zeslábnutí poryvů se okamžitě staví bezpečně zpět do kolmé polohy. Discovery Science, Crop Circles: Mysteries in the Fields, dir. John Tindall, 2002 – 39:08;  (zhotoviť úryvok)  

 

Kruhy v obilí sice po výboji blesku do pole pokaždé nevzniknou (odhadem jen milióntina nebo méně případů), ale NĚCO, takové jen docela obyčejné něco vznikne téměř vždy (viz sděleníčko číslo dvě).  

 

Takzvané sděleníčko číslo dvě: Téměř veškeré polehlé, na zemi ležící obilí (95% i víc, tj. okolo milionu kilometrů čtverečních ročně na celém světě) mají na svědomí výboje blesků do polí nebo těsně nad nimi. Zmínka byla už dříve v textu i s obrázkem – celé polehlé, na zemi ležící pole v Benátecké Vrutici.  

 

Upřesnění: nebylo tomu tak vždy. Jednou ze sledovaných vlastností především u obilí (pro jednoduchost se omezíme jen na pšenici, žito, ječmen, oves, kukuřice), je takzvaná "odolnost proti poléhání, poškození, oslabení ", nebo přesněji odolnost proti samovolnému poléhání, poškození, oslabení, a v minulosti nemusela být u některých obilovin, kdy některé odrůdy ječmene, žita nebo pšenice téměř dosahovaly výšku dospělého muže, nijak vysoká. Cíleným šlechtěním ale byly vypěstovány odrůdy mnohem nižší, a není dnes výjimkou, že při procházce v blízkosti pole například ječmene (téměř před dozráním, kdy už dávno neroste do výšky) lze zjistit, že se jeho klasy nacházejí ve výšce někde mezi kotníky a koleny. Dnešní odrůdy žita, pšenice nebo ječmene mají ve srovnání řekněme s padesátými léty minulého století tendenci samovolného poléhání, poškození, oslabení prakticky nulovou. (snímky z filmu Všichni dobří rodáci, 1968 )  

 

Stejně jako u kruhů v obilí, i tady je poměrně častým pravidlem, že obilí polehne, ohne stébla k povrchu země, leckdy až řadu týdnů "po činu", takže zatímco bezprostředně po bouřce odcházejí zemědělci velice často z obhlídky polností vcelku spokojeni, protože se zdánlivě "nic nestalo", netuší, že mnohde je už "zaseto", nebo mnohem lépe řečeno "exponováno" na veliký nepořádek a zkázu. Zatímco i po velmi silné bouřce neleželo na poli ani stébélko, po několika týdnech, za nádherného slunečného počasí, prokládaného tu a tam jen občasným mírným deštíkem přinášejícím tolik potřebnou vláhu, nešťastní zemědělci už jen zděšeně sledují, jak se jim za těchto ideálních podmínek "ukládá ke spánku" (poléhá, stébla leží na povrchu půdy ) značná část pole a bude se velmi obtížně sklízet. Zemědělci totiž mají ve zvyku spojovat jakékoliv polehlé, leží na zemi obilí (stébla ležící na zemi) po bouřce především se spolupůsobícími kroupami, takže pokud není obilí polehlé, na zemi ležící okamžitě po bouřce, už jim to později "nedocvakne". Nebudeme se proto na ně zlobit ani se jim posmívat, nikdo po zemědělcích nebude nikdy chtít, aby měli akademický diplom z fyziky i elektrotechniky, plus dejme tomu z elektrochemie. Po světě běhá hodně průzkumníků jevu kruhů v obilí, kteří zanechali slibné kariéry ve fyzice nebo elektrotechnice a měli z ní kdysi zřejmě hodně nastudováno.  

 

Kromě toho právě zemědělci jsou těmi, kdo v celé řadě svých odborných zpráv a studií velmi přesně opakovaně zdokumentovali následky výboje blesku do pole kulturních plodin, z nichž řada je nebo bude na těchto stránkách reprodukována. Řepa, melouny, potato, tomato, bavlna, sója...  (odkaz)

 

konec části 3 

 

V případě zájmu kontaktujte cropcirclesonline@gmail.com

 

 

   

         Část 1        Část 2        Část 3        Část 4        Část 5